V poslední době se odehrálo několik zásadních jednání. Účastnil jsem se dvou závažných summitů v USA o boji s islámským státem - viz článek: ZÁPAD MUSÍ NAJÍT CESTU K DOHODĚ S RUSKEM VE VZTAHU K UKONČENÍ VÁLKY V SÝRII. Rovněž se uskutečnila Rada ministrů EU, k jejimž závěrům se chci vyjádřit v tomto článku. Byly na ní konkrétní a praktické kroky, kterými budeme jako členský stát Evropské unie a jako země, která ctí evropské hodnoty, na současnou krizovou situaci reagovat. 

Pokládám za nutné reagovat na výroky J. Dienstbiera  k migrační krizi. Spor není o to, zda budeme solidární a postaráme se o několik tisíc uprchlíků. To nepochybně, stejně jako třeba během balkánské války, naše republika zvládne. Jde o něco jiného, zda se v Evropě vytvoří trvalý přerozdělovací mechanismus, kterým bude Evropská komise migranty automaticky posílat do jednotlivých zemí, bez toho, aby do toho jejich vlády mohly v budoucnu jakkoliv zasahovat.

Jsem rád, že Český statistický úřad potvrdil svůj nedávný předběžný odhad ohledně růstu české ekonomiky. Zdá se, že Česko nyní roste nejvíce ze všech evropských zemí, meziroční růst o 4,4 % je skutečně vynikající výkon. Tento vývoj potvrzuje, že rozhodnutí současné vlády o uvolnění restriktivní rozpočtové politiky bylo správné. Čísla dokazují, že české obyvatelstvo postupně ztrácí obavy z budoucnosti a roste jeho poptávka po zboží i službách. Meziroční růst výdajů na konečnou spotřebu domácností o 3,1% to potvrzuje. Je to dokonce více než růst vládních výdajů, který je meziročně vyšší o 2,5 procenta. To má souvislost zejména s nárůstem investic a také s navýšením platů státních zaměstnanců.