Nejnověji je zařazena do tohoto seriálu osobnost, kterou zná celý národ a na otázku co si o ní myslí odpoví každý okamžitě "zasvěceně" mnohé, ale po poslechu relace Osudy si i člověk, který o ní hodně zná, četl i psal, teprve uvědomí že jí dosud vlastně doopravdy neznal. Ví sice, že je to světově známý umělec, kterého si po převratu v roce 1990 zvolili studenti, aby se stal rektorem Akademie výtvarných umění, že byl 12 let skvělým ředitelem Národní galerie, že založil undergrandovou skupinu Aktuál, která ještě vystupuje, že byl mnohokrát za komunismu zavřený až se na to přátelé z ciziny nemohli dívat a pozvali ho do USA, že aktivně sleduje politiku a byl dokonce jako zapřisáhlý nepřítel komunistického režimu kandidátem do Senátu za ODS pod vedením Václava Klause, jehož je nejen politickým, ale i lidským přítelem a kamarádem, že píše krásné něžné a moudré básně a texty k písním, že založil jako sběratel muzeum loutek, že má rád svou milující manželku Marušku a roztomilé pejsky čivavy... Ale jak k tomu všemu dospěl, co ho přivedlo k malování a k hudbě a co zformovalo jeho životní postoje, o tom ví málo. Mnozí dokonce nic, protože komunistický režim o něm mlčel a z vězení se mohl těžko presentovat.
Teprve když se člověk zaposlouchá v pořadu Osudy (https://vltava.rozhlas.cz/pusobit-kazdym-gestem-slovem-cinem-pohledem-vzhledem-vsim-osudy-milana-knizaka-8538596), dozví se o něm i to, co nebylo řečeno v bezpočtu publikací, které byly o něm napsány buď jím samým, nebo jinými autory. Teprve z jeho vyprávění pochopí, jak v Mariánských Lázních vznikla komunisty tolik nenáviděná hudba jeho skupiny Aktual a jak v Praze povstalo akční umění Fluxus (Hnutí Fluxus bylo důležitým mezníkem ve vývoji experimentálního umění) O utváření si pohledu na svět Americe 70. let a o důvodech jeho o návratu do smutné normalizace. Zkrátka dozví se co vedlo k proměně věčně stíhaného rušitele Husákovského pořádku v rektora Akademie výtvarných umění a ředitele Národní galerie v Praze.