Nejde jen o to, že pro Latinskou Ameriku je symbolem svobody a dokladem toho, že křesťanství je pro všechny lidi na této planetě universálním náboženstvím. To připomněla svým zjevením v době obsazování Jižní Ameriky Španěly, kteří nechtěli zpočátku uznat ani pokřtěné indiány za rovnocenné obyvatele. Připomněla, že trvalým každodenním smyslem učení jejího syna bylo dívat se na lidské pokolení jako na celek: "Každá duše je po narození jedinečná a každá je součástí lidstva, i když rozdíly mezi jednou duší a jinou mohou být obrovské. V očích Božích jsme  bližními a musíme se stát bližními i v očích svých vlastních." To pomohlo nakonec k vytvoření mestického obyvatelstva na tomto kontinentu.

Pro všechny křesťany je Panna Marie Guadalupská důležitá tím, že zachránila Evropu před islamizací.

Text k fotu: Konferenci moderovala a organizačně uspořádala asistentka kardinála Duky MUDr. Dominika Bohušová O.P.

Panna Marie Guadalupská pomohla 7. října 1571 porazit v rozhodující bitvě v mořské úžině  u Lepanta  flotile Svaté ligy tureckou islámskou námořní mocnost. A tím, zachránila Evropu před islamizací. 

Tím získali křesťané rozhodující nadvládu nad Středozemním mořem a Evropa nepadla pod diktát náboženství smrti Islámu. Její kultura se mohla rozvíjet pod vlivem náboženství lásky křesťanství. Díky tomu žijeme, lépe řečeno až do pozvání muslimských přistěhovalců kancléřkou Merkelovou do Německa a tím do zemí EU jsme mohli dále žít, od šestnáctého století nadále v zemi, kde panovala úcta k životu a nikoliv k vyvražďování náboženských oponentů. Kristus, který dokonce zakazoval svým následovníkům nejen fyzický, ale i duševí nátlak pro to, aby přesvědčovali lidi o jeho pravdě, získal více než 2 miliardy následovníků po celé planetě a neznám žádného filosofa, jehož myšlenky přežily přes 2000 let v takovém rozsahu. A právě u Lepanta bylo veliké nebezpečí, že Muslimské kruté náboženství po vtrhnutí Turků do Evropy tomu zamezí. 

Symboliku zjevení Panny Marie v mexickém Guadalupe a jeho bezprostřední důsledky pro indiány a pro jejich soužití se španělskými přistěhovalci do Jižní Ameriky vedoucí nakonec k jejímu vyhlášení za patronku Mexika  jsme popsali již v článku Prezentace knihy Panna Maria Guadalupská.

Přínosem třetí knihy ing. Mráčka o Panně Marii Guadalupské je, že nejen v první části popisuje historickou dobu nutnou pro její zjevení, ale i důvody  a průbeh bitvy u Lepanta a zásah Panny Marie  Guadalupské v něm. 

Zde se zaměříme na důsledky pro nás Evropany velice důležité bitvy u Lepanta.

Nešlo jen o běžnou námořní šarvátku, které se děly v 16 století na mořích při obsazování některých oblastí. Tato námořní bitva byla skutečně obrovská a připravována několik let. Účastnilo se jí ze strany Svaté ligy 206 galér s 28 000 vojáky, ze strany osmánské 255 galér s 34 000 vojáků. Křesťanů bylo méně, ale měli větší palebnou sílu. 

O důležitosti právě této bitvy pro udržení křesťanství v Evropě svědčí to, že sám Papež Pius V.  vytvořil pracně vojsko Svaté ligy a celý svět vyzval k modlitbě růžence za zdar bitvy. O jejím chystání a důležitosti pro zachování křesťanství vědělo dokonce i Mexiko. Rok před bitvou poslal mexický dominikánský  arcibiskup  Alonso de Montúfar OP španělskému králi Filipovi II první portrét obrazu Panny Marie Guadalupské a král ho věnoval svému bratrovi, veliteli flotily Svaté ligy Donu Juanovi d´Austria, který ho svěřil do péče  janovskému admirálovi Giovannimu Andreovi Diriovi pro štěstí v bitvě. To vše svědčí o tom o jak důležitou bitvu šlo. Jasně to vyjádřil při presentaci knihy J. Em. Dominik kardinál Duka: Šlo o střet křesťanské Evropy s rozpínavostí Osmanské říše a bojovalo se o osud celého evropského kontinentu. V případě porážky by se křesťané stali otroky Osmanské říše. 

Text k fotu: Umístění vzácného obrazu Panny Marie Guadalupské v goblénovém sále v Arcibiskupském paláci.

Turci zpočátku zahnali křesťany do defenzívy. Janovská flotila se nedokázala ani rozvinout a veplula do pasti. Její velitel se v podpalubí modlil k Panně Mariii u jejího obrazu a v bitvě ho vynesl na palubu na velitelský můstek. Vítr se otočil a kouř z hořících lodí se  hnal proti Turkům. Vypukla bouře, která je rozehnala. Turecký admirál Sultán Ali Paša padl. Jediná nepoškozená loď byla ta s Pannou Marií Guadalupskou na palubě. Papež ustanovil památný den vítězství křesťany nad muslimy 7. říjen svátkem Panny Marie Růžencové. Obraz Panny Marie Guadalupské z janovské lodi je stále uchován v kostele Matky Boží z Guadalupe v Santo Stefano d´Aveto u Janova. Protože šlo opravdu o osud celého evropského kontinentu je zjevení a pomoc v boji za zachování křesťanství Panny Marie Guadaluppské stále objektem zkoumání  nejen katolické církve, ale i exaktních věd, které díky stále lepším přístrojům přinášejí stale dokonalejší výsledky pro popis tohoto mimořádného historického jevu. Proto je zjevení Panny Marie v mexickém Guadalupe v dobách kolonizace Jiřní Ameriky Španěly důležité nejen pro Mexiko, ale pro 2 miliardy křesťanů na celém světě. 

Text k fotu: Na závěr prezentace požehnal svěcenou vodou otec kardinál knize Panna Marie Guadabulská svěcenou vodou.

Otec kardinál připomněl, že na lodi byl spisovatel  Cervantes, který po návratu napsal slavný román Don Quijote de la Mancha. Chtěl v něm sdělit, že i zdánlivě předem  prohraný boj s větrnými mlýny má smysl. Že nemáme nikdy nic vzdávat předem a bojovat za své sny. Že i proti přesile stojí na naší straně Bůh pokud bojujeme za správnou věc. A výsledek bitvy dokázal, že boj za život v civilizované křesťanské zemi je správná věc, protože se na stranu oslabených přidala sama Panna Marie. To bychomm měli mít vždy na paměti zejména v současné době vedené politiky, kteří jak ukazují fakta neznají nic z evropských natož pak ze světových dějin. Jinak by nemohli dělat tolik závažných chyb, které přímo smrtelně ohrožují jejich země.

© Kulturní komise České republiky z.s. 26.12.2024