Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, ročník XII, červenec 2008                  Revue Fragmenty je denně aktualizovaná, tisková podoba je její podmnožinou.

 

 

NOVINKY

CENÍK inzerce

ANOTACE

HLAVNÍ STRANA

Perspektivy ekonomikyZdravotní politikaNF Klausových

 

 

Dubnové číslo revue klikněte na obrázek:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Usnesení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ilustrace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dopis redakci: "To jste dopadli ve Fragmentech kdyz uverejnete bliti (nejspis za penize) nekolikanasobneho agenta STB Jemelika. Jste verbez Vazeni, odporna kolaborantska verbez. Kdy zverejnite informaci o podvodu Klausovych? George Vanek"
Milý Jiří,
články posuzuji zásadně dle obsahu. Na internetu to ani jinak nejde. Posílá je k nám velké množství lidí, s nimiž se znám pouze virtuálně. Ty se vydáváš za disidenta a přítele rodin Němců a Bendů, ale vyjadřuješ se  jako nejsprostší StBák a naopak, pan Jemelík, byť údajně StBák, píše noblesně a slušně. Když jsem Tě, virtuálně, poznala, měla jsem Tě díky stykům s výše uvedenými disidenty, kterých si vážím, za jednoho z nich. Poslední dobou ale jim děláš jen ostudu. Již na štěstí nežijeme 18 let v komunismu, kdy se každý kádroval a neposuzoval se podle toho co umí a dělá. Měl by sis toho v Té Tvé nové vlasti všimnout. A hlavně bys neměl ubližovat tolik našemu národu.
Vím, že Ti bolševici, alespoň podle toho, co psáváš, hodně ublížili, ale proč za to máme trpět my a naše děti tím, že ostouzíš všechny slušné politiky, kteří chtějí něco pro národ udělat a navíc již udělali. Pak si člověk musí myslet, že právě Ty děláš akci klín.
Profesor Klaus pro tuto zemi udělal nejvíc ze všech a proto si 57 % slušných a vděčných  Čechů přeje, aby zůstal v politice co nejdéle. Díky němu tu žijeme v kapitalismu a vybudovat ho po tom padesátiletém komunistickém marazmu nebylo lehké. Byl to úkol přímo nadlidský.
Za vedení Fragmentů po internetu neberu ani korunu. Pouze se nechci dožít návratu komunismu a dokud mi to zdraví dovolí, budu je dělat tak jak uznám za vhodné, abych si nemusela na smrtelné posteli vyčítat, že jsem nedělala pro naši, tolik zkoušenou zemi nic, když to konečně bylo možné.
Ivana Haslingerová

Skvělé zprávy za Slovenska

Dobry den pani Haslingerova,
podarilo sa nam zalozit Nadaciu Jana Langosa, prostrednictvom ktorej by sme chceli - rodina a priatelia J.Langosa - podporovat ludi, jednotlivcov i skupiny, ktori pokracuju v jeho snazeni o osvetlenie nasej minulosti alebo ktori vyznamnou mierou prispeju, a aj v minulosti prispeli, k rozvijaniu demokratickych hodnot a posilneniu obcianskej odvahy.
Radi by sme, aby sa povedomie o tejto nasej aktivite rozsirilo aj v Cechach, posielam Vam tlacovu spravu, ktoru sme vydali ku dnu, kedy Nadacia Jana Langosa v spolupraci s Nadaciou Pontis udelila Cenu Jana Langosa a pripajam aj clanok, ktory potom (4.12.07) vysiel v slovenskom denniku SME. Budem Vam vdacna, ak by bolo mozne uverejnit kratku spravu o zalozeni nadacie, prip. o udeleni ceny panu Schwarzenbergovi vo Fragmentoch.
Dakujem a zostavam s pozdravom
Nina Kurz

 

Vážená paní Kurz,

vítám tyto obě zprávy jak o založení Vaší nadace, tak o ocenění pana knížete  s radostí. Ráda je zveřejňuji a přeji hodně sil do další záslužné práce v boji s největším nepřítelem lidstva - komunismem.

Ivana Haslingerová

Neměl Jan Palach raději emigrovat?

Ross Hedvíček, Florida

Dne 19. ledna 2007 zde máme zase jedno nehezké výročí. Toho dne v roce 1969 zemřel Jan Palach. Tato událost je až na pár výjimek oficiálními českými médií už 17 let zcela ignorována. Český národ nikdy neoplýval hrdiny a nebo skutečně charakterními osobnostmi, právě naopak - dle českého spisovatele žijícího dlouhodobě v cizině Lubomíra Martínka: "Nesetkal jsem se s žádným národem, v němž by pod zcela nepatrným tlakem povstaly zástupy fízlů, donašečů, kolaborantů, patolízalů, bachařů, kariéristů a jiných opor společnosti."  Jan Palach byl extrémní idealista - bylo mu ostatně pouhých 21 let. Věřil, že stojí za to dát život za něco, co my starší už dávno víme, že za to nestojí. Nestojí za to dát život za zemi, která to nikdy neocení, za národ, který se neprobudí, za stát, který za to jednoduše nestojí. Na Jana Palacha si napřed dvacet let nikdo nevzpomněl, protože "to bylo zakázané" a potom si už na něj nikdo nevzpomněl, "protože máme jiné starosti". Jan Palach měl udělat to stejné, co udělalo v té době  dle údajů UNHCR 250 tisíc Čechů a Slováků. Sednout na skútr ČeZeta 175, nebo do autobusu Škoda RTO v Brně na autobusovém nádraží a nezastavit se až v Traiskirchenu. Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 - bylo by mu teď 58 let. Mohl z něj být úspěšný Američan středního věku, se slušným životem, rodinou, dětmi a vnoučaty - kdyby bláhově nevěřil, že Československo stojí i za oběť nejvyšší. Ano, jistě, jsou ideály a země, za které stojí i položit život. Ale za takovouhle?Celý článek

Švýcaři se bojí ve vlastní zemi

Z dopisu krajanky ze Švýcarska, která si z důvodů obav o svoji bezpečnost nepřeje uveřejnit své jméno

Zaujal mě článek, kde si stěžuji muslimové, že jsou diskriminováni. Že jim byla zakázána stavba  minaretu v Zürichu. Jsem překvapena poměry ve Švýcarsku. Bydlím v panelovém domě,  kde  bydlí rodina z Bosny se 4 dětmi. Po 8 letech žití ve Švýcarsku této rodině nic neříká domovní řád, nějaký polední klid, nedělní klid, že po 22. hodině má být klid a nemá se koupat či prát, neboť trubky nejsou izolovány a tekoucí voda je slyšet po celém domě. Do 1. hodiny do noci se v této rodině křičí, děti mlátí do nábytku, házejí míčem, jezdí na koloběžce, honí se, nahlas běží televize. Běžná je v bytě návštěva o počtu minimálně 11-20 lidi. Na balkoně se griluje. Po nocích roznášejí odpadky po koších. A takových případů jsem od známých slyšela více. Domovník, který bydlí pod touto rodinou, řekl otevřeně, že se bojí je napomenout, aby neměl nůž v zádech. Raději složil funkci domovníka a přenechal ji Thajce, která po nocích roznáší neodvezený nábytek, karton a jiné odpadky od kontejnerů po vedlejších domech a žije podobným rušným životem jako rodina z Bosny. Našim známým poradila policie, ať se raději  přestěhují. Ale kam??? Jistě mnozí viděli na internetu popravu britského  občana Kena Bigleyho a jiných cizinců, kteří byli podříznuti jako zvířata, nebo četli knihy od somálské spisovatelky Ayaan Hirzi Ali, která se musí ve Śvýcarsku skrývat, jelikož popisuje kruté zacházení s muslimskými ženami, nebo sledovali v televizi události 11. září 2001… Kdo je ve Švýcarsku diskriminován??? Tito lide většinou nepracují, dělají kriminalitu, berou velkou podporu a z té si pak mohou bezstarostně žít. I Kdežto Švýcaři platí daně a jiné poplatky, pracují  šetří si na důchod  a doplácejí na tyto imigranty.Celý článek

Proč je část českých voličů dobytek?

Ross Hedvicek, Florida

Nez se ve vas zacne varit krev, prectete si ten nazev jeste jednou a vsimnete si, jak je to presne vyhraneno. Nenapsal jsem, ze Cesi (10 milionu lidi, vcetne nemluvnat) jsou dobytek, pisu o ceskych volicich (jen 5 372 449 lidi), ale ani ty nemam na mysli vsechny, jasne jsem napsal CAST ceskych volicu. Jak velka cast? Presne 685 328 lidi, neboli 12.81 % volicu je podle mne dobytek. (dobytek si to nezaslouží, ten by nevolil takovou svoloc - pozn redakce) To jsou totiz volici, kteri primo nebo zprostredkovane  za poslance dnesniho Parlamentu Ceske republiky za KSCM volili Josefa Vondrusku. Soudruh Josef Vondruska veznil  v dobach komunisticke diktatury a prime sovetske vojenske okupace letech v nejtvrdsim komunistickem lagru Minkovice u Liberce krome mnoha dalsich bojovniku za svobodu a demokracii i Petra Cibulku, Jiriho Gruntorada a Vladimira Hucina! Byl jejich "vychovatel", vezni mu rikali v letech 1972 az 1990 "bachar Filipes". Vondruska az teprve na posledni chvili v roce 1988 dokoncil vysokou skolu SNB v Praze a coby titul obdrzel RSDr. (Rozhodnutim Strany Doktor). Po sametovce se z nej zazracne stal JUDr.  kteryzto titul ma i na webu Poslanecke snemovny. Myslim ze by mel byt postizen za neopravnene uzivani akademickeho titulu. Snemovna by mela prijmout rozhodnuti, ktere by zbavilo poslance soudruha Josefa Vondrusku jeho funkci a poslaneckeho mandatu Z DUVODU MORALNI NEZPUSOBILOSTI! Ceska republika nebude pravnim statem, dokud zlociny a zlocinci nebudou potrestani.Celý článek

Jak jsem byl jiskřičkou v pionýrském oddílu Pavlíka Morozova...

Ross Hedvíček, Florida

Když mi bylo asi šest nebo sedm let, v základní devítileté škole v Kojetíně u kostela (byly tam dvě školy, proto se to rozlišovalo) naše třídní učitelka Ludmila Hermanová nás všechny nahnala do tělocvičny, kde stali pionýři v bílých košilích a salutovali. Nás postavili do řady podle velikosti, já jsem druhý největší, Láďa Ševčík byl vždy o kousek vyšší, a rozdali nám jakési odznáčky. Víc nic. Tím jsme se všichni automaticky stali jiskřičkami v pionýrském oddíle Pavlíka Morozova při ZDŠ Svatopluka Čecha v Kojetíně. Být jiskřičkou bylo jako být čekatelem na to, aby z vás později udělali pionýra, něco jako kandidát strany. Doba vymknutá z kloubů šílela... Pionýrem jsem se už ale potom nestal, proč, nevím. Akorát ten Pavlík Morozov mi utkvěl v paměti. Tehdy nám jen řekli, že to byl sovětský pionýr. Nic víc. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že Pavlík Morozov udal svého vlastního otce NKVD, otce zavřeli do gulagu a příbuzní proto Pavlíka Morozova zavraždili a tím se z Pavlíka stal mučedník a hrdina in memoriam. Asi jako Fučík, toho znáte, ne? Loni jsem se dostal ke knížce Comrade Pavlik: The Rise and Fall of a Soviet Boy Hero od Catriona Kelly (mají ji na Amazon.com), která popisuje, jak to asi všechno tehdy bylo, a že to bylo všechno vylhané. Pavlík byl mentálně postižené dítě zavražděné ruskými komunisty, aby mohli mít záminku k dalšímu vraždění kulaků. Velice podobné českému případu vraždy pár komunistů v Babicích.Před pár dny jsem dostal e-mail od Ludmily Lukavské o Pavlíkovi Morozovovi. Uveřejňuji ho tady v plném znění i se jménem autorky:...>>>

Je mi velice divné, ze je komunismus v ČR vůbec dovolen

Karel Hodek, Chicago, Illinois, USA

Vazena a mila pani Haslingerova, predem mnoho pozdravu Vam a Vasemu drahemu manzelovi. Vim, ze jste ted velice busy se vsim tim volebnim marastem a je mi velice divne, ze  komunismus je v Ceske Republice vubec dovolen a ze se i najdou lide, rekl bych "umyte mozky", ktere je jeste voli. Neco tam u vas zrejme neklape? Nedavno, pri jedne tiskove koferenci, byvaly poradce pres. Clitona otevrene rekl, ze pro osoby, ktere jsou ve vysokych pozicich a jsou politckym nebezpecim, viz Hugo Chavez ve Venezuele, kulka mezi oci by postacila ukoncit neco, cemu se rika "diktatorstvi" bez jakekoli litosti zbavit se rakoviny! A at je to v kterekoliv statu. Ja s timto naprosto souhlasim. Proc cekat a potom ztratit tisice osob. Bohuzel, na pocet obyvatelstva: Cesi jsou mezi prvnimi na evropskem zebricku obcanu v poctu nekrestanu a taktez na prvnim miste v poctu kartickovych (zblblych mozku) komunistu! Je to hanba pro zem, ktera byla zalozena nasim prvnim prezidentem T. G. Masarykem s pomoci USA prez. Wilsona v r. 1918. Divim se, ze se tam u vas stale trpi komunismus/socialismus. Mezi temito ideami neni rozdilu. Komuniste to chteji dnes a socialiste zitra, ale cil je ten samy. Zotroceni! S pranim vseho dobra jsem stale Vas Karel Hodek

Jak jsme šli do konzumu...

Ross Hedvicek, Florida

Moje babicka, z Hedvickovy strany, se jmenovala Ruzena. Ovsem protoze to bylo na Hane, tak jsme nepouzivali slova babicka, to je cechismus, ale rikali jsme ji starenka. Starenka Hedvickova se narodila v roce 1895 a za svobodna byla Skopalikova a jeji stryc byl architekt Skopalik, ktery v Kojetine na namesti postavil Okresni dum, ktery tam stoji dodnes. Starenka Ruzena v pozdejsim veku velice spatne  videla, ale ji to ani tak moc nevadilo, protoze nikam nechodila a kam chodila, to znala po pameti. Po pameti chodila i do konzumu na rohu Polni a Olomoucke ulice a kdyz jsme byli mali, tak jsme tam chodili s ni. Ze stareckova domu dole u Jordanu, presla se dlazdena ulice na druhou stranu ke Stastnikove zahrade, tehdy auta nastesti skoro zadne nejezdily a po prave strane podel zdi do mirneho kopce Olomouckou ulici do konzumu. Pamatuji jak jsem starenku casto doprovazel spolu se svou sestrenici Vlastou, nejstarsi dcerou stryce Vojty, tudiz starenku jsme meli stejnou, byla o rok starsi a poslouchali jsme cestou starencino vypraveni - mistni povesti a legendy. Zajimave bylo, ze od prarodicu se clovek vzdy dovedel uplne jine veci nez od rodicu.Celý článek

Odešel velikán antikomunistického exilu

Karel Hodek, Illinois v USA

Dne 30. srpna 2006 v 17:30 hodin  v Barrinton, Illinois v USA dotlouklo srdce profesoru Liboru Bromovi. Pozůstala jeho manželka Gloria Brom-ova & syn Rafael. Prof. Libor Brom vyučoval dlouhá léta na Denverské Universitě v Kolaradu východoevropské dějiny a taktéž češtinu a ruštinu. Mezi jeho studenty byla i nynější ministryně zahraničí USA Condi Rice-ova. Profesor Libor Brom byl jedním z velikánů antikomunistického exilu v zahraničí, obzvláště v USA. Napsal mnoho politických článků a výborných analýz o bývalém prezidentu a "komunistickém pudlíku" Václavovi Havlovi. Naši občané ho budou nejvíce znát z jeho výborných článků do týdeníku českých krajanů v USA Nedělního hlasatele. Je velmi smutné, že právě takoví lidé odcházejí.


 

               

 

Názory čtenářů zde uvedené neodpovídají vždy názorům redakce. Redakce také neručí za jejich věcnou správnost. Nepodepsané dopisy nezveřejňujeme.