Jeho rodiče akademičtí malíři Zdena a Míla Marschalovi mu byli inspirací, ale svůj svérázný styl si vydobyl sám, navzdory zajetým pravidlům. Vnímá perspektivu vlastním smyslem. Své kresby začíná se shora, od vlasů, bez zaměření a nehledě na dané limity. Pokud přesáhne kresba původní papír dolepuje k němu další části a dává tak vzniknout unikátním dílům bez hranic. Co je ale nejzajímavější na portrétech, které tvoří, že podtrhuje vnitřní obraz umělců. Působí to až strašidelně. Jako by viděl přímo do duše hvězd a vycítil zvláštním smyslem jejich skutečnou povahu. Vše ještě podtrženo barvami, které jsou pro každého z nich naprosto odlišné. Prostě odhaluje tyto osobnosti tak jak je nikdo z nás nevidí.
