Fragmenty - Intelektuálové opět selhali - podepsali neuvěřitelně hysterický myšlenkový paskvil

Intelektuálové opět selhali - podepsali neuvěřitelně hysterický myšlenkový paskvil ^Doporučený

úterý, bře 12 2019
Napsal(a) Jiří Weigl a Ivo Strejček

Tisk Email

Jiří Weigl představuje na semináři IVK knihu Stěhování národů s.r.o. snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Pod neuvěřitelně hysterický myšlenkový paskvil se v uplynulých dnech podepsala skupinka 30 evropských intelektuálů. Manifest „Bojuj za Evropu – nebo ji ztroskotanci zničí“ (Fight for Europe – or the wreckers will destroy it) je sice emotivní, ale velmi popletený a nafoukaný text, který ukazuje fatální odtrženost evropské elity od problémů společnosti a obyčejných lidí. Ukazuje rovněž, jak podepsaní slovutní filozofové, historikové a spisovatelé nechápou příčiny evropských událostí a zmateně je zaměňují s následky. Volají po opakování hlasování o brexitu, straší nadcházejícími evropskými volbami a viní USA a Velkou Británii, že Evropu opustily. Dramaticky volají po záchraně Evropy tradičních evropských hodnot před údajnými populisty, kteří prý tuto naši starou Evropu svobody, rovnosti a tolerance chtějí zničit. Obávají se vítězství rozvracečů a tvrdí, že dochází k porážce dědictví Erasma, Danteho, Goetha a Komenského. Nechtějí vidět a přiznat, že dnešní Evropa programově dědictví těchto myslitelů ničí. Ničí je ti, kteří jí dosud vládli a vládnou.

Evropa rozdílných národů a zemí, Evropa různých tradic, křesťanská Evropa založená na přirozeném řádu věcí je záměrně a plánovitě ničena a před našima očima krok za krokem likvidována pokrokáři, kteří ovládli evropské instituce i politický mainstream ve většině zemí. Velký projekt uměle sjednocené Evropy a vytvoření nového evropského člověka na troskách starého světa, který se kolem nás pomalu uskutečňuje, intelektuály neodpuzuje. Naopak, jsou jím fascinováni, tak jako byli v minulosti vždycky nadšeni všemi zločinnými společenskými utopiemi. To je obsah jejich „evropského patriotismu“.

„Myšlenka Evropy se nám rozpadá před očima“, tvrdí signatáři. Jaké jsou tedy výsledky současných evropských trendů, které intelektuálové tak zuřivě brání? Špatné. Evropská unie je v rozkladu a všestranné krizi. Rozdíl mezi bohatými a chudými v Evropě nebyl nikdy větší, shora podporovaná masová migrace muslimů mění kulturní charakter západní Evropy, budoucnost rodiny a národů. Nic z toho evropskou elitu nezajímá. Evropské elity se starají pouze o genderové a přistěhovalecké minority. Skrz naskrz prodlužená EU stagnuje a ekonomicky ve světě ztrácí. Jih Evropy je v troskách, z Východu lidé odešli na Západ. Odpovědí těch, kteří vládnou, na oprávněnou nespokojenost evropských národů je znovu vynalezená a oslavovaná cenzura, snaha zbavit voliče možností prosadit změny prostřednictvím demokratických mechanismů, globální vládnutí neodpovědné byrokracie a pokračující glajchšaltování poměrů a utahování šroubů.

„Musíme vést bitvu o civilizaci“, volají. Ano, musíme, ale s těmi, jimž oni slouží, za přežití Evropy národů a národních států, za normální svět, pro nějž oni mají už jen slova pohrdání. I proto došli tak daleko, že se bojí svobodných voleb.

Nepotřebují je. Jim, oslavovaným příslušníkům intelektuální elity se evropský kosmopolitismus líbí. Vymetají konference, sbírají opulentní ceny, z ulity privilegií a luxusu nevystrčí nos. Pro ně evropská současnost nemá chybu. Pro ně jsou protestující občané póvl, ztroskotanci, rozvratníci, jejichž nespokojenost si jsou schopni vysvětlit pouze propagandou Kremlu.

Seznam signatářů překvapuje tím, že je v něm vedle většinou levicových intelektuálů řada jmen známých imigrantů, lidí z postsovětského prostoru nebo dokonce Neevropanů (Vargas-Llosa, Applebaumová, Pamuk). Je škoda, že se mezi ně nechal vlákat i Milan Kundera.

Pro ně všechny má kosmopolitní svět současných evropských elit neodolatelné kouzlo. Daleko smutnější je však poznání, že jim přestaly cokoliv říkat starosti obyčejných lidí, že je jim lhostejný osud evropských zemí a národů, že nechtějí vidět tragické chyby a nebezpečí ideologie, kterou tak zuřivě obhajují.

Institut Václava Klause dne 28. ledna 2019