Obsahově letošní Vánoční poselství rozdělil prezident Zeman do dvou částí. V té první se pustil do (nijak objevné) inventury letošního roku, ve druhé se s občany rozloučil výčtem svých politických úspěchů od listopadu 1989.

Od prezidenta nepřekvapilo, že se hned v úvodu vymezil proti ruské agresi na Ukrajině, že Ukrajinu bezvýhradně podpořil a že Českou republiku pochválil za všestrannou pomoc této zemi. Držel se v této části projevu osvědčených a nekritizovatelných frází, ani náznakem se v tomto kontextu nepokusil o širší, koncepčnější úvahu, ve které by nastínil svůj názor na to, co válka na Ukrajině může znamenat pro českou budoucnost a jak by na to měly politika i společnost reagovat.

Za druhý problém označil prezident problém inflace, který okamžitě posluchačům „přeložil“ do srozumitelnějšího jazyka jako - „zdražování“. To bylo od ekonoma Zemana šokující! Inflace totiž není jednorázové zdražování, inflace není o náhodném, epizodickém vzestupu jednotlivých cen. Je to vážná ekonomická porucha. Miloš Zeman však ve „vysvětlování“ inflace šel ještě dál. Pochválil Jana Švejnara (žádné jiné jméno už v projevu nezaznělo) za představu (kterou Zeman zjevně sdílí), že „příčinou inflace jsou vysoké úrokové sazby“, což prý jej vedlo k obsazení uvolněných pozic v radě ČNB lidmi, kteří si toto také myslí. Zeman v této souvislosti nekritizoval vládu za strašidelné hospodaření, za žití na dluh, za nezodpovědné rozhazování, za nepřijatelně vysoké rozpočtové schodky, ani nevybídnul k užší a nezbytné koordinaci měnové a fiskální politiky. Vystačil si s vlastním keynesiánstvím.

Václav Klaus a lidé kolem něho považujeme inflaci za problém zásadní.

Nejen v Čechách, ale také v okolních evropských zemích. Především Václav Klaus se v řadě svých textů inflací velmi podrobně zabývá (připomeňme například sborník jeho textů s názvem Návrat inflace). V hodnocení příčin vzniku fenoménu inflace i hledání způsobů jeho řešení se s Milošem Zemanem zcela zásadně rozcházíme. Nepřekvapí tak, že i v letošním Zemanově Vánočním poselství s jeho formulacemi polemizujeme zcela rozhodně.

I problém energetické krize vidíme ostřeji než prezident Zeman.

Válka na Ukrajině tuto krizi ani nezpůsobila, ani nespustila (snad urychlila). Energetickou krizi si způsobila Evropská unie sama – dlouhodobým radikálním blouzněním o jakési bezuhlíkové společnosti. Miloš Zeman sice také na zhoubnost Green Dealu v projevu poukázal, my však – na rozdíl od něho – Green Deal nepovažujeme za příčinu, ale důsledek. Green Deal je produktem Evropské unie. V jejích strukturách vznikají podobné revoluční nápady, evropským institucím je podobné myšlení vlastní. A když už jsme u toho, byl to právě prezident Zeman, který - bezprostředně po svém prvním zvolení prezidentem země - nechal vyvěsit na nádvoří Pražského hradu evropskou vlajku. Vzpomínáme si?

Miloše Zemana v průběhu oněch polistopadových let v politice hodnotili voliči. Jedno bychom však říci měli: Miloš Zeman byl a je nepřehlédnutelnou politickou postavou polistopadových dějin. Je však nutné zdůraznit, že vždy stál ideově úplně jinde, než jsme stáli my. Ačkoliv máme za sebou vážné a hluboké názorové spory, přesto uznáváme, že s prezidentem Milošem Zemanem jsou završována prezidentská období tří významných prezidentských osobností: Václava Havla, Václava Klause a za pár měsíců i Miloše Zemana.

Je zcela jedno, kým budou Václav Havel, Václav Klaus i končící prezident Miloš Zeman vystřídáni. Je totiž jisté, že třicetileté polistopadové období silných – přestože od sebe osobnostně i názorově rozdílných - českých prezidentů se završuje a k trojici těchto politiků se v budoucnosti nově zvolení prezidenti ani vzdáleně nepřiblíží.

Ivo Strejček, 27. prosince 2022

 © Kulturní komise ČR, z.s., 2022