Fragmenty - I klíšťata se globalizují

I klíšťata se globalizují ^Doporučený

čtvrtek, kvě 29 2025
Napsal(a) Ivana Haslingerová Pancířová

Tisk Email

Klíště americké činí z lidí doživotní veterinány. Způsobí tak ostrou alergii na sacharid alfa gal v mase, že může skončit až smrtelným anafylaktickým šokem. Wikimedia Commons

Máj je čas lásky a toulek v přírodě a také sekání trávy a zahradničení. Prostě čas, na nějž se těší kromě nás a našich mazlíčků i veselá klíšťata, která netuší, že po spáření sameček zemře a samička po nakladení vajíček. Ta pouze ví, že k tomu, aby v ní vajíčka rostla potřebuje krev a jako každá máma se snaží jí pro své potomky nalézt. Víme už, že na nás sice neskáčou ze stromů, ale číhají ve vlhké trávě na každou oběť a že vedle komárů je největším přenašečem nemocí a v Evropě mají v tomto ohledu dokonce prvenství. Více než 50% klíšťat je infikováno boreliemi. Mnozí si přesto říkáme, že zvířátko přežívající v travách a lesích se nemá od koho nakazit a je možná zdravější než my ve špinavém městě. Opak je pravdou.

Klíšťata přežívají v různých fázích vývoje v nejrůznějších podmínkách. Přežijí až 3 týdny pod vodou, proto po spláchnutí do vany ještě nezakousnutá a přinesená na těle z procházky vylezou po spláchnutí z kanálizace a na tu jarní trávu dojdou mnohdy pěkně špinavá. Přezimují rovněž rádi v myších a krysích norách a to i při -10 až -15 °C. Rovněž již při 5 °C jsou čilá, takže se mohou vyskytnout i na podzim či v zimě.

A co je v globální době důležité, je vědět, že celosvětově jich existuje víc než 900 druhů a nepřenášejí jen boleriozu, proti níž jsme většinou očkovaní a ztrácíme proto z klíšťat respekt. Například americká klíšťata činí z lidí doživotní veterinány. Způsobí tak ostrou alergii na sacharid alfa gal v mase, že může reakce skončit až smrtelným anafylaktickým šokem, v lepším případě pouze doživotní alergií na červená masa. Jejich kousnutí působí jako od našich lehkým svěděním. Pak se ale přidají bolesti žaludku, zhoršené dýchání, mdloby a anafylaktický šok. A v jeho důsledku někdy i smrt. Tak se projevuje alergie na maso, které v posledních letech v USA rychle přibývá.

V USA mu říkají „osamělá hvězda“ protože má na zádech žlutou skvrnu jako vlajka Texasu má jednu hvězdu. Zejména v Texasu přibývá díky němu lidí, kteří nečekaně skončí na pohotovosti poté, co snědli hamburger nebo steak – a to přesto, že dříve normálně maso jedli. Jenže najednou to nešlo, dostavila se totiž velmi prudká alergická reakce. Trvalo několik let, než lékaři odhalili, že za alergii může klíště, konkrétně klíště americké. Na spojitost jako první upozornili alergologové Thomas Platts-Mill a Scott Commins.

Klíště americké

Zdroj: Wikimedia Commons

Podle Wikimedia Commons se problém rychle šíří po většině území Spojených států. Ttypickým příkladem je New York:, kde do roku 2011 tuto alergii vůbec neznali, roku 2016 už tamní lékaři zaznamenali 200 alergických osob. První případy této alergie se již objevily také v Evropě, konkrétně v Německu, Francii nebo Švédsku, a také v Austrálii i v Japonsku a je jasné však je, že tento problém se bude šířit i nadále.

Stanovit příčinu vzniku alergie na maso bylo podle Wikimedia Commons velmi obtížné. Nejprve si vědci všimli, že nejde o alergii na všechny druhy masa, ale pouze na maso červené. To obsahuje sacharid jménem alfa-gal, který za normálních okolností člověku nezpůsobuje žádné problémy, normálně se rozpustí v trávícím systému. Jenže klíště americké ho vstřikuje do lidské krve a lidský imunitní systém reaguje silnou imunitní reakcí a to nejen jednou, ale po celý život. Když pokousaný člověk kousne do hovězího masa, imunitní systém začne burcovat tělo do boje a výsledkem je silná alergická reakce kpnčící bez pomoci smrtí. Stav je zatím neléčitelný a postižení se musí červeného masa vzdát až do konce života. Jediný způsob, jak takovým lidem pomoci, je práce psychologů, kteří je učí se s tímto stavem smiřovat a musí železo a další prvky obsažené v mase fdraze doplňovat lečivými doplňky stravy.

Zajímavé je, že v různých fázích vývoje vydrží klíště obecné velmi dlouho bez další potravy. Při podmínkách v laboratoři vydržela plně nasátá klíšťata až 10 let bez potravy. Ve volné přírodě žijí zhruba 3-5 let. Při hledání potravy slouží klíšťatům tzv. Hallerův orgán, který funguje jako chemoreceptor schopný rozpoznat látky vylučované živočichy - amoniak, oxid uhličitý i kyselinu mléčnou. Dokonce byla schopna přežít celý program v automatické pračce při 40 °C. Takže i po vyprání ve chladnější vodě je dobře se podívat zda v prádle nějaká klíšťata neuvízla.