Fragmenty - Ve stanném právu ani vzpoura davů v boji s karanténou nepomůže

Ve stanném právu ani vzpoura davů v boji s karanténou nepomůže ^Doporučený

sobota, kvě 02 2020
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

Do redakce nám chodí mnoho dotazů na koronakrizi. Proč prý o ní také něco nenapíšeme a přenecháváme všechno mainstreamovým novinám. Právě proto, že ze všech těchto médií na nás vyskakují informace o koronachřipce, nenapadlo nás, že by ještě někdo chtěl o ní číst v soukromých periodikách. Také jsme doufali, že když vláda uvidí, že se lekla vcelku neškodného viru a učinila v prvním okamžiku opatření jako by šlo o smrtelnou pohromu lidstva, uvolní už stanné právo na koronakaranténu a dovolí nám už konečně pracovat a normálně žít. Jenže nic tomu stále nenasvědčuje a tak nezbývá, než se připojit k názoru profesora Václava Klause, že již nastal čas na vzpouru davů, abychom zachránili naši ekonomiku. A to i přesto, že nás naše vláda nepokutuje desítkami tisíc korun za to, když jedou v autě 4 lidé, jako to činí ta bavorská. Naopak mnohým občanům se současné posedávání doma s dětmi a chození na procházky místo do práce líbí a v koronakaranténě si lebedí.

Navíc je zde problém, že v nouzovém stavu jsou manifestace zakázány a na demonstrující se střílí. Takže vzpoura davů nespokojených občanů není bohužel myslitelná. A vláda si lebedí a vymýšlí stále absurdnější věci, byť tvrdí, že tím uvolňuje karanténu. Například pan ministr školství snad nikdy nechodil do školy, když mohl zavést povinnost dvoumetrových odstupů dětí od sebe. Přece děti o přestávkách nesedí v lavicích, chodí na WC, svačí, o cestě domů nemluvě. Musí být proto každému jasné, že je to jen alibismus sloužící ke zviditelnění.

To všechno my nakonec přežijeme, naše ekonomika to ale ustát nemůže. Zatím jsem četla nejmírnější odhad odborníků, že se vrátíme za tři roky do doby před koronavirem. Ještě nikdy se totiž nestalo, že by se zavřely nejen u nás, ale na celém světě miliony podniků, což bude mít hrozivé ekonomické následky. Nejde jen o zavření a znovuotevření velkých podniků po několika měsících, ale o likvidaci mnohých menších, které to neustojí, a o zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi nimi a dokonce mezi státy. Ekonomika neklesne jen o několik procent, jak se nás snaží vláda chlácholit. Jak říká profesor Klaus: "To jsou výroky, které by profesor na vysoké škole musel ohodnotit nedostatečnou."

To nehovořím o tom, jak na koronakaranténu doplatí opravdu vážně a smrtelně nemocní občané. Nechci rozhodně bagatelizovat 196 úmrtí za dva měsíce, ale rozhodně je smrt na rakovinu stejně tragická jako na komplikaci při koronavirové chřipce a přitom nikdo nevyhlašuje alarm nad tím, že každých 20 minut u nás zemře jeden občan na rakovinu (hodnotu uvedl senátor Žaloudík). Tedy za dva měsíce je poměr úmrtí na rakovinu proti koronaviru 4320:196=22x vyšší.

Motolská nemocnice dělá podle jejího generálního ředitele Ludvíka denně 150 operací a nyní jen 30, protože objednané operace jsou zakázané. Přitom jde často o velmi závažné operace. Když má někdo nádor, který za dva měsíce nadělá v těle nevratnou paseku, tak místo odebrání kousku střeva musí být utvořen vývod, nehledě k šíření metastáz do okolí...

V nemocnici Na Homolce dělají na světově unikátní antiarytmické jednotce profesora Neužila ročně 1800 operací tichého zabijáka - srdeční arytmie. A z takové kliniky utvořila vláda dokonce infekční záchytku a pacienti byli evakuováni do Motola, kde podobné operace neprovádějí. Kolik lidí díky zákazu objednaných pacientů na zákroky zemře, o tom raději neuvažovat.

Mohla bych takto pokračovat dál, ale končím pouze s prosbou, aby se vláda již pochlapila a nechala nás všechny zase normálně žít a pokusit se napravit co nejrychleji ekonomické chyby, které koronakaranténa způsobila.