Simona Stašová se svými syny a cenou Thálie

 

Vydavatelské mlýny

Jaroslav Hutka

Po čtyřiceti letech písničkaření bych se asi měl už zamyslet nad tím, proč jsem dosud nenašel skutečného vydavatele svých písní. Vydavatele, který by se mi věnoval, určil si nějakou dlouhodobou strategii a tou se už léta zaobíral a mně tak dal šanci zabývat se pouze tvorbou. Přicházím se dvěmi dalšími zapomenutými deskami, asfalty, PÁNBŮ NA POLI a ZAHRADY RADOSTI. První vyšla v roce 1991 a druhá v roce 1994. Obě desky měly být důležité a jejich obsah by tomu i odpovídal, ale smůlou tehdejších chaotických situací zapadly. Za komančů měli redaktoři Supraphonu vůči mně špatné svědomí, a i když měli strach, vypadly z toho dvě gramofonové desky starých moravských balad, které jsem vynesl na veřejnost ze zapomenuté Sušilovy sbírky. V roce 1974 to byla deska STŮJ BŘÍZO ZELENÁ a v roce 1976 VANDROVALI HUDCI. Ve stejném roce jsem měl nahranou živě také desku SLUNEČNICE. To byly mé vlastní písně, ale tu už si redaktoři Supraphonu ani neposlechli, protože StB jim oznámila, že jsem zakázaný. Možná by původní návrh desky SLUNEČNICE patřil také do "asfaltů", ale jelikož většina nahrávek tehdejšího koncertu je na FOSILU 6 - SLUNEČNICE, tak by asi nemělo cenu vracet se pedantsky k tomuto návrhu. Celou svou rozsáhlou edici SAMOPAL jsem totiž první roky bral jen jako provizorium, a tím pádem vše vznikalo bez nějakého promyšlenějšího plánu. A to, že bych převydával ještě asfaltové desky, které měly "jenom" 40 minut, mě nenapadlo, když na CD se vejde těch minut dvakrát tolik.   

Vlasta Chramostová oceněna Thálií 2007

Josef Louda

Ceny Thálie za rok 2007 dostala kromě Simony Stašové, o níž jsme přinesli již zprávu v minulém článku i Vlasta Charmostová a Ilja Racek. Snímek vlevo zachycuje Vlastu Chramostovou při přebrání ceny Thálie v Národním divadle. Na  snímku vpravo je zachycena Vlasta Chramostová na odchodu služebním vchodem z Národního divadla. Tady ještě stačila předvést sotva o hůlce chodícímu našemu nejpopulárnějšímu mimovi Čejkovi  - mimochodem toho večera i on dostal  jednu „vázu“ – jak je schopna i ve svém věku a po operaci endoprotézy, vyhazovat si „z kopýtka“!!! Nemohu si vzpomenout, jak se pan Čejka jmenuje, což neznamená, že mu nemohu přijít na jméno.

 

PÍSŇOVÉ AKVARELY JAROSLAVA HUTKY

                          Jan Šulc

O Jaroslavu Hutkovi se nedávno psalo jako o „vyhaslém písničkáři“. Kdo při takovýchto snadných soudech ale zaznamenal, že Hutka mimo jiné již deset let připravuje rozsáhlou edici svých starších nahrávek s názvem Samopal, že vydal podstatnou knihu básní Koryta krve, že stále pokračuje v psaní svých fejetonů a že nyní „samopalně“ vydal zcela nové CD Zuzana ve skalách s podtitulem Akvarely? Rád bych si přečetl zamyšlení nad rozsáhlou řadou Hutkových CD, nad jeho staršími písněmi a texty, zajímalo by mne srovnání jeho tvorby předexilové a exilové. Mrzí mne, že jsem nezaznamenal ohlas dramaturgicky i interpretačně zdařilého CD Pravděpodobné vzdálenosti, které Hutka nahrál s Radimem Hladíkem v roce 1994. Poslední písničkářovo album představuje zcela nový repertoár.

Gospel Zuzany Stirské na Brumlovce

Josef Louda

V Balance Clubu-známém spíše pod názvem Brumlovka zpívala v sobotu 5.4.2008 se svým Gospel Time Zuzana Stirská. Proč? Inu proto, že sem pravidelně chodí povznášet svoje tělo a od té doby se prý cítí povznesena i jinak. Ale proč koncert mezi „namakanými“  těly – odpověď prozaická. Balance Club Brumlovka slavil své 1. výročí. Od dopoledních hodin zde probíhal pro členy clubu ukázkový program, zahrnující všechno, co se zde od podlahy až po strop dennodenně celý týden koná. A tak se potila nejen těla, ale i trenažéry, snad všechny druhy saun, dokonce i voda v bazénu se od pohybu „vařila“. No a k tomu všemu zněl zpěv Gospel Timu v čele se svojí principálkou. Blahosklonně na vše dohlížel sám velký šéf-Dr. Jan Vrabec.

ZAHRADY RADOSTI

 Jaroslav Hutka

Asi před půl rokem, po koncertě v jednom malém českém městečku, za námi do šatny přišlo mladé děvče s otázkou, jestli nemám text té písničky o pravděpodobnostech. Neměl jsem. Ta se mně moc líbila, říkala, je nová? Svým způsobem nová je, odpověděl jsem vyhýbavě. Nějak jsem se styděl v té chvíli přiznat, že bude tak o deset let starší než to děvče. A vydáte ji brzo na nějaké desce? Vydáme, slíbil jsem, ale v té chvíli žádný takový plán neexistoval. Tak já se budu chodit ptát k nám do prodejny s deskama. Tu písničku bych moc chtěla, a rozloučila se. Celou cestu autem domů jsem měl pak špatné svědomí, že jsem ji podvedl. Teď stejně ale není doba na vydávání takových písní, omlouval jsem se sám před sebou. Lidé se musí napřed zasytit tím povrchním sajrajtem z venku… jenže pak budou zasyceni a nebudou už mít chuť na nic jiného. Jako bych to neznal ze Západu, napadlo mě skepticky. Nakonec jsem to zase zapomněl. Zvykl jsem si za ta desetiletí žít s nevydanými písněmi, ale není to dobrý zvyk. Když byla doba špatná a prostor pro svobodu žádný, tak jsem hájil každý kousek půdy, který jsem si vydobyl, a teď jsem ochoten dobrovolně vyklidit pole komerčnímu plevelu. Blahý pocit z pádu minulého režimu a z návratu z emigrace je už pryč. I to je dnes už historie, a já se touto historií nechci odvést do galerie minulosti. Naopak si myslím, že ze své vlastní minulosti mám několik dobrých dárků pro současnost - aby si nemyslela, že je tak výjimečná a jedinečná. Výjimečná a jedinečná totiž vůbec není, a začíná být dokonce docela nudná. Lidé pořád prožívají stabilitu dolaru vůči koruně hlouběji než vydání nové knihy a místo toho, aby sáhli po něčem, co jim dá prožít smysl jejich bytí, sledují kurzovní pohyb akcií, které si vylosovali. Soukromý kapitalismus je sice spravedlivější než ten minulý státní kapitalismus, ale ve své podstatě je to také nuda, stejně jako ten zdánlivý mumraj, který s sebou nese demokracie v kombinaci se senzacechtivým tiskem. Život je o něčem jiném, a abych přišel na to, o čem vlastně je, začal jsem kdysi psát písně.

Tak k takovémuto  setkání došlo v Galerii Na Bělidle

Josef Louda

PROJEKT VZNIKL POD ZÁŠTITOU SPOLEČNOSTI HOCHTIEF AS s.r.o…LETOS JDE JIŽ O DRUHÝ ROČNÍK …PODPORUJE DĚTI ZE STACIONÁŘŮ,DĚTSKÝCH DOMOVŮ A DIAGNOSTICKÝCH ÚSTAVŮ..DĚTI POSÍLAJÍ VLASTNORUČNĚ NAMALOVANÉ OBRÁZKY DO GALERIE U ANDĚLA NA BĚLIDLE , VLONI JICH PŘIŠLO TÉMĚŘ 800, LETOS JE PŘEDPOKLAD K JEŠTĚ VĚTŠÍ ÚČASTI ..VYBRANÝCH 15 AUTORŮ NEJHEZČÍCH A NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH OBRÁZKŮ BUDE ODMĚNĚNO TZV. VYSNĚNÝM DNEM DĚTI SE SVÝMI PATRONY , KTERÉ SI SAMI VYBEROU , STRÁVÍ ODPOLEDNĚ NAPŘ. V ZOO S HANKOU KŘÍŽKOVOU, NEBO V KOSMETICKÉM SLÓNU S RENATOU LANGMANOVOU S MÍŠOU DOLINOVOU A MÍŠOU NOSKOVOU V AKVAPARKU A NA KOLOTOČÍCH , NEBO S ROMANEM VOJTKEM NA FOTBALOVÉM HŘIŠTI NAVÍC KAŽDÝ VÍTĚZ OBDRŽÍ 5000,-… INICIÁTOREM A ORGANIZÁTOREM AKCE JE DAVID NOVOTNÝ , KTERÝ KE SPOLUPRÁCI PŘIZVAL ZDEŇKA PODHŮRSKÉHO V JEHO GALERII BUDOU NAKONEC VÍTĚZNÉ OBRÁZKY VYSTAVENY . Snímek Josef Louda, www.fotomotiv.cz

Náš stálý spolupracovník Josef Louda oceněn v soutěži Praha fotografická

Ivana Haslingerová

V ambitu Menších bratří Františkánů v Praze na Jungmannově náměstí bylo vyhlášení vítězů 12. ročníku fotografické soutěže Praha fotografická. První cenu v kategorii Lidé v Praze udělila odborná porota televiznímu kameramanovi Novy Lubomíru Stibůrkovi, který se fotografii věnuje profesionálně již mnoho let. Jeho snímky se objevují v různých publikacích. Dalším oceněným je náš stálý spolupracovník fotograf a publicista PhDr. Josef Louda, který za sérii Pochod ptáků v Praze získal v kategorii Kronika hlavního města 3. cenu. Na výstavě je i jeho dalších několik fotografií. Na snímku je hned vedle vstupního panelu se svojí fotografickou sérií. Gratulujeme!

AMERIKA PŘIŠLA DO PRAHY ZA BÍLOU!

Josef Louda

„Dnes to prasklo!“ Lucie Bílá tak dlouho mlžila, až se to déle už udržet nedalo – na tiskovce v Hudebním divadle Karlín (HDK) dostali novináři informaci z první ruky: Bude to Lucie, kdo se vbrzku promění v Carmen. Muzikálová postava je v nové verzi v neustálé proměně. Na místo původně ponuré postavy, Lucie je předpokladem Carmen plné vášně, žáru a lásky tak, jak jej nově pojali noví tvůrci a  jak jej také zpodobňuje logo. Nový příběh s původní Carmen bude mít jen pramálo společného. Nová verze tohoto tématu, kterou pro Hudební divadlo Karlín píše trojice zkušených amerických autorů, již zmiňovaný Frank Wildhorn (hudba), Norman Allen (libreto) a Jack Murphy (texty), není stejná jako původní kniha nebo opera. Není to „moderní verze“ Carmen, ale, tak jak jej zpracovali Egon Kulhánek a Adam Novák, jde o příběh Carmen „inspirovaný“. Stalo se to, v co někteří u nás  jen doufali. Doma má Lucie Bílá  již všechny ceny a uznání, které může jediná hvězda v naší pop music dosáhnout. Přesto se Lucie Bílá až dosud zdržovala na domácí scéně, i když se ví, že měla tzv. na víc, že byla-je hodna označení světové pěnice. Teď se konečně dočkala  - hudební svět přišel za ní!Nejprestižnější osobnosti z americké muzikálové provenience se rozhodly, že nejde-li Bílá do Ameriky, musí přijít Amerika za ní. A všichni ti, co sem přijeli na pozvání a doporučení našich producentů a autorů, že tady je ta pravá hvězda pro jejich muzikál, se nechali slyšet. Praha je krásná. Učarovala nás stejně jako Lucie-je to ona-je to Carmen!!!

Sošky andělů byly rozdány

Josef Louda

17. ročník výročních cen Akademie populární hudby Anděl Allianz 2007 se v letošním roce odehrál v Praze. Sošky andělů, které vytvořil Jaroslav Róna, byly rozdány nejlepším českým zpěvákům, zpěvačkám, skupinám a hudebním tvůrcům v pražské O2 aréně. Slavnostní ceremoniál byl na pořadu v přímém přenosu ČT1 a ČRo1 Radiožurnál od 20:00 hod. Hlavním moderátorem slavnostního večera byl Richard Krajčo. Hala ze dvou třetin vyprodána-diváci v ní slyšeli  výkvět naší pop music v jejich vystoupeních všichni výlučně na živo. Hudební osobností roku  i zopěvačkou roku se stala Aneta Langerová.

 

 

 

 

 

 

Vyhlášení cen Anděl Allianz 2007 ozdobili svými pěveckými vystoupeními Karel Gott, Lucie Bílá, Petr Kolář, Aneta Langerová, skupinu Kryštof, Wanastowi vjecy, Čechomor, Chinaski a další.

Senát otevřel Valdštejnskou zahradu a nově upravené sklepní prostory

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Senát PČR po zimní přestávce otevírá Valdštejnskou zahradu, která je součástí jeho sídla. Zahrada je otevřena denně od 7.30 do 18.00 hodin, o víkendech od 10.00 do 18.00 hodin. Vstup do zahrady je zdarma. Senát i letos chystá na letní měsíce projekt čtvrtečních podvečerních kulturních akcí, pro které se vžil název Kulturní léto v Senátu. V Senátu byla zároveň otevřena Trčkovská galerie, upravené sklepní prostory pod Valdštejnským palácem, kde původně stával Trčkovský dům. Zpřístupněné sklepy jsou tak zhruba ještě o sto let starší, než samotný Valdštejnský palác. V galerii je stálá expozice protokolárních darů, které senátoři dostávají při oficiálních přijetích a na zahraničních cestách a také ty, které sami při přijetích předávají . Vedle Výstavní síně Senátu a otevřené expozice v podloubí Valdštejnského paláce na prvním nádvoří věnované dějinám parlamentarismu v českých zemích, tak vzniká další expozice v unikátních prostorách. Jde o pokračující směr vedení Senátu PČR a Kanceláře Senátu otevírat Senát veřejnosti. Vstup do Trčkovské galerie je zdarma, otevřeno je od 9.00 do 16.30, o víkendech od 10.00 do 17.00 hodin

 

Pavel Bobek nalezl cestu ke zdraví

Josef louda

V Paláci knih Luxor byla za velkého zájmu vyznavačů unikátních metod MUDr. Josefa Jonáše pokřtěna kniha novinářky PhDr. Lenky Střelecké "DETOXIKACE cesta ke zdraví". Podle ní se jedná o jednu z možností cest k uzdravení a atavismu přístupu k vlastnímu  zdraví. Je tedy pak jen na nás samotných, zda se takovou cestou chceme vydat. Jeden z těch, který se po svém náhlém zdravotním kolapsu touto cestou vydal a uzdravil - což dokazoval tím, že na křest "přišel po svých"  a stal se zároveň kmotrem "Detoxikace" - byl zpěvák Pavel Bobek. (foto Josef Louda/www.fotomotiv.cz)

 

Josef Louda

V Národním muzeu můžete navštívit dvě expozice-první pod názvem Dinosauři z Argentiny, současně  pak i  výstavu fotografií Karla Hájka nesoucí název Egyptské dobrodružství 1958. Tento, náš svého času nejznámější fotograf,  byl v roce 1958 od Světa v obrazech vyslán na „novinářskou“ cestu  do Egypta. Díky jemu tak vznikla série velmi zajímavých fotografií, která nás vrací do reality té doby. Samozřejmě z mnohem dávnější doby, přímo prehistorické, je výstava nejproslulejších plazů druhohor-od nejmenšího ve velikosti bažanta, až po 14 metrů velkého masožravého gigantosaura, který na vás vycení svoji čelist hned jak vstoupíte do muzea. Zatímco Výstava  dinosaurů potrvá pouze do 1. června, Hájkův Egypt  ode dnešního dne do 27. července 2008.

 

Hvězdy světového baletu představily klenoty klasické a soudobé taneční tvorby

 Helena Bártlová

Uběhl další rok a balet Národního divadla v čele s uměleckým šéfem Petrem Zuskou již popáté připravili slavnostního galapředstavení s názvem BALET GALA aneb Setkání v Praze, které se stalo již tradicí. Tradicí, která s sebou nese mnoho uměleckých, společenských a i čistě lidských hodnot. Naše  první scéna přivítala hvězdné nebe českých baletních osobností, působících nejen u nás, ale i v proslulých baletních souborech po celém světě. Do Prahy zavítali vynikající čeští umělci a zahraniční hosté, kteří se představili v ukázkách ze světového klasického i moderního repertoáru: Filip Barankiewicz (Stuttgart Ballett), Daria Klimentová (English National Ballet), Nataša Novotná, Václav Kuneš, Lukáš Slavický (Bayerisches Staatsballett München), Petr Zuska (Balet Národního divadla). Vedle těchto zvučných jmen zatančili i několik laureátů z předešlých ročníků - Nikola Márová (Balet Národního divadla), Zuzana Susová, (Balet Národního divadla), Eva Horáková (Laterna magika), Jana Přibylová (Balet Národního divadla v Brně), Alexandre Katsapov (Balet Národního divadla), Stanislav Fečo, Michal Štípa (Balet Národního divadla), Jiří Kodym (Balet Národního divadla) a další. V průběhu večera společnost Philip Morris ČR a.s. udělila již popatnácté prestižní cenu PHILIP MORRIS BALLET FLOWER AWARD nejlepšímu baletnímu umělci v oboru klasický tanec za rok 2007.

 

Pašije v umění gotických mistrů

Ivana HAslingerová

Název Velikonoce  je odvozen od Velké noci, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých, a proto je tato událost nejdůležitějším obdobím křesťanského roku. O předvelikonočním tzv. pašijovém (z lat. passio – utrpení) týdnu, který tomu předchází, si připomínáme Kristovo utrpení od slavnostního vjezdu na oslíku do Jeruzaléma o palmové či Květné neděli za účelem oslavit židovské svátky Pesach, přes jeho poslední večeři s učedníky na Zelený čtvrtek, následnou modlitbu na hoře Olivetské, kde došlo zradou Jidáše k jeho zatčení, soud, bičování a ukřižování na Velký pátek, přes zmrtvýchvstání o slavné Velké noci o Bílé sobotě až po neděli, kdy začínají podle katolické tradice slavnostní vigilie – vzkříšení. Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce, která je v mnoha kulturách chápána jako znamení života.  Kristus pobýval po svém zmrtvýchvstání na Zemi se svými učedníky celých 40 dní a teprve pak vstoupil na nebesa a na připomínku této události slaví křesťané Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u jeho Otce. Slavnosti velikonoční končí až padesátý den tzv. Letnicemi, slavností Seslání Ducha svatého. Protože jsou Velikonoce nejdůležitějším obdobím křesťanského roku, není divu, že jsou nejčastějším tématem středověkého umění. Pašijové náměty od modlitby Ježíše v Getsemanské zahradě na hoře Olivetské, přes jeho zatčení díky Jidášově zradě, soud před židovskou veleradou, předvedení před krále Heroda, soud u římského místodržícího Izraele Piláta, bičování, odsouzení k ukřižování, příprava na ukřižování, Ježíšova smrt doprovázená zatměním nebe a zemětřesením až po zmrtvýchvstání a vstup Ježíše na nebesa  jsou velmi působivými náměty pro umělce. Je proto velmi záslužné, že lektorské oddělení Sbírky starého umění Národní galerie v Praze připravilo právě na Květnou neděli komentovanou prohlídku pašijových výjevů v starobylém klášteře sv. Anežky České. Občané, kteří byli v minulých desetiletích komunismu ochuzeni o toto chápání Velikonoc a viděli v nich po vzoru pohanských předků nejvýš pomlázku a oslavu jara, měli tak možnost poslechnout si v nádherných starověkých prostorách tohoto kláštera působivé vysvětlení velikonočních událostí z úst lektorky Kateřiny Telnarové přímo před pašijovými výjevy na obrazech gotických mistrů. V tomto zaujímá NG výjimečné postavení, neboť deskové obrazy se u nás zachovaly v míře jako málokteré zemi. Zajímavé je také sledování proměny gotického slohu.

Ringo Čech v Noble Clubu

Ivana Haslingerová

Známý hudebník a zpěvák František Ringo Čech pořádal opět jednu z výstav svých veselých obrázků. Přestože známý zpěvák a bohém, který o sobě rád zdůrazňuje, že byl jako jeden ze zakladatelů Olympiku za komunistů ještě špinavější mánička než Petr Janda, vystavoval v noblesní vinotéce "Noble Club" na pražském Tržišti.

"Všichni jsme snobové a říkáme si "Když můžou mít v obýváku moje obrazy Arnold Schwarzenegger, Franco Nero, Roberto Enrico a Annie Girardotová, proč bych je nemohl mít právě já?" vysvětluje Ringo Čech, proč právě zde je to pravé místo pro konání jeho výstavy.

Na dotaz Fragmentů odpověděl: "Proč maluji? Nedivím se Vám, že při pohledu na má díla pokládáte tuto otázku a nebudu Vás kárat, že je špatně položena jako někteří politici. Je to jednoduché, moje žena má jednu skvělou vlastnost – umí dávat dárky. Jako sólistka Černého divadla Jiřího Srnce byla na zájezdu v Amsterodamu a její kolega Jiří Anderle, nejslavnější malíř, neboť jako jediný žijící Čech visí v Louvru, s ní chodil po tamních galeriích. A tu si řekla, když on maluje, proč bych nemohl malovat i já. Přivezla mi k Ježíšku z Amsterodamu barvy a plátna. Zíral jsem na to v rozpacích, ale o půlnoci jsem cestou od ní domů potkal uprostřed Palackého mostu Jana Zrzavého a protože jsem pověrčivý, pokládal jsem to za znamení, že mi ho poslal Bůh jako pokyn: "Maluj Ringo, maluj!". A od té doby už 35 let maluji i přesto, že se to nikdy nenaučím,"

Josef Hlávka v Národním muzeu

Josef Louda

 

Výstava  Albrecht z Valdštejna předčila očekávání

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu PČR

Výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba v neděli 2. března 2008 skončila.  Během 109 otevíracích dnů jí navštívilo celkem téměř 150 000 návštěvníků. Průměrná denní návštěva se vyšplhala na víc než 1 350 lidí. Návštěvností se tak výstava o vévodovi Albrechtovi a době, ve které žil, řadí mezi nejúspěšnější výstavní projekty po roce 1989. Výstava měla mimořádný ohlas u odborné i laické veřejnosti a stala se studijním materiálem období třicetileté války pro střední a základní školy. Posunula vnímání české veřejnosti o prvních dekádách sedmnáctého století a také o samotné výjimečné a kontroverzní osobnosti vévody Albrechta z Valdštejna.

„Výstava předčila naše očekávání, mimořádný zájem veřejnosti a příznivé ohlasy z řad odborníků svědčí o tom, že se nám podařilo najít dobré téma, a že se podařilo toto téma uchopit zajímavě a poutavě,“ řekl k ukončení výstavy předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Výstavu v extrémně krátké době 18 měsíců připravil Senát Parlamentu ČR s Vojenským historickým ústavem a Národním muzeem, dále úzce spolupracovala velvyslanectví Rakouska, Švédska, Itálie a Německa. Na výstavě se rovněž podílela valdštejnská města Frýdlant, Jičín, Cheb a také Mnichovo Hradiště a mnoho dalších domácích i zahraničních muzejních institucí. Uvedení výstavy předcházel cyklus akcí s názvem Rok Albrechta z Valdštejna. „Vedle samotné výstavy jsem připravili rozsáhlý edukativní a kulturní program, jehož záměrem bylo rozšířit projekt o další aktivity propojené valdštejnskou tématikou,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Je to poprvé, co se při přípravě kulturního projektu propojily muzejnické instituce s institucí ústavní a je zřejmé, že toto propojení bylo úspěšné. Jsem přesvědčen, že právě končí mimořádně úspěšná výstava a já jsem rád, že spolupořádal i Vojenský historický ústav,“ doplnil ředitel VHÚ plk. Aleš Knížek. Po zahájení výstavy se přihlásili soukromí sběratelé, kteří ve svých sbírkách vlastní zbraně, zbroj a další předměty z doby Albrechta z Valdštejna. Z těchto soukromých sbírek vznikla ve Výstavní síni Senátu PČR doplňková výstava, který rozšířila počet vystavovaných exponátů o několik desítek kusů.

Ceny Masarykovy akademie umění

Josef Louda

Při předávání cen Masarykovy akademie umění  v sídle Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě, se  dostalo ocenění také herci, hudebníkovi, moderátorovi Marku Ebenovi. Ten obdržel vedle filmového historika Karla Čáslavského, spisovatele Eduarda Petišky in memoriam(cenu převzal jeho syn), ruského architekta  a designera Mikhaila Olegoviche Silantieva, představitelů agentury DILII a sponzora kulturních pořadů Capllipous s.r.o. Cenu Rudolfa II.

 Marek Eben: „Mám při přebírání této ceny trochu provinilý pocit. Jsem zvyklý na to, že lidé, kteří jsou vyznamenáváni, museli projít ohněm boje nebo naopak někoho z ohně vytáhnout a často hodně trpěli. Cítím se provinile, když mám být odměněn za něco, co mě tolik baví. Snad jediná polehčující okolnost by byla, pokud by to, co dělám, bavilo i někoho dalšího. Přál bych si, aby to tak bylo a vážím si Vašeho ocenění.“ (snímek autor, atelier Fotomotiv)

Ceny za celoživotní činnost byly přiděleny dirigentovi Liboru Peškovi a Jiřímu Suchému. Posledně jmenovaný si cenu převezme při jiné příležitosti, jeho neúčast byla způsobena pracovními povinnostmi.

Zemřel dlouholetý sólista opery ND Jan Hlavsa

Daniel Jäger

Opera Národního divadla s hlubokým zármutkem oznamuje, že dne 2. března 2008 zemřel dlouholetý sólista opery, tenorista Jan Hlavsa. Poslední rozloučení s tímto výjimečným umělcem se uskuteční ve čtvrtek 13. března 2008 od 12 hodin ve foyer Národního divadla.

 Jan Hlavsa se narodil 10. prosince 1922 ve Vrbně nad Lesy. V letech 1942-1949 studoval zpěv na Konzervatoři Praha, v letech 1946-1949 se věnoval také studiu hudební vědy na Univerzitě Karlově. Svou profesionální uměleckou dráhu zahájil v Ústí nad Labem (1949-1950), odkud přešel do Státního divadla Ostrava (1950-1958) a následně do Státního divadla Brno (1958-1960). V Národním divadle poprvé vystoupil jako host v roce 1952 v roli Prince ve Dvořákově Rusalce. Sólistou opery Národního divadla se stal v roce 1960 a vytvořil zde několik desítek rolí v dílech českého i světového repertoáru. Byl spolehlivým představitelem rolí lyrického oboru – například Lukáš ve Smetanově Hubičce, Jeník v Prodané nevěstě, Vít v Tajemství, Jiří ve Dvořákově Jakobínovi, Lenskij v Čajkovského Evženu Oněginovi, Alfréd Germont ve Verdiho La traviatě, Hoffmann v Offenbachových Hoffmannových povídkách nebo Gounodův Faust. Postupně interpretoval také charakterní role – byl výborným představitelem Tichona Ivanyče Kabanova v Janáčkově Kátě Kabanové, Rechtora / Komára v Příhodách lišky Bystroušky, Yannakose v Martinů Řeckých pašijích nebo Principála ve Smetanově Prodané nevěstě. Velmi často byl zván k pohostinským vystoupením v zahraničí (Bulharsko, Jugoslávie, Polsko, Rumunsko, Rakousko atd.). Od roku 1972 se věnoval také pedagogické činnosti na Konzervatoři Praha. V Národním divadle aktivně působil až do roku 1990.

Co přinesl Rok pátý

Josef Louda

Úterý 26. 2. 2008 - 16 hodin.  Na Václavské náměstí před Palác knih Luxor v Praze přijíždí president republiky Václav Klaus. Důvod je prostý, přesto slavnostní - autogramiáda jeho knihy "Rok pátý-projevy články eseje." Rok pátý proto, že kniha shrnuje vše, co přinesl a zda je možné nechat se poučit či inspirovat, protože veřejnost má právo vědět, co dělá  hlava jejího státu - píše se na záložce… Nejprve krátký projev na improvizovaném, přesto perfektním pódiu s látkovým krytím, kde až do příjezdu hrála kapela, zpívala zpěvačka. Hejtmani a novináři dostávají knihu darem, ostatní si ji spěchají zakoupit.  "To bude panečku síla!" hrozí se hejtman Evžen Tošenovský nad velikostí knihy. "Tato kniha je silnější než ty předchozí, tak jako já“, směje se president spolu s mnohými  hejtmany českých  krajů, kteří se sem sjeli, aby se s ním mohli pozdravit. A pak se pouští do podpisování knihyA zatímco spokojený pan prezident podepisuje a podepisuje, fronta zájemců před Luxorem se protahuje a stále narůstá... Přednost se žádostí o podpis mají invalidé. Ochranka je nesmlouvavá.

Na šťasné planetě Zory Šemberové

ONDŘEJ ČERNÝ, ŘEDITEL NÁRODNÍHO DIVADLA

 

Dne 13. března 2008 si připomeneme významné životní jubileum – 95. narozeniny vynikající české tanečnice, choreografky a pedagožky, paní Zory Šemberové. V roce 1999 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství, v roce 2005 cena Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a ocenění Významná česká žena v zahraničí roku 2007.

V den narozenin, 13. března 2008 ve 14.00 přivítáme paní Zoru Šemberovou přímo v Národním divadle a to u příležitosti křtu její autobiografie. V rámci slavnostního setkání bude paní Šemberové udělena ministrem kultury Václavem Jehličkou medaile Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury.

Kniha nese název Na šťastné planetě a je osobní výpovědí Zory Šemberové, člověka, který zasvětil celý svůj život pohybovému umění. Autorka nás provází svými životními osudy; můžeme s ní prožívat první taneční krůčky a role v Brně, vrchol její taneční kariéry v Praze v éře Saši Machova, spolupráci s režiséry Hrdličkou a Radokem a posléze dráhu tanečního pedagoga na pražské konzervatoři. Seznamuje nás se svými „osudovými muži“, rodinnými radostmi i starostmi, „jejími dětmi“, tj. jejími žáky a nesnadnými začátky pedagogické činnosti v oboru tance a pantomimy v Austrálii, jež byla nakonec odměněna čestným doktorátem. Kniha je psána velmi čtivě, skrze řádky k nám promlouvá nezdolný temperament a odvaha žít a tvořit.

Happy Day v Semaforu

Josef Louda

V Semaforu jsou představení, která jsou obvykle spojena s Jiřím Suchým. To, které se však odehrálo v úterý 26.2. 2008 se jistojistě zapíše do historie jiného hudebně pěveckého tělesa. Po delším čase se totiž křtilo nové CD, a to pod názvem "Zuzana Stirská Gospel Time a Happy Day". Je to právě Zuzana Sirská, která na této oblíbené scéně dokáže strhujícím způsobem navázat kontakt s publikem, jak sama říká - uvolněné  bez kravat. Tentokráte se to jí i celému ansamblu  podařilo více jak  skvěle. Celé představení doplnili i hvězdní hosté – básník a spisovatel Josef Fousek, režisér Petr Soukup, Jarda Suchánek, dvorní textař Gospelu Pepa Fousek, houslový virtuóz Jaroslav Svěcený, jiný mistr svého řemesla - fotograf český Jan Saudek, ředitelka Nadace  Naše dítě Zuzana Baudyšová a nakonec se nechala přemluvit ke zpěvu i nestárnoucí Miluška Voborníková. Ti všichni předvedli své umění pobavit diváky v sále. Vedle hudby a zpěvu si všichni-bez rozdílu, zda byli v hledišti nebo na jevišti užili i spousty  vtipných projevů. Jmenovaní hosté  se zároveň stali kmotry CD, o které se na samém konci strhl velký zájem, neboť většinu ze skladeb si přítomní chtěli odnést nejen ve vzpomínkách na tento večer.  

Ringo Čech v Noble Clubu

Ivana Haslingerová

Známý hudebník a zpěvák František Ringo Čech pořádal opět jednu z výstav svých veselých obrázků a jak jinak, známý zpěvák a bohém, který o sobě rád zdůrazňuje, že byl jako jeden ze zakladatelů Olympiku za komunistů ještě špinavější mánička než Petr Janda a který je přesvědčen, že jsme všichni snobové, vystavoval příznačně v noblesní vinotéce "Noble Club" na pražském Tržišti, jejímiž hosty jsou právě oni snobové z horních deseti tisíc.

"Všichni jsme snobové a říkáme si "Když můžou mít v obýváku moje obrazy Arnold Schwarzenegger, Franco Nero, Roberto Enrico a Annie Girardotová, proč bych je nemohl mít právě já?" vysvětluje Ringo Čech, proč právě zde je to pravé místo pro konání jeho výstavy.

 

Na dotaz Fragmentů odpověděl: "Proč maluji? Nedivím se Vám, že při pohledu na má díla pokládáte tuto otázku a nebudu Vás kárat, že je špatně položena jako někteří politici. Je to jednoduché, moje žena má jednu skvělou vlastnost – umí dávat dárky. Jako sólistka Černého divadla Jiřího Srnce byla na zájezdu v Amsterodamu a její kolega Jiří Anderle, nejslavnější malíř, neboť jako jediný žijící Čech visí v Louvru, s ní chodil po tamních galeriích. A tu si řekla, když on maluje, proč bych nemohl malovat i já. Přivezla mi k Ježíšku z Amsterodamu barvy a plátna. Zíral jsem na to v rozpacích, ale o půlnoci jsem cestou od ní domů potkal uprostřed Palackého mostu Jana Zrzavého a protože jsem pověrčivý, pokládal jsem to za znamení, že mi ho poslal Bůh jako pokyn: "Maluj Ringo, maluj!". A od té doby už 35 let maluji i přesto, že se to nikdy nenaučím."

Bubeníček & Friends

aneb Slavná „dvojčata“ a jejich přátelé

PETR ZUSKA, UMĚLECKÝ ŠÉF BALETU NÁRODNÍHO DIVADLA

Událost, která se blíží a která pro každého správného baletního fanouška znamená stejně mnoho jako pro hudebního fanouška koncert Led Zeppelin či Rolling Stones, se uskuteční 3. a 4. dubna 2008 v Národním divadle.  Bratři Bubeníčkové pořádají velké galapředstavení, na němž spolupracují se skvělými tanečníky a tanečnicemi z renomovaných evropských souborů, jako jsou Hamburg Ballett, Zürich Ballett, Dresden Semperoper Ballett či Bayerisches Staatsballett München.  V českém tanečním prostředí se jedná o významnou událost (podobně jako každoročně konané Balet Gala aneb Setkání v Praze). Nejen že opět po čase rozčeří klidné vody českého tance, nemluvě o špičkové úrovni všech zúčastněných, ale také divákům představí v širším měřítku tvorbu Jiřího a Otty Bubeníčkových.   Bratry Bubeníčkovi potkal podobný osud jako mnohé jiné slavné rodáky z Čech, kteří svůj talent přivedli k absolutní dokonalosti v zahraničním angažmá. Ve světě jsou jejich představení, ve kterých podávají oslňující taneční výkony po boku nejlepších primabalerín beznadějně vyprodaná a žádaná, jejich taneční umění opěvují kritikové i diváci a výsledky jejich umělecké spolupráce jsou rovněž velmi ceněné.

Petru Spálenému Bylo fajn

Josef Louda

Přímo nostalgicky zapůsobilo setkání v pražském klubu Divadla Bez zábradlí, kde se 21. února  2008 křtilo CD s názvem Petr Spálený Bylo fajn. Novináři, ale i vyznavači Spáleného nezaměnitelného pěveckého projevu měli  možnost vidět nejen jeho mladistvě milou manželku Milušku Voborníkovou, ale i Václava Neckáře, s kterým si zavzpomínali na své začátky. Vzájemně si vysekli poklony, neboť oba se vyznali z toho, že si  záviděli písničky- které nejen byly, ale dodnes jsou  posluchačsky značně úspěšné. Nemohl chybět ani semaforský parťák Josef Fousek. Ti všichni na sebe vzali roli kmotrů…..Na CD je 20 originálních Petrových hitů z let 1969-2008, čímž se tak podařilo zmapovat celé Spáleného období, které trvá již celých 40 let!

Výstava  Albrecht z Valdštejna a jeho doba končí

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba v neděli 2. března 2008 končí. Po 109 dnech se zavřou brány výstavy, jejímž cílem bylo představit ve světle současných historických poznatků osobnost vévody Albrechta z Valdštejna a dobu, ve které žil. Součástí posledního víkendu výstavy budou i prohlídky Valdštejnského paláce, které v sobotu i v neděli začnou y v 9.00 hodin. Poslední prohlídka se uskuteční v 16.00 hodin. Prohlídky budou organizovány po skupinách s odborným výkladem a budou mimořádné tím, že návštěvníci budou moci shlédnout i prostory, které jsou běžně nepřístupné, největším lákadlem bude Grotta, ve které byla umístěna Valdštejnova lázeň.Prohlídky budou zdarma, rezervace se nepřijímají. Během obou dnů otevřených dveří se bude v areálu Senátu pohybovat i Albrecht z Valdštejna, tak jak jej znají návštěvníci valdštejnských slavností v Chebu, Frýdlantu či Jičínu. Výstava má mimořádný ohlas u veřejnosti, v poslední dny před jejím ukončením se před vstupem do Valdštejnské jízdárny tvoří dlouhé fronty návštěvníků, kteří se rozhodli výstavu shlédnout na poslední chvíli. Valdštejnský palác je pro veřejnost otevřen zdarma každý víkend v době od 9.00 do 16.00 hodin, den otevřených dveří 1. a 2. března rozšiřuje prohlídkovou trasu a je koncipován jako součást závěrečných dní výstavy.

Láska se vrací

Josef Louda

V holešovické La Fabrica se 25.2. 2008 konalo pěvecké vystoupení Světlany Nálepkové za účasti mnoha přátel a spřízněných novinářů, a to při příležitosti vydání CD pod názvem Láska se vrací. Název poněkud paradoxní, protož právě při přípravě tohoto zvukového nosiče přišla zpěvačka nejen o lásku, ale i značnou částku peněz.

Na snímku kmotři: Tomáš Mádl, Jaroslav Svěcený, Michal Dvořák, Jakub Ludvík, Světlana se sestrou Táňou Nálepkovou, Karel Štědrý, Ondřej Soukup a Jiří Dědeček.  foto autor, www.fotomotiv.cz

 

Mirek Topolánek: "Nesmíme zapomenout na zlo komunistických lágrů"

Výstava "Jedni z nás…", připomínající osudy lidí poznamenaných komunistickým pučem v roce 1948 byla  na Úřadu vlády ČR přístupná veřejnosti a setkala se značným zájmem občanů. Za šest hodin si prohlédlo výběr z unikátní sbírky vzpomínek pamětníků českých politických vězňů více než 1400 návštěvníků. Současně s výstavou byla přístupná také premiérova pracovna. Expozici připravilo na podnět premiéra Mirka Topolánka občanské sdružení Post Bellum. Novináři vybrali do expozice spisovatele, duchovní, zemědělce a další osoby, na které se komunisté v 50. letech zaměřovali. "Nesmíme zapomenout na zlo, které ovládlo mysli a srdce těch, kteří touze po absolutní vládě obětovali vše. Své duše, své spoluobčany a nakonec i své přátele a rodiny. Nesmíme zapomenout na ty, kteří nevinně trpěli v komunistických kriminálech a lágrech, na šibenicích a před popravčí četou," řekl premiér Mirek Topolánek při vernisáži výstavy.

Andělé v aréně

Josef Louda

17. ročník výročních cen Akademie populární hudby Anděl Allianz 2007 se v letošním roce odehraje v Praze. Jak již proniklo na veřejnost-bývalá aréna Sazky od března r. 2008 ponese nový název – O2 arena Praha. V té se konalo pro novináře první obeznámení s nominacemi na 17. ročník výročních cen Akademie populární hudby Anděl Allianz 2007.  Sošky andělů, které vytvořil Jaroslav Róna, budou nejlepším českým zpěvákům, zpěvačkám, skupinám a hudebním tvůrcům rozdány 3. dubna 2008 v pražské O2 areně. Slavnostní ceremoniál budou v přímém přenosu vysílat ČT1 a ČRo1 Radiožurnál od 20:00 hod.

 Hlavním moderátorem slavnostního večera bude Richard Krajčo.

Vyhlášení cen Anděl Allianz 2007 ozdobí netradiční hudební dvojice a diváci se mohou těšit na Karla Gotta, Lucii Bílou, Petra Koláře + Ivana Táslera, Anetu Langerovou, Ewu Farnou, skupinu Kryštof, Wanastowi vjecy, Čechomor + Zuzanu Smatanovou, Chinaski a další. Ze zahraničí byla pozvána německá skupina Marquess, jejíž skladba Vayamos Companeros je jednou z nehranějších v českých rádiích. Žánrové ceny budou uděleny o několik dní dříve, 29. března 2008 a diváci jejich předávání budou moci sledovat v přímém přenosu na ČT 2 v pořadu Noc s Andělem.

 

Jistota nejhoršího

Josef Louda

Aleš Kisila režíroval televizní dokument Jistota nejhoršího. Dokumentární film se drží podoby deníku, který si psal  Jan Zábrana-básník a překladatel „ztracené generace“.  Jan Zábrana, aniž mohl byť i jen předpokládat, že se kdy jeho deník dostane na veřejnost, pečlivě po několik desetiletí zapisoval své zážitky, dojmy, každodennosti. Stal se nesmiřitelným soudcem marasmu českého reálného socialismu. Měl k tomu důvod - na mnoho let zavřené oba rodiče  a to jen kvůli stranické příslušnosti. On sám se sotva živil jako překladatel z ruštiny a angličtiny. Sentimentem nezastřeným, nepřikrášleným viděním prožitých let, na které zapomínáme a nebo jsme už dokonce zapomněli, je zajímavou konfrontací s filmovými dobovými materiály. O zdařilém televizním zpracování Zábranova deníku se můžete přesvědčit v sobotu 1. března od 22.00, kdy jej ČT uvede na svém druhém programu. Pro úplnost informace: Jan Zábrana zemřel 3. září 1984.

 

Prezidentův Rok pátý

Prezident republiky Václav Klaus představí v úterý 26. února 2008 v 16.00 hodin v pražském Paláci knih Luxor na Václavském náměstí svou novou knihu „Rok pátý“, která shrnuje pátý rok jeho prezidentského období. Při této příležitosti všem zájemcům, kteří v tuto dobu do knihkupectví přijdou, prezident svou knihu podepíše.

Stotisící návštěvník přinesl štěstí

 Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu

Výstavu o Albrechtovi z Valdštejna a jeho době navštívilo sto tisíc lidí. Stotisící návštěvník byl přivítán ve středu 13. února, tedy 91. den výstavy od otevření, krátce před polednem. Stal se jím pan Pavel Opelka z Českých Budějovic. Na výstavu přijel s manželkou a dvěma dcerami a celá rodina byla jubilejním číslem vstupenky viditelně zaskočena. Před vstupem do výstavního sálu přivítal celou rodinu předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a ředitel Vojenského historického ústavu Praha plk. Aleš Knížek. Přítomen byl rovněž vévoda Albrecht z Valdštejna se svým pobočníkem, tak jej znají návštěvníci Valdštejnských slavností v Chebu, Frýdlantu a Jičíně.

Ke kuriózní situaci došlo, když předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka pozval jubilejního stotisícího návštěvníka Pavla Opelku na symbolický přípitek. Číšníkův tác se sektem se během jedné sekundy ocitl ve vzduchu a vzápětí ve střepech na zemi, když pan Opelka rozmáchlým gestem chtěl představit předsedovi Senátu svojí manželku a dvě dcery.„Skoncovali jsme v Jízdárně s alkoholem, přesně tak, jak to kurátoři chtěli,“ komentoval kaluž sektu a hromadu střepů Přemysl Sobotka. Za všeobecného veselí přítomných hostů výstavy, především z řad studentů, byl nejvíc nešťastný číšník Václav Nerad. „Za celou mojí kariéru se mi tohle ještě nestalo,“ kroutil nevěřícně hlavou. „Nebojte, až budeme slavit sto padesáti tisícího návštěvníka, budete to moci napravit,“ uklidňoval ho kancléř Senátu František Jakub. Celá příhoda se stala pod dohledem kamer České televize a mnoha fotoaparátů, obešla se bez jakékoliv újmy na zdraví či škodě na majetku.

Barokní podvečery 2008

8. cyklus koncertů staré hudby souboru Collegium Marianum

Jana Semerádová

Barokní podvečery souboru Collegium Marianum navazují na tradici pravidelného koncertního života na Starém Městě pražském, kterou založil hrabě Hartig v roce 1713. Tematické programy reflektují různé podoby ušlechtilé zábavy barokní společnosti i sled slavností církevního roku (advent, vánoce, masopust, velikonoce). Dramaturgie je zaměřena na znovuoživování děl starých mistrů, kteří v Čechách působili nebo jejichž skladby se dochovaly v českých archivech, ale i na uvádění skladeb z pokladnice evropské hudby 17. a 18. století. Výsledkem badatelské práce je každoroční uvedení několika novodobých premiér umělecky zdařilých skladeb, odolávajících proměnám času. Barokní podvečery jsou pořádány v historickém prostředí bývalého kláštera servitů v Melantrichově ulici a navozují tak původní atmosféru hudebních setkání počátku 18. století. Slavnosti v roce 1723 u příležitosti korunovace císaře Karla VI. na českého krále propojily cesty Antonia Caldary, Giuseppe Tartiniho a Františka Antonína Tůmy. Po korunovačních slavnostech zůstal Tartini v Praze ve službách hraběte Štěpána Kinského, a těšil se zde i přízni knížete Lobkowicze. Naopak Tůma přesunul své působiště k Františku Ferdinandu Kinskému do Vídně, kde nastálo zakotvil a v roce 1741 se stal dokonce dvorním skladatelem a kapelníkem císařovny Alžběty. Ve Vídni byl v té době nejuznávanějším dvorním hudebníkem Ital Antonio Caldara, jehož věhlas jej provázel od římského období, kdy působil ve službách prince Francesca Maria Ruspoliho. Přestože Georg Friedrich Händel pocházel z Německa, jeho první cesty jej zavedly také do Říma, kde načerpal velké zkušenosti, které pak zúročil při uvádění oper v Londýně. Za svého krátkého pobytu u vévody z Chandosu napsal serenatu Acis a Galatea, inspirovanou arkadiánským námětem.

Petr Šiška dostal Anděla 

Josef Louda

Tato událost prezentuje komerčně nejúspěšnější projekty českého hudebního průmyslu, které se zapsaly do povědomí široké veřejnosti. Na základě prodejních statistik IFPI (Mezinárodní federace fonografického průmyslu) se ceny DESKA ROKU Allianz 2007 udílí v těchto kategoriích: Nejprodávanější debutové album interpreta – Objev roku, Neprodávanější deska skupina, Nejprodávanější hudební video DVD a VHS, Nejprodávanější zahraniční hudební video DVD a VHS, Nejprodávanější deska – mluvené slovo, Nejprodávanější deska zpěvák, Nejprodávanější deska zpěvačka... 

Postní pátky v křižovnickém kostele sv. Františka Serafínského

 R. D. Lukáš Lipenský, O.Cr.

Oživená tradice liturgických obřadů pořádaných Řádem Křižovníků s červenou hvězdou ve spolupráci s Collegium Marianum – Týnskou vyšší odbornou školou v kostele sv. Františka Serafínského, jejichž součástí byla liturgická hudba a zpěv, kázání (homilie), modlitby pro postní čas, litanie a recitace kajících žalmů. Postní pátky nás uvádí do období církevního roku před velikonocemi, kdy se pod vedením kněží Řádu Křižovníků konaly od Popeleční středy až k obřadům svatého týdne (triduum sacrum) liturgické obřady nebo pobožnosti. Začínaly homilií (kázáním), ve kterých se kazatelé, ovládající dobře rétoriku, zaměřovali na jednotlivé dny postní doby. Následovaly modlitby vybrané z modlitebních sbírek, dále kanonické žalmy ze Starého Zákona, ze kterých bylo vybráno sedm žalmů s kající tematikou, recitoval se růženec s meditacemi o sedmi bolestech Panny Marie, zpívaly se litanie pro postní dobu. Pobožnosti byly doplňovány postními písněmi z kancionálů. V kontextu těchto pobožností zněla hudba, komponovaná právě pro tuto dobu, od vokální polyfonie po skladby s instrumentálním doprovodem nebo velkolepá vícesborová díla. V cyklu Postní pátky budou provedeny skladby, jejichž základem byly texty vybrané z liturgických knih. Lamentationes Jeremiae (Nářky proroka Jeremiáše ze Starého zákona) vycházejí z jitřních hodinek (matutina) ve svatém třídení. Dále uslyšíme zhudebněnou sekvenci Stabat Mater, která má v liturgii své místo na svátek Sedmibolestné Panny Marie a v pátek před Květnou nedělí, od Giovanni Pierluigi da Palestriny (1525–1594) a Františka Ignáce Tůmy (1704–1774). Velkopáteční Responsoria, která při liturgii hodinek střídavě přednášel zpěvák a sbor, obsahovala žalmy nebo výňatky z knih Starého zákona. Velmi působivá jsou responsoria od Gesualda da Venosy (1560–1613) a Tomáse Luise de Victoria (1560–1613).

Vhodná strava uzdravuje

PhDr. Josef Louda

Říká se mu dietolog celebrit. Náš bývalý, ve své době a kategorii nejlepší kulturista Vít Chaloupka, se věnoval  známým celebritám, které se na něho obracely, zejména v době, kdy měly nějaké zdravotní problémy. Rady a pomoc u něho nalézali i ti, co si dodnes utužují své tělesné zdraví ve vinohradském fitness BBC, kde léta působí jako trenér a poradce. Své zkušenosti sepsal do knihy s názvem I zázraky se dějí - Vhodná strava uzdravuje. Ze známých tváři na křest knihy v rolích kmotrů, poklepáním malou činkou, přišli mj. Karel Voříšek a Václav Neckář. (Foto autor, atelier FOTOMOTIV)

 

 

Masopustní rej

PhDr. Josef Louda

Palác Akropolis se o Žižkovském masopustním reji zaplnil dětmi. Ty si zde zdarma užívaly hudby, divadla soutěží a pohádek. Rodičů nebylo třeba… (snímek autor, www.fotomotiv.cz)

 

 

 

Předseda Senátu pokřtil novou publikaci o Sarajevském atentátu

Ve čtvrtek 31. ledna 2008 proběhl v malostranské galerii VIVO křest nové publikace redaktorky deníku Česká média a televize RTA Dany Jaklové nazvané Sarajevský atentát po česku. Křtu se zúčastnili významní hosté z různých oborů, zejména pak z uměleckého a mediálního prostředí. Kmotrem „sešitu na jedno odpoledne“, jak svou publikaci prezentovala sama autorka, byl předseda Senátu Parlamentu ČR MUDr. Přemysl Sobotka. „Dlouho jsem si slibovala, že své postřehy napíši. Znáte to, každý míváme občas takové touhy, ale většinou zůstane jen u nich. 10-ti leté výročí "Sarajeva v ODS" pro mě bylo výzvou. Nehraji si na spisovatelku. Nemluvím o Sarajevském atentátu jako o knize. Ostatně u čtyřicetistránkové publikace by to bylo pošetilé. Věřím ale, že nad mým "sešitem na jedno odpoledne" se čtenář může rozpomenout na dobu, kdy naší společnosti několik týdnů vládly emoce. Možná, že mé vzpomínky a postřehy někomu přinesou nový pohled na vládní krizi a přivedou ho k úvaze o mechanismech manipulace, které čelíme prakticky každý den," vysvětlila autorka, proč se rozhodla pro zpracování tak závažného politicko-společenského tématu, jakým byl tzv. Sarajevský atentát na sklonku roku 1997.
Publikaci vydala společnost Česká média jako svůj v pořadí již devátý titul. (vlastní zpráva ČM

 

Japonská opera Yuzuru poprvé v Praze

Daniel Jäger

Opera byla nastudována v rámci oslav 50. výročí navázání diplomatických styků mezi Japonskem a Československem. Dílo vzniklo na motivy staré japonské pohádky, v níž chudý prosťáček zachrání život ptáku jeřábovi. Ten se z vděčnosti promění v krásnou ženu a stane se jeho manželkou. Láska vede ženu-jeřába k tomu, aby ze svého peří tkal vzácnou látku, kterou muž výhodně prodává. Chamtivost a závist sousedů i jeho vlastní hrabivost představují konec krásné, pohádkové idyly. Jen zdánlivě jednoduchý děj má v sobě hluboké mravní a stále platné poselství. Opera bude uvedena 11. ledna 2008 od 19 hodin ve Stavovském divadle. Vzniku opery Yuzuru předcházely dvě scénické hudby Ikumy Dana ke stejnojmenné hře D. Kinošity – první z jara 1949 pro symfonický orchestr pro rozhlasové vysílání hry v Osackém rozhlase, druhá z podzimu téhož roku pro malý instrumentální soubor pro jevištní provedení – premiéra Kinošitovy hry se konala 27. 10. 1949. Pohádková hra Ikumu Dana natolik zaujala, že brzy po činoherní premiéře se rozhodl zpracovat tento námět jako operu. Kinošita mu dal souhlas k použití svého textu jako libreta k opeře, ovšem s podmínkou, že na textu nebude změněno ani vynecháno jediné slovo. Premiéra operní verze Yuzuru se uskutečnila 30. 1. 1952 v Osace.

Sešlost lidí v Gott Gallery Restaurantu

Josef Louda

Sešlost lidí v Gott Gallery Restaurantu, že kdyby byl jeden navíc, nebylo by k hnutí. Měla se křtít kniha Michaely Remešové a Milady Čechové „Téma na román, Causa Karel Vendula“ s dovětkem-neautorizovaná zpověď. Moderátorka G, Partyšová oznámila, že křtitel Petr Muk se nedostavil. A tak vyzvala přítomné, zda by  někdo z přítomných knihu nechtěl pokřtít. Nechtěl. Pak ve stlačeném davu spatřila Jiřího Pomejeho. Ten nezaváhal. „Za pár dní to bude rok, co Karel odešel. Nikdo si nevzpomněl, že by se k tomuto smutnému výročí mohla uspořádat nějaká vzpomínková akce. Teď  vyzývám fotografy-skloňte své zbraně a vy všichni uctěte jeho památku minutou ticha a dokažte zastavit šoubysnys, alespoň pro tuto chvíli!“ Jindy „nastartovaní“ fotografové a kameramané, stejně tak i všichni ostatní utichli. Potom se herec chraplavým hlasem jal vzpomínat a na závěr se ještě nechal slyšet-Na tuhle knihu, Karle, bys byl hrdej. Nikdo ze známých osobností a přátel Karla Svobody ale přítomen nebyl, stejně jako Vendula Svobodová, která se prý sama od knihy distancovala.

Na snímku Jiří Pomeje, moderátorka Gabriela Partyšová a autorky Michaela Remešová a Milada Čechová. Křest byl proveden červeným vínem s etiketou Karla Svobody-obrazu od Karla Gotta.

Kniha začíná fikcí Michaely Remešové Karlova z mrtvýchvstání, aby tuhle knihu napsal on sám… Před faktografií končí pak Prokletým domem v Jeanech s otazníkem. Vydavatelství FANY konstatuje, že kniha vznikala ještě za skladatelova života a ve své tiskové zprávě dále slibuje, že čtenáři si budou moci vůbec poprvé udělat reálný úsudek, co známého skladatele dovedlo k tomu, že ukončil svůj život.  Co bylo-je mezitím, je lépe přečíst si a dotvořit si svůj obraz o Karlu Svobodovi, tak jak jsme jej znali my, kteří jsme k němu měli blízko hlavně přes jeho hudbu.  (foto Josef Louda - www.fotomotiv.cz)

 

Žilková & Stropnický - 2 v 1

V PRASTARÉM STROMOVÍ

Jaroslav Hutka

V prastarém stromoví, kde se les nepohne
Jen ranní paprsek v korunách hledá
Kde sen se zapomněl, dřív než se rozhodne
Že znovu v hnilobu tichounce sedá
Sto roků s potokem tvrdý boj běží
O kámen ve břehu, co kořen drží 

V buněčném přepisu je život radostný
Bohatství bez konce vznik zánik valí
Jen člověk pod nebem, životem dočasný
Obdařen viděním svou radost kalí
Vždyť nelze zůstávat, nelze se vrátit
Lze jen do neznáma cestou se ztratit

Po kmenech osiky liána z pravěku
Do výšky bez kmene šplhání tříbí
Po bouři vyvrácen dub ve svém rozkroku
Padá do rozkladu, houbám se líbí
Ve skladbě listové vítr si hraje
A slova nestačí, díra v nich zeje

Na zemi v kořenech chycena ve hlíně
Vrstvička života skály se drží
A nános humusu člověka na klíně
Krmí ho tučně a mateřsky váží
A člověk nevděčně jak malé dítě
Do hvězd se zaplétá, do mrtvé sítě

Jak divně vinou se příběhy vývoje
Strom s rybou na souši o svět se hádá
Hmyz krutě bezcitný, dělá své výboje
V ráji i na poušti potkáváš hada
Člověk se rozhodl dát jméno všemu
Jak ale nazývá skutečnost samu?

MOLIÈRE, HOFMANNSTHAL, STRAUSS A ARIADNA

Vlasta Reittererová

Opera Národního divadla si Vás dovoluje pozvat na přednášku PhDr. Vlasty Reittererové na téma  MOLIÈRE, HOFMANNSTHAL, STRAUSS A ARIADNA. Přednáška se koná v pátek 18. ledna 2008 od 14, 30 hodin ve Slavnostním foyer 1. balkónu Národního divadla u příležitosti dvou mimořádných představení opery Ariadna na Naxu (17. a 19. ledna 2008 na scéně Národního divadla). Tato představení v podání operního souboru Slovenského národního divadla jsou koprodukčním projektem Slovenského národního divadla, pražského Národního divadla a Opera Ireland Dublin. Přednášky se zúčastní rovněž dirigent představení Walter Kobéra. Pro libretistu Hugo von Hofmannsthala a skladatele Richarda Strausse měly scénická hudba k Molièrově komedii Měšťák šlechticem a k ní připojené malé operní divertimento na téma mytologické Ariadny představovat odlehčující, odpočinkovou práci mezi dvěma velkými díly – operami Růžový kavalír a Žena beze stínu.  Nápad postavit proti sobě činohru a operu, komedii a tragédii, a zároveň se pokusit tyto dva odlišné světy spolu smířit, se ukázal daleko hůře realizovatelný, než se původně zdálo.

Podloužení výstavy "Albrecht z Valdštejna a jeho doba"

Petr Kostka, tiskový tajemník Senátu ČR

Výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba je výjimečná  především tím, že se podařilo do jednoho výstavního prostoru shromáždit unikátní předměty z valdštejnské doby, z nichž některé jsou od dob vyvezení z českých zemí v průběhu třicetileté války v zemi svého původu poprvé. Podrobnosti k výstavě jsou na www.valdstejn.org

Koncerty J. Hutky

leden 2008

08. úterý, Hutka, HAVLÍČKůV BROD, Club Effect, Dolní ulice, 20:00
09. středa, Hutka, PARDUBICE, klub Doli, Ohrazenicka ul. 20:00
10. čtvrtek, Hutka, PŘÍBOR, Vino-restaurant Terra libera, Štramberská ulice, 18:30
11. pátek, Hutka, ČESKÝ TĚŠÍN, Pizzeria Altro Verdi, Smetanova 9, 20:00
12. sobota, Hutka, ZLÍN, Hospůdka U Kovárny, Lešetín I /610, 20:00
14. pondělí, Hutka, ZNOJMO, Na Věčnosti, Velká Mikulášská 11, 19:00
        únor 2008
2. sobota, Hutka, PODĚBRADY, restaurace Krystal, 20:00
        duben 2008
19. sobota, Hutka, PRAHA 15, Toulcův dvůr,Kubatova 1/32 15:00
22. úterý, Hutka, PRAHA 2, Balbínova lit. hospůdka, Balbínova 6, 20:00
        květen 2008
7. středa, Hutka&Hladík, PRAHA 2, Balbínova lit. hospůdka, Balbínova 6, 20:00
        červen 2008
9. pondělí, Hutka&Hladík, PRAHA 2, Balbínova lit. hospůdka, Balbínova 6, 20:00
19. čtvrtek, Hutka, ČESKÉ BUDĚJOVICE, Klub Velbloud, U Tří lvů 4, 20:30
27. pátek, Hutka, HRUSOVÁ U VYSOKÉHO MÝTA, Česká hospoda, 21:00

Gala koncert v Rudolfínu

Josef Lauda

Po okraj zaplněná Dvořákova síň pražského Rudolfina byla svědkem božíhodového koncertu Plzeňského symfonického orchestru pod vedením vynikajícího dirigenta Jana Šrámka. Na programu byl Mozart, Vivaldi,  Smetana, Dvořák. Jako pěvecká star měla vystoupit Martina Kociánová. Její onemocnění si však vyžádalo náhradu. Debut  se Daniele Demethové vydařil skvěle. „Bylo to mé první sólové vystoupení v tomto našem svatostánku umění. A jestli jsem měla trému? Tak ta  ze mně spadla naštěstí v šatně ještě před tím, než jsem ohromena tím množstvím lidí, vstoupila na jeviště. Musím se přiznat, že jsem si to při zpěvu řádně užívala,“ vyzpovídala se zářící umělkyně. Spolu s další výbornou sóliskou-flétniskou Žofií Vokálkovou si obě umělkyně po právu  vysloužily nekonečné ovace.  (Snímky autor, www.fotomotiv.cz)

Prezident převzal Puškinovu medaili

Petr Hájek

         Prezident republiky Václav Klaus ve čtvrtek 27. prosince 2007 v 11.00 hodin převzal na Pražském hradě „Puškinovu medaili“, která mu byla udělena prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Od r. 1999, kdy uplynulo 200. výročí od narození Alexandra Puškina, je Medaile ruským prezidentem udělována osobnostem, které se „významně zasloužily o šíření a studium ruského jazyka, uchovávání kulturního dědictví a sbližování a vzájemného obohacování mezi různými kulturami a národy“. Puškinovu medaili prezidentovi republiky předal velvyslanec Ruské federace Alexej L. Fedotov.

Stirská s Gospel Time vyprodala kostel!

PhDr. Josef Louda

Velkým vánočním dvojkoncertem v jednom dni (21.12.2007) vyprodala Zuzana Stirská se svým Gospel Time Kostel sv. Martina ve zdi, Martinské ulici Praze 1. Zpívaly se koledy, gospely, také písně Pepy Fouska. Ten, jako host, navíc přednášel své verše o lásce, přátelství, životě, lidech… Uvádímě některé z jich na konci článku. Stojí rozhodně za vánoční zamyšlení neboť josef Fousek nepíše jen krásné písničky, ale především je v nich ukryto jeho moudro a jeho duše. Zuzana Stirská, která začínala v Semaforu už jako malá holčička, si  po létech emigrace doslova vydobývá na našem hudebním nebi své místo.  Dlužno podotknout, že právem, neboť je to především ona, která zde tento, až dosud opomíjený hudební žánr, dovedla k vysoké úrovni, a to dokonce s amatérskými zpěváky.  Navíc ke gospelu vychovává další generaci dětí – Gosplík. V souboru úspěšně zpívají a na hudební nástroje hrají všechny její čtyři děti.

PÍSEŇ PRO TÁTU

josef Fousek

(1972-1992)

 

Poslyš táto a poraď mi

Co se děje vlastně

Jak žít v tomhle zvláštním světě

Aspoň trochu šťastně

Žijeme tu jako vězni

Ve své vlastní kleci

Láska něha spravedlnost

To jsou pouhé kecy

 

Kdo žije fér nemá šanci

A každej s ním vláčí

Pro lidi je jenom blázen

A navíc je k pláči

Závidí mu že je jinej

Než ostatní lidi

Pod nohy mu hážou klacky

Do srdce mu vidí

 

Do kostela chodí klekat

Jen když venku prší

Sotva vyjdou zapomenou

Na svou černou duši

Nezavírej oči táto

Rozhlídni se střídmě

Kdo je čestnej nezáludnej

Žije tady bídně

 

Kde je táto humanita

Otevři už oči

Bratr bratru pro peníze

Klidně na krk skočí

Lumpům grázlům podvodníkům

Těm tenhle svět patří

Pochybuju jestli Peklo

Některý z nich spatří

 

Jestli v Nebe svatý Petr

Bez úplatků vpouští

Kdo má zlato v Ráji žije

Chudý bloudí pouští

Války fauly utrpení

Nenávist a pýcha

Kde jsou táto spravedliví

Proč jsou pořád zticha

 

Boží mlýny vyprávěls mi

Spravedlivě melou

Neřekl jsi ale táto

Tuhle pravdu celou

Že je pravda jen v pohádkách

Které se čtou dětem

Ve lži všechny promění se

Když jdou samy světem

/z knihy Fouskovy protistátní písně – nakl. Academia/

 

KAPLICKÉHO NÁRODNÍ KNIHOVNA? NE!

PhDr. Jaroslav Novotný

K této otázce se snad vyjádřil už každý Čech, který umí psát. Všichni jsou mimo mísu. Ten zápas o Kaplického Národní knihovnu, více už boj, je absurdní. O co vlastně bojujeme? Vůbec totiž nejde o estetickou stránku navržené architektury KNK. Nejde o abstraktivizmus této postmoderny, nejde o její krásu nebo ošklivost. Jde o zásadní otázku, zda novou Národní knihovnu potřebujeme, nebo ne. Jde totiž o to, zda nová obrovská budova Národní knihovny vyřeší otázku, kam s knihovními fondy. Nevyřeší. To je odpověď na tuto základní otázku. Rozsah knihovních fondů NK činí dnes asi 6,5 miliónů svazků, roční přírůstek knih a dalších dokumentů činí na 80 000 jednotek. Jestliže NK nepřistoupí k masové digitalizaci knihovních fondů a následnému vyřazování zastaralé zahraniční literatury nevyřeší nic. Za dvacet, třicet přijde ředitel NK pan Ježek, nebo za padesát let jiný funkcionář NK znovu a bude požadovat  uvolnění Pražského hradu pro sklady NK. Celá Praha se v čase promění v jednu obrovitou Národní knihovnu. Přesto existují rezervy na informační paměť NK. Stojí před NK možnost kybernetického archivu pro digitalizované knihovní fondy. Za předpokladu, že po vystěhování Státní technické knihovny z areálu Klementina do nové Státní technické knihovny postavené v míst vysokých technických škol v Praze – Dejvicích dostane NK celou budovu Klementina.  Klementinum je obrovská budova, po Pražském hradu největší v Praze. Takže zafinancujme rozumnou rekonstrukci NK, a investujme do zřízení jejího mohutného digitalizačního střediska. A Národní knihovna nemusí odcházet z Klementina, z místa, které druhé v širém světě není.

 

Písnička se vrací

Josef Louda, www.fotomotiv.cz

 Pražská Lucerna byla v úterý 18. prosince 2007 nabitá k prasknutí. Na jeviště tam zamířila hvězda večera - Hanička Zagorová. Tak jako se říká - všechno se vrací - vrací se i Hanka. V polovině koncertu, na kterém vystoupila i řada hostů, včetně i jejího pěveckého partnera Petra Rezka, se diváci aplaudující při každém vystoupení naší nestárnoucí pěvecké star, dočkávají překvapení - křtu CD s písněmi „Písničky“ z dílny Karla Vágnera. To byl právě on, kdo  dal před léty Hance Zagorové onu nejpříznačnější přezdívku – Písnička.  Dostává se mi výsady smět v zákulisí oba dlouholeté přátelé vyfotit v bezprostřední blízkosti…

 

Jan Saudek v pekle svých vášní

Josef Louda(www.fotomotiv.cz)

V pražské Palace Cinema se ve středu 19. prosince 2007 uskutečnila premiéra filmu režiséra Adolfa Ziky „JAN SAUDEK V PEKLE SVÝCH VÁŠNÍ, RÁJ V NEDOHLEDNU". Jan Saudek, ve snaze přijít nepoznán, halil se pod kápí své bundy. „Mám trému“, ospravedlňoval své inkognito. „Bojím se neúspěchu! Ale paní Spáčilová film pochválila, tak snad nebude tak zle“, pravil hlavní protagonista, který prý v průběhu filmového natáčení jednou prý zcela vážně zauvažoval to všechno zastavit. Nebýt Adolfa Ziky, kdo ví, jak by to dopadlo. Fotograf Zika, známý především svými extravagantními fotografiemi, podle vzoru Henri Cartie Bressona, který  ke konci vyměnil svůj fotoaparát za pohyblivé filmové obrázky, chopil se filmařiny. Zika je však na začátku své režisérské kariéry filmaře. Přesto se mu  u Jana Saudka podařilo, co jiným zatím ne. Udělat o něm ucelený film, který je  především autenticky hraným dokumentem, místy však až lyrickoepickým vyprávěním, propojeným výpověďmi lidí, kteří  našeho světově uznávaného fotografa znají nejvíce a snad i nejlépe.

 

Jaromír Štětina: "Smysl má pokora v naslouchání, nikoliv střet"

Pavla Hájková

 V baru Krásný ztráty se konal křest nové knihy Jaromíra Štětiny S Matyldou v Afghánistánu, která vyšla v Nakladatelství Lidové noviny.  Knížka popisuje podivuhodnou výpravu českých vodáků do hor  Centrálního Hindúkuše v Afghánistánu v roce 2006. Je, po třiceti letech, jakýmsi volným pokračováním jiného vyprávění o plavbě na raftu zvaném Matylda – knihy Jaromíra Štětiny S Matyldou po Indu. Ta se po několik generací stala doslova vodáckou biblí a vyšla v celkovém nákladu kolem sta tisíc výtisků. Její fenomenální úspěch netkvěl jen v popisu plavby českých vodáků nejhlubším údolím světa, které se prořezává napříč Himálajem. Čtenáři tehdy pochopili, že je to kniha o potřebě svobody, která může být stejně opojná jako doušek čisté vody z horského potoka. Autor obou knih Jaromír Štětina k tomu říká: "Tenkrát před třiceti lety jsme se uchýlili do velkých hor, abychom si uchovali rozvahu a schopnost úsudku, kterou nám doba brala. Dnes jsme pocítili, že jsme mnohem dál, že se svět zmenšil, že za něj máme daleko větší zodpovědnost než tenkrát. Naše řeka Band-e-Amír či také Balcháb nás odměnila. Výprava napříč hazárským Hindúkušem se pro mne stala zrcadlem světa. Jako by se v nevelkém, pětimilionovém, cizí zlobou věčně ničeném národě Hazárů odrážela planeta, jako by na tom, jak skončí afghánská tragédie, záviselo všechno, co má na světě smysl. Smysl má setkání, rozmluva, pochopení, omluva a pokora v naslouchání, nikoliv střet."

Růže Natálie Kocábové

Losef Louda

Natálie Kocábová je známá spíše jako zpěvačka.  Také jako dcera Michaela Kocába. To první jí jde k duhu, to druhé jak kdy, i když to už bude napořád. Ona se však chce vidět také jako spisovatelka. Její první básnická sbírka „Slyšíš mě?“ vyšla v Mladé frontě v edici Česká poezie už v roce 2002, prózy Monarcha Absint (2003) a Schola alternativa (2004) v edici Česká próza, ji ocejchovalo literárním a básnickým talentem. Mladé frontě zůstala Natálie Kocábová věrná, MF zůstala věrná  jí. Následovalo vydání "Někdo je v domě" – to v roce 2005. A nyní "Růže" s podnadpisem "Cesta za světlem".

„Někdo si může myslet, že to je román pro ženy, ale to tak není. Je pro všechny! Nejsem na dlouhé řeči, jsem na psaní,“ prohlásila spisovatelka.

Co tedy  Růže je jedním slovem? „Jedním slovem? Surrealismus!“ pravila Natálie s odkazem, aby si ji tedy každý přečetl. Jedním z kmotrů byl Lubor Dohnal - profesor z FAMU, kde Natálie studuje na filmové a televizní fakultě. Nejprve vysekl Natálii poklonu, že více než studentkou, že je již kolegyní. Pak uchopil její Růže, s tím, že něco přečte z náhodně otevřené stránky. Když se však jal předčítat, nenašel brýle. To  oba tak rozesmálo, že i on vzkázal potencionálním čtenářům, aby si to přece jen přečetli sami.

KDYŽ SE KRÁSA SNOUBÍ S UMĚNÍM

Josef Louda

Posluchači koncertního tria Musica Dolce Vita, ve složení Daniela Demuthová Mezzosoprán, Andrea Pazderová j.h., Zbyňka Šolcová, prožili mimořádný umělecký zážitek. To když 11. prosince 2007 jimi mistrovsky předvedené skladby starých hudebních mistrů J.S.Bacha. G. F. Handela, G.B. Bassanihodela,  vystřídaly vánočními písněmi ze starých kancionálů, nechyběl ani Jakub Jan Ryba. Dojetí vyvrcholilo závěrečnou skladbou Tichá noc…

Daniela Demuthová absolventka pražské konzervatoře má na svém kontě stovky  sólových koncertů jak u nás, tak i v zahraničí. K jejím nejvýznamnějším působením patří  spolupráce s Berlínskou filharmonií. Jako host souboru MDV toho večera hrála absolventka pražské AMU  Andrea Pazderová, která ukázala, proč se stala první flétnistkou v České filharmonii. Jedním slovem-vynikající. Třetí krásná žena -  Zbyňka Šolcová, zahrála i několik sólových skladeb. Naše přední harfenistka byla studentkou pražské konzervatoře u Libuše Váchalová. Od té doby hrála v mnoha orchestrech, včetně hostování ve Státní opeře Praha, má za sebou nahrávky doma i v zahraničí-v Německu, Francii, Monaku. Často hraje pro hlavy státu při jejich státnických návštěvách v ČR.

Večer v zaplněné  koncertní síni Atria na Žižkově se tak jistě stane  pro všechny přítomné silnou vzpomínkou na blížící se letošní Vánoce.

Foto autor, FOTOATELIÉR FOTOMOTIV, louda@fotomotiv.cz

Prezident zahájí na Hradě výstavu a koncert

David Šebek

Prezident republiky Václav Klaus ve čtvrtek 13. prosince 2007 v 18.00 hodin v Jízdárně Pražského hradu zahájí výstavu „Mikoláš Aleš 1852 – 2007“, která se koná pod jeho záštitou . Po té ve 20 hodin zahájí koncert z úspěšného cyklu „Jazz na Hradě“ v Míčovně Pražského hradu. v Míčovně Pražského hradu. Během koncertu vystoupí Zbigniew Namyslowski Quintet. Zbigniew Namysłowski (1939) patří mezi zakladatele polského moderního jazzu a v našem prostředí je svým významem srovnatelný s Karlem Velebným, Luďkem Hulanem, či Jaromírem Hniličkou.

Vlasta Chramostová: "Divadelní Bůh mi nabídl přesně tolik, o kolik jsem přišla"

PhDr. Josef Louda

Cestami křesťanské politiky

Ivana Haslingerová

Tak zní název publikace PhDr. Michala Pehra, PhD., z Masarykova ústavu Akademie věd ČR.   Jedná se o biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích. Čtenář se v něm dozví o prvopočátcích vzniku politického katolicismu a  hledání jeho umístění mezi křesťanským socialismem, křesťanskou demokracií a katolickým konservatismem ústícím do vzniku Československé strany lidové. O osudech této strany za první republiky a o její situaci v období nacismu, žonglování Německých křesťanských sociálů  v Československu mezi nacionalismem a státní loajalitou  až po  perzekuce cca 400 000 příslušníků Československé strany lidové, kteří nechtěli po roce 1948 spolu s Plojharem kolaborovat v Národní frontě v jím obnovené Československé straně lidové, kde ze 460 000 zůstalo jen 20 000 členů. Kniha "Cestami křesťanské politiky" obsahuje 600 hesel křesťanských politiků rozdělených do 4 skupin - vrcholní představitelé, novináři a intelektuálové, lidovci na Slovensku a Podkarpatské Rusi a německá a polská strana lidová. Jde vlastně o encyklopedii  křesťansko-sociálních stran u nás. Autor proto poděkoval našemu přednímu encyklopedistovi PhDr. Josefu Tomešovi za obrovskou trpělivost přečíst všechna hesla a za jeho lví podíl na slovníku. Není divu, že takto obsáhlé knize přikládá velkou důležitost následovnice Plojharovy "Československé strany lidové" "KDU-ČSL" a že "Evropská akademie pro demokracii" uspořádala u příležitosti jejího křtu v hlavním sále strany v paláci Charitas konferenci "CESTAMI KŘESŤANSKÉ POLITIKY ANEB NELEHKÉ OSUDY KŘESŤANSKÉ DEMOKRACIE V ČESKÝCH ZEMÍCH A ČESKOSLOVENSKU"

Téměř o generaci starší jsou kolegové Zděňka Velíška ze zahraničního zpravodajství České televize, kteří přišli do „Rohlíku“ na jeho křest knihy Svět, o který mi jde….

“Už to nejsou ty děti, jako když  před léty přišli do televize. Jsou to mí rovnocenní partneři, od nichž se někdy  učím i já,“ svěřil se mi šeptem náš nejuznávanější zahraniční zpravodaj České televize Zdeněk Velíšek.

Moderovat křest a poblahopřál k skvělému dílu přišel Vlastimil Moravec.

 

Redakce zahraničního zpravodajství ČT

 

 

 

Fota autor, FOTOATELIÉR FOTOMOTIV, louda@fotomotiv.cz

 

 

Český slavík je absolutní slavice – Lucie Bílá

PhDr. Josef Louda

O přestávce, ve Státní opeře Praha si Lucie Bílá ještě nemohla být jistá, že „všechno“, tj. její 10. prvenství v kategorii zpěvaček, navíc i absolutní vítězství bude v podobě sošky zanedlouho třímat ve své ruce. Fotografové už však měli svá avíza, tušili a tak fotili a fotili. Nakonec se ale pani Lucie zaslouženě dočkala kýženého desátého Slavíka a ke štěstí zářícím z jejích očí  není co dodat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ale opravdový pocit absolutního štěstí si Lucie vychutnala až když se dostavilo ocenění největší-políbení od syna Filípka.

 

 

Sára Saudková kurátorkou

Josef Louda

Sára Saudková se stala kurátorkou výstavního prostoru paláce Hybernia a jako první výstavu uspořádala ze svých fotek. Na vernisáž  si přizvala Karla Gotta, kterého zpěvem, zastoupila další protagonistka Petra Janů. Přišel i Jan Saudek se svojí dcerou Maruškou, s jejíž rodinou a ještě i s Pavlou Hodkovou-matkou svého několikaměsíčního potomka Matěje (na vernisáži však tito dva nebyli) nyní společně obývají vilu v Bráníku. Na místě tak vyvraceli mediálně rozšířená tvrzení o rozkmotření a vzájemných soudních sporech.

Pani Sára nenechala nic náhodě a mistr Gott pod jejím něžným vedením musel poctivě obdivovat a obdivovat... Snímek autor

Vášně, chutě a neřesti Zdeňky Procházkové

Josef Louda

Ani za jeden stůl se nevešli protagonisté obsaženi v knize  "Vášně, chutě, neřesti"  autorky Zdenky Procházkové (1926), s kterými tato noblesní dáma - herečka, jež hrála ještě s pány Oldřichem  Novým, Karlem Högrem, který byl  sedmnáct let jejím partnerem a později i manželem, dělala rozhovory.  

 

 

 

 

Později, když se znovu provdala za rakouského občana, dostala nálepku emigrantky a  v Čechách si už nezahrála. V Českém centru v pražské Rytířské ulici se ti, kteří měli čas a zdraví, po čase skoro všichni zase  sešli, aby její knihu společně pokřtili.

Autorka knihy na snímku uměleckého fotografa Josefa Loudy, který je autorem i ostatních snímků

 

Výstava betlémů

Květa Kozáková

Ve výstavní síni Senátu, která se nachází ve Valdštejnském paláci v Praze, se koná výstava betlémů. Ve dnech 7. prosince až 6. ledna mohou návštěvníci Senátu zhlédnout na padesát nejrůznějších betlémů od 25 vystavovatelů. Výstava je unikátní tím, že se zde sešly betlémy z nejrůznějších materiálů, nejrůznějších dob i nejrůznějšího pojetí. Návštěvníky určitě zaujmou netradiční betlémy, jako například pohádkový nebo tarokový betlém, které se inspirují říší pohádek, respektive karetní hrou. Betlémy jsou vyrobené z papíru, keramiky, perníku nebo dřeva. Zajímavostí výstavy je určitě mechanický betlém od sběratele Bohumila Duška, vyrobený speciálně pro tuto výstavu. Při stavbě se B. Dušek nechal inspirovat Valdštejnským palácem. Pozorný návštěvník v betlému  objeví  Sala terrenu Valdštejnské zahrady i voliéru. Nejstarším a nejvzácnějším vystavovaným exponátem je rozsáhlý Příbramský betlém z 19.století, který ještě nikdy nebyl na veřejnosti vystaven. Expozice byla připravena Kanceláří Senátu ve spolupráci se Spolkem českých betlémářů. Výstavní síň Senátu je otevřena denně, ve všední den od 9 do 16.30 hodin, o víkendech od 10 do 16 hodin. Otevřeno je i na Štědrý den, a to od 9 do 14 hodin a 25.12. a 26.12.  od 9 do 16 hodin. Vstup na výstavu je zdarma.

Antologie Pavla Bobka

Josef Louda

Pavel Bobek spolu s přizvaným hostem architektem Janem Kaplickým a kmotrem v jedné osobě, pokřtili Pavlovo dvou cédečko pod názvem ANTOLOGIE.  Na něm je dosud nejkompletnější přehlídka jeho hitů z let 1970 až 2007. Proč Jan Kaplický kmotrem? Vždyť oba jsou architekti a znají se již od mládí – zkrátka spolužáci. Oba se vyznali k vzájemnému obdivu-Bobek ke Kaplického architektuře, zejména pak k jeho návrhu knihovny, Kaplický pak k jedinečnosti zpěvu Pavla Bobka. Podpořit Pavla Bobka přišla i stará garda Olympicu. Vše se odehrálo 29.11. 2007 v klubu divadla Bez Zábradlí. Na samý konec překvapení-jubilejní platinová deska od Supraphonu.

Snímek Josef Louda: Pavel Bobek (vlevo) a Jan Kaplický (vpravo) připíjejí na zdar alba

 

Indy & Wich "Kids On The Click"  DVD

První české hiphopové DVD je na světě a jeho hlavní protagonisté Indy a Wich ho pojmenovali podle svého letního turné po českých a slovenských festivalech "Kids On The Click". Režisér Michal Dvořák, který má na svědomí většinu domácích hiphopových videoklipů, použil záběry jak z pódia tak hlavně ze zákulisí a fanoušci se můžou těšit na spoustu zajímavých rozhovorů s lidmi ze scény a samozřejmě s Indy a Wich. DVD vychází 1.prosince na značce MadDrum a bude k dostání jako příloha prosincového čísla časopisu Bbarák. Samostatně pak v distribuční síti EMI. Samotný křest DVD proběhne na Silvestra v pražském klubu Retro.  Hiphopová formace Indy & Wich má za sebou již dvě úspěšná alba – „My3“ a „Hádej kdo“. Za obě byla skupina nominována na cenu Anděl, „Hádej kdo“ dokonce redakce renomovaného časopisu F:ilter označila za album roku.

 

 

 

Kristiann Kodet v divadle Bez zábradlí

Josef Louda

Kristian Kodet od 30. 11.2007 vystavuje své obrazy v divadelním klubu divadla Bez zábradlí. Zpívala, ale i celou vernisáž moderovala Bára Štěpánová. Mezi návštěvníky byl Josef Suk. Snímek autor.

 

 

KONFERENCE OPERA EUROPA V NÁRODNÍM DIVADLE

 Nicholas Payne, Ředitel Opera Europa

Opera Europa je přední profesionální asociace pro rozvíjení spolupráce mezi operními domy po celé Evropě. V současné době sdružuje na 100 operních společností z 32 zemí a tento počet se stále rozšiřuje. Opera Národního divadla je od roku 2004 členem této prestižní asociace a stala se iniciátorem a pořadatelem neveřejné konference, která se uskuteční ve dnech 23. – 25. listopadu 2007 v Praze. Tématem konference bude „Působení v rámci Nové Evropy“. Další témata se budou týkat spolupráce ve formě koprodukcí mezi jednotlivými evropskými operními domy, problematiky moderních pracovních smluv a také fungování nového subjektu asociace – Akademie pro získávání finančních prostředků. Do Prahy zavítají přední zástupci z více než čtyřiceti evropských operních domů. Konference se zúčastní i představitelé českých operních divadel.

Host baletu Národního divadla

 Helena Bártlová

Jsou věci, které nezevšední…. Podzim, Národní divadlo v Praze a hostování Slovenského národního divadla k sobě již neodmyslitelně patří. A jako každý rok, tak i letos přivítáme na scéně Stavovského divadla baletní soubor z Bratislavy. Diváci budou mít tentokrát příležitost zhlédnout komponovaný večer moderních choreografií z dílny uměleckého šéfa Baletu SND Mária Radačovského a Igora Holováče. Ravelovo Bolero už oslovilo mnoho choreografů a to zejména svým dramatickým nábojem a strhující energií. Mário Radačovský využil ve své choreografii jednoduchý koncept - šachovou hru. Bílá a černá, muž a žena, vítěz a poražený  - to jsou základní kontrasty, se kterými pracuje a přes které rozehrává svou hru na jevišti.  Postupně do své partie vtahuje i diváky přičemž věří, že nakonec zvítězí divák i tanec...

Karel Vágner vydal unikátní CD

Josef Louda

 

 Při příležitosti vydání CD s unikátní nahrávkou posledního živého vystoupení Jana Wericha v Lucerně, a to s Jiřím Suchým se sešli /29.11.2007/ v jazzovém klubu Reduty Jiří Suchý (vpravo), pamětnice herečka paní Adamová a Karel Vágner (uprostřed), který CD vydal… Snímek autor

 

 

 

 

 

Múza očima múz

V současné době je ve Státní opeře ke shlédnutí mimořádná výstava pod názvem "Múza očima múz". Jedná se o pozoruhodný projekt fotografa a publicisty Josefa Loudy (na obrázku vpravo), kterého se zúčastnilo celkem 32 nejen českých fotografek-múz. Ty  nafotily harfenistku a básnířku - múzu Zbyňku Šolcovou. Výstavu zahájil ředitel Státní opery Praha Mgr. Jaroslav Vocelka (vlevo), vernisáž moderovala Martina Kociánová, vedle stojící hlavní protagonistka Zbyňka Šolcová. Výstava potrvá do konce letošního roku.

 

 

 

 

Na druhém snímku zleva: autor projektu Josef Louda s unikátním katalogem výstavy, který obdržela každá autorka, dále Valerie Zawadská, která na vernisáži přednesla básně Zbyňky Šolcové ze sbírky City a pocity, následuje jedna z autorek fotografií Eva Pilarová, která na závěr za doprovodu Zbyňky Šolcové na harfu zazpívala čardáš. Zcela vlevo hlavní protagonistka - múza Zbyňka Šolcová.