Václav Klaus: "I malé kultury mají nezastupitelný význam pro celý kontinent."

Ivana Haslingerová

Na to, že se na Pražském hradě konají neustále významné kulturní akce, jsme si již zvykli. Tentokrát se tam ale otevírala výstava, jež patří k nejvýraznějším počinům českého výstavnictví současné epochy a její otevření bylo pojato  v odpovídajícím stylu.  Výstavu "Karel IV. - Císař z boží milosti. Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků" osobně  zahájil v Rudolfově galerii na Pražském hradě prezident republiky Václav Klaus a celý večer tomu věnovaný byl pojat vskutku slavnostně. V několika ilustračních fotografiích se Vám pokusíme přiblížit jeho atmosféru a po té tuto unikátní výstavu samotnou.

První návštěvníci přicházejí...

Při příchodu do galerie vítaly hosty zpěvačky písní z doby Karla IV.

Pan prezident pozoruje, zda je sál již zaplněn a slavnost může být zahájena

Jde o unikátní projekt  Správy Pražského hradu a Metropolitního muzea v New Yorku, kde se výstava setkala s mimořádným zájmem a kde ji navštívilo v průběhu tří měsíců 170 000 diváků. Stylově sourodá vystavená díla vznikala v době vlády Karla IV. a jeho synů Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. Na projektu pracovali 66 měsíců tvůrci Jiří Fajt a Barbara Drake Boehm a podílelo se na něm více než 400 lidí. Co do počtu exponátů je bezkonkurenční, neboť zpřístupňuje 216 exponátů zapůjčených z 96 galerií, muzeí a soukromých sbírek z 11 zemí světa. Jde vskutku o velkolepý příběh z evropské kulturní historie.

Podle prezidenta Václava Klause tehdy z Prahy vyzařovaly umělecké podněty tak výrazné síly, že ovlivnily celou Evropu. Svatá říše římská byl v té době středověký nadnárodní útvar tvořený volným seskupením států bez centra. Autorita Prahy v ní nebyla jen formální, ale přirozená a autentická. Nesmíme proto redukovat dobu Karla IV. jen na postavu tohoto panovníka, ale vnímat a vidět i toto ostatní. Křesťanská díla dávala obrovskou možnost artefaktům, které provázely život středověkého člověka od jeho narození až po smrt. I husitská doba se ukazuje nejen jako destrukce, ale jako doba vzniku nových hodnot. Z výstavy se dozvíme, že císař Zikmund, kterého jsme zvyklí vnímat spíše negativně, přispěl k obnovení řádu v Evropě.

 "Po šestistech letech se na Hrad vrátily exponáty z jedné z nejslavnějších dob naší země, z období vlády Karla IV. Věřím, že se jejich vystavení stane kulturní událostí roku 2006, neboť se jedná o výjimečný projekt pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause a jeho královské výsosti velkovévody Lucemburského, ministra pro místní rozvoj Radko Martínka, Arcibiskupství pražského a Metropolitní kapituly," pronesl v úvodním projevu kancléř presidenta republiky Jiří Weigl

"Výstava ukazuje, že i malé kultury mají nezastupitelný význam. V našich dějinách jsme to předvedli nejlépe ve 14. století za vlády císaře Karla IV a ve století 16. za vlády císaře Rudlolfa II. Je proto dobře, že pozornost Pražského hradu se obrací především k těmto dvěma epochám, které mohou pro nás být inspirací i odpovědí na otázky, které nám klade dnešní doba. Loňský rok byl ve znamení doby rudolfínské a letošní je věnován době Karlově," říká president Václav Klaus

President má pravdu, že i malé národy mají nezastupitelný význam ve velkých celcích. Záleží ale, jaká vláda či panovník určuje jejich směřování. V případě Karla IV. měl náš národ velké štěstí a mohl udávat směr vývoje celé Evropě 14. století, jejímž nejmocnějším představitelem Karel IV. jako císař římský byl. Svými kroky ovlivnil na dlouhou dobu její politické, zemské i právní uspořádání. Praha se stala v té době významným politickým, obchodním i uměleckým centrem Evropy. Díky donátorským aktivitám posledních Lucemburků se Praha, tradiční sídlo českých králů, proměnila v živé velkoměsto, v němž se střetávaly nejrůznější kultury a náboženství. Císař Karel IV. vytvořil z Prahy hrdou rezidenci nejmocnějšího křesťanského vladaře na kontinentu - císaře Říše římské, která se svým duchovním bohatstvím vyrovnávala "věčnému městu" Římu. Na pražském císařském dvoře se setkávali nejlepší malíři, sochaři, zlatníci a architekti, aby ve svých dílech dodali lesku římské Říši i českému Království. Umění císařské Prahy se stalo fenoménem, s jehož ohlasy se bylo možné setkat v řadě panovnických a biskupských dvorů v celé Evropě. Tento vývoj vyvrcholil za vlády Karlových synů vytvořením jednotného evropského uměleckého stylu - internacionální gotiky. Není proto divu, že Karla IV. si zvolila většina Čechů za největšího Čecha.

Ředitel správy Pražského hradu Ivo Velíšek (vlevo) připomněl množství doprovodných akcí v Císařské konírně, v katedrále sv. Víta a v Tereziánském křídle Starého královského paláce. V katedrále proběhne výstava "Středověká katedrála". V Tereziánském křídle bude instalována výstava "Život na dvoře Karla IV." Tvůrci výstavy mysleli i na zrakově postižené. Ve spodní části Tereziánského křídla je připravena hmatová výstava.  V Císařské konírně poběží velký doprovodný program, dětský program a divadelní představení. V Anežském klášteře bude ke shlédnutí stálá expozice gotického umění. Autoři výstavy Jiří Fejk (vpravo) a Barbara Drake Boehm (uprostřed) připomněli, že v souvislosti s výstavou se bude ve dnech 9. - 13. května 2003 konat na Pražském hradě Mezinárodní vědecké symposium, kterého se zúčastní na 50 odborníků na vrcholný středověk z osmi zemí. Přednášky se budou týkat role Lucemburské dynastie ve střední Evropě a jejich císařskou representací a uměním.

Autoři výstavy Jiří Fajt a Barbara Drake Boehm konstatovali s jakousi omluvou v hlase, že výstava v Rudolfově galerii je odlišná od té, co proběhla v New Yorku, především díky  menšímu prostoru, který měli k disposici. Neviděla jsme tu v New Yorku a nemohu proto porovnávat, ale co mohu konstatovat s jistotou po shlédnutí této její české verze, že se autoři nemají za co omlouvat. Naopak na běžného smrtelníka snad nejvíc zapůsobí prostorové využití galerie. Právě tento komorní styl dodává výstavě mimořádný půvab. Umístění exponátů v takřka černém a jakoby strašidelném prostoru, v němž září v nádherném osvětlení, je nesmírně působivé. Troufám si říci, že kdyby byly artefakty umístěny ve světlém moderním sále, byl by zážitek z výstavy jen poloviční.

Již při vstupu do první místnosti se člověk zastaví pod dojmem jakéhosi nepopsatelného tajemna, které ho provází dalšími sály. Návštěvníka uvítá  "Modrá madona ze Zbraslavi" - snad nejfantasknější obraz výstavy, který Karel IV. věnoval cisterciánskému klášteru ve Zbraslavi jako vděk matce Elišce Přemyslovně, která je tam pochována

A takto vypadá obraz Modré madony, když se k němu návštěvník v setmělé chodbě přiblíží

Po slavnostním přestřižení pásky vstoupil jako první návštěvník pan president v doprovodu autora výstavy do tajuplných prostor ...

"Mezi nejvzácnější exponáty  patří deska Smrti Panny Marie z Košátek z Bostonu, relikviář trnu u Kristovy koruny v Baltimore, objemný rukopis Života sv. Hedviky z J. Paul Getty Muzea a mnohofigurové Ukřižování Kaufmannovo z Berlína. Unikátní je rovněž listina s protestem českých pánů proti odsouzení M. Jana Husa z Univerzitní knihovny v Edinburgu, která je klíčovým dokumentem ke vzniku husitství v Čechách," vysvětluje profesoru Klausovi Jiří Fejk

Jednotlivé exponáty byly opravdu skvěle umístěny

"Nikdy jsem nevěřil, že se dožiji dne otevření této výstavy, která byla nekonečných osm let mým snem. V roce 1997, ještě za prezidenta Václava Havla, jsme se na něm začali  s Barbarou Drake  Boehm pracovat, ale  bez peněz, které na jeho provedení sehnal Váš pan kancléř Jiří Weigel, bychom ho nemohli uvést nikdy v život," říká autor výstavy Jiří Fejk panu presidentovi při prohlídce exponátů

Pan president se sešel na výstavě s panem biskupem Dominikem Dukou. Představitelům římskokatolické církve patřil velký dík. Podle slov kurátora Fejka by se bez jejich přispění nemohla celá akce uskutečnit

 Mistr Třeboňského oltáře Narození Páně (Adorace Hlubocká)

Místopředsedkyně poslanecké sněmovny a stínová ministryně kultury Miroslava Němcová spolu s bývalou předsedkyní Senátu Libuší Benešovou podtrhly svou přítomností slavnostní atmosféru

 Jak již bylo řečeno, císař Karel IV. vytvořil z Prahy hrdou rezidenci nejmocnějšího křesťanského vladaře na kontinentu - císaře Říše římské. Na pražském císařském dvoře se setkávali nejlepší malíři, sochaři, zlatníci a architekti, aby ve svých dílech dodali lesku českému Království. Stejně tak o dvě století později Rudolf II. proslul svoji láskou k vědě a umění tak, že se opět do Prahy sjížděli kumštýři a alchymisté z celé Evropy a doba rudolfínská se stala pojmem pro příští generace. Nynější prezident je si toho dobře vědom a v důsledku toho za jeho působení Hrad ožil nevídaným množstvím kulturních akcí, z nichž zatím největší je  projekt  stálé expozice ve sklepeních Pražského hradu  "Příběh Pražského hradu" -  "Příběh tisíciletí české státnosti", jehož tvůrci chtěli, aby si občané uvědomovali  kořeny z nichž vyrůstali a který by měl přetrvat věky. O podobné exposici snili vladaři 110 let. I za presidenta Havla se ji pokoušeli zrealizovat. Ale jak říká pan Fejk: "Jedna věc je  sen a jiná jeho uvedení do reálné podoby." K tomu je třeba nejen mravenčí každodenní práce, ale i sehnání prostředků na  nákladnou rekonstrukci výstavních prostor a především rázné rozhodnutí a pevná vůle vše realizovat. President Klaus si předsevzal, že to dokáže a skutečně se mu povedlo neskutečné. Již během pouhého prvního roku svého vládnutí uvedl sny svých předchůdců ve skutek a stále postupuje dál ve splnění svého snu udělat Prahu skutečně důstojným srdcem Evropy a  ukázat světu, že i malé kultury mají nezastupitelný význam pro celý kontinent.