.jpg)
Waldemar Matuška, který po neshodách s bývalým komunistickým režimem nalezl druhý domov právě v USA je názorným symbolem změn, které se udály po roce 1989. Zatímco za komunismu by se nesměl vrátit ani položit květinu na hrob rodičů, nyní dostává od presidenta vzácné ocenění za zásluhy za representaci našeho národa a za to, co pro nás jeho umění znamená.
.jpg)
A zde již přichází oslavenec se svou chotí Olgou do audienční místnosti vyzdobené květinami
.jpg)
"Pro mnohé z nás byl Waldemar Matuška po celý život legendou naší hudby a zůstává jí i nadále. Myslím si proto, že předat mu tuto zlatou medaili je na místě," říká pan prezident a ukazuje přítomným medaili
.jpg)
Poté ji předává Waldemaru Matuškovi
.jpg)
"Kytku větší Waldemarovi a menší pani Olze," říká pan prezident o předává Waldemarovi obrovskou kytici
.jpg)
Pani Olga se při té příležitosti zvědavě dívá, co to manžel dostal, a pak již Waldemar s panem prezidentem zapózují naposled reportérům a jdou si pohovořit do pracovny pana prezidenta
"Je s podivem, jak si všichni dovolují Waldemarovi Matuškovi říkat jen Waldemare. Většině lidí by si to nikdo říkat netroufl. To je symbol znárodnění. Symbol toho, jak jsme si na sebe za ta léta tak zvykli. A to je důvodem mého ocenění, které není za splnění úkolu v úzce vymezeném oboru, ale za to, že Waldemar Matuška přesahuje svůj vymezený obor a stává se vskutku národním symbolem," reagoval pan prezident na zvolání jednoho z novinářů: "Hodně štěstí Waldemare a děkujeme!"
