Ještě bych chápala, že by vzpomínka na zítřejší takřka národní svátek sv. Václala zastínila včerejší velice mrazivá zpráva o vyhlášení Nové jaderné doktríny Ruské federace podle níž si Rusko "vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě útoku na Rusko či Bělorusko konvenčními zbraněmi, pokud by znamenal "kritickou hrozbu" pro ruskou suverenitu. Agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země považuje za společný útok obou zemí a může odpovědět rovněž jadernými zbraněmi." A dokonce "zváží možnost použít jaderné zbraně i tehdy pokud obdrží spolehlivé informace o masivním startu prostředků vzdušného útoku a jejich překročení Ruského území."
Přeloženo do sromitelného jazyka: Pokud západní spojenci povolí Kyjevu použít jimi dodané zbraně dlouhého doletu k úderu na ruské území, bude to znamenat válku mezi Ruskem a státy NATO, které tyto zbraně převezly do Ukrajiny a státy, které tyto zbraně vyrobily a vlastnily nechaly je převést. Naše tolik bojechtivá vláda najednou mlčí jako hrob o tom do jakého smrtelného nebezpeí naší zemi zavlekla.
Ale i přesto, nebo právě proto, bychom neměli zapomínat na skutečné politiky.
A zejména na našeho jediného Státníka, kterého svět stále uznává a zve na přenášky. Na Státníka který díky své ekonomické reformě v roce 1991 během jediného volebního období dokázal tento svůj celoživotní sen uvést ve skutečnost a přeměnil naší státem řízenou komunistickou ekonomiku se zadlužením 160 miliard tehdejších Kč v ekonomiku s tržním hospodářstvím s 6,4 procentním růstem HDP. Díky profesoru Klausovi jme my pamětníci, až do nešťastného Hradem řízeného Sarajevského atentátu v roce 1997, zakusili jaký je život ve skutečně svobodné a rostoucí kapitalistické společnosti bez přívlastků. A dodnes nežijeme stále ještě ve třetí cestě ke komunismu s lidskou tváří, jak si přála většina tehdejších disidentů. A to i přes snahu současné vlády zavádějící cenzuru a identifikační čísla místo slušného oslovení občanů jmény a zachování noblesy mezi lidmi. I přes neustálé spoutávání naší svobody stále nesmyslnějšími a zbytečnějšími a drahými příkazy, ID schránkami a vyhláškami, přece jen návrat ke zločinnému a zavrženíhodnému komunistickému režimu, byť s jakoukoliv tváří, se současným mocným zatím nepodařilo nastolit a věřme, že nepodaří. Pokud ovšem současná vláda svým nebezpečným chováním na nás neuvalí opravdu tragickou jadernou válku.
Proto panu profesoru Václavu Klausovi, prezidentovi naší země v letech 2003-2013, přeje naše kulturně-hospodářská revue Fragmenty k zítřejšímu svátku jeho šťasné prožití a hodně zdraví a sil do další stále nelehčí práce pro naši v posledních letech tolik devastovanou zemi jeho následovníky:
přijměte upřímné blahopřání k Vašemu svátku s velkým poděkováním za to, co jste pro náš národ udělal a co nadále činíte pro kultivaci současné neoliberální levicové Evropské unie a naší země. Děkujeme, že Váš Institut Václava Klause (IVK) pokračuje v šíření konzervativních a pravicových myšlenek, které oslovují všechny ty, kterým na dění v naší vlasti i celé Evropě opravdu záleží.