OHLASY Dopisy z domova

Vážená paní Šimáčková, přečetla jsem si ve Fragmentech z 5.3.08 příběh Vaší dcery a nepochybuji o pravdivosti Vašeho líčení. Myslím, že mnoho obdobných dění je běžným úkazem naší "demokracie". Jen v jednom s Vámi nemohu souhlasit - kdyby byl ministrem vnitra Ivan Langer, ministrem spravedlnosti Jiří Pospíšil a premiérem Mirek Topolánek již počátkem devadesátých let minulého století, byla by naše policie určitě oněmi ochránci zákona, naše soudnictví vykonavatelem spravedlnosti a uznán třetí odboj. Vzhledem k tomu však, že jsme "nebyli jako oni" (což mimochodem bylo heslo vykřikované StB v davu na Václaváku v listopadu 89. Ty, které jsem osobně znala, na mě z davu vesele mávali, symbolicky zvoníce svazkem klíčů), jsme tam, kde jsme. Viditelné a hmatatelné následky komunistické éry pomalu mizí, leč nejhorší jsou v nás samých, jak nepřekročitelný stín naší dvougenerační převýchovy. Tato diagnóza je potvrzována periodicky volebními výsledky parlamentních i komunálních voleb a "bývalkové" se bezproblémově dávno adaptovali i se svými manýry a metodami do nových podmínek a na dobré "fleky". Přetrvává strach, protože zničit se dá prakticky každý, když máte dobré známé, když o nich hodně víte a oni vědí že víte. Konspirační hrátky jsou osvědčenou recepturou.

Ministr vnitra Langer hovoří o akci „Bezpečný občan v bezpečném státě“. To jsou ovšem jen slova. Skutečnost je úplně jiná a pan ministr to nechce vědět. Moji dceru dne 23. 9. 2005 fyzicky napadl soused. Byla 6 týdnu v pracovní neschopnosti, z toho 14 dnů v nemocnici. Případ vyšetřovala policie. Následně jsme zjistili, že věc byla odložena. „Ztratila“ se totiž neschopenka. Násilník je prominentní osoba. Už za totality měl zvláštní výsady. Když například jeho bratr odešel do ciziny, bez problémů zůstal pracovat na kádrovém oddělení. Jeho známosti z té doby jsou stále „živé“. On se tím ani netají. Tehdy jsem se dozvěděla o e-mailové adrese ovk@mv.cz, kde je možno upozorňovat na korupci. Protože celá záležitost korupční znaky měla, poslala jsem jim 15.5.2006 zprávu. Současně jsem poslala stížnost ministrovi vnitra. S datem 16. 6. 2006 jsem dostala dopis, že věc přísluší policii v Liberci, kam byla záležitost ministerstvem předána k vyřízení. Tedy tomu, na koho jsem si stěžovala!!! Ve věci jsem psala ministrovi vnitra 4 dopisy, vždy zamítavá reakce. Psala jsem též na Nejvyšší státní zastupitelství Brno. Odepsali, že nemohou zasahovat a předávají Krajskému státnímu zastupitelství - se sídlem v Liberci. Po mnoha mých urgencích na státním zastupitelství v Liberci byl násilník státním zástupcem konečně obviněn. Dne 7. 6. 2007 proběhl soud. Byla jsem účastná jako svědek, neboť jsem byla spolu s vnukem přítomna bití mé dcery. U soudu jsem si připadala spíše jako zločinec. Přítomná státní zástupkyně měla otázky, které s napadením nesouvisely a spíše stranila násilníkovi. Má dcera dodnes nedostala žádné vyrozumění. Ale na základě telefonického dotazu v tomto měsíci ji bylo sděleno, že soud věc postoupil přestupkovému oddělení magistrátu města Liberce. Advokát, který násilníka u soudu zastupoval, pracuje pro magistrát. Na magistrátu pracuje také manželka násilníka. Advokát násilníka na magistrátu řeší i přestupky, takže konečně věc dostane „pod koberec“. A výsledek ? Dcera dodnes bere prášky, nedostala náhradu za ztrátu na výdělku, musela si doplácet na léky. Její léčení včetně rehabilitace jsme zaplatili z daní. Můj vnuk ztratil jistotu, že mu policie pomůže. Máme vedle násilníka garáž, bojíme se tam chodit, protože násilník nám dál vyhrožuje. Takže, jak může ministr mluvit o bezpečném občanovi v bezpečném státě ? Edita Šimáčková, Volgogradská 116/33, 460 07 Liberec, tel. 605 368 128 edita.simackova@seznam.cz

Vážená pani Haslingerova, rád bych jen několik poznámek k Vaší korespondenci s Jiřím Vaňkem. Ten člověk již před svým odletem do Austrálie, ve Vídní urážel a pomlouval mnohé mé přátele, kteří museli odejít a nebo byli donuceni opustit svou vlast. Dělal to podlým způsobem a hlavně proto, že nebyl schopen v novém prostředí, kde se nešanoval socialistický šlendrián upadlé pracovní morálky, se uplatnit tak jako jiní, kteří dokázali ve svobodném světě vystudovat, úspěšně podnikat, uplatnit svojí dovednost a znalosti, případně poskytovat duchovní službu a útěchu a realizovat to, co ve své vlasti nemohli a nesměli. Dnes můj názor na Sváťu Karáska, Ivana Binara, Zdeňka Beniška, Eugena Brikcius a na mnohé jiné, veřejnosti méně známé, může být od tehdejšího v mnohém odlišný. Nemusím s nimi, nebo oni se mnou, v mnohém souhlasit, ale určitě se nebudeme navzájem pomlouvat, šířit nechutné lži a rozcupovávat vše, co nám nejde pod nos. Je jedno, kde dnes každý z nás stojí. Svobodná společnost nabízí možnost svobodné volby a tak ti, kteří v diaspoře, nebo disidenti zde v tehdejším Československu, žili v jakémsi užším sepětí, dalo by se říci v ghettu, se po pádu komunismu v Evropě vydali každý svou cestou. Jedno je však jisté, že na rozdíl od Vaňka nehanobíme a nepomlouváme své oponenty, neurážím je zbaběle z bezpečí ze zámoří, kdy ubožákům jako je Vaněk nehrozí, že jim dá někdo, tak jak by si to zasloužil, pořádně po hubě. Ten jeho text v příloze, je únavně dlouhý. Sice popisuje až naturalisticky věcně určité situace a události, zato však ignoruje skutečnost, že on sám nebyl nikdy trestně stíhán, vazebně vězněn, obžalován a nakonec odsouzen k mnohaletým letům vězení. Všimněte si, že se navíc ani slovem nezmiňuje o Ivanu Martinu Jirousovi –Magorovi, který v téže době žil velmi často u Němců, staral se o jejich děti, byl duchovním i ideovým vůdcem undergroundu, byl „členem“ Křižovnické školy, ve které mj. byli lidé jako Jan Steklík, Nepraš, Brikcius a o které ten všeznal Vaněk dle všeho neměl ani potuchy. Neunavoval bych sebe ani Vás tolika slovy na vylíčení jednoho zoufalce a ubožáka, který se nikdy nesmířil se skutečností, že je nikdo, nebýt toho, že je zřejmé, že v podstatě nevíte, kdo ve skutečnosti Jiří Vaněk je... A protože to určitě neví většina čtenářů, rozhodla jsem se text zaslaný panem Bokem uvést v plném znění. A po jeho přečtení jsem veškeré zprávy od něj zařadila do nevyžádané pošty, takže s kauzou Vaněk končím. Jsou důležitější a významnější věci ke psaní. Ivana Haslingerová

Proč prosazuje Paroubek neznámého amerického bankéře?

Jaromír Dlouhý

Dovolím si připojit k osobě pana Švejnara malý dotaz: proč tak vehementně prosazují antiklausovci tohoto ještě donedávna naprosto neznámého amerického bankéře; snad lépe by udělal pan Paroubek, kdyby se obrátil na bývalou ministryni zahraničí USA, Madeleine Albrightovou . Ta byla rovněž českého původu a také pro-havlovsky (čili antiklausovsky) silně orientována, přitom nebyla české veřejnosti tak absolutně neznámá. A našly by se další výhodu v případě jejího zvolení: prezidentkou ČR by se stala americká ex-ministryně! Ale možná, že ji pan Paroubek (pardon Pazourek - už skutečně nevím jak se doopravdy jmenuje) oslovil a ona mu řekla "no interested". Taková diplomatka je většinou moudrá dáma. Ovšem ještě jedna nikoliv podřadná zajímavost: zvolí-li naši zákonodárci pana Švajnara, muže s americkým občanstvím, bude to poprvé v dějinách USA, že bude mít tato supervelmoc současně dva prezidenty: jednoho v Bílém domě a druhého na Hradčanech.

Dobrý den, vždycky mám radost když si čtu fragmenty. Jen je mi velmi líto, že se bohužel nedostanou k očím těch, kteří nechtějí vidět a slyšet. Sledovala jsem před chvílí duel Klaus - Švejnar a myslím, že by spoustě senátorů vaše texty prospěly. Děkuji Vám. Kopecká

Reakce čtenáře na návrh prezidentského kandidáta Fragmentů Schischeido von Vodnansky

Milý ujo Monsieure Ingeneure a Docteure,
musím ti oznámit, ze kandidát na prezidenta Schischejdo von Vodnansky se mi líbí. Osobně si myslím, že by jako prezidentský kandidát možná nevadil ani panu Klausovi a že by pan Klaus šel snad bez obav s tímto protikandidátem i do televizní diskuse. Jsou tu však zřejmé nevýhody Schischejda - zde uvádím pouze několik, které mne napadly okamžitě: svým původem (pravděpodobně nečeským) neodpovídá Schischeido von Vodnansky národní orientaci našeho současného pana prezidenta, o kterou má naše hlava státu v současném internacionálně se vyvíjejícím světě takové obavy, vzhledem ke své omezené výřečnosti by se Schischeido von Vodnansky nedokázal vyjadřovat k spoustě jemu vzdálených témat, Schischeidova pusinka není tvarovaná na to, aby s ní vyráběl ironické úsměvy a častoval nimi oponenty, jejichž názory by se lišily od názorů jeho vlastních, je možné, že je Schischeido na rozdíl od současného pana prezidenta i předsedy vlády orientován pouze na jedinou partnerku, obávám se, ze by Ivanka Vodňanská těžce nesla Schischeidovu nepřítomnost ve své blízkosti, i když je možné, že by Schischeido nominoval Ivanku na první dámu a tebe na tiskového mluvčího. Jenomže to by byla tak pronikavá změna k lepšímu, že by to mohlo na většině z oněch 65% věrných zanechat trvale zdravotní následky... Chca-nechca musím tedy s těžkým srdcem napsat, že by Schischeido von Vodnansky u uja Jara neuspěl, a ze současný zakonzervovaný stereotyp na našem Hradě si rozvracet žádným jiným zájemcem nedáme!

Milá pani Haslingerová, svým článkem "KONGRES ODS definitivně schválil ztrátu české samostatnosti", který jsem si prečetl teď nad ránem, jste mi udělala převelikou radost. Vy jste velmi statečná a oni flagrantní vlastizrádci. Nebo přinejmenším lháři a zbabělci.. I když - při dnešní všeobecné úrovni našeho neodemokratického papalášstva se nedá vyloučit, že jsou to jen čítankoví pitomci hravě překonávající Vasila Biľaka nebo odporní zaprodanci slibně konkurující Emanuelu Moravcovi. Měl jsem dnes takový vztek z bezmoci a ponížení, že jsem dokonce chtěl něco na to thema "Refomované nesmlouvy o neústavě" a o definitivním přechodu ODS k bolševickému oportunismu něco sesmolit. Ještě, že jsem se neunáhlil - napsala jste to nepřekonatelným způsobem Vy! Počkám ještě na reakci presidentovu. Jestli i on zklame, tak to bude pro mne Černý den na úrovni 21. srpna 1968. Jenže tehdy ještě pořád zbývala jistota, že to není na věky... Tak oni s odůvodněním, že by mohla padnout vláda (a zrovna tahle) zaprodají Vlast. Bídáci! Zarážející také je, jak novodobé novinářstvo nadále intensivně slídí, proč byl Topolánek v Innsbrucku... A proč jel Paroubek 200 km/h... A jestli měl Čunek nárok na přídavky na děti... A tak podobně... Jako kdyby zrovna na tom teď nejvíce sešlo! Ale že včera vlastizrádci z ODS vyklučili poslední hraniční hvozd, to nikdo z nich ani slůvkem v žádných zprávách nezaznamenal. Jak sympomatické... Opět - vlastizrádci, či lháři a zbabělci. Nebo jen pitomci či zaprodanci... No - po Vašem článku snad už aspoň usnu...

Odpověď na dopis "Stydím se za ně": Milý pane Bátoro, když jsem sedala ráno po Kongresu k počítači, tak se přiznám, že jsem si říkala jak to dnes od všech schytám a měla jsem takřka pocit ani ho raději neotevírat. Dovedete si asi představit jaká vzpruha je nalézt dopis, jako ten Váš. Ne proto, že jste mne pochválil, ale že cítím, že takto cítí i jiní lidé kolem. Já už opravdu si připadám jako kůl v plotě mezi těmi spokojenými novináři a teď po kongresu i mezi politiky. Nevím, zda jste byl na Žofíně, ale tam si tu národní tragédii ani nikdo snad neuvědomoval. Byla vyhlášena až po večeři a kdybychom si nepospíšili, tak nám to ušlo. Všichni už byli v poloprázdném sále nepozorní a ospalí, no načasovali to skvěle. Nevím co se dělo pak, muž se zvedl, myslela jsem že omdlí a šli jsme ven. Pro mne to ještě ke všemu znamenalo nesmírné osobní zklamání, protože jsem Jana Zahradila vždy dávala každému za vzor, jak se za nás v Bruselu bije, a na sjezdu nechal bít na poplach samotného europoslance Hynka Fajmona. Dokonce i europoslanec Ivo Strejček, který platil až do té doby za europoslance hrdinného, si "poplakal", jak je všichni zanechali napospas. Výsledek sjezdu jsem bohužel očekávala, ale netušila jsem, že právě oni budou jeho advokáty. Podobně jako jsem neočekávala, že právě předseda ODS bude advokátem daňové antireformy Miroslava Kalouska. Mějte se moc hezky a děkuji Vám za podporu. V dobách, co nastanou, ji budu nejen já, ale všichni, pro které slovo národ ještě něco znamená, potřebovat. Hezký večer přeji, Ivana Haslingerová

V sídle Zelených v Ostrovní ulici č. 2063/7 na Praze 1 vědí i ti nejméně důvtipní vrabci na střeše, že Kuchtová a Soukup jsou milenci. Soukup v ovládá Kuchtovou, Strana zelených Soukupovi dluží mezi 6,5 až 9 mil. Kč za volební kampaň v roce 2006. Soukup je kamarádem Josefa Jindry, manažera Kateřiny Neumannové, majitele několika reklamních agentur. Takhle vznikla defenestrace Romana Kumpošta, který byl do 26. července předsedou Organizačního výboru MS 2009 v lyžování. Ve hře byly těžké prachy z marketingu. A nejen to. Dana Kuchtová předisponovala 130 miliard korun z fondů EU ze svého ministerstva do agentury CzechInvest, která spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Původně měly tyto peníze připadnout krajům na rozvoj školství, sportu a vědeckého výzkumu. CzechInvest nyní může na tyto peníze rozdělovat zakázky agenturám a 3,5% z těchto peněz může připadnout na tzv. technickou podporu a provize, což je právě chleba různých agentur. To jest 4,55 miliardy korun (situaci rozkryl mj. článek v MFDnes). To už je co rozdělovat! Kdyby šly tyto peníze z MŠMT přímo na kraje, tak nemůže být o nějakých provizích ani řeč. Že je Kuchtová obětí stejné hry jako Kateřina Neumannová, jejíž manažer Josef Jindra s ní má dceru a přitom se stará další milenku s dítětem je zřejmé. I Jaromír Soukup volí podobný model. MS 2009 a školství+věda vytvářejí nápadnou paralelu, v níž sexuální závislost rozhoduje o velkých státních penězích. Zablokovaných 700 miliónů popravilo odborníka Kumpošta. Připomíná to starý problém Říše římské. Císařové a senátoři rozdělovali vlivné posty svým pederastům nebo státní záležitosti ovlivňovali přes své milenky. Pak se různě vraždili. Vedlo to k totální destrukci nejmocnějšího impéria v 5. století n.l. Tak si na to můžeme jenom počkat, ale nemusíme u toto jenom mlčet, když o všem víme.

AGIM CEKU (Čeku) podporuje islámské teroristy. Z kosova a z Albánie nám hrozí nebezpečí. Již ve zprávě staré 3 roky, kterou obdržel srbský list NEDĚLNÍ TELEGRAF 15. října 2003 se zdůrazňuje, kosovský záštitný korpus v čele s albánským velitelem Atomem se přímo podílí na poskytování podpory islámským teroristům, kteří se vyškolují v Albánii. Ve zprávě z nejmenovaného zdroje stojí že v první polovině srpna 2003 bylo v Albánii vyškoleno 300 příslušníků geril, mezi nimiž jsou desítky mudžahedýnů, kteří nepocházejí z Balkánu a tito pak přešli z Albánie do Kosova a byli dokonce viděni ve společnosti členů takzvaného kosovského ochranného zboru (KZK), jež je zformován z kosovských Albánců, kteří se původně nacházeli v teroristickém uskupení (OVKUCK). Identicky s albánskou nacionální armádou (ANA), což je nové označení pro OVL (UCK). Zmínění příslušníci geril jsou vyškoleni ve třech lágrech na území Albánie, a to ve městech Bajramcuri, Tropika a Kuks, které byly zřízeny již v roce 1997. Malá poznámka: OVK je srbsky OSVOBODIČKA VOJSKA ZA KOSOVO, albánsky to znamená USMTRIS CLIRIMTARE EKOSOVËS.

Wolfgangu Habrmanovi v Lubníku už po roce a třinácti dnech teče voda. Tak dlouho to trvalo, než vyhrál soud na VAKem Jablonné nad Orlicí a než tento podnik pochopil, že uzavřel vodu zmíněnému občanovi a podnikateli neoprávněně jen proto, aby si na něm vymohl změnu smlouvy o odběru vody. Byla to taková šikana, která ohrozila hygienickou situaci rodiny. Byla plná i dalších pochybení. Jedno z nich udělal i vodoprávní úřad v Lanškrouně. Město Lanškroun se panu Habermanovi nakonec omluvilo a pracovník pan Langer, který vše zavinil byl z uvedeného místa propuštěn. Chybu udělala i bývalá starostka obce Lubník Ing. Jana Škaroupková (KSČM), která odsouhlasila, aby místo obnovení dodávky vody do domku Habermanových mohl VAK postavit potupně na náves pro touto jednu rodinu cisternu s užitkovou vodu. Obec se tak místo pomoci občanům podílela na šikaně uvedené rodiny. Považuji to za velkou chybu. Paní bývalá starostka nyní zastává funkci místostarostky (za KSČM) a měla by ze své funkce odstoupit, nezaslouží si důvěru občanů, podílela-li se na jejich šikaně, místo toho, aby je bránila což měla ve svých povinnostech. Děly se i jiné věci. Třeba ta, že VAK, a.s. Jablonné n.O., který neoprávněně vodu nejdříve zastavil, poté podle informací, které jsem získal informoval Hygienu, že p. Habermann nemá ve své provozovně (je to podnikatel, OSVČ) řádnou hygienickou situaci, jen aby mohl panu Habermannovi ještě více ublížit a ponížit ho. I samotné puštění vody mělo svůj zajímavý průběh. Stalo se tak dne 26. července ráno asi o půl sedmé, ale teprve asi o půl jedenácté dostal p. Habermann poštou doporučený dopis, kde mu bylo sděleno, že VAK po roce pouští vodu. Kdyby třeba nebyl doma a vodovodní síť měla otevřené kohoutky, tak byl celý dům pěkně vytopen.... To vše svědčí o tom, jak VAK Jablonné nad Orlicí vlastně zneužíval svoje monopolní postavení. Dopisy s vyhrůžkou o uzavření vody dostal i další podnikatel v Lubníku, majitel penzionu van Eck, pocházející u Holandska. Také on nechtěl podepsat nabídnutou smlouvu, měl k ní výhrady. Nakonec i jemu voda přece jenom teče a smlouva o odběru byla pro oba podnikatele v obci nakonec opravena podle jejich přání. Dokud není uzavřena nová smlouva tak platí ta stará, to je nyní již nad slunce jasné. Důležitý je výsledek, právo zvítězilo, ale obyčejný člověk by to neustál.

No jo, takhle se chová každý olašský cikán. Má ruku v cizí kapse a křičí "Pomoc, zloděj!! " A jak řekl Winston Churchil "Nikdy neuvěřím žádné chýře, dokud mi ji někdo nepopře." Reakce redaktora Profitu Dušana Šrámka na článek Karla Kříže "Kalvárie jednoho Podrazila"