Novinky na www.fragmenty.cz,  ročník XII, červenec 2008

Přejeme Vám den plný pohody, k níž bychom rádi přispěli našimi články.

Pokud by Vám ji kazily, napište nám a my Vás vyřadíme z naší databáze.

Knížákova smršť 38

Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie v Praze

Nejnižší penze pro důchodce bude 2500,- Kč a čím menší měli během života plat, tím větší budou mít penzi. Děti dostanou tužkovné, perovné, penálovné, taškovné, bačkorovné a určitě ještě nějaké další -ovné. Těhotné ženy budou dostávat nejen daleko větší přídavky, ale také naturálie, například černé pivo. Kaplickému zaplatí patrně z vlastní kapsy pan Paroubek čtyři miliardy a zbytek (to nebude stačit) doplatí Rath z výnosu vlastní polikliniky. Chcete ještě někdo něco? Teď před volbami získáte od socialistů přísliby na cokoliv, stačí adresovat Vaší žádost na Paroubkův Lidový dům. Pa r o u b e k mě nazval největším zloduchem a intrikánem, který ovlivňuje prezidenta republiky, a ten zase primátora Béma. Netušil jsem, že mám takovou moc, takže je to vlastně poklona. Jiří Paroubek mne zatratil jen proto, že mám jiný názor než on a nebojím se ho dávat najevo. Přesněji řečeno, mám jiný názor, než pan Paroubek potřebuje. Jsem přesvědčen, že Blob na Letné je Paroubkovi šumafuk a podporuje ho jen proto, že se prezident a vedení ODS postavilo proti. Kdyby ODS okopírovala program ČSSD, Paroubek a jeho horlivý papoušek Rath by stejně protestovali. Nejde jim totiž o nic jiného než o získání moci. Věřím, že kdyby šlo udělat šikovný puč, jaký se komunistům povedl v únoru 1948, Paroubek by určitě neváhal. Stačí se podívat na nedávnou minulost ČSSD. Kakaový král Kraus se opět beze studu cpe do politiky a z politiky vyklouzlý multimilionářský mašínfíra Gross se nám všem vysmívá ze své „chaty“ na Floridě, atd. atp. Nejhorší je, že ČSSD už není opozicí, ale nepřítelem všeho vládního. Negovat vše a za každou cenu, taková cesta nevede k dobré budoucnosti, ale do pekel pro všechny.

A nakonec minirébus:

S PAROUBKEM A RATHEM V ČELE PŮJDE ČESKO DO …… (Doplňte výraz na 6 písmen)

Pane Rathe, přestaňte nám lhát!

Jiří Pancíř

„Temnou nocí se plouží vychrtlý nuzák třímající v rukou poslední vyžebranou třicetikorunu na zaplacení Julínkova poplatku u doktora. Padá vysílením před luxusním mrakodrapem pětihvězdičkové soukromé kliniky a přivolaná hlídka mu sděluje, že jeho námaha byla marná, neboť klinika se specializuje pouze na léčbu celulitidy. Pacient vyčerpáním a šokem umírá…“ Tak nějak má vypadat podle Davida Ratha naše zdravotnictví po Julínkově ozdravné reformě. Jak to bude doopravdy, na to jsme se zašli zeptat přímo původce tohoto „zločinu na lidech“, Tomáše Julínka, na jeho ministerstvo. A pan ministr nám nastínil představu úplně opačnou: Pokud nebudou schváleny střechové zákony o zdravotních službách a o specifických zdravotních službách, bude se naše zdravotnictví řídit stále zákonem o socialistickém státním zdravotnictví z roku 1966, který likvidoval systém zdravotnických pokladen neboli pojišťovací systém. Starší občané jistě pamatují, že jsme měli zchudlé zdravotnictví tak, že pacienti nedostávali léky běžné na Západě, museli je načerno pašovat přes hranice a platit draze za valuty ze svého. Nyní se navodilo prostředí se zdravotním pojištěním podobným tomu na západ od nás a je proto již delší čas potřeba nastolit nový moderní zákon, který konečně jasně řekne, že zdravotníci už nepečují o anonymní „socialistický lid“, ale že poskytují zdravotní služby konkrétním pacientům. Zákon musí proto jasně stanovit, co to jsou zdravotní služby a kdo a za jakých podmínek je poskytuje. Musí to být zákon reflektující 21. století a také porevoluční změnu, která navodila jiné pozice všech občanů v systému. Zákon, který bude odrážet, že pacienti již nejsou jen pasivní přijímatelé péče, kteří musejí strpět cokoliv podle situace, která ve zdravotnictví právě panuje. Zákon jasně hovoří o právech pacientů a o povinnostech poskytovatelů zdravotní péče a to tak, aby bylo vše pod sankcemi vymahatelné.

KOLIK (ZA CO) STOJÍ ČUNEK

Zdeněk Jemelík

Alexandr Mitrofanov se vyjádřil v pořadu Události, komentáře dne 16.7.2008, že kauza Jiřího Čunka je špatně napsaný kus se špatnými herci, kteří hrají mizerně a měla by proto co nejdříve skončit. Pokud přijmeme jeho pohled, nabízí se otázka, kolik obecenstvo zaplatilo a ještě zaplatí na vstupném na tuto špatnou zábavu, která  navzdory jeho přání bude kazit ovzduší nejméně do příštích parlamentních voleb. Nejsnáze odpoví sám sobě Karel Schwarzenberg, který ví, kolik mu agentura Kroll fakturovala za vypracování auditu. Mirek Topolánek, by nakonec také mohl nechat ekonomům aspoň přibližně spočítat, kolik zaplatili daňoví poplatníci za čas, který ministři jeho vlády a on sám věnovali jednáním, vyvolaným Čunkovou aférou, tedy záležitosti, s jejímž placením voliči určitě nepočítali, když dávali hlas vládním stranám. Jenže finanční ztráty jsou to nejméně podstatné, z čeho by ho měla bolet hlava. Daleko důležitější je pokles důvěry k vládě, k němu osobně a některým ministrům zvlášť. A měl by ho naplňovat obavami pokles voličských preferencí ODS a zvyšující se šance ČSSD na volební vítězství. Ponechání  Jiřího Čunka ve vládě v době, kdy čelil obvinění, a jeho záchrana před reálnou hrozbou obžaloby, měly být cenou za udržení jednoty vládní koalice a prosazení jejího volebního programu. Problémy Jiřího Čunka budou dodávat opozici střelivo k ostřelování vládní koalice až do voleb.  Premiér při hledání správného postoje k aféře svého vicepremiéra nedbal taoistické moudrosti, podle které nemá smysl o cokoli usilovat: "Vše, co jsme si usilovně vydupali ze země, se nakonec obrátí proti nám."

Trojnásobný zlatý slavík chystá velké turné

Ivana Haslingerová

Dalibor Janda, rodák z Hranic na Moravě, začínal již ve svých šestnácti letech hrát bigbít. Jeho vzorem tehdy byli Bee Gees a Olympik. Pak ho podle jeho slov „sebrali na vojnu“ na letiště do Košic, kde zajišťoval jako řidič spojení mezi letadly a věží. I tam hrál ve dvou kapelách na tanečních zábavách a na svatbách dcer lampasáků. Doposud mu prý vrtá hlavou, proč důstojníci ČSLA měli většinou pouze dcery. Po skončení vojny pokračoval v Hranicích s rockovou skupinu Pacifik, s níž hrál na čajích a na tanečních zábavách. Jeho kamarád pracoval v Praze na letišti a přemlouval ho, aby šel do Prahy. Chvíli odolával, ale nakonec se nechal přemluvit a nastoupil na letišti v Ruzyni. Chtěl si vydělat na dobrou aparaturu. Bydlel v Ruzyni na ubytovně. Kamarád ale v Praze dlouho nepobyl. Dostal od manželky ultimatum, že se rozvede, pokud se nevrátí do Hranic. Janda zůstal v Praze sám. Nechtěl se vrátit, neboť by se mu prý všichni smáli. Na štěstí si od samého počátku sám skládal melodie, které se mu přesně podle hesla „Štěstí přeje připraveným“ nyní velmi hodily v další kariéře. A jak to bylo dál a co chystá na nejbližší období? O tom všem si s námi povídal trojnásobný zlatý slavík Dalibor Janda v útulné kavárn Parkhotelu Praha: Život je souhra náhod. Když jeden spolubydlící na ubytovně slavil narozeniny, šli jsme do Drancy, klubu na Červeném vrchu, kde hrála tehdy známá kapela pana Čejky. Kamarád si přál, abych mu zazpíval k narozeninám písničku „Only you“. Kapelník to za stovku povolil a k jeho i mému překvapení návštěvníci klubu přestali tancovat a odměnili mne potleskem. Kapelník za mnou poté přišel, zda bych neměl chuť si s jeho kapelou občas zazpívat, že to bylo dobré.

eGovernment Act a reforma policie dostaly od senátorů zelenou

 Jana Malíková

Návrh zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů jednou pro vždy staví na stejnou úroveň elektronický a papírový dokument.  uvedl v Senátu ministr vnitra. Jedná se o normy, které stanoví povinnost orgánů veřejné moci mezi sebou vzájemně komunikovat elektronickou cestou, a to prostřednictvím datových schránek. Tyto schránky mají povinně zřízeny veškeré orgány veřejné moci a právnické osoby. Návrh zákona současně přináší autorizovanou konverzi papírového dokumentu. Současně dává možnost fyzickým osobám zřídit si datové schránky pro usnadnění jejího vstupu při jednání s orgány veřejné moci.  

„Podle mého hlubokého přesvědčení se jedná o dvě reformy, které představují zásadní revoluci v české veřejné správě. Tyto normy znamenají zásadní průlom, který veřejná správa nezažila od dob panování Marie Terezie. Jsou to zákony, které definitivně znamenají možnost zjednodušení, zrychlení, zlevnění a efektivnější fungování české veřejné správy,“Osobně se domnívám, že je to zákon průlomový, že takových norem a změn člověk v životě příliš mnoho nepotká a věřím, že se setká s podporou odborné i laické veřejnosti. Policie prošla od roku 1990 řadou změn. Nicméně stále v ní přežívá řada principů a metod, které zůstávají téměř 50 let stále stejné a neměnné. Policii trápí zejména přílišné do sebe zahledění se, přílišná orientace na represi, těžkopádná organizace a neefektivní řízení. A to jsme se rozhodli změnit. Rozhodli jsme se udělat nezbytné kroky, které by českou policii přiblížili a v mnoha věcech také posunuli  před srovnatelné policejní sbory v evropských zemích. Zcela ojedinělý byl také přístup , který jsme zvolili při přípravě této reformy. Postupovali jsme podle přesně zvolené metody, kdy podzim roku 2006 byl rokem velmi pečlivé analýzy. Troufnu si prohlásit, že takovéto zrcadlo  si česká policie ve své novodobé historii nikdy nenastavila,“ řekl ministr vnitra Ivan Langer.

 

Předseda Senátu převezme kopii Mnichovské dohody

 Petr Kostka

V úterý 22. července ve 13.00 hodin se bude v Zeleném salónku Kolovratského paláce konat tisková konference předsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky. Převezme na ní z rukou ředitele Vojenského historického ústavu plk. Aleše Knížka kopii Mnichovské dohody z roku 1938. S touto dohodou byla tehdejší československá vláda seznámena právě v Zeleném salónku Kolovratského paláce, dnešním sídle Senátu PČR. Předseda Senátu Přemysl Sobotka, ředitel VHÚ plk. Aleš Knížek a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš vás zároveň budou informovat o společném projektu „Osmičkového roku“. Vstup do Senátu recepcí Kolovratského paláce z Valdštejnské ulice.

Volba pro úspěšné – Diners Club International

Jiří Pancíř

„Sázím především na otevřenost a jasnost ve vztazích.“ Eva Kárníková

Historie platebních karet se začala psát již v roce 1949, kdy jeden newyorský podnikatel zjistil, že nemá v restauraci dostatek peněz na zaplacení, a napadlo ho změnit způsobplateb. Tak vznikla nejprestižnější americká společnost vydávající platební karty Diners Club International (DCI). Na český trh přišly její karty později a její české zastoupení Diners Club Czech vede od roku 1998 Ing. Eva Kárníková, MBA, pro niž byl loňský rok mimořádně úspěšný. Letos v naší nejprestižnější manažerské soutěži Manažer roku, která se konala pod´záštitou premiéra Mirka Topolánka, ji patnáctičlenná Národní hodnotitelská komise ocenila nejvyšším titulem, který může česká manažerka získat – „Manažerkou roku 2007“. Současně od americké společnosti DCI získala jí řízená společnost ocenění „DCI Commercial Products Award 2007“, udělované každoročně tomu zastoupení, které dosahuje nejlepších výsledků jak z hlediska celkového počtu vydaných firemních karet a jimi realizovaného objemu transakcí, tak z hlediska objemu transakcí realizovaných prostřednictvím deponovaných účtů a dalších produktů. Byli jsme proto rádi, že nás generální ředitelka Diners Club Czech přijala a podělila se s námi o zkušenosti, které stály za těmito významnými oceněními: "Podnikání v oblasti platebních karet je rostoucím odvětvím a společnost, v jejímž čele stojím již deset let, má v ČR přes deset tisíc klientů a dosahuje obratu téměř dvě miliardy korun. Ve světě platí kreditní kartou Diners Club přes deset milionů zákazníků. V Česku jsme začínali od nuly ve dvou. V malé firmě, kde si všichni všechno řeknou, jsem však postupně musela, tak jak rostla, nastolit vazby a management jako v každé velké. To byl podle mne nejtěžší okamžik. To se mi podařilo. Snažím se ale, aby firma neustrnula ve vývoji, a proto dbám na vzdělávání svých lidí, a to nejenom na to, které nezbytně potřebují pro výkon své práce. Vzdělání je podle mě nezbytný řidičák, který lidé potřebují, aby vůbec „jeli“. Samozřejmě to, jací pak budou řidiči, záleží již na nich. Já od nich požaduji, aby nové věci, o nichž se na kurzech dozvědí, co nejrychleji zaváděli do praxe. Ocenění v soutěži Manažer roku, která není jen lidovou anketou, ale výsledkem hodnocení odborné poroty, si nesmírně vážím a beru je proto nejen jako ocenění své, ale i jako ocenění desetiletého působení všech mých spolupracovníků ve společnosti Diners Club Czech."

Hlavou státu je zásadový vlastenec

Ivana Haslingerová

"Prezident republiky Václav Klaus přijal na zámku v Lánech předsedu vlády Mirka Topolánka, místopředsedu vlády Alexandra Vondru a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Tématem jednání byla zahraniční politika, zejména ve vztahu k EU. Společně diskutovali o rozdělení rolí nejvyšších ústavních činitelů během českého předsednictví Evropské unie. Nešlo o jednotlivosti, ale o základní koncepční přístup. Současně se projednávala otázka Lisabonské smlouvy. V této věci jsou názory prezidenta republiky a přítomných členů vlády podstatně rozdílné," stálo ve sdělení ředitele Tiskového odboru KPR Radima Ochvata. Je skvělé, že pan prezident nepodlehl názorové přesile a zůstal trvat na svých stanoviscích ohledně ztráty suverenity naší země v evropském superstátu. Říká se: "Slovo dělá muže". Dneškem tudíž potvrdil prezident republiky, že je mužem na správném místě a nikoliv loutkou v rukou europeistické vlády. Vlády nebojující za národní zájmy, ale za zájmy cizáků, stejně jako tomu bylo již mnohokrát v naší historii. Václav Klaus naopak potvrdil tímto svým zásadovým postojem, že mu nejsou cizí národní zájmy země, v jejímž čele stojí. To, že ho přesila pánů politiků nezlomila je o to obdivuhodnější, když si uvědomíme po jak obtížné operaci se nachází. I když nežijeme v monarchii, prezident republiky postupuje v duchu královského hesla: "Královské slovo platí".

Vysoké školy nepotřebují státní podporu, mají-li dobrý management

Ivana Haslingerová

V rubrice „Galerie úspěšných osobností“ představujeme špičkové manažery, kteří jimi řízené společnosti dokázali dovést k mimořádné prosperitě. Jedním z nich je předseda představenstva a generální ředitel „Bankovního institutu-vysoké školy“ Dr. Miroslav Doležal, který za skvělé manažerské schopnosti v řízení jemu svěřené vysoké školy získal v prestižní manažerské soutěži „Manažer roku“ ocenění „Manažer odvětví“. Je to o to cennější, že si v poslední době právě školy neustále stěžují na nedostatek státní podpory a dokonce vyhrožují stávkami. Jak to pan doktor Doležal dělá, že jemu svěřenou vysokou školu vede k prosperitě i za poloviční náklady na studenty, než mají veřejné školy, proč je o studium na jeho škole tak obrovský zájem, že pro současných 5000 studentů musí budovat nový vysokoškolský areál, a v neposlední řadě, kde na to bere peníze? Na to a na další věci jsme se ho zašli zeptat do sídla školy a pan ředitel povídal: Zákon o vysokých školách umožnil v roce 1999 vznik soukromých vysokých škol. Naše škola byla první, která této možnosti využila. Nešlo přitom jen o to zaregistrovat školu, ale postarat se i o vznik produktů – studijních oborů – do nichž budeme investovat prostředky. V současné době máme 10 bakalářských a dva magisterské studijní obory a do budoucna chceme udílet i doktoráty. Snažíme se proto docílit toho, abychom mohli poskytovat doktorské studium. Problémem je, že je ve státě relativně málo kvalifikovaných učitelů, což souvisí s existencí již 46 soukromých vysokých škol a malým zájmem mladých lidí o habilitaci. Ministerstvo školství totiž uznává pro zajištění kvalitní vysokoškolské výuky jen docenty a profesory. Jsme přitom členy mezinárodních organizací European Banking Training Network, International Foundation for Computer-based Education, Asociace institucí vzdělávání dospělých, České bankovní asociace, České asociace vzdělávacích institucí veřejné správy a České manažerské asociace.

Ivan Langer otevřel stálou expozice ochrany obyvatelstva

 Jana Malíková

Ministr vnitra Ivan Langer, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Miroslav Štěpán a náměstek ministra vnitra pro vnitřní bezpečnost Jaroslav Salivar se dnes zúčastnili slavnostního otevření stálé expozice ochrany obyvatelstva v Muzeu Policie ČR.

 

„Tato výstava má smysl hned v několika rovinách. Člověk, aby pochopil to, co je teď, by měl znát to, co bylo předtím. Výstava ukazuje též jeden rys minulého režimu, který halasně bojoval proti válce a přitom se na válku připravoval. Věřím, že tato výstava bude poučením pro všechny, kteří sem přijdou, protože to nejcennější, co máme, je klidný život bez konfliktů. To, co tady lidé uvidí, bude vybídnutím, aby tato technika nikdy nebyla potřeba k použití,“ uvedl při otevření expozice ministr vnitra.

 

 

Sbohem pevná linko!

Naše telefony jsme převedli od firmy Teléfonica O2 ke společnosti www.sbohempevnalinko.cz. Místo měsíčního tarifu 1147 Kč nyní platíme 2 Kč  a dostali jsme zdarma nová telefonní čísla: Pražská redakce: 222 769 819, redakce Vysočina: 561 034 519. Prosíme, opravte si je ve Vašem adresáři.

 

Žihadlo ocení nejlepší veřejně prospěšnou kampaň

Ing. Marek Šedivý, ředitel Neziskovek.cz, o.p.s.

Letos budou opět rozdány ceny Žihadlo za nejlepší veřejně prospěšnou reklamní kampaň v České republice. Již druhým ročníkem tak pokračuje u nás zatím ojedinělá soutěž, která hodnotí pouze reklamy propagující neziskový sektor. Na rozdíl od jiných soutěží podobného typu navíc Žihadlo neoceňuje jen kreativitu reklamní agentury, ale také neziskové organizace jako zadavatele reklamy. „Jedním z našich cílů je podnítit neziskové organizace, aby reklamu jako jeden z důležitých komunikačních kanálů využívaly efektivně a smysluplně. Proto je součástí hodnocení i to, do jaké míry kampaň splnila svůj cíl, zda oslovila správnou cílovou skupinu a zda to udělala vhodnou formou,“ vysvětluje Marek Šedivý, ředitel společnosti. Neziskovky.cz, která soutěž pořádá. „Potěšilo nás, že loňský první ročník soutěže vzbudil velký zájem. Ukázalo se, že soutěž o nejlepší sociální reklamu na českém trhu chyběla, přitom jde o poměrně prestižní záležitost nejen pro samotné neziskovky, které ji zadávají, ale i pro její zpracovatele z řad reklamních agentur.“ Soutěže se mohou zúčastnit nestátní neziskové organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby), které zviditelnily veřejně prospěšný projekt prostřednictvím mediální kampaně v období od 1. září 2007. Ceny budou udělovány v kategoriích tištěná reklama, televizní a kino spot, rádiový spot a internetový projekt. V odborné porotě zasednou stejně jako v loňském roce zástupci médií, reklamních agentur a neziskových organizací. Vítězové soutěže pak budou slavnostně vyhlášeni 30. října v průběhu slavnostního večera v Kostele sv. Šimona a Judy. Hlavní cena – Žihadlo od zlínského sochaře Jiřího Pašky - poputuje neziskové organizaci jako zadavateli kampaně. Soutěž organizuje obecně prospěšná společnost Neziskovky.cz (dříve Informační centrum neziskových organizací). Přihláška a propozice k soutěži jsou ke stažení na internetových stránkách www.neziskovky.cz. Uzávěrka soutěže je 3. října 2008.

„ … NEMÁM TU VÍC CO DĚLAT !“

  Josef Dolejší

To byla poslední slova plk. Josefa Jiřího Švece dne  25.10.1918 v Aksakovu. Tento článek věnuji jeho památce u příležitosti 125. výročí jeho narození. Mobilizace roku 1914 ho  nezastihne u Moravského pěšího pluku č.81 Johanna svob.pána Waldstättena v Jihlavě, kam příslušel, ale v Rusku a jakmile ho dostihne zpráva o formování České družiny v Kyjevě, okamžitě se hlásil jako dobrovolník. Jeho vojenská kariéra a skutky jsou dostatečně známé: od velitele čety, přes velitele 8.roty 1.střeleckého pluku, po velitele 3.praporu 1.pluku až po velení brigády. Proslavil se v bitvě u Zborova, při dobývání  Penzy, Samary, Simbirska, Kazaně a v řadě dalších operací. Pak tolikrát popsaná a analyzovaná tragédie v Aksakovu na trati v Belebeji 24.10.1918, kdy plukovník Švec volí smrt z hlavně svého nagantu v bezvýchodné a nepřehledné situaci po rozkazu ruského velení nastoupit s vyčerpaným a částečně demoralizovaným československým vojskem do opětovných beznadějných bojů proti Rudým gardám. Plukovník Švec NEBYL vnitřně rozvrácená, desorientovaná a desintegrovaná osobnost. NAOPAK byl to kompaktní, tvrdý, nekompromisní, ale nikoliv bezcitný a kariéristický velitel. Své vojáky – „zlaté hochy od Zborova“ miloval a ctil. Československé legie na Rusi byly jednotky DOBROVOLNÍKŮ, jejichž jediným a nevyšším cílem bylo OSVOBOZENÍ VLASTI a ZŘÍZENÍ SVOBODNÉHO NÁRODNÍHO STÁTU. Tomuto cíli byli legionáři ochotni přinést OBĚŤ NEJVYŠŠÍ – SVÉ ŽIVOTY. Skutečnost, která se dnes, zvláště naší mládeži zdá být NEPOCHOPITELNOU a také MARNOU!  Legie přesto přestavovaly pestrou sociální škálu jednotlivců a skupin. Zastoupeny zde byly i vrstvy nižší, jimž vedle národních ideí nebyly cizí ani myšlenky sociální spravedlnosti.  Na to mnozí slyšely! Švec ne! Sociální problémy ho bolestivě netrápily, proto na jejich prezentaci nedokázal uspokojivě reagovat. Nedokázal čelit levicové agitaci tvrdými disciplinárními kroky, nikoliv ze slabosti a bezradnosti, ale protože to nechce udělat.  Švec volil svou cestu, která rozhodně nebyla útěkem, neboť jeho heslem bez pathosu bylo: ČEST JE VÍC NEŽ ŽIVOT!  A tomu dnes už málokdo rozumí.                                                           

Právě vyšlo červencové číslo revue

Červencové číslo revue Fragmenty lze nalézt v pdf-formě kliknutím na  jeho titulní stranu – obrázek vpravo. (Pozor! I když je v internetové nekvalitě, má velikost přes 2 MB)

Kulturně-hospodářskou revue Fragmenty vydává již dvanáctým rokem Kulturní komise ÈR  na luxusním křídovém papíře gramáže 135. Je určena pro pečlivě vybranou cílovou skupinu vedoucích osobností našeho průmyslu a politiky – presidenta republiky a jeho nejbližší spolupracovníky, senátory, poslance, ministry, finančníky, V.I.P. podnikatele a představitele jejich profesních organizací a vybrané ambasády. Tento výběr dává jedinečnou možnost presentace před vládní i podnikatelskou elitou a zviditelnění se před čtenáři, na jejichž rozhodnutí nejvíce záleží. Zveřejnění příspěvku v revue Fragmenty přináší tudíž možnost bez problémů oslovit právě tuto cílovou skupinu osobností s rozhodujícími pravomocemi.

Aby se články dostávaly do povědomí široké veřejnosti bez zpoždění, které nastává u takových periodik, jakým je tištěná verze revue Fragmenty, založila Kulturní komise ÈR internetovou podobu revue www.fragmenty.cz, která je denně aktualizována a rozesílána formou avíza e-mailem do počítačů kromě výše uvedených politiků a podnikatelů i několika stům vlivných mediálních pracovníků – šéfredaktorů a vybraných redaktorů všech důležitých médií včetně televize, rozhlasu a ČTK – jakož i známých osobností z umění a kultury u nás i v zahraničí. E-zin Fragmenty nekopíruje tištěnou podobu revue Fragmenty, ale velký důraz klade na rychlé sdělení příslušné informace výše uvedeným osobnostem a médiím. Zprostředkujeme tak aktuální informace, na které v denících nezbývá prostor či se z jakéhokoliv důvodu nezveřejní. Navíc je zde dostatek prostoru, takže články nemusí být z důvodu nedostatku místa kráceny.

 

Cesty premiéra po ministerstvech

Jana Bartošová

Premiér Mirek Topolánek se rozhodl zhodnotit práci svých ministrů. Do konce července osobně navštíví jedenáct ministerstev a seznámí se s jejich plněním programového prohlášení. První návštěva předsedy vlády začne zítra na Ministerstvu průmyslu a obchodu a na Ministerstvu vnitra. „Budu diskutovat s ministry, jejich náměstky, případně dalšími zaměstnanci či pracovníky ministerstev o tom, co se jim podařilo, jaké projekty a v jaké fázi rozpracovanosti a do jaké hloubky se jim je podařilo prosadit, ať jsou exekutivního či legislativního charakteru. Diskutovat budeme také o tom, co jim ještě zbývá, jaké jsou problémy v naplňování toho, co je prioritou této vlády – to je snižování agendy, snižování byrokracie, snižování počtu lidí, řešení nejrůznějších typů příspěvkových organizací,“ říká k návštěvám premiér Topolánek.Většina projektů z Programového prohlášení vlády je podle premiéra rozpracována nebo ukončena. Zbývající úkoly, které ještě nebyly rozpracovány, jsou podle předsedy vlády načasovány do druhé poloviny funkčního období vlády. „Já osobně jsem obecně spokojen, protože pro letošní rok to, co jsme chtěli udělat, jsme splnili. Zbývá několik málo zákonných předloh či legislativních úprav, které bychom chtěli ještě v Poslanecké sněmovně a v Senátu prosadit,“ hodnotí premiér. Ve čtvrtek 10. července premiér navštíví od 9 hodin Ministerstvo průmyslu a obchodu, v 10 hodin je plánována tisková konference, které se zúčastní kromě předsedy vlády Mirka Topolánka ministr Martin Říman. Další návštěva se uskuteční na Ministerstvu vnitra v 10:45, tisková konference bude s ministrem Ivanem Langerem od 11:45. Do konce července zavítá premiér Topolánek na ministerstva školství, práce, dopravy (14. července), dále na ministerstvo financí (15. července), setká se s ministrem pro evropské záležitosti a ministrem zahraničí (21. července), navštíví také ministerstva zemědělství a pro místní rozvoj (22. července) a ministerstvo životního prostředí (23. července). Zbývající ministerstva (obrana, zdravotnictví, spravedlnosti a kultury) navštíví ministr po vládních prázdninách.

Prezident republiky Václav Klaus se vrátil domů

Ivana Haslingerová

Před rehabilitační klinikou v Praze na Malvazinkách se to dnes kolem jedné hodiny odpoledne hemžilo mnoha novináři a nechyběl snad žádný televizní štáb. Všichni chtěli být u toho, aby se na vlastní přesvědčili, v jakém stavu bude prezident republiky Václav Klaus opouštět kliniku. "Zdravotní stav se mi zlepšil, dovětek rehabilitací budu dělat sám v Lánech. Naučili mne to tady výborně, je tu kvalita péče opravdu dobrá. Nežil jsem zde v žádné tragické situaci a budu doma plynule pokračovat. Dal jsem si závazek, že v Lánech budu půl hodiny každý den plavat a na rotopedu budu jezdit dokonce 30 minut oproti 20 minutám zde. Jestli si ale někdo myslí, že jsem se tady flákal, tak to ne! Vedoucí fyzioterapeutka pani Hanušová, která mne měla na starosti, zpočátku dokonce chtěla, abych cvičil od devíti ráno do 18:45 hodin, nakonec jsem ji usmlouval do půl páté večer. Pak si zase všimla, že mám zdravé ruce a tak jsem musel pilně cvičit i v posilovně, což jsem nedělal již asi deset let, takže mám pocit, že jsem na tom slušně. Samozřejmě úměrně mému pooperačnímu stavu. Do skoku mi ještě, bohužel, není, ale cítím se dobře. Že by operace byla úplná radost, to tedy ne. Ale že bych měl očekávání, že to bude stokrát horší či lepší a bylo to jinak, to také  ne. Mým cílem je začít chodit bez berlí a za veliký cíl bych považoval, abych mohl normálně sedět kvůli psaní," říká pan prezident."Jsem spokojen, velmi spokojen, s pacientem. Průběh pooperační odpovídal výkonu. Rehabilitační oddělení je zde výborné. Pozoruji jen postupné zlepšování. Odchází od nás ve velmi dobré kondici. Nyní musí jednak cvičit a jednak odpočívat. Začít provádět veškeré denní aktivity až po plnou samostatnost.Věřím, že bude pan prezident brzy plně aktivní i na kurtech," pochvaloval si operatér pana prezidenta prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc. Redakce přeje panu prezidentovi brzké uzdravení, aby mohl co nejdříve zase aktivně prohánět naše politiky a to nejen na tenisových kurtech.

Lisabonská smlouva? Euro? Ptejte se lidí!

Jan Zeman

Před nadcházejícím rozhodováním o Lisabonské smlouvě (LS) v ČR bude dobré si přpomenout  výsledky průzkumu provedeného vloni vysoce respektovanou agenturou TNS na objednávku britského thinktanku OpenEurope ve všech současných členských zemích EU: Průměrně 41%  respondentů napříč EU odpovídalo, že Brusel by měl mít MÉNĚ pravomocí.  Průměrně 64% (ČR 78%) obyvatel si nepřeje LS Lisabonskou smlouvu, která další pravomoci na EU masivně převádí. Průměrně 75% obyvatel členských zemí EU by si přálo o smlouvě  rozhodovat v referendech. Jen 31% obyvatel zemí mimo eurozónu by hlasovalo pro euro. V polovině zemí eurozóny by si většina obyvatel přála přejít zpět na své původní národní měny. Průměrně 56% obyvatel členských zemí si myslí, že EU NEZASTUPUJE ZÁJMY OBYČEJNÝCH lidí. Vůbec nejčastějším důvodem pro jakékoliv nové uspořádání EU je OMEZENÍ SOUČASNÝCH PRAVOMOCÍ EU. Z uvedeného je patrné, že většina lidí smýšlí o EU diametrálně odlišně od svých vlád a pánů v Bruselu. Drtivá většina obyvatel členských zemí EU nedůvěřuje, nepřeje si rozšiřování její moci a měnu Euro. Jediný vrcholný politik v EU, který tyto názory s většinou lidí Evropy, a i s většinou obyvatel ČR, dlouhodobě konzistentně sdílí, je Václav Klaus. Je otázkou, zda si je tohoto obrovského politického potenciálu v ČR i napříč Evropou plně vědom. Možná ale není vůbec tak nereálné, že právě on by mohl mít výrazný vliv na otázku možného budoucího uspořádání EU - nějakého více demokratického bez uvozovek. Názor veřejnosti je ale podle zkušeností u zásadní většiny mediálního a politického EUstablishmentu velmi neoblíbený, a bude zapotřebí skutečné politické odvahy za něj vystupovat.

ČR se zapojí do vývoje kosmických technologií

Jana Bartošová

Česká republika udělala další krok ke členství v Evropské kosmické agentuře (ESA). Premiér Mirek Topolánek a ředitel ESA Jean-Jacquesem Dordain dnes podepsali dohodu, podle které se má naše země od 1. ledna 2009 zařadit do skupiny vedoucích států ve výzkumu kosmonautiky, družicové navigace a komunikace. Česká republika se členstvím v Evropské kosmické agentuře zapojí do rozvoje služeb založených na satelitních technologiích. Smlouvu ještě posoudí obě komory Parlamentu.

Podle premiéra Mirka Topolánka není v současnosti kosmonautika pouze záležitostí letů do vesmíru. „Kosmonautika, družicová navigace a komunikace již dnes ovlivňují náš každodenní život. Právě spolupráce kosmických technologií s naším běžným životem posunuje kosmonautiku na jedno z předních míst technických disciplín důležitých pro národní hospodářství,“ říká předseda vlády.

Členství v Evropské kosmické agentuře a ratifikace navazujících bezpečnostních smluv má pro naši republiku velký význam. Může totiž pomoci při dalších jednání o kandidatuře na získání sídla agentury Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy (GSA), který má na starosti globální družicový systém Galileo*. Umístění sídla projektu v Praze by České republice přineslo další rozvoj výzkumných projektů a zahraničních investic a naplnilo by se tím dlouhodobé úsilí a práce české vlády a ministerstva dopravy.

Co Klaus udělal, ale pan Plesl to neví

Václav Klaus

V  Lidových novinách se do mne v článku „Klaus v Americe; jak se z perspektivního reformátora stal hobbyekologista“ pustil – ostatně jako vždycky – pan redaktor Jaroslav Plesl. Hodnotil mou návštěvu v USA (nevím na základě jakých informací) a mé současné aktivity vůbec a dospěl k závěru, že se zabývám věcmi, kterým nerozumím (kritikou ambicí řídit globální klima) a že se vůbec nevěnuji ekonomické problematice, protože „o ekonomické znalosti Václava Klause není v USA zájem“.  Není to pravda. I když vynechám to, že se moje debata o globálním oteplování téměř vůbec netýká přírodovědní klimatologie, ale je ve své podstatě z oboru „ekonomika globálního oteplování“, čili jednoho z pododdílů ekonomie, na ekonomická témata jsem nezapomněl. Pár důkazů: Svou cestu do USA jsem zahájil návštěvou americké centrální banky (tzv. FEDu) a velmi věcným rozhovorem s předsedou Rady guvernérů této banky prof. Bernankem, v níž jsme debatovali o dnešních problémech světové a americké ekonomiky. Ve Washingtonu jsem další den obdržel cenu Juliana Simona, významného, před několika lety předčasně zemřelého amerického ekonoma a při tom jsem pronesl projev na téma „Relevance hypotézy J. A. Schumpetera o konci kapitalismu“. V každé volné chvilce této třídenní cesty jsem připisoval větu za větou k článku, který si ode mne vyžádaly Hospodářské noviny na téma „10 let existence Evropské centrální banky“. Mohl bych pokračovat, ale chtěl bych ujistit pana Plesla, že se ekonomií stále zabývám.

 

Zchlaďte hlavy!

Karel Pacner

Souhlasím s přítelem Georgem Jiřím Kuklou, klimatologem z Lamont-Doherthy Earth Observatory Kolumbijské univerzity, že ochlazování a oteplování záleží na činnosti Slunce. Teď se mi dostala do ruky kniha Bjørna Lomborga "Zchlaďte hlavy". Mezivládní panel OSN pro klimatické změny ohlásil, že do konce 21. století stoupne globální teplota o 2,6 stupně Celsia. Podle Lomborga je tahle předpověď nesmyslná. Také není pravdou, že více zabíjejí vedra. Naopak největším zabijákem bývá zima. „Každý rok zemře v Evropě na následky příliš studeného počasí 1,5 milionu lidí. To je asi sedmkrát víc, než činí celkový počet úmrtí na následky vedra.“ Autor připomíná, že Kjótský protokol, podle něhož mají státy snižovat emise, je nesmyslný. Podle slibů z Kjóta se měl v letech 1990–2000 růst emisí zastavit. Ve skutečnosti Lomberg uvádí, že se zvýšily o 12 %. Přitom signatářské státy vrazily do tohoto projektu 180 miliard dolarů! Dejme tyto peníze raději na boj s hladem a nemocemi  Virus HIV nakazí ročně 4,3 miliony lidí chorobou AIDS. Přitom 7 miliard dolarů ročně by zachránilo před touto smrtí 3,5 milionu lidí. Víc než polovina obyvatelstva světa postrádá ve výživě nezbytné stopové prvky, což jimm poškozuje zrak, snižuje inteligenci a výkonnost. Tři miliardy dolarů by to vyřešily. Více než miliardě lidí chybí pitná voda, dvě miliardy nemají hygienická zařízení. Stačily by stačilo 4 miliardy dolarů ročně, aby se předešlo miliardě průjmových chorob ročně. Volný obchod narušují vysoké dotace do zemědělství v Evropské unii, USA a Japonsku. Kdyby padly zemědělské dotace, uvolnění obchodu by přineslo 2,4 bilionu dolarů.

 

Reakce na dezinformace dehonestující mou osobu ze strany Týdne

 Jan Kopal

  Nepatří mezi mé oblíbené koníčky psaní reakcí na kdejakou hloupost, která se v médiích objeví ve spojitosti s mým jménem. Protentokrát však udělám výjimku. Štvavá a dezinformační kampaň začala článkem nazvaným „Extremista Kopal má nový spolek: Národní domobranu“  zveřejněným 5. července na serveru TYDEN.cz autorů značky –bou- (patrně zkratka zkrachovalého redaktora štvavého plátku Respekt pana Josefa Boušky a redaktora Luboše Kreče). Článek byl posléze také přebrat servisem ČTK, zpravodajstvím rádia Impuls a teletextem ČT. Dle tohoto výplodu chorých mozků jsem zakladatelem občanského sdružení Národní domobrana a dané občanské sdružení hlásá krom pořádání teroristických akcí též zapojení Hitlerových milců do svých řad. Opravdu nevím, jak na toto lživé tvrzení uvedení redaktoři Týdnu přišli. Občanské sdružení zakládá Josef Palička, kterému jsem byl nápomocen v právních aspektech této záležitosti. Toto sdružení představilo Programové desatero v němž nikde nemluví o ozbrojených akcích odporu, což je navíc v rozporu se zákonem č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů. Toto sdružení chce vyvíjet svoji činnost v souladu s právním rámcem ČR, proto také své stanovy předložilo k oficiální registraci. Osobně nemám nic proti jeho cílům a postulátům. Naopak je mi v době celkové úpadku národoveckého aktivismu sympatické, že se našel někdo další, kdo chce tyto aktivity v tomto směru vyvíjet. Upřímně je mi líto, byly-li dezinformace dehonestující mou osobu ze strany Týdne brány vážně. Šlo jen o ničemnou a zavádějící kampaň lidí, kteří apriorně odmítají vše národní, a to včetně vlastní vlasti a národa.  

 

Přímá volba prezidenta je vedlejší problém

 Jiří Bečvář

           Jako vhodné téma okurkové sezóny se nabízí hrátky kolem přímé volby hlavy státu. Občanům je podsouváno, že si polepší  politická kultura. Leč chyba lávky! Přímá volba sama o sobě nezajistí nic. Může se stát, že zblblý národ si volbu poplete s žebříčkem popularity a do svého čela si zvolí lidového baviče s nadšením, jakým volil Super Star či nejoblíbenější herečku. Pokud chceme zajistit důstojnou volbu prezidenta a minimalizovat tlaky na poslance, pak nechť je nepřímá a přísně tajná.  Pokud skutečně máme uvěřit bohulibé snaze o zlepšení prostředí české politiky, pak musí zákonodárci přijít s jasným návrhem volebního zákona, který bude zakotven na výsledku voleb a přání občanů nikoliv na kompromisním šmodrchanci, produkujícím slabé vlády pravolevostředově nemastné neslané. Ať vyhraje růžový Petr nebo modrý Pavel bude potřebovat černého Čunka či zeleného Bursíka nebo oba. Výsledkem kompromisu při tvorbě vlády pak bude prasopes, nesvědčí o vítězství nejlepšího. Kdybychom se tudíž intenzívně věnovali požadavku na většinový volební systém namísto přímé volby prezidenta, udělali bychom pro sebe a ČR mnohem víc. Jeho výhodou je vyšší důraz na zodpovědnost. Jednobarevná vláda se musí kontrolovat a nemá se na koho vymluvit. Pokud se k tomuto modelu nedobereme, budeme navěky poslouchat, že jedna partaj by to dělala lépe, ale brání jí v tom koaliční partner a ten zase tvrdí, že by to chtěl jinak a ještě lépe, ale nemůže, protože mu brání koaliční partner…a tak dále. DEbatou o přímé volbě presidenta nám byl podstrčen zástupný a nic neřešící problém, který bude hlavním tématem diskuzí, nakonec (možná, ale spíše ne) se stane přímá volba realitou, zvolíme si Švejnara nebo Pačese a nezmění se naprosto nic. Volby dopadnou patem, sněmovna bude zablokovaná a všichni budou hovořit, že napříště se s tím už musí něco udělat…

 

Nemocnice nekrachuje aneb konec levičáckých lží

    Jan Ziegler

Rudá a oranžová sebranka se neštítí jakýchkoliv podlostí. Důkazy o úspěších jihočeských nemocnic se jim nehodí do krámu, poněvadž kraj vede ODS, a tak zastrašují lidi lhaním, že se personálu snižují platy, ten odtud utíká apod. Nic z toho není pravda!   Stačí se podívat do výroční zprávy českobudějovické nemocnice a.s. z roku 2007: Průměrné platy lékařů v roce 2007 vzrostly z 48 103 Kč v roce předchozím na 51 436 Kč, tedy o sedm procent. Výdělky středního zdravotního personálu se ve stejném období zvýšily z 19 228 Kč na 20 938 Kč, tedy o stouply o 9%. V českobudějovické nemocnici pracuje asi 1400 sestřiček, z toho jich v roce 2007 odešlo 200 a nastoupilo 181, o rok dříve z nemocnice odešlo 164 sestřiček, ale nastoupilo 192. Každý navíc ví, že problémy se s sestřičkami jsou rovněž způsobené novými předpisy, podle kterých  jim už nestačí čtyřleté studium s maturitou, ale musí mít ještě tříletou nástavbu a proto jich nyní přichází do zdravotnictví méně. Lékařů pracuje v nemocnici asi 400, z toho jich v loňském roce odešlo a nastoupilo stejně 31, v roce 2006 pak z nemocnice odešlo 22 lékařů a nastoupilo 37. Fáma o tom, že českobudějovická nemocnice, která je stoprocentní akciovou společností ve vlastnictví kraje, lidem snižuje platy a ti odtud masově odcházejí, tedy dlouho nepřežila.  Z těchto nezpochybnitelných faktů můžeme vyvodit jasné závěry, levičáci neumí nic jiného než lhát a podle strašit lidi hloupostmi. Ale my je zkrátka a jednoduše přestaneme brát vážně.

 

Mnohá zařízení pro zrakově postižené se navenek tváří zcela jinak, než uvnitř fungují

Zuzana Daušová

Úvodní slovo redakce: Do redakce přichází mnoho dopisů, ale musím se přiznat, že tento mne dojal. Ne tím, že mne pochválil za můj článek "Slepecký pes nesmí překročit bránu školy pro nevidomé, protože prý je pro děti nebezpečný", ale tím, že mezi námi žijí lidé cítící s postiženými dětmi a snažící se jim pomáhat v boji s lidskou bezcitností. Protože podle reakcí na tento můj článek není případ v něm popsaný ojedinělý (viz další články na něj reagující: "Vodící psi na školách jsou, jde jen a pouze o lidskou ochotu pomoci" a "Tohle svět neviděl a pes to nežral"), rozhodla jsem se dopis od pani Zuzany Daušové opublikovat v naději, že snad již pohne i srdcem někoho z našich legislativců a odpovědných politiků a zjednají v přístupu k těmto dětem a jejich společníkům jasná pravidla. Jsem ráda, že nejsem sama šokována tím, jak chladní a bezcitní pedagogové učí na těchto školách. Mohou být možná výborní při odborné výuce na gymnáziích, ale jejich empatie a lidský přístup ke krutě postiženým dětem jsem při rozhovoru s nimi necítila. Přistupují k nim jako by byly zdravé a zřejmě dlouholetým stykem s nimi zapomínají, že jejich vnitřní svět je jiný než zdravých pubescentů. Říkala jsem si, že jsem asi přecitlivělá, ale z následujícího dopisu jsem se ujistila, že nejsem sama, kdo to cítí podobně. Že mnohá školní zařízení pro zrakově postižené, se navenek tváří zcela jinak, než jak prezentují navenek ve svých výročních správách. Pro tyto děti nejde totiž jen o to, zda se naučí integrovat, ale také, a troufám si říci, že především, o to, dokázat se vůbec se svým neštěstím vnitřně vypořádat. Bývají velmi osamělé a i když je rodiče milují, potřebují v té hrozné tmě, v níž se ocitly mít vedle sebe svého oddaného kamaráda a pomocníka. Ať již z důvodu pocitu bezpečí, či překonání osamělosti. Ale za vše hovoří příběhy těchto dětí a jejich kamarádů, vodících psů, které tak krásně popsala pani Daušová v následujícím dopise:

Vážená paní šéfredaktorko, zaujal mne Váš článek "Slepecký pes nesmí překročit bránu školy pro nevidomé, protože prý je pro děti nebezpečný" o nevpuštění vodicího psa na půdu pražské školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené děti. Nemohu nereagovat, protože to, co popisujete, se děje téměř v každé z pražských vzdělávacích institucí pro zrakově postižené děti. Před nedávnem právě maminka naší mladé klientky, musela odmítnou asistenčního psa, protože nastupuje od září do této školy, kde žádost o přítomnost psího pomocníka dopadla přesně tak, jak popisujete. Když jsme na tuto problematiku narazili poprvé, musím přiznat, že jsem byla v naprostém šoku, podobně asi jako Vy nyní, kdože to na těchto speciálních školách vyučuje a jaké má smýšlení. Čím více se v tomto „světě“ pomáhajících, neziskových a příspěvkových organizací pohybuji, nabývám stále větší přesvědčení, že mnohá zařízení, a to zejména pro zrakově postižené, se navenek tváří zcela jinak, než uvnitř fungují a že jejich žáci a klienti jsou pouze „nástrojem“ pro zisk státních a veřejných dotací a financí. Jinak by vůbec nebylo možné, abychom v dnešní době řešili, zda-li psí pomocník do školy ano či ne, spíše bychom řešili, jak prostřednictvím psích pomocníků motivovat a zapojovat ostatní žáky.  A že se nejedná o jeden výjimečný případ neochoty ze stran škol pro nevidomé mohu dokázat na následujících příbězích:

ČESKÝ JAZYK PLÁČE

 Eva Clarová,

Chtíc být na stará kolena alespoň trochu IN, zakoupila jsem si několik časopisů pro paní a dívky. Ale po pravdě jsem ze všeho spíš OUT než IN, víc KO než OK. Hlava mi jde kolem z těch všech WELNESS a FITNESS, AROMATERAPIE, AROMAMASAGE, SPINNING, STRETCHING, SPORTCLIMBING, a tak mi docela přišlo líto, že už se nepořádají představení, ale PERFORMANCE, místo soutěží jsou COMPETITIONS, závod automobilů nahradil CAR RACE. Lidé se s vervou vrhli na BODYBUILDING, BODYSTYLING, BODYSTRETCHING či jaké ještě –ING. Inu pokrok se nedá zastavit , dřív popadli motyku, rýč, hrábě a věnovali se zvelebování zahrádky, spojili tuto činnost s potřebným výdajem kalorií – zdarma a ještě z toho měli užitek a hlavně radost. Dnes záhonky se zeleninou nahradili hnědým MULCHEM , také anglickým trávníkem, ovocné stromy vykáceli, zasadili zpitvořené stromky a keříky – to v lepším případě, taky zahrádky vydláždili, aby na rozpáleném betonu kolem POOLU náležitě RELAXOVALI  a věnovali se třeba rozvoji svého  KREATIVNÍHO ducha, GENIÁLNÍM IDEJÍM,  paňmámy pak ORIGINÁLNÍM  A OPTIMÁLNÍM INTIMITÁM, protože už dávno používají TRANSPARENTNÍ i KOMPAKTNÍ nenahraditelný a nepostradatelný AFRICANA BODY CREAM,  do oken NAINSTALUJÍ mucholapky proti obtížnému hmyzu značky CATCH – SMAJLÍKY.  Ráno se vydají na nákupy do SUPER-, HYPER-, MAKRO-, MEGA – MARKETŮ, do OUTLET CENTER FREEPORTu , pro pantátu zakoupí do auta AMBIPUR CAR 2 MOTION – MOUNTAIN DRIVE a ACTIVE DRIVE, pro vůni a čistý vzduch přiberou  i ASIAN CRUISE . Dopolední výlet za SHOPPINGem   proloží FRESH DRINK, staví se v LOBBY BARU , poté ještě koupí pár drobností v OUTLET a OUTFIT SHOPU,aby i pantáta byl IN a WELL DRESSED. Tak se mi ale z těch všech OUT a IN  zatočila hlava, jdu tedy OUTDOOR okopat do zahrady brambory a zasázet rajčata, snad už bude WARM WEATHER .

Naplnění veřejné služby je závislé na veřejné objednávce

Jiří Oberfalzer, předseda Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky
 

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky uspořádala diskusní seminář na téma TELEVIZE VEŘEJNÉ SLUŽBY V DIGITÁLNÍ ÉŘE. Cílem semináře bylo přispět k odborné diskusi o pojmu „veřejné služby“ a o tom, jak ji efektivně naplňovat a poskytovat. Z diskuse vyplynuly zejména tyto priority: Definice pojmu „veřejná služba“ musí být dynamická, protože potřeby veřejnosti se spolu s veřejnou objednávkou vyvíjejí. To nelze postihnout statickým ustanovením zákona. Digitalizace přinese větší pluralitu na televizním trhu, a proto je možné, že některé veřejné objednávky budou samovolně uspokojeny v rámci komerčních televizních stanic. Mediální rady by měly hájit zájmy veřejnosti, a proto by měly mít účinnější a efektivnější pravomoci při kontrole řádného naplňování veřejné služby. Nové technologie umožní nový styl řízení České televize. Zažitá představa kamenné televize, kde se přímo veškerý program vyrábí, se stane nemoderní. Prostor se otevře pro nezávislé produkce a jiné platformy. „Česká televize chce informovat, vzdělávat, ale i bavit - chce být televizí pro všechny,“ uvedl ve svém příspěvku generální ředitel České televize Jiří Janeček. Generální ředitel televize Z1 Martin Mrnka naproti tomu poznamenal, že „v zahraničí existují komerční televize, které vysílají například program pro menšiny.“ „Myslíme si, že základem je princip soutěže na dodávání pořadů externími produkcemi,“ poznamenal předseda Českého filmového a televizního svazu Jan Kraus, když popisoval transparentní systém výroby pořadů televizí veřejné služby. Seminář uzavřela inspirativní diskuse. Podle mne naplnění veřejné služby je závislé na veřejné objednávce, která se v čase mění, na rychlém vývoji technologií a na větší pluralitě digitálního televizního trhu.

Výzva katolických laiků biskupům českých a moravských diecézí

Vlastimil Filler,RNDr. Jindřiška Fikarová a Jindřich Koudelka

Vážení otcové biskupové, dne 26. dubna 2006 jste vydali vyjádření, v němž jste se jednoznačně postavili proti přijetí tzv. registrovaného partnerství homosexuálních osob a uvedli jste, že je v rozporu s přirozeným právem. Tímto statečným postojem jste naplnili očekávání věřících i značné části sekulární veřejnosti, neboť k poslání Církve patří  odvaha při obraně víry a mravů a ochota hlásat Pravdu Boží vhod či nevhod. Prozíravost Vašeho tehdejšího kroku vyniká o to více, že v době, kdy jste vyjádření publikovali, tušil jen málokdo o jak závažném problému hovoříte. V současnosti o tom naopak nemůže být pochyb. Zákon o registrovaném partnerství byl beranidlem, kterým byla v českém právním systému protržena stavidla zdravého rozumu a přirozeného mravního řádu. Aktivistické skupiny, které tehdy zákon propagovaly, pokračují ve svém tažení  proti tradičním rodinným hodnotám dále a vznášejí stále nové  požadavky. Zároveň se tyto skupiny snaží veřejně urážet a zastrašovat  své kritiky. Situace je o to znepokojivější, že se projevuje takřka v celé Evropě a vede již i k případům otevřené kriminalizace křesťanských mravních postojů (údajně homofóbních). Jedním z oblíbených nátlakových prostředků této protikřesťanské „homopropagandy“ jsou pouliční pochody a „festivaly“, bezprostředně ohrožující mravní výchovu mládeže a plánovitě vyvolávající konfrontaci s majoritní společností. Taková akce se letos poprvé uskutečnila i v naší zemi, jako tzv. Queer Parade Brno. Jejím neskrývaným cílem byl nátlak na prosazení zákona umožňujícího adopce dětí homosexuálními páry! Domníváme se, že k této věci nemůžete mlčet. Jednak kvůli závažnosti věci samé a jednak i z ohledu na ty věřící, kteří aktivně hájí principy katolické morálky v praktickém životě (mnozí mj. i na základě Vašeho výše zmíněného vyjádření)! Vy nyní nesmíte zklamat! Vystupte znovu, jako prozíraví a stateční pastýři svého lidu, dejte zaznít hlasu Pravdy a postavte se na obranu tradiční rodiny a přirozeného řádu stvoření! (K výzvě se můžete  připojit na mailu: post.bohemia@seznam.cz)

ČESKÝ JAZYK

Eva Clarová

Málokterý článek přečtu dvakrát, natožpak několikrát, ale poučný a zábavný  text pana Vereckého "Český jazyk" se mi znovu  vybavil poté, kdy jsme s dcerou zasedly v jedné  restauraci v mých milovaných Poděbradech. MENU  na našem stolečku hlásalo, že dostaneme  WELLCOME DRINK,  lahodný to místní bylinkový likér, který  nám ve chviličce ochotný číšník předložil. ,,KUZELYZE"  a podobných perliček jsme se ale nedočkaly ani když jsme se šly ZABÚKOVAT  na recepci nebyly jsme  přivítány obvyklým dotazem ,,ČÍM VÁM MOHU POMOCT?", ale s přívětivým úsměvem nám paní recepční úplně obyčejně  a česky popřála příjemný pobyt namísto v poslední době zahnízděného ,,MĚJTE PĚKNÝ ČAS, VEČER …". Nikdo se nás za celé dva dny NEZEPTAL NA OTÁZKU  (Jiří Kramol  v pořadu Nikdo není dokonalý), aniž bychom zaslechly JE TO O TOM,  tedy třeba o penězích, o dobré vůli, o štěstí. Asi jsme štěstí neměly, neboťjsme nepotkaly jsme tu pravou VIP, ty se zřejmě  AKTUÁLNĚ  stáhly do nedaleké vesnice na taneček do DANCE HALL, jak hlásal POSTER. Následující den jsme se vypravily na WALK, nikoli na NORDIC WALKING – ten prý neznají ani v zemi údajného původu. Vydaly jsme se podél Labe, kde nás ke vstupu do klubu lákal nápis na autě CARP AND FISH CLUB – CATCH AND RELEASE. Váhaly jsme,  ale chuť stát  se členkami kapřího rybího klubu nás vzápětí přešla. Rybky z Labe stále ještě očividně nejsou jedlé, břichem vzhůru  plavaly mezi množstvím PET  lahví, asi si přihnuly DRINKU  s PBC  kdoví čím ještě. Možná je tam vypustil člen klubu… Večer jsme pak usoudily, že bude VÍCE LEPŠÍ  a STANDAR(T)DNĚJŠÍ, zajdeme-li na DRINK  na dobrou noc do některého místního PUBu. Dobře jsme udělaly, příjemně jsme tak ZAVRŠILY – (pro změnu slovo přejaté někdy dávno  z ruštiny, která   tam hojně zaznívá) svůj dvoudenní WELLNESS  pobyt.

Příplatek k důchodu politickým vězňům z let 1948 - 1989

Na zvláštní příspěvek k penzi se může díky rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) těšit více nynějších důchodců, kteří byli za minulého režimu neoprávněně vězněni nebo drženi v táborech nucených prací. NSS sjednotil rozkolísaný výklad zákona o ocenění účastníků národního boje. Vyšel přitom vstříc některým lidem, jimž Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) příspěvek nepřiznala a zastání často nenašli ani u soudu. ČTK to zjistila ze Sbírky rozhodnutí NSS a jeho elektronické databáze. Ke zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem přijala vláda ČR nařízení č. 622/2004 Sb., podle kterého náleží příplatek k důchodu politickým vězňům z období komunistického režimu, popřípadě osobám, které po nich pobírají vdovský nebo vdovecký důchod.  Nařízením vlády č. 369/2007 Sb., které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, se nově stanoví nárok na příplatek k důchodu občanům České republiky, kteří pobírají vdovský nebo vdovecký důchod z českého důchodového pojištění po osobách, které zemřely při pokusu o opuštění Československa násilnou smrtí způsobenou státní mocí, na jejichž manželu byl vykonán trest smrti uložený za trestný čin později rehabilitovaný a pobírají důchod z českého důchodového pojištění, pokud dosud příplatek k důchodu nepobírají z toho důvodu, že nemají nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, jejichž rodič zemřel při pokusu o opuštění Československa násilnou smrtí způsobenou státní mocí, jestliže ke dni úmrtí rodiče nedosáhli věku 18 let, a pobírají důchod z českého důchodového pojištění. Zavádí se pevná výše příplatku k důchodu u nově založených nároků, popř. zvýšení příplatků o pevnou částku, pokud příplatek náleží pozůstalým po politických vězních, kteří byli popraveni nebo zemřeli při věznění za trestný čin později rehabilitovaný, po osobách, které zemřely při pokusu o opuštění Československa násilnou smrtí způsobenou státní mocí. Nároky založené novelou č. 369/2007 Sb. vznikají oprávněným osobám nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 2008.Podrobnosti naleznete na: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/priplatek-k-duchodu-politickym-veznum-z-let-1948-1989.htm.

 

I pták ohnivák by před grínpísáky ulít

Reakce na článek "Proč jsem byl, a se mnou CEP, vyznamenán Ropákem a Zelenou perlou? "

Dušan Šrámek

Zkuste si takhle na jaře někam vyjít do lesa. Všude na každém remízku cedule "Vstup zakázán", právě hnízdí ptáci. Kakaja Natura, takaja kultura. A všude u těch značek pochybná zelená individua s klackem v jedné a průkazkou v druhé ruce, kdyby náhodou cedule nestačila. A do toho si grínpísácí vylezou uprostřed panenské přírody do korun, kde by mohli ti nebozí ptáčci hnízdit, a tam dělají za účasti kamer, police a dalších čumilů takový randál, že by odtud odlít i pták ohnivák. Taky dobrý co? A ty zelený ježibaby z parláče nad těma ubožákama ještě pofňukávají, místo aby je zažalovaly za trestný čin proti ekologii.

 

Ohromení nad prohlášením vlády pro Ústavní soud

Tomáš Haas, poradce prezidenta republiky

Vláda posuzuje LS pouze podle souladu s jí deklarovaným "materiálním jádrem Ústavy ČR",  nikoli s Ústavou jako celkem. Jedná tudíž v rozporu s čl. 9 Ústavy ČR a tedy protiústavně.

Ve vyjádření vlády ČR Ústavnímu soudu na první pohled zaujme to, že vláda buď neví, nebo chce před soudci Ústavního soudu zatajit, že Lisabonská smlouva (LS) je mrtvým, zamítnutým dokumentem. Je to asi tím, že  srozumitelný text Lisabonské smlouvy jako takový v českém jazyce prostě neexistuje. Přitom již v Úvodní poznámce LS se mj. praví: "Uvedená smlouva vstoupí v platnost – jak stanoví její článek 6 – dnem 1. ledna 2009 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední."  Vyjádření vlády přehlíží to, že po Irském zamítnutí  je tudíž jasné, že LS v platnost nevstoupí neboť ustanovení článku 6 nebude nikdy naplněno. Vláda posuzuje LS pouze podle souladu s jí deklarovaným "materiálním jádrem Ústavy". Přehlíží, že každý článek Ústavy je chráněn jejím článkem 9. a že podle něho je důležité, zda LS vyhovuje Ústavě jako celku. Ústavnost  není dána tím, zda LS odpovídá „duchu“ jednoho článku Ústavy, ale tím, zda návrh je v souladu s celou Ústavou.  Vláda dále zcela  pomíjí, že LS dává EU hned několik velmi zřetelných atributů státu – právní subjektivitu, prezidenta, vlastní zahraniční politiku a diplomatickou službu, a v neposlední řadě i výlučné pravomoci,  např. pravomoc vydávat pro členské státy závazné právní předpisy. Vláda zřejmě neví, že podle článku 10 a) naší Ústavy se mohou pravomoci českého státu předávat jen na základě mezinárodních smluv, řádně ratifikovaných parlamentem. Vládě je zřejmě jedno, zda rozhodujeme my doma, nebo za nás rozhoduje Unie. Všichni jsme přece demokraté a lpění na znění české ústavy je jen přehnaný formalismus zlomyslných euroskeptiků.

 

Premiér: "Energetika je globální problém současnosti"

Jana Bartošová

Podpora prohlubování konkurence na energetických trzích, podpora energetických úspor a označení jaderné energie za jednu z přijatelných variant výroby elektřiny. To jsou hlavní doporučení vládě od nezávislé energetické komise, kterou vede předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Premiér Mirek Topolánek doporučení převzal a řekl, že nyní k závěrům komise nechá vypracovat oponenturu. Poté se s výsledkem seznámí vláda.

 „Energetika je globální problém současnosti. Musíme na to reagovat energetickou politikou státu. Nezávislou odbornou komisi jsme ustavili právě proto, že jsme potřebovali odbornou, na politice a jakékoli ideologii nezávislou analýzu energetických potřeb ČR v budoucnosti,“ řekl na půdě Akademie věd premiér Mirek Topolánek.

Podle předsedy vlády je energetika v poslední době až příliš ovlivňována politiky, ideologickými předsudky a zbožnými politickými přáními. „Jsem přesvědčen, že musíme do této mnohdy iracionální debaty vnést odborný názor. Žádná ideologie nerozsvítila žárovku, nespustila topení nebo neohřála oběd,“ zdůraznil premiér.