Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Opět pryč s Knížákem? Doporučený

  • neděle, čen 23 2024
  • Napsal(a)  JIŘÍ PANCÍŘ, prezident Kulturní komice ČR
Jiří Pancíř  na oslavě 70 narozenin  Milana Knížáka s  jeho můzou a chotí Maruschkou Jiří Pancíř na oslavě 70 narozenin Milana Knížáka s jeho můzou a chotí Maruschkou snímek: Ivana Haslingerová, šéfredaktorka revue Fragmenty
Několik desítek Romů, Neromů a Supraromů se organizovaně cítí být uraženo výroky profesora Knížáka. Uraženo za jeho výrok, že doposud neviděl umělecké dílo romského původu, které by dosáhlo kvalit děl našich gotických malířů či francouzských impresionistů, pro které v naší galerii místo je. Jako u jiných nátlakových kampaní tohoto typu nejde vůbec o to, zda romské výtvarné umění už nabylo té výtvarné hodnoty, aby bylo důstojným protějškem obrazů malovaných těmi nejkvalitnějšími "gádži", ale aby tam bylo umístěno a řádně z našich prostředků zchaplaceno bez ohledu na svou "uměleckou" hodnotu. Je proto typické, že mezi podporovateli takového návrhu jsou spíše lidé známí z boje za prasečáky, jako je např. pan poslanec Mlynář a Michal Lobkowitz, než skuteční uznávaní výtvarníci.

Lze přiznat, že pojem "umění" se v posledních letech značně rozšířil a znejasnil. Mluví se už o "primitivním umění černošských národů", nebo o "lidovém umění na Valašsku".

Příslušné exponáty se ale doposud uchovávají ve specializovaných sbírkách. Jaksi se stále alespoň u skutečné umělecké veřejnosti chápe, že jde o díla svým významem sice zajímavá ale nesrovnatelná. A tato díla nejsou v naší společnosti vůbec diskriminována. Každý vážný zájemce k nim má volný přístup například v Náprstkovu muzeu, Muzeu Romské kultury či ve Valašském skanzenu.

Profesor Milan Knížák má nesporně právo a velkou zkušenost posoudit podstatně kvalitněji než Mlynáři a Lobkowitzi, co by se mělo uchovat jako národní poklad. Je nesporné, že u některého umělce se zmýlí. To není žádná hanba. Ale lze se zmýlit v případě jednoho umělce. Ne u "našeho umění" vyřvávaného nátlakovým davem. A tím spíše se k tomu nemohou objektivně vyjadřovat skuteční zmanipulovaní laici typu Ladislava Smoljaka či Břetislava Rychlíka. A už úplný škandál je, aby tato ad hoc vzniklá a nikým nezvolená nátlaková skupinka vyvíjela tlak na odvolání Milana Knížáka z funkce.

Právě teď je výročí událostí, kdy Národní galerie byla pod hrozbou odvolání jejího ředitele donucena k tomu, zakoupit do svých fondů "to skutečně lidové, angažované, masové, socialistické..." umění. Mlynářův tatík se v té věci silně angažoval. Že by jablko nepadlo daleko od stromu?

vyšlo 27.2.2002 v Britských listech
 
Rubrika Fragmenty vzpomínek v kulturně-hospodářské revui FRAGMENTY
 
Kulturní komise České republiky, z.s. 25.6.2024
Číst 233 krát
Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)
Zveřejněno v KULTURA

Související položky (podle značky)

Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku

 Twitter (X)     Facebook  Linkedin   iDNES   

Nejvíce komentované články

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %