Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, ročník XII, červenec 2008                  Revue Fragmenty je denně aktualizovaná, tisková podoba je její podmnožinou.

 

 

NOVINKY

CENÍK inzerce

ANOTACE

HLAVNÍ STRANA

Perspektivy ekonomikyZdravotní politikaNF Klausových

 

 

Dubnové číslo revue klikněte na obrázek:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Usnesení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ilustrace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Premiér Topolánek: "S eurem se vypořádá jedině  volný trh a méně regulací" 

Ivana Haslingerová

Česká národní banka přivítala ve svých prostorách již 16. ročník Evropského bankovního a finančního fóra 2008 (EB&FF), jehož organizátorem  je Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius. Společnost byla založena již 3. května 1990 v Praze. Je potěšitelné, že si význam této prestižní mezinárodní konference, mezi bankéři přezdívané českým Davosem, uvědomuje i naše vláda a že její předseda Mirek Topolánek vystoupil s úvodním projevem, v němž se zaměřil na ostře sledované téma, kterým je  přijetí jednotné evropské měny Českou republikou, působení tzv. suverénních fondů (Sovereign Wealth Funds) a role Mezinárodního měnového fondu (MMF). Celým projevem pana premiéra se nesla dvě zásadní slova "méně regulace" a "volný trh". Fungující volný trh se podle něj vypořádá s eurem, umožní těžit z jeho výhod a minimalizuje nevýhody. Volný trh je tím, co k nám láká tzv. suverénní fondy, nikoli obráceně. Přílišná regulace má na trh naopak destruktivní vliv. Premiér především zdůraznil, že vláda plánuje zavedení eura až tehdy, kdy to bude výhodné pro českou ekonomiku a tím i pro české občany,  a zdůraznil zásadní podíl odpovědnosti vlády na odstranění rigidit, které brání flexibilní reakci na šoky hospodářských cyklů.

 "Pouhé" plnění maastrichtských kritérií není dostačující a aby bylo zavedení eura pro Českou republiku skutečným přínosem, musíme splnit mnohem širší soubor "superkritérií", jako mzdy, ceny, produktivitu, sladění hospodářských cyklů a pružnost, se kterou bude česká ekonomika schopná přestát případný šok z nesladěnosti těchto cyklů. Vzhledem k úzké vazbě na německou ekonomiku je důležité především česko-německé porovnání ekonomik.   Jsem proti uspěchání vstupu do eurozóny," zdůraznil pan premiér

Další aktuální finanční otázkou, ke které se premiér vyjádřil, bylo působení tzv. suverénních fondů  a jejich regulace: "Jsem toho názoru, že ochrana a regulace by se měla vztahovat především na odvětví, v nichž fungují již dnes. Na firmy strategického významu a na obranný průmysl. Trh je podle mne největší přednost naší ekonomiky. Kdo na něm operuje, musí se chovat racionálně, což omezuje možnosti politických zásahů do strategie těchto fondů. Snaha o zabránění komukoli nakupovat na volném trhu nemůže být účinná."Celý článek

Platební karta – dobrý sluha, špatný pán

 

Patrik Nacher

Platební karta nám usnadňuje život a šetří peníze. Placení kartou je snadné není zatíženo poplatkem a vybrat z bankomatu vlastní banky je násobně levnější než udělat totéž na pobočce. Když ovšem nebudou klienti obezřetní, může být zároveň platební karta slabým místem. Rizika by se dala rozdělit do dvou základních skupin – ztráta či krádež platební karty a podvody u bankomatu. Jako majitelé platební karty se u své banky informujte o postupu při její ztrátě. Každá banka má jiné podmínky a totéž platí i o samotných kartách, takže neexistuje jednotný postup. Zákon 124/2002 Sb. o platebním styku ani žádný jiný zákon speciálně neupravuje tuto problematiku. V zásadě platí, že odpovědnost za neautorizované transakce nese držitel karty a to do doby, než ztrátu oznámí bance (záznam o nahlášení ztráty či odcizení platební karty) a i poté nese klient na svých bedrech určitou spoluúčast (motivace k obezřetnému zacházení s kartou). V sazebníku bank je nutné se podívat, kolik stojí blokace karty (znemožnění veškerých on-line transakcí), stoplistace (mezinárodní seznam karet, které nesmějí být použity – týká se embosovaných karet) či její dočasné omezení, aby pak klient nebyl nemile překvapen. Tyto operace jsou podle druhu karty a úkonu zpoplatněny v řádech stovek korun. Ihned po zjištění musí klient bance nahlásit ztrátu karty a to na klientskou linku či speciální call centrum. Především při zadávání PIN si zakrýt klávesnici druhou rukou...Celý článek

Poplatky rostou, ale pomaleji

Patrik Nacher 

Bankovní poplatky stále rostou. Jak ukazuje následující tabulka, která porovnává výsledky za první čtvrtletí loňského a letošního roku, výnosy z poplatků a provizí vzrostly po odečtení nákladů na výběr poplatků z 8,5 miliard na téměř 8,8 miliard korun. Jde tedy o 3% meziroční nárůst. Jakkoliv se to může zdát bankovním klientům, kterým poplatky leží v žaludku, jako špatná zpráva, pozitivní moment v tom vidět můžeme. A to především při srovnání, jakým tempem rostly úrokové výnosy. K poslednímu březnu 2007 byly úrokové výnosy po odečtení nákladů téměř 19,5 miliard korun, zatímco letos ke stejnému datu výnos z této činnosti přesáhl 23 miliard. Meziroční nárůst tak činil více než 18%! To je znatelně rychlejší růst než u výnosů z poplatků. A to je jistě dobrá zpráva. V souhrnu totiž znamená, že podíl poplatků na celkovém zisku bank bude klesat. Zajímavé zároveň je, že i nadále pokračují zlaté časy našich bank. Je to o to více překvapivé při srovnání s vývojem bankovního sektoru ve světě, který je stále silně ovlivněn americkou hypoteční krizí a banky hlásí jednu ztrátu za druhou.

Kalouskovo řešení navrhoval eStat.cz již v roce 2006

Ivo Brokes

Think-tank eStat.cz již v roce 2006 navrhoval obdobné řešení, s jakým přichází ministr financí Miroslav Kalousek. V dokumentu „Reforma sociálního systému“  popisuje eStat.cz řešení, které má sice parametry příznivější pro občany, nicméně model výběru je shodný. Ve výše uvedeném dokumentu „Reforma sociálního systému“ se v kapitole„Administrativní náročnost“ doslova uvádí: „Z nutnosti trojího přiznávání příjmu zůstane pouze jedno - pro FÚ. Platba bude také pouze jedna - v případě zaměstnavatelů bez nutnosti rozlišovat jednotlivé zaměstnance. Daňová správa vybrané peníze rozdělí podle klíče 15 : 15 : 10 (daně, důchodové pojištění, zdravotní pojištění). Peníze se nebudou posílat na různé účty, dlužné částky bude vymáhat pouze FÚ, celá agenda výběru u ČSSZ a ZP zanikne. Pokud by se podařilo uvést do života kvalitní registry osob, bylo by možné i zvolit efektivní metodu důchodové reformy, která nevyžaduje prakticky žádné prostředky státního rozpočtu. Zaměstnavatelé nepovedou evidenci pro důchodové pojištění, se správou důchodového zabezpečení a ZP nebudou komunikovat vůbec. Budou srážet z každé vyplacené odměny 40 % a jako jednu sumu posílat FÚ. Při ročním zúčtování nebudou vystavovat potvrzení o výši příjmu, ale přímo vyplní patřičnou kolonku daňového přiznání, kterou buď odešlou FÚ nebo odevzdají zaměstnanci (v případě, že zaměstnanec má i jiné příjmy, než ze zaměstnání). "Odevzdání" muže být samozřejmě elektronické. Nebudou také nadále vyřizovat žádnou agendu související s nemocenským pojištěním - z jejich hlediska bude nemoc zaměstnance znamenat pouze jeho omluvenou neplacenou nepřítomnost v práci. Různá potvrzení - od penzijních fondu, životních a stavebních spořitelen, hypotečních bank, potvrzení o studiu dětí apod. nebudou třeba. To je důležité i pro elektronické podávání přiznání - dnes je kvůli těmto potvrzením pro většinu občanů v podstatě nepoužitelné. Nebude třeba žádat o přídavky, rodiče budou ušetřeni podávání žádostí, nutnosti dokládat výši příjmů. Navrhovaný systém by znamenal výrazné zjednodušení, a to jak pro stát a jeho úřady, tak pro zaměstnavatele a další subjekty."

Portál zabývající se komplexně  všemi poplatky v ČR

Patrik Nacher

Na internetové scéně v České republice se objevil nový projekt. Oficiálně jsme spustili portál www.mojepoplatky.cz, který si bere za cíl aktivně podporovat občany v boji proti šikanoznímu a neférovému jednání státních úřadů, monopolů a dalších společností, zneužívající svoje výsadní postavení. Portál bude občanům pomáhat orientovat se ve spletitém světě poplatků všeho druhu a dalších povinností z toho vyplývajících a kde to bude možné, nabídne levnější alternativu. Půjde o jediný portál u nás, který se komplexně zabývá veškerými poplatky v ČR. Obsahem portálu bude seznam všech poplatků, na které člověk u nás narazí, několik stovek životních situací či poradna. Část portálu si budou tvořit přímo návštěvníci, kteří mají možnost přispět svými příběhy do třech speciálních rubrik – Hororstory, Kocourkov a Zlaté české ručičky – jejichž název napovídá jejich zaměření. Prostřednictvím čtenářů chce portál kontrolovat úřady a úředníky a dávat jim vysvědčení. Každý z přispěvatelů se může stát aktivním redaktorem portálu. Jedním z cílů portálu je podpořit zákazníky (spotřebitele) v boji proti nefér přístupu státu, monopolům či firmám, které zneužívají svého postavení na trhu. Právě v obraně práv občanů proti kořistnickému způsobu jednání, spatřuje portál www.mojepoplatky.cz svoji úlohu. Cílem portálu je také dodat občanům nové sebevědomí. Celý článek

Prezident moderoval seminář o hrozbě inflace

Ivana Haslingerová

        Televizní diváci prezidentské sobotní volby si možná si vzpomenou, jak si při ní profesor Klaus stále něco zapisoval a škrtal ve svých papírech. Mnozí mysleli, že si píše, jak kdo hlasuje, ale bylo to jinak. Studoval, co píší sofistikované zahraniční časopisy o problémech inflace, neboť hned v pondělí, jako první čin po svém zvolení, moderoval v pražském Autoklubu ekonomický seminář na téma „Inflace – krátkodobý výkyv, nebo střednědobá hrozba?“, který pořádalo jeho Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP). Svědčí to o tom, jakou důležitost prudkému nárůstu inflace jako makroekonom přikládá. Na semináři vystoupili Miroslav Singer, viceguvernér České národní banky, Viktor Kotlán, hlavní ekonom České spořitelny, Eva Zamrazilová, analytička Komerční banky a nynější členka bankovní rady a vrchní ředitelka ČNB, a Petr Mach, výkonný ředitel CEPu (na obrázku zleva).

„Články, které jsem si při sobotní volbě četl, zněly sice sofistikovaně, nic nového tam ale nebylo. Doufám, že mi zde odborníci vysvětlí, co nám to provedla ta naše inflace?“ uvedl seminář Václav Kalus

Miroslav Singer konstatoval, že minulém roce došlo k cenovému šoku, který odstartoval inflační šok, a posteskl si, že ČNB umí korigovat jen něco přes 50 % její hodnoty. Část inflace vzniklou díky zvýšení cen pohonných hmot, deregulovaných cen energií a bytů a cen potravin ČNB korigovat neumí, neboť to není inflace monetární, ale měnově politická. „Všimněme si, že viceguvernér Centrální banky použil v nadpisu své přednášky slovo „inflační šok“. Při známé snaze ČNB vše zklidňovat mne to mírně  překvapilo. Je to signální věc, kterou bychom měli diskutovat,“ komentoval vystoupení pana viceguvernéra moderátor Václav KlausCelý článek

Euro: hračka v rukách politikov

Peter Gonda,  ekonóm Konzervatívneho Inštitútu

„Nepochybovať a nespochybňovať!,“ znie tentoraz v prípade plánovaného nahradenia slovenskej koruny eurom. V čase vrcholiacich príprav na vstup Slovenska do eurozóny do toho zapadajú slová premiéra, že "euro je ďalší krok k vysnívanej priemernej životnej úrovni EÚ“. Ide však o živenie falošných ilúzií. Rámcovo pripomeniem niekoľko pragmatických efektov nahradenia koruny eurom, ktoré súvisia najmä so skorším vstupom do eurozóny a o ktorých sa zväčša v určitej podobe diskutuje. Ak vstúpime do eurozóny už na budúci rok, tak ľudia môžu mať z korunových úspor menej eur ako by tomu bolo neskôr. Je rozdiel, či sa korunové úspory prepočítajú výmenným kurzom podľa súčasnej parity na úrovni 35,44 koruny za euro alebo silnejším kurzom trebárs na úrovni 30, či dokonca 25 korún za euro.  Skorší vstup do eurozóny pri  cenovom zaostávaní bude znamenať reálny a výraznejší tlak na vyššiu infláciu. Vyššia inflácia pri skoršom vstupe do eurozóny s nižšími úrokovými sadzbami ako v súčasnosti bude udržiavať záporné reálne úrokové sadzby. Dôsledkom bude znižovanie hodnoty úspor a iného majetku naviazaného na úrokové výnosy. Záporné reálne úroky budú tiež motiváciou brať si úvery, čo môže tlačiť na ďalšie zvyšovanie inflácie a inflačnú špirálu. Heslo „oplatí sa zadlžovať, nie sporiť“ nebude priaznivým ekonomickým signálom. Pasca obmedzenia slobody, konkurencie a prípadne aj ekonomickej výkonnosti je mementom pre Slovensko. Považujem členstvo v eurozóne za rizikové, nevýhodné a podporujúce proces centralizácie a zhora uskutočňovanej harmonizácie.

Celý článek

Pozn. redakce: Slovenská vláda by měla dát na slova ekonomických expertů jako je pan Gonda. Jinak ji čeká velmi složité období. Stačí se podívat na Slovinsko. To, že pro ekonomiku, která není na tom ekonomicky stejně jako země eurozóny, bez ohledu na to, zda před vstupem splňuje kritéria vstupu, znamená přijetí eura vzrůst inflace a s tím související všechny další nepříjemnosti, je naprosto jasné. Psali jsme o tom např. v článcích: Guvernér ČNB: „Rychlé přijetí eura  by bylo  kontraproduktivním krokem“, Euro je prostředek k dosažení jednoho supernároda, Zajistí Euro prosperitu České republice? a v mnoha dalších  

Nejabsurdnější bankovní poplatek je za vedení běžného účtu

Patrik Nacher

Bankovní klienti v ČR a na Slovensku rozhodli - poplatek za vedení běžného účtu je nejabsurdnější . Portál www.bankovnipoplatky.com vyhlásil 3. ročník ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“. Tentokrát se anketa uskutečnila nejen v České republice, ale i na Slovensku. V 1. ročníku návštěvníci webu zcela suverénně zvolili za vítěze poplatek za příchozí platbu. Ve 2. ročníku pak zvítězil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Pro 3. ročník ankety jsme tyto vítězné poplatky nezařadili, aby měly šanci vyhrát i jiné absurdní poplatky. Do 30. listopadu 2007 mohli návštěvníci webu nominovat bankovní poplatek, který považují za absurdní. Z těchto nominací jsme sestavili tabulku 20 poplatků, které byly nominovány nejčastěji. Počínaje 1. prosincem 2007 začalo dvoukolové hlasování. V prvním kole, které skončilo 31. ledna 2008, vybrali návštěvníci webu tři nejabsurdnější poplatky, které získaly největší počet hlasů. Ve finálovém kole, které se konalo do konce února, se hlasovalo od nuly. Vítězem se stal poplatek za vedení běžného účtu. Tento bankovní poplatek již dlouhodobě vadí klientům. V I. ročníku se umístil na 3. místě, loni skončil těsně druhý. Celý článek

Mojmír Hampl - nový viceguvernér ČNB

Prezident republiky Václav Klaus jmenoval dnes 22. února na Pražském hradě Ing. Mojmíra Hampla, MSc., Ph.D. viceguvernérem České národní banky a Ing. Evu Zamrazilovou, CSc. členkou Bankovní rady České národní banky s účinností od 1. března 2008.

Alois Rašín  - inspirace Mirka Topolánka

Ivana Haslingerová

 Mirek Topolánek: "Alois Rašín byl člověk, který vždycky stál za svou pravdou a prosazoval ji i v době, kdy to bylo nepopulární. Což mně výrazně inspiruje speciálně v době stabilizace veřejných rozpočtů, kdy jsou naše změny veřejností odmítány. Jestli má někdo něco říci současným politikům, pak je to právě on."

 Na pozvání předsedy vlády Mirka Topolánka přijela do Prahy vnučka jednoho z významných představitelů československé první republiky, českého ekonoma a politika Aloise Rašína, paní Jana Rašínová. "Jsem velice rád, že se mi  podařilo dostat potomky jednoho z mužů října 1918 do Prahy," těmito slovy uvítal premiér Mirek Topolánek v representačním sídle předsedy vlády - Kramářově vile -  vnučku ministra financí Aloise Rašína, pani Janu Rašínovou. "V době první světové války se Rašín zapojil do ilegální protirakouské činnosti a v červenci roku 1915 byl spolu s Karlem Kramářem a dalšími zatčen a v červnu roku 1916 odsouzen za svoji protirakouskou činnost k trestu smrti. O tom, že byl nejen odvážný v profesi, ale i v životě, svědčí to, že se při rozsudku smál. Rašín je osobou opomíjenou, což je škoda, protože to byl velmi odvážný politik, který zemřel 5. ledna 1923 rukou brutálního komunistického anarchisty. O jeho srdci bojovníka svědčí i to, že svému postřelení podlehl až 18. února 1923. Jestli má někdo co říci dnešním politikům pak je to právě on," uvedl důrazně pan premiér a připomněl že jako ministr financí prováděl Rašín velmi tvrdou a rozhodnou politiku. Velice výrazně napomáhal stabilizaci československé ekonomiky. Koruna patřila k nejsilnějším a nejstabilnějším měnám na evropském trhu. Navíc to byl člověk až fanaticky pracovitý, který zájmy státu stavěl nad sociální a společenské problémy a proslul výrokem "Za práci pro vlast se neplatí." Celý článek

Den daňové svobody 2008

Jiří Schwarz jr.
Liberální institut – Centrum pro studium ekonomické svobody

V letošním roce budou Češi pracovat na stát o tři dny méně než loni, tedy 158 dní. Teprve v sobotu 7. 6., kdy nastane den daňové svobody, si může každý z nás nechat první letos vyprodukovanou korunu ve své vlastní kapse. Tradičně nejvíce úsilí stojí financování veřejného sektoru Švédy, kteří si připomenou letošní den daňové svobody až 14. července. Na druhou stranu si Švédové oproti minulému roku polepšili o celý týden a postupně se dotahují na druhou Francii, která se z loňského 16. 7. posunula k začátku roku „pouze“ o čtyři dny (12. 7.). Následuje Dánsko (4. 7.) a Maďarsko (28. 6.). Pomalu nás dohání Německo, které poskočilo o šest dní a se dnem daňové svobody 9. června nám již dýchá na záda. Před Českou republikou jsou tradičně země jako Norsko (25. 5.), Spojené státy (18. 5.) či Slovensko (11. 5.). S napětím očekávaná reforma veřejných financí však v tomto směru zklamala. Pouhé kosmetické změny v jednotlivých daňových sazbách a přesuny daňového břemene z jednoho poplatníka na druhého s cílem vybrat ještě více nejsou vhodnou cestou k efektivnějšímu státu. Celý článek

Transformační proces v ČR proběhl evidentně nejlépe ze všech postkomunistických zemí

Ivana Haslingerová

Jan Švejnar, který dle MF DNES nejvíce kritizuje na Václavu Klausovi, že "nezvládl transformaci ekonomiky, nezabránil tunelování, je politikem, který nezvládl přechod od socialistického k tržnímu hospodářství, nemá vizi budoucnosti a spí u kormidla, což se neodpouští", bude po přečtení knihy smutný. Kniha jasně na číslech dokládá, jak se mýlí. Ukázalo se, že dokonce i tolik kritizované řazení transformačních  kroků bylo správné. Privatizace musela předcházet restrukturalizaci firem. Sebedůmyslnější reforma cen sama o sobě nestačí. Je nutné ji provést souběžně s liberalizací zahraničního obchodu a jak ukázalo dále, s uvolněním kurzu měnového.  Státem samotným nejdou dělat zázraky. Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) představilo novou knihu profesora ekonomie a prezidenta republiky Václava Klause a člena Bankovní rady ČNB ing. Vladimíra Tomšíka o počátcích historie ČR po svržení komunismu v roce 1989 "Makroekonomická fakta české transformace"Je to sice již 18 let, ale staré spory o tom, kam se bude naše republika ubírat, čas vůbec nikam neodnesl.  Ti, kteří čekali, že knihu proloží profesor Klaus svými vzpomínkami na tuto dobu, budou zklamání. Kniha není vůbec politická.  Naopak je psána tak suchým ekonomickým jazykem, že mám obavy, že pro mnohé čtenáře bude prakticky nečitelná. Autoři se opírali výlučně o oficiální statistická data. Na druhé straně je proložena tolika statistickými hodnotami, grafy a čísly, že nelze proti závěrům v ní uvedených vystupovat s banálními populistickými paroubkovskými frázemi. Je to prostě kniha odborná a podobně jako nemohli komunisté nic namítat proti Schrödingerově rovnici ve fyzice, nemohou namítat nyní páni Rathové a Havlové nic proti statistickým datům v této publikaci. To je výhoda matematiky.

Kniha mj. porovnává srovnatelné země, které se musely podobně jako my potýkat z transformací svých ekonomik z postkomunistického marasmu do standardních ekonomik kapitalistických. Jak ukázala statistická data, proběhl transformační proces v ČR evidentně nejlépe ze všech transformujících se ekonomik. ČR jako jediná z transformujících zemí vykazovala po revoluci dlouhodobě trend zlepšování cenových relací. V roce 1996 však nastal v důsledku změny politické situace naprosto jasný obrat. V důsledku zásahu ČNB došlo k měnové restrikci, což vedlo k tomu, že růst peněžní zásoby poklesl v průběhu tří čtvrtletí z 23 % na 5 %. Tak prudký pokles by nenastal sám od sebe. Nebýt zásahu guvernéra Tošovského, byla by čísla výkonu naší ekonomiky úplně jiná. Inflační výkon zapříčiněný v druhé polovině 90. let byl odrazem politické situace té doby. Bohužel naše ekonomika za to zaplatila velkou ztrátou. Následky vystihuje obrázek, který jsme získali až na Americké ambasádě neboť naše statistické ročenky za socialistických vlád udávají chytře data až od jejich nástupu k moci neboli od roku 1998. Z obrázku je zřejmé, že páni ministři měli z čeho zesinat. Skandální pokles, který způsobil pan Tošovský se svými hradními přáteli ve výše uvedeném třičtvrtěletí, je bohužel díky tomuto tahu socialistů zapomenut i našimi žurnalisty, kteří jen psali a píší, že po nástupu socialistů k moci HDP roste. Tlak FNM  i OECD na fixní kurz koruny se velmi hodil tehdejší hradní svitě usilující o zničení zloducha Klause. Neštítila se použít celého národa jako rukojmí a snížit mu životní úrove, jen aby mohla poukázat na to, jak v důsledku špatného vedení Klause klesá HDP, a mohla začít prosazovat svoji nepolitickou politiku. Celý článek

Je úspora 500 milionů eur útokem na podstatu byrokracie?

Ivo Brokeš

Evropská komise zveřejnila zprávu, v níž popisuje první úspěchy kampaně EU na omezení byrokracie. Mimo jiné zpráva zmiňuje informaci, že od října 2007 bylo vyřazeno 5 000 stran evropského práva a firmy podle odhadů v roce 2007 ušetřily 500 milionů eur. Komise si stanovila za cíl omezit byrokratickou zátěž pro podniky do roku 2012 o 25 %, přičemž se odhaduje, že 40 právních předpisů EU odpovídá za více než 80 % administrativní zátěže v unii. Vedoucí eStat.cz Edvard Kožušník na zveřejnění zprávy reagoval následovně: "Bude bezesporu zajímavé pozorovat evropské byrokratické struktury, jakým způsobem budou v odstraňování byrokracie pokračovat. Zatím se jedná spíše o proklamativní dokument, který neřeší samu podstatu byrokracie, tedy rušení konkrétních regulací a konkrétních institucí, které tyto regulace vytvářejí".

Klientům bank v ČR a na Slovensku vadí stejné poplatky

Patrik Nacher

VÝSLEDKY 1. KOLA HLASOVÁNÍ  III. ročníku ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek pro rok 2007

Celkem hlasovalo více než 27 tisíc lidí. Portál www.bankovnipoplatky.com vyhlásil 3. ročník ankety „o nejabsurdnější bankovní poplatek“. Tentokrát se anketa uskutečnila nejen v České republice, ale i na Slovensku. V 1. ročníku návštěvníci webu zcela suverénně zvolili za vítěze poplatek za příchozí platbu. Ve 2. ročníku pak zvítězil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Pro 3. ročník ankety jsme tyto vítězné poplatky nezařadili – ať mají šanci vyhrát i jiné absurdní a nesmyslné poplatky. Po skončení 3. ročníku ankety se uskuteční supervolba, tedy volba toho nejabsurdnějšího bankovního poplatku ze tří vítězných poplatků.Do 30. listopadu 2007 mohli návštěvníci webu nominovat bankovní poplatek, který považují za absurdní. Z těchto nominací jsme sestavili tabulku 20 poplatků, které byly nominovány nejčastěji. Počínaje 1. prosincem 2007 začalo dvoukolové hlasování. V prvním kole, které skončilo dnes 31. ledna, vybrali návštěvníci webu tři nejabsurdnější poplatky, které získaly největší počet hlasů:Celý článek

Lidé  chtějí od bank nižší poplatky

Patrik Nacher

Portál www.bankovnipoplatky.com vyvěsil na svých stránkách anketní otázku, jejímž cílem bylo zjistit, jaké hlavní důvody by vedly klienty ke změně banky. Otázka se přesně zaměřila na aspekt motivace, tedy co by klienty nejvíce motivovalo, aby změnili svůj bankovní ústav. Během více než 2 měsíců na otázku odpovědělo 2976 návštěvníků webu. Největší skupinu celkem podle očekávání tvořili respondenti, kteří odpověděli, že důležitou motivací pro změnu banky, by byly nižší bankovní poplatky. Tuto možnost označilo plných 81% bankovních klientů (2420 hlasů). Byť jsem očekával, že tato odpověď zaujme nejvíce respondentů, až tak vysoké procento je do jisté míry překvapením. Na druhém místě, ale s výrazným odstupem, klienti označovali, že by nová banka, ke které by přešli, měla mít hustší síť bankomatů – 5% (141). Ostatní možnosti pak respondenty vůbec nezaujaly a výsledky se pohybovaly mezi 1 a 3 procenty. Překvapivé to je zejména u odpovědi, která se týkala dobré pověsti banky. I přes zkušenosti lidí z krachů mnoha bank a kampeliček v průběhu devadesátých let, už dnes klienti obavy zřejmě nemají a motiv dobré pověsti banky pro ně důležitý příliš není – 3% (pouhých 92 hlasů). Zcela na posledním místě skončila motivace, kterou si vybralo něco málo přes 1% bankovních klientů – že by nová banka měla nabízet více bankovních produktů (35 hlasů). Celý článek

Už víme, jak by měla vypadat IDEÁLNÍ banka

Patrik Nacher

Portál www.bankovnipoplatky.com spolu s Poštovní spořitelnou vyhlásil 1. září soutěž pro studenty středních a vysokých škol o výhry v celkové hodnotě 60 000,- Kč! Soutěžní disciplínou bylo zpracování eseje na téma: „Ideální banka v 21. století“.  Celkově studenti poslali 55 prací. Z tohoto počtu odevzdalo svoje práce 24 studentů, 26 studentek a 5 studentských týmů. Zajímavé je, že ze středních škol přišlo plných 21 soutěžních textů. Z vyšších odborných škol 2 práce a z vysokých škol pak podle očekávání největší počet – 31. Nejvíce studentů poslalo své náměty z Technické univerzity v Liberci a z Bankovního institutu vysoká škola. Členové užší poroty (zástupci serveru www.bankovnipoplatky.com, vysokých škol a Poštovní spořitelny) vybrali v prvním kole hodnocení 20 nejlepších prací, které nyní posoudí všichni členové 16-ti členné poroty. Ze všech odevzdaných textů 9 prací nesplnilo pravidla soutěže pokud jde o rozsah eseje (minimálně 6000 znaků). Z 20 finálových prací patří shodně po 9 studentům a studentkám. Zbylé 2 práce odevzdaly studentské týmy. Ve finálovém kole najdeme 6 studentů středních 14 studentů vysokých škol.Celý článek

Evropské fondy z pohledu podnikatelů

Petr Víšek

Přes 1300 podnikatelů a firem úspěšně prošlo celorepublikovým cyklem školících a vzdělávacích seminářů o evropských fondech „NOVÉ programovací období 2007- 2013 Z pohledu podnikatele“, pořádaným  Unií malých a středních podniků a Hospodářskou komorou ČR v tomto roce. Cyklus odborných seminářů pořádaných pod záštitou ministerstva pro místní rozvoj odstartoval prvním seminářem pro pražské podnikatele dne 15. března 2007 na Magistrátu hl. města Prahy. Další semináře pro místní podnikatele a firmy se v následujících měsících uskutečnily na krajských úřadech v celé České republice. Celý cyklus pak završil závěrečný nadstavbový seminář pořádaný v budově Zastoupení Evropské komise v ČR v Praze. Tématem jednodenních přednáškových seminářů, kterých se zúčastnilo 1300 firem z celé republiky, bylo informování o možnostech financování projektů z fondů Evropské unie v novém programovacím období 2007-13. O samotnou náplň seminářů se postarali odborníci z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, agentury CzechInvest, Úřadu Regionální rady a dalších organizací, kteří přítomné podnikatele v první části semináře seznámili s novinkami programovacího období 2007-2013, podporou podnikání na venkově či podporou podnikání v daném konkrétním regionu. Druhá odpolední část přednášky byla zaměřena na konkrétní informace spojené s projekty, jejich přípravou, realizací, řízením rizik, finančním managementem apod. Celý článek

Guvernér ČNB: „Rychlé přijetí eura  by bylo  kontraproduktivním krokem“

Ivana Haslingerová

V pražském paláci Žofín se pod záštitou ministra financí Miroslava Kalouska konala výroční konference Unie malých a středních podniků ČR pod názvem „Zavedení eura v ČR – výzva pro podnikatelský sektor plus pro českou ekonomiku“. O tom, jaký důraz přikládá vláda tomu, aby naši podnikatelé pochopili její stanovisko, že urychlené a zbrklé přijetí eura by naší ekonomice ublížilo, svědčí to, že si s nimi přišli pohovořit klíčoví ministři v čele s premiérem Mirkem Topolánkem. Pro naši republiku jsou podle nich stěžejní odpovědi na tři otázky tzv. "Klausových Českolipských kritérií" - zda přispívá zavedení eura zemím eurozóny, zda existuje dostatečná reálná konvergence naší republiky se zeměmi eurozóny a chceme-li vůbec naší měnovou integrací tlačit integraci politickou, neboť zavedení eura je vysoce politický projekt. Odpověď na všechny tři otázky je NE. Požadavky na náš vstup do eurozóny si klade i sama EU. Jsou to známá Maastrichtská kritéria, která nám brání podle nich plnit především nepružný a zastaralý zákoník práce, špatný živnostenský zákon a neexistence důchodové a zdravotní reformy. Při poslechu toho napadne otázka, proč se o přijetí eura vůbec bavíme, když bez přijetí liberálního zákoníku práce, bez novelizace rigidního živnostenského zákona, zdravotní a důchodové reformy ho stejně přijmout nemůžeme, neboť nesplníme Maastrichtská kritéria. Nebylo by proto rozumnější nejdřív prosazovat tyto důležité otázky a problém eura prostě odsunout až do doby, až se staneme ekonomicky srovnatelní s vyspělými zeměmi eurozóny? Experti ČSSD by se v zájmu občanů měli rychle zamyslet nad křišťálově jasným faktem, že v zemích mimo eurozónu probíhá rychlejší ekonomický růst, a neměli by chtít naši ekonomiku zničit jen kvůli tomu, aby svým ekonomicky nevzdělaným voličům dokázali, že jsou tou pravou opozicí, která dovede urážet nejen své politické protivníky, ale dokonce již i noblesní a korektní bankéře jako přítomného Zdeňka Tůmu. Celý článek

Podle jakých kritérií poslanci volili finančního arbitra?

Patrik Nacher

            Před více než týdnem celkem v tichosti proběhla volba finančního arbitra. Informace na veřejnost nepronikly téměř žádné. Zájem politiků, kteří finančního arbitra volí, ale i médií také nebyl příliš velký. Celá volba zapadla do stínu kauz místopředsedy vlády Čunka, hledání nového ministra školství či financování občanského sdružení paní Paroubkové. Přitom jde o volbu do čela instituce (pro účely tohoto textu budu používat tento termín, jakkoliv jde o fyzickou osobu), která má mimosoudně rozhodovat ve sporech klient versus banka. Zároveň jde o instituci, o které tak často hovoří politici, že by měla posílit postavení bankovních klientů. Dokonce se hovořilo i o rozšíření kompetencí finančního arbitra (dnes rozhoduje pouze ve sporech týkajících se platebního styku). A to vše v rámci debaty o populárním politickém tématu posílení práv a postavení spotřebitelů. Bylo překvapením, že ve volbě neuspěl současný finanční arbitr Otakar Schlossberger. I přes určitou kritiku odborné veřejnosti, byl v poslední době viditelnou figurou s jednoznačnými zkušenostmi v této oblasti. Další dva kandidáti byli veřejnosti téměř neznámí – Karel Kadlčák, kterého nominovalo pouze Sdružení pro bankovní karty a František Klufa, kterého nominovala Okresní hospodářská komora v Příbrami. Současného arbitra nominovalo pět subjektů a podporu mu vyjádřilo také Sdružení obrany spotřebitelů SOS. Hlasování ale dopadlo zcela jednoznačně pro Františka Klufu, který z celkového počtu 162 poslanců získal 135 hlasů. Celý článek

Co Klaus neřekl, resp. neudělal ohledně jmenování Josefa Tošovského guvernérem centrální banky

Václav Klaus

Časopis Euro otiskl  článek o Josefu Tošovském. K tomu nemám žádný komentář. Chtěl bych – pro historickou pravdu – pouze opravit evidentní nepravdu či nepřesnost, která se v tomto článku objevila v souvislosti s mou osobou. Autoři říkají, že „se tehdejší český (správně by však bylo československý) ministr financí Václav Klaus zeptal předsedy centrální banky Svatopluka Potáče, koho by doporučil ze čtyř kandidátů jako svého nástupce“. Jednoznačně prohlašuji, že jsem se předsedy Státní banky československé (SBČS) Svatopluka Potáče na nic neptal. V SBČS jsem pracoval od února 1971 do listopadu 1987, všechny potenciální kandidáty na tuto funkci jsem osobně dobře znal a žádnou radu v tomto smyslu jsem nepotřeboval. Autoři citovaného článku dále sdělují, že jsem se rozhodoval mezi Václavem Zahálkou, Ladislavem Rusmichem, Miroslavem Tučkem a Josefem Tošovským s tím, že mi Svatopluk Potáč „jednoznačně doporučil Tošovského“. Nic z toho není pravda, jména jako Zahálka, Rusmich či Tuček vůbec nevcházela v úvahu. Předcházející vláda (a spolu s ní tehdy všemocný ÚV KSČ) vytipoval pro tuto funkci  dr. Bohumila Studýnku. Z řady důvodů  jsem hledal někoho jiného a sám jsem si vybral Josefa Tošovského. Jestli jsem udělal dobře, je jiná věc, i když bych zásluhy Josefa Tošovského o prosazení radikální ekonomické reformy v letech 1990 – 1992 nikdy nesnižoval. Toto vysvětlení dávám jenom proto, aby se nešířily desinformace a nezůstávaly ve vzduchu jako nezpochybněná pravda. Celý článek

 

Kolik banky ušetřily svým klientům v roce 2007?

Patrik Nacher

Minulý týden jsme tiskovým mluvčím bank zaslali anketní otázku, která se týkala možných úspor klientů, vyplývajících ze změny poplatkové politiky bank. Otázka přesně zněla: "Můžete vyčíslit, kolik klienti vaší banky ušetřili letos na poplatcích díky využití vašich letošních nových či inovovaných nabídek základních bankovních služeb?" Do dnešního dne reagovaly tyto banky (odpovědi bank najdete níže): Raiffeisenbank (eBanka), GE Money Bank, Česká spořitelna, Poštovní spořitelna, HVB Bank, Živnostenská banka, Volksbank. Naopak jako jediná neodpověděla Komerční banka. Všechny banky poslaly seznam změn a nových služeb, které v letošním roce nabídly svým klientům. Pokud jde o konkrétní vyčíslení, jedině GE Money bank zaslala konkrétní cifru, kolik klienti této banky ušetřili volbou jejich nového produktu v tomto roce – 14 (respektive 34) milionů korun.Celý článek

Hypotéky mohou v budoucnu ztratit současné výhody

Patrik Nacher

Od počátku roku vzrostl objem hypotečních úvěrů o více než 50 %. Ještě rychlejším tempem však rostou i úvěry ze stavebního spoření. Jen stavební spořitelna Wustenrot zvýšila v prvním pololetí roku 2007 objem poskytnutých úvěrů o úctyhodných 61,5 %. Tento trend bude pokračovat do konce roku. Banky si mnou ruce. Spolu s poskytnutými úvěry rostou i budoucí zisky z přijatých úroků, které jsou spolu s bankovními poplatky největší příjmovou položkou bank. Navíc hypoteční úvěry jsou poměrně dobře zajištěné, takže riziko pro banky je jen velmi malé. Mohou být však spokojeni klienti bank? Zcela určitě jsou spokojeni proto, že prostřednictvím úvěru získali svůj vytoužený dům či byt do vlastnictví. Ovšem spolu se závazky, které na sebe lidé hromadně berou je mohou čekat v budoucnu i hořké chvíle. Růst hypoték není podpořen vysokými příjmy. Růst dostupnosti hypoték a jejich rekordní objemy nejsou způsobené pouze růstem příjmů občanů. Průměrná mzda se za poslední rok zvýšila o necelých 7 %, zatímco objem úvěrů o celých 50 %! Růst objemu i počtu hypoték je především způsoben neustále se snižujícími nároky na bonitu klientů a výrazným snížením administrativní náročnosti vyřizování úvěru. Velkou roli hrají i současné nízké úrokové sazby. České úrokové sazby totiž v současnosti patří mezi nejnižší v Evropě. Tato skutečnost je však velkým rizikem do budoucna. Úroky budou růst. Růst hypoték má i velmi negativní stránky. Negativní stránkou extrémně vysokého růstu hypoték je skutečnost, že s uměle vyvolanou vysokou poptávkou stoupají i ceny bytů. Za poslední rok tak narostly ceny bytů v Praze o více než 12 %. Reforma financí znevýhodní hypotéky. Na hypotéku nespěchejte, ale přemýšlejte! Celý článek

Diabolský plán, štátny rozpočet a Euronadšenci

 František Bednár, Svetové združení bývalých čsl. politických väzňov

Tiché zbožné prianie otcom myšlienky a tým je prijatie Eura, ktoré vehementne podporuje ako opozícia tak aj koalícia. Tzv. finanční experti a politoĺógovia, akými sa to dnes na Slovensku len hemží, cudne obišli mlčaním nedávne vyhlásenie Českej národnej banky ČNB, ktorá vláde nedoporučila stanoviť termín prijatia Eura v ČR. Zdá sa, že na Slovensku je už historickou danosťou s akou ľahkosťou sa zbavujeme svojej suverenity, podobne ako v roku 1948 alebo 1968.  Veľká Británia so stabilnou ekonomikou zrejme veľmi dobre vie čo je vskutku dobré pre jej občanov a čo pre byrokratov EÚ. Podobne susedne Poľsko či Maďarsko, ktoré sa do Eurozóny  nehrnú. Kto pozorne sledoval vyjadrenie známeho amerického experta na financie a ekonomiku zo Svetovej banky, publikované začiatkom roka 2007 v slovenskej televízii, možno zachytil jeho výrok kde povedal, "...okrem pozitív prijatia Eura si musíte uvedomiť aj fakt, že po prijatí Eura už nebudete môcť zvyšovať konkurencieschopnosť znižovaním kurzu svojej meny..." Slovensko prijatím Eura 1.1.2009 definitívne a nenávratne príde o možností a nástroje finančnej politiky, ktoré budú mať v budúcnosti ešte stále Česká republika, Poľsko či Maďarsko. Teda  najmä možnosť postupného zvyšovania kurzu meny a výhodnejší výmenný kurz v čase prijatia Eura, čo je jednoznačne v prospech občanov. Národná banka Slovenska - NBS prakticky  prestane existovať a kurz meny Euro bude určovať výlučne Európska centrálna banka - ECB bez ohľadu na ekonomickú situáciu v Slovenskej republike v budúcnosti.  Nedávna hypotekárna kríza v USA, ktorá sa preniesla aj do Európy a Japonska by mala byť impulzom na vytriezvenia z euronadšenia. Príkladom prepojenia kurzu meny a exportu sú USA, ktoré znižovanie kurzu meny využívajú v maximálnej miere najmä po nástupe G. Busha ml. Tzv. slabý dolár priniesol prudký  nárast exportu a zvýšil konkurencieschopnosť amerických tovarov v porovnaní s Eurozónou.  Obchodný deficit USA sa v júni nečakane znížil o 1,7 % na 58,1 mld. USD zo zostupne revidovaných 59,2 mld. USD za máj. Ak  tejto vláde ide skutočne o záujmy Slovenskej republiky a jej občanov, mala aby nájsť odvahu zastaviť tento diabolský plán. Celý článek

Ke dni 10.8.2007 jsme za bankovní poplatky zaplatili 20 miliard

 Patrik Nacher

Portál www.bankovnipoplatky.com nabízí na svých stránkách nový pohled na bankovní poplatky v ČR – počítadlo poplatků. A právě dnes, 10. srpna 2007 zaplatili všichni klienti bank v ČR za bankovní poplatky od 1. ledna 2007 rovných 20 miliard korun. Za základ výpočtu jsme vzali částku za rok 2006 položku - zisk z poplatků a provizí, která činila 32,943 miliard korun.

Ziskovost a efektivnost bankovního sektoru

 

31.12.2003

31.12.2004

31.12.2005

31.12.2006

Zisk z finanční činnosti

90 252

103 486

108 918

116 836

v tom:

 

Zisk z poplatků a provizí

26 343

31 326

31 831

32 943

Absolutní ukazatele v mil. Kč (banky s licencí k 31.12.2006 ) Zdroj: ČNB

 

Každý z nás přispěl své bance již 1800,- Kč! Bude hůř!

 Miroslav Roch

České domácnosti se stále více zadlužují. Jen za první pololetí tohoto roku se objem půjček zvýšil o více než 30 %! Objem hypotečních úvěrů se dokonce zvýšil o rekordních 50 %! Banky si mnou ruce a výnosy z úroků se zvyšují. Mohlo by se zdát, že výnosy z úroků tvoří převážnou část celkového zisku bank. Poplatky tvoří až třetinu zisku bank. Vše je však trošku jinak. I za současného růstu objemu úvěrů a tedy i růstu příjmů z úroků tvoří více než třetinu zisku bank poplatky (poplatky za vedení účtu, poplatky za výběr z bankomatu, poplatek za účetní položku..). Jedná se navíc o druhou nejvyšší položku v portfoliu Českých bank. Kalkulátor na portálu www.bankovnipoplatky.com navíc neustále udává jak bankám od počátku roku nabíhají příjmy z bankovních poplatků. Už jsme zaplatili téměř 18 mld. Kč na poplatcích. Od počátku roku do současné doby jsme my všichni zaplatili na bankovních poplatcích bezmála 18 mld. Kč! Pro představu. Za tuto částku bychom pořídili:  40-50 km úsek dálnice, 4 x  bychom kompletně zrekonstruovali Národní muzeum, 70 000 škodovek, 3 900 rodinných domů, průměrný měsíční důchod pro 2 100 000 důchodců! Banky znehodnocují naše peníze. Pro představu od počátku roku do současnosti, tedy bezmála 8 měsíců zaplatil každý občan České republiky včetně důchodců a dětí našim chudým bankám 1 800,- Kč! Při současném tempu tak do konce roku přispěje každý z nás našim bankám celé 3 000,- Kč pouze na poplatcích. Další tisíce zaplatí Češi na úrocích z úvěrů. Je zřejmé, že při úrokových sazbách z vkladů kolem 1 až 1,5 % se tak většině klientů jejich peníze v bankách znehodnocují. Rozhodujícím faktorem, který právě vede ke znehodnocování úspor v bankách jsou extrémní bankovní poplatky. Místo služeb a nástrojů, kterými by nám banky měly pomoci naše peníze zhodnocovat a tím pomáhat i sobě, naopak svou politikou a cenami svých služeb klienty o peníze připravují.Celý článek

Den protestu proti bankovním poplatkům

Patrik Nacher

Portál www.bankovnipoplatky.com upozorňuje na situaci kolem vysokých bankovních poplatků už více než rok a půl. Jako další nevšední aktivitu jsme se rozhodli zavést symbolický „Den protestu proti bankovním poplatkům“. Při pohledu do kalendáře zjistíme, že existuje celá řada svátků a významných dnů. Od těch všeobecně známých až po ty méně známé a rozšířené (den bez aut, den levorukých apod.). Proč tedy nenavrhnout den věnovaný právě této problematice. O tom, jaký to bude den a jakou zvolit formu protestu či nesouhlasu rozhodnou čtenáři webu. Do 31. srpna 2007 mají bankovní klienti a návštěvníci portálu bankovnipoplatky.com možnost poslat svůj návrh na nejvhodnější datum pro „Den protestu proti bankovním poplatkům“. Spolu s konkrétním datem mohou lidé posílat i krátké zdůvodnění, proč navrhují právě tento den a jakou formu protestu by přivítali.

Cena českého státu

 Jiřího Schwarz jr.

Před několika dny byl spuštěn internetový portál cenastatu.cz, jehož cílem je koncentrovat detailní údaje týkající se příjmů a výdajů veřejné správy. Pomocí portálu cenastatu.cz je možné snadno získat komplexní pohled na to, kolik stát vybírá a utrácí a jak se tyto veličiny mění v čase. Protože stejný projekt běží i na Slovensku, můžete porovnat strukturu státní příjmů a výdajů s našimi východními sousedy. Každý si také může vybrat, které služby ve „svém“ státě skutečně chce a na které naopak není ochoten přispět ani korunou. Na základě své volby následně každý uvidí cenu státu, který stvořil. Zjistí také, zda a případně o kolik by se díky jeho výběru mohly snížit daně. Na 70 % nakupujících by ze státního rozpočtu vyřadilo například podporu agropotravinářského průmyslu, podporu exportu a investiční pobídky, Státní zemědělský intervenční fond či Ministerstvo informatiky. Kdyby všichni rozhodovali ve volbách tak jako lidé, kteří si zatím na cenastatu.cz nakoupili svůj virtuální stát, snížily by se výdaje státního rozpočtu z 1041 mld. na 280 mld. korun. Paušální daň, jíž by bylo možné takový stát financovat, by klesla z dnešních 101 529 Kč na 27 260 Kč na obyvatele.Celý článek

Zajistí Euro prosperitu České republice?

doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc., děkan Národohospodářské fakulty VŠE a předseda Akademické rady Liberálního institutu

Jako liberál nepochybuji o významu konkurence, která způsobuje růst kvality zboží a regulaci cen. Dojde-li ke koncentraci emisí peněz jednou bankou projeví se to růstem inflace. Inflace je nepříznivý stav pro ekonomický vývoj. Evropská centrální banka je zatím na štěstí kontrolována centrálními bankami jednotlivých zemí. Pro ČR i EU jsou potřebné asynchronní hospodářské cykly. Když budeme v depresi, EU ji zkrátí  a naopak. Evropská komise vyslovila před několika dny politování nad vývojem českých veřejných financí. Je vidět, že místo stanovení pofidérních termínů vstupu do eurozóny je třeba stanovit jasné úkoly  spojené s realizací reformy veřejných financí. A to skutečné reformy vycházející ze zásadních korekcí výdajové stránky. A pak se teprve ptát, zda nám euro zajistí hladký vstup do eurozóny. "Euro chápu jako cestu k politické změně v Evropě. Země v eurozóně rostou polovičním tempem než ČR a samo přijetí eura nic nevyřeší. Přijetí eura nebylo hnacím motorem k vyrovnání ekonomik zemí, které ho přijaly, ale bylo spíše brzdou a obávám se, aby se to nestalo i v případě ČR." Kliknutím na Celý článek získáte článek pana docenta v ppt tvaru.

Desatero spokojeného bankovního klienta

Patrik Nacher

Portál www.bankovnipoplatky.com vznikl jako protest proti alarmující situaci v oblasti bankovních poplatků. Web se na počátku věnoval pouze petici proti poplatkové politice našich bank. Základním cílem portálu je vyvinout tlak na banky, ale i na klienty, který by vedl ke snižování bankovních poplatků a ke zvyšování bankovní vzdělanosti. Diskuse o bankovních poplatcích neutichá a tak portál přichází  s Desaterem spokojeného bankovního klienta: 

1) Přemýšlejte. Pečlivě si rozmyslete, co chcete, než vůbec vkročíte do banky.

2) Vybírejte. Nenechte si vnutit služby a produkty, o které nestojíte. Vyžadujte profesionální přístup a servis.

3) Porovnávejte. Vyhledávejte informace a porovnávejte jednotlivé služby a jejich ceny.

4) Počítejte. Spočítejte si, co se vám nejvíce vyplatí, co je nejvýhodnější a nejefektivnější.

5) Kontrolujte. Čtěte si smlouvy, které podepisujete, kontrolujte výpisy z účtu, zapisujte si pohyby na účtě.

6) Poraďte se. Máte kde - odborné portály, poradenské firmy, spotřebitelské organizace, instituce státního dohledu.

7) Buďte důslední. Nenechte se odbýt, trvejte si na svých právech a povinnostech banky.

8) Buďte nároční. Nekývněte na první nabídku banky. Nebuďte nedočkaví, nic vám neuteče.

9) Buďte aktivní. Ptejte se a informujte se při jakýchkoliv nejasnostech.

10) Buďte opatrní. Nevěřte reklamám, pozor na „výhodné“ nabídky v rámci různých kampaní.

Buďte moudří. Dodržujte toto desatero a snížíte pravděpodobnost, že vás bankovní poplatky překvapí a naštvou.

Pohádka s rudým koncem

Ivo Vašíček

V jednom pohádkovém městě žilo společenství lidiček. Lidičky přes den většinou pracovali, po práci odpočívali.  Jeden chytrý človíček, jmenoval se Otta Krambis, vymyslel způsob jak ušetřit čas po práci. Krambis zavedl ve městě společnou jídelnu, ve které každý človíček zaplatil vstupné sto peňez. V jídelně si každý vybral k jídlu cokoliv chtěl. Jídla mohl každý sníst libovolné množství. V Krambisově jídelně bylo vždy dost jídla, a vybral si každý. Byl to skvělý nápad, a brzy začali skoro všichni večeřet v takových jídelnách. Tržby rostly a jídelníček se stále zlepšoval. Lidičky si dopřávali stále chutnější lahůdky za svých sto peněz vstupného.Často se stávalo, že spousta jídla zbyla, většinou však toho horšího. Jeden číšník, nějaký Líkota, začal zbytky z večeře rozdávat chudým, kteří neměli stovku na večeři. Mezi chudými se zpráva o rozdávání zbytků z Krambisovy jídelny rychle roznesla. Brzy se stalo rozdávání zbytků u zadního vchodu pravidlem. Chudých čekajících na zbytky postupně přibývalo, protože začali přicházet ze širokého okolí. Zbytků pro ně bylo brzy málo a občas se o ně i porvali.Celý článek

Euro je prostředek k dosažení jednoho supernároda

Ivana Haslingerová

V souvislosti s naším očekávaným předsedáním Evropské unii se dostává stále více prostoru otázkám týkajícím se naší republiky a EU. Jednou z nich je otázka co přinese zavedení eura, kdy má naše republika vstoupit do eurozóny a k čemu je vlastně nutné mít jednotnou měnu v Evropě. Této problematice se věnovala nedávná konference "ČESKÁ A SLOVENSKÁ REPUBLIKA – BUDOUCNOST EVROPSKÉ INTEGRACE", kterou pořádaly pod záštitou předsedy europoslaneckého klubu Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu Jana Zahradila Slovenský pravicový think-tank Konzevatívny inštitút Milana Rastislava Štefánika a internetový server EUportal.cz v rámci projektu „Eurorealismus v České a Slovenské republice“   v rezidenci pražského primátora Pavla Béma. Podrobně o ní referujeme v článku "Budoucnost evropské integrace". To, že do programu jednání byla zahrnuta problematika vstupu do eurozóny ocenil ve své zdravici prezident republiky Václav Klaus neboť v souladu s teorií optimálních měnových oblastí si "nedovede představit, že by mohla dlouhodobě existovat měnová unie bez unie fiskální a že by mohla existovat fiskální unie bez unie politické." Na dotaz, zda zajistí Euro prosperitu České a Slovenské republice odpovídali většinou řečníci, že přijetí společné měny může mít fatální důsledky vyvoláním tlaku na harmonizaci přímých daní a fiskálních politik, což povede dalšímu přerozdělování uvnitř EU prostřednictvím strukturálních fondů. Došli k závěru, že stojí proto za úvahu, zda by se ČR nemohla jeho přijetí vyhnout jako Švédsko. Celý článek

 

Nevýhodnosť a rizikovosť členstva Slovenska v eurozóne

Peter Gonda, ekonomický analytik Konzervatívniho inštitútu M. R. Štefánika

 "Euro považuje za prostředek k dosažení jednoho supernároda. Pro společný trh podle mne není jednotná měna podmínkou. Fungování trhu zabezpečí svoboda, konkurence, vlastnické právo a rovnost podmínek. A právě tyto podmínky pro trh dnešní eurozóna nemá.  Evropská měnová unie funguje na bázi politické centralizace a harmonizace nikoli konkurence. Zavedení eura povede k tlaku na vyšší a jednotné daně. Kdyby došlo ke koordinaci daňových politik, byla by to tudíž katastrofa. Evropská měnová unie je proto zdrojem nestability." Členství v eurozóně je proto  velice rizikové a nevýhodné pro Slovensko. Vliv vstupu do eurozóny na zahraniční obchod je minimální. Nejlépe by bylo počkat zda se eurozóna nerozpadne sama. ČR k tomu má prostor. Celý článek v ppt tvaru získáte kliknutím na  Celý článek

Ekonomický rozbor Chobotnice

Ivana Haslingerová

V minulém článku "Císřovy nové šaty" se architekt Radek Martišek zaměřil zejména na technické aspekty Kaplického Chobotnice na Letné. V článku, který přinášíme "Co je před závorkou" provedl Martišek ekonomický rozbor celého projektu. Dospěl k závěru, že na uskutečnění 700 000 zápůjček ročně jen v prvním roce  vydáme za jednu knihu 6 400 Kč. Po tomto ekonomickém rozboru už určitě nikoho soudného nebude zajímat jak knihovna bude vypadat. A pokud jde o rozruch, že si náš pan prezident dovolil vyslovit negativní názor na tuto salonními intelektuály tak obdivovanou stavbu, tak zbývá připomenout, že nebyl prvním presidentem, kterému se Kaplického stavba nelíbila. Francois Mitterand zabránil realizaci jeho díla v Paříži a proč se nepřivazuje italský prezident ke stromům před muzeem Miserati je zřejmě proto, že nepřesahuje okolní stavby v Modeně. Rozhodně každému doporučujeme článek "Co je před závorkou" detailně přečíst. Stojí to zato!

Důvodem zavedení rovné daně je přinutit podnikatele vůbec platit daně

Ivana Haslingerová

V pražském paláci Žofín představil premiér Mirek Topolánek hejtmanům, starostům a předsedům místních poboček ODS "Reformní kroky vlády", aby o nich správně informovali členskou základnu.  Absolvovala jsem přednášky o rovné dani bývalého slovenského ministra financí Ivana Mikloše před i po zavedení reformy, našeho stínového ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého, od něhož podle vlastních slov to Ivan Mikloš opsal, ředitele Centra pro ekonomiku a politiku, brilantního ekonoma Petra Macha, a  profesora ekonomie na VŠE a vehementního prosazovatele rovné daně u nás Václava Klause. Ze všech přednášek bylo jasné, že hlavní důvod pro zavedení rovné daně je přinutit podnikatele daně vůbec platit. Jakmile je totiž v daňovém předpisu povoleno 363  výjimek  a tento předpis zná 447 druhů příjmů,  je hračkou pro daňové poradce vyrobit z velmi prosperující firmy vždy koncem června firmu před bankrotem.  Rovná daň je až banálně jednoduchá a průhledná a nejde tudíž při podání daňového přiznání nic ošálit. Jde o koncept neošiditelný.  Na rovné dani ale prodělají pouze ti nejbohatší podnikatelé, kteří se doposud placení daní s podporou daňových poradců úspěšně vyhýbali. Není divu, že vystoupení Vlastimila Tlustého o jeho konceptu dvanáctiprocentní rovné daně vzbudilo na Žofíně velký aplaus. Poprvé po volbách jsem zase slyšela z úst představitele ODS skvělou logickou ekonomickou přednášku. Pane Tlustý, děkuji Vám!Celý článek

Makrodopady rovné daně na ekonomiku země jsou skvělé

Ivana Haslingerová

Na presentaci "Tlustého daňové reformy" v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Ing. Richard Sulický, který 19% rovnou daň se svými kolegy na Slovensku před dvěmi lety zavedl, předvedl  reálný výpočet, podle něhož výnos  do našeho rozpočtu zavedením 12% rovné daně  v roce 2009 by byl  286 500 000 Kč. Výnos DPH 240 700 000 Kč, celkem tedy 527 200 000 Kč, zatímco bez reforem by činil  516 300 000.  Tlustého návrh je tedy o cca 10 mld. Kč lepší než návrh bez reforem. A to ještě, jak doplnil Sulík, kdyby místo 12 % zavedla ČR 15% daň, vznikla by v rozpočtu navíc rezerva ve výši 70 mld. Kč. Podrobně viz "Makroekonomické dopady Tlustého reformy" a "Makrorámec dopady Tlustého reformy". Hlavní důvod pro zavedení rovné daně je totiž přinutit podnikatele daně vůbec platit. A to rovná daň jak vidět dokáže, neboť  "Místo mnoha výjimek pro vyvolené, je jediná malá daň pro všechny", jak již v roce 2002 uvedl Václav Klaus ve Volebním desateru ODS, s nímž šla  "Vstříc novému osudu". Na Slovensku zrušili 200 výjimek, čímž  celkový základ daně vzrostl o 48 % , ale tím, jak snížili výšku daně, vzrostla motivace ji zaplatit a mimořádně vrostl HDP o 8 %. Letos tam čekají vzrůst základu daně o 55 % - jen zrušení výjimek vyvolá vzrůst příjmů z daní o 17 %, šedá ekonomika o 15 %, růst HDP o 23,8  %Celý článek

Zisk z bankovních poplatků je 13 mld Kč

Patrik Nacher

Dne 25. května 2007 brzo ráno zaplatili všichni klienti bank v ČR za bankovní poplatky od 1. ledna 2007 rovných 13 miliard korun. Za základ výpočtu jsme vzali částku za rok 2006 položku - zisk z poplatků a provizí, která činila 32,943 miliard korun a částka 13 miliard vychází právě na tento den. Vzhledem k tomu, že zisk z poplatků a provizí rok od roku roste, je možné, že hranici 13-ti miliard jsme překonali o pár dnů dříve. To bude ale možné přesně konstatovat až na počátku příštího roku, kdy budou známy letošní hospodářské výsledky bank. Aktuální stav zaplacených bankovních poplatků najdete v horní části webu - www.bankovnipoplatky.com

Nezávislost daní si musíme zachovat

Radomíra Kotlárová

 Unie malých a středních podniků ČR se obává, že líbivý návrh Evropské komise „stejných principů“ v daních by mohl vést ke komplikovanější situaci, než existuje dnes. Riziko chyb a odtažitosti od reality je větší, protože Brusel je od mnoha členských zemí prostě příliš vzdálen. Podle našeho názoru by Komise udělala lépe, kdyby v rámci Evropské unie prosazovala především pokles byrokratické zátěže a podporovala potenciál znalostní ekonomiky. Pro usnadnění podnikání je potřeba systém daní komplexně zjednodušit, harmonizace tisíců výjimek by naopak mohla přinést zkázu. Náklady přeshraničního obchodu jsou navíc spíš jinde: získání kontaktů pro obchodování, marketing a přilákání zákazníků. Nezávislost daní musíme uchovat. Jakmile Česká republika přijme euro a vzdá se vlastní monetární politiky, zůstanou nám pouze fiskální nástroje – daně a výdaje. Jedná se o to, abychom měli alespoň nějakou možnost ovlivňovat hospodářský cyklus s ohledem na naše zájmy. V tomto ohledu nevidíme žádný důvod si myslet, že by úředníci v Bruselu při jakýchkoliv následných změnách zohledňovali konkrétně zájmy České republiky.  Sbližování daní je naprosto nepřijatelné. Jedině s nezávislými daňovými sazbami budeme moci aktuálně reagovat na naše potřeby a nebudeme závislí na regulované daňové politice, která se nakonec nehodí nikomu, kromě těch nejsilnějších států v EU, kteří si ji ušijí na míru, aby si ochránily svoji ekonomiku.Celý článek

 

REVUE FRAGMENTY JE DENNĚ AKTUALIZOVÁNA; TISKOVÁ PODOBA JE JEJÍ PODMNOŽINOU

 

FRAGMENTY VYCHÁZEJÍ TÉŽ TISKEM

Aby mohla komise své sponzory patřičně zviditelnit, k tomu založila v roce 1996 kulturně-hospodářskou revui Fragmenty. Tištěné Fragmenty vycházejí jako plnobarevná kulturně-hospodářská revue na luxusním křídovém papíře gramáže 135, která je určena pro pečlivě vybranou cílovou skupinu vedoucích osobností našeho průmyslu a politiky. Při presentaci v ní je zaručeno, že článek se dostane adresně na stoly prezidenta republiky a jeho spolupracovníků, všech senátorů, poslanců, ministrů, V.I.P. podnikatelů a finančníků, tedy lidí s rozhodujícími pravomocemi. Červencové číslo revue Fragmenty lze nalézt v pdf-formě kliknutím na  Celý článek (Pozor! I když je v internetové nekvalitě, má velikost přes 2 MB, proto s pomalejšími počítači je nutné dát pozor na dobu otevírání.) Internetová podoba revue Fragmenty je denně aktualizována a rozesílána kromě výše uvedených politiků a podnikatelů i zhruba stovce vlivných mediálních pracovníků – do televizí, rádií, ČTK a deníků. Takže články v ní uvedené se dostávají do povědomí široké veřejnosti a to bez zpoždění, které nastává u takových periodik, jakým je tištěná verze Fragmentů.

Pokud chcete podpořit KKČ, sepíšeme s Vámi darovací smlouvu, v níž se zavážeme využít darovaných peněz na vzdělávací projekty – výrobu publikací a pořádání akcí. (Věnování peněz na „vzdělávací činnost“ můžete odečíst od daňového základu a snížit si tak povinnost daně z příjmu.) Je rovněž možné zadat reklamu do naší revue, čímž podpoříte její vydávání a tím zviditelnění umělců, o nichž v ní bude psáno, což přispěje k jejich práci. V případě, že se rozhodnete podpořit finančně aktivity KKČ, kontaktujte RNDr. Ivanu Haslingerovou, CSc. na tel./fax: 251 554 816 či e-mailu haslingerova@fragmenty.cz

  

 UMĚLCI A PODNIKATELÉ VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE!

GORO Publicity je autorizovanou genturou Kulturní komise ČR  

 

 

"O čem  mám sakra zase psát,  snad ještě ňáký  ty fragmenty    

  něco  ještě  musím  zrýmovat,  chybí  mi  na alimenty...  ... ..."     

Michael Kocáb