Ministr Gandalovič slavnostně otevřel Ostrov netopýrů

Jan Míčánek: "Ptáci se rozezpívají, žáby budou skákat, my budeme pracovat a bude všude pohoda. To je můj sen!"

V každém ročníku soutěže Podnikatel roku jsou představeny desítky podnikatelských příběhů, za nimiž stojí nejen úspěch, ale i tvrdá práce, podstupování rizika a přebírání odpovědnosti. Jedním z nich je i příběh generálního ředitele lesní a dřevařské společnosti LESS a.s. v Ostrově u Kutné Hory, Ing. Jana Mičánka, který se v této prestižní soutěži probojoval až do finále. Namísto ustaraného workoholika nás ale při slavnostním otevřením jejího nového sídla přivítal usměvavý zámecký pán v nádherném panském sídle, o němž není na první pohled pochyb, že patří významné společnosti. Člověku se nechce věřit, že ještě před patnácti lety dělalo panu majiteli problém sehnat 60 tisíc korun, aby mohl dát zapsat společnost do obchodního rejstříku.

Nad naším nadšením při pohledu na krásné zámecké budovy a park máchl pan Míčánek s úsměvem skromně rukou se slovy: „Byla to prakticky zřícenina s propadlými stropy a střechou, kterou jsme zrekonstruovali."

Celé sídlo odpovídá principům lesní společnosti, která ctí přírodu, její zákony a v neposlední řadě i tradice. Harmonie místa, historických budov, zeleně, použitých materiálů i uměleckých prvků potvrzuje krásu a radost z vyvážené krajiny. Ostatně to již potvrdila sama volba lokality nového sídla. Uprostřed přírody, kde se prolínají pole, hvozdy a luka s malými lidskými osadami. Krajina středního Posázaví je zbrázděná jako kůra staletého akátu v obnoveném ostrovském zámeckém parku. Však také pamatuje mnohé z dob dávnějších, než sahá lidská paměť, jejíž první dochované písemné zmínky promlouvají až v polovině 13. století (1257), v době vrcholného středověku. Při pohledu na zámek a přilehlá prostranství se mi vybavila slova pana generálního ředitele, že v naší zemi jsou všechny lesy dílem člověka a vždy měly vlastníka, který chtěl mít z lesa radost i užitek. Proto si majitelé lesů najímali lesníka, který jim les citlivě a efektivně obhospodařoval. Bez generací zkušených lesníků by dnešních lesů nebylo. A z nově rekonstruovaného zámeckého areálu tento cit lesníka pana Mičánka pro ideální krajinu přímo sálá.

Slavnostní zahájení, které proběhlo ve dnech 29. a 30. května 2008 v Ostrově u Kutné Hory, moderovala dlouhodobá pracovnice firmy LESS ing. Jana Szabová

A jak jinak, slavnost byla zahájena příznačnou písní "Čechy krásné, Čechy mé" v podání sopranistky Státní opery Praha Martiny Bauerové za doprovodu člena Vihanova kvarteta Jiřího Zikmunda

"Jedním z důvodů, proč jsem koupil toto 800 let staré sídlo, bylo, abychom mohli pracovat a scházet se s obchodními partnery i přáteli v důstojném a inspirujícím prostředí. Původní ústředí firmy jsme měli na pile v nedaleké Bohdanči, v níž žiji již 25 let a není to fráze, když řeknu, že jsem zde šťastný. Již jsme se tam ale nemohli vejít a uvažovali jsme o dalších prostorech. Jednoho dne za mnou přišel pan Pokorný z Poděbrad s nabídkou prodeje panství Ostrov, kde se nacházely rozlehlé prostory včetně zámku, ovšem v dezolátním stavu díky péči typické pro minulý režim. Chvíli jsem váhal, ale pak jsem si položil otázku, jak ve prospěch firmy nejlépe naložit s penězi, které vyděláváme? Největší zbohatlíci si kupují ostrovy v Karibiku, ti méně bohatí ve Středomoří a my si koupíme Ostrov na Vysočině. Koupíme tak něco, co bude mít smysl pro všechny. A když už podniknu takové šílenství, jakým je koupě zámku jako sídla, ať je oprava provedena se vším všudy tak, aby byl krásným etalonem pro celý region. Ať je zrekonstruován do podoby, která bude prezentovat kvalitu české firmy," uvedl v úvodu svého uvítacího projevu Jan Mičánek.

"Vydělali na to lidé z naší firmy, proto jsme na výsledek společně hrdi," dodal pan Mičánek a zavzpomínal, jak se v roce 1992 tři postarší hajní rozhodli založit společnost. Popud k tomu dal dnes již bohužel zesnulý kolega Zdeněk Houdek, který za ním coby správcem polesí přišel se sdělením: "Honzo, mě v 54 letech vyhodili, co budu dělat"? On mu na to pravil: "Raduj se, jsi svobodný člověk a můžeš si dělat, co chceš." Pak se nad vším zamysleli a založili ještě s kolegou Hanouskem společnost s ručením omezením. Museli na její zapsání sehnat 60 000 Kč. "Nikdo nám nic nedal a na vše, co zde vidíte, jsme si museli vydělat. Náš úspěch nevznikl díky strojům a penězům, ale díky lidem a týmu, který stále roste. Naše aktivity dnes sahají od atlantické části Pyrenejí až téměř po Ural. Dokázali jsme to díky svobodě. Všichni jsme dostali po revoluci příležitost a šanci a máme z toho dobrý pocit jako tým, nikoli pouze jako jednotlivci," uzavřel pan Mičánek.

Slavnosti se zúčastnil i ministr zemědělství Petr Gandalovič a s ním snad i všichni významní ředitelé a majitelé lesních a dřevařských společností u nás.

"Kdyby nyní spadl meteorit do těchto míst, tak bude mít české lesnictví a dřevařský průmysl velký problém. Obdivuji, co se zde podařilo vybudovat. Nejen pouze pro občany regionu, ale pro celou republiku zde byla vytvořena nová hodnota. Architekti tu spojili klasiku s modernou. Nesmírně si proto vážím firmy LESS, že se jí povedlo toto vybudovat. Jsem velmi hrdý, že v resortu lesnictví vyrostla taková firma, i když by mi více vyhovovalo, kdyby byla menší a slabší. I přesto, že je mi někdy nemilé, jakou má váhu, přeji si, aby byla úspěšná," komentoval s úsměvem pan ministr Gandalovič.

"Jedním z důvodů, proč jsem koupil toto 800 let staré místo, bylo, abychom se zde mohli scházet a spokojeně pracovat. Původní sídlo firmy jsme měli na pile v nedaleké Bohdanči, v níž žiji již 25 let a není to fráze, když řeknu, že jsem zde šťastný. Již jsme se tam ale nemohli vejít a uvažovali jsme o dalších prostorech. Jednoho dne za mnou přišel pan Pokorný z Poděbrad s nabídkou koupi panství Ostrov, kde se nacházely rozlehlé prostory včetně zámku, ovšem v dezolátním stavu díky předchozí péčí komunistů. Chvíli jsem váhal, ale pak jsem si řekl, co s takovou hromadou peněz, které vyděláme? Někdo kupuje ostrovy v Karibiku či v Chorvatsku, koupíme si tedy Ostrov na Vysočině. Koupíme tak něco, co bude mít smysl pro všechny. A když už podniknu takové šílenství, jakým je koupě zámku jako sídla, tak ať již je provedena oprava se vším všudy, aby byl krásným etalonem pro celý region. Ať je postaven tak, aby ukazoval prestiž společnosti," uvedl v úvodu svého uvítacího projevu Jan Míčánek

"Vláda nejvíc slouží občanům, když si jich nevšímá. Největší problém našich lesů jsou nekompetentní lidé, kteří o nich rozhodují. Díky tomu nastupují jako rakovina a mor dotace, generující korupci. Aby se s tím přestalo, to by ve vládě a nejen té naší, ale i v celé EU nesměli existovat ti, kteří potřebují dotace k tomu, aby nás ovládali. Dotace nikdo z nich nezruší. Těch nás zbaví jen nějaký šílený průšvih. Evropa jako celek potřebuje přes ústa. Přece není normální, když se naši manažeři zabývají spíše tím, jak se deformováním sama sebe domoci dotací, než aby trávili čas smysluplnou prací. Lesy by se měly vrátit do soukromých rukou. A to i ty, které byly např. zkonfiskovány sudetským Němcům. Z celkového množství 1,6 mil. hektarů, které stát vlastní, činí celý jeden milion hektarů právě tyto lesy," říká pan Mičánek.

Společnost LESS a.s. je již řadu let jedním z lídrů v oblasti poskytování komplexních služeb všem vlastníkům lesa, jimž nabízí profesionální služby založené na znalostech a zkušenostech špičkových odborníků, nejmodernější technice a technologiích, a současně hájí jejich zájmy a vychází vstříc jejich požadavkům. Škála poskytovaných služeb se rok od roku rozrůstá. Od komplexní péče o les, obchod se dřevem, výrobu dřevařských polotovarů až po dřevěné uhlí nebo přírodní ovocnou pálenku. V roce 2004 bylo proto zavedeno holdingové uspořádání, přičemž LESS a.s. se zabývá především poskytováním vnitroholdingových služeb. Provozní aktivity zajišťují jednotliví členové holdingu. Předmětem činnosti např. Krušnohorských lesů a.s. je zejména produkce lesního sadebního materiálu – jen v loňském roce vyprodukovali 12 milionů sazenic. Řadí se tak mezi tři největší producenty sadebního materiálu v ČR.

Pan ministr se ale za kacířská slova pana Míčánka na něj, zdá se, nezlobil

Holding poskytuje vlastníkům lesa veškeré služby spojené s jeho obhospodařováním. V souvislosti s tím provozuje např. 100 kamionů a 24 těžebních souprav - harvestorových uzlů. Realizuje i navazující zpracování dřeva, v současnosti na 6 místech v ČR dřevo řeže a vyrábí lepený hranol, který se používá pro výrobu dřevěných oken. Dále vyrábí nábytkářský přířez a stavební řezivo. Společnost vlastní nakladatelství a vydavatelství Lesnická práce, které vydává stejnojmenný odborný měsíčník. Myslivcům a přátelům přírody je věnován druhý měsíčník Svět myslivosti. Společnosti LESS v současné době zaměstnávají 1.200 lidí a jejich obrat v roce 2007 dosáhl zhruba 4,4 miliardy korun. Holding LESS a.s. působí ve všech regionech Čech, Moravy a Slezska, svoje aktivity však úspěšně realizuje i v zahraničí – na Slovensku, v Rusku, Rakousku a Francii, na Ukrajině a v Německu. Expanze v tuzemsku i v zahraničí souvisí s neustálým růstem společnosti, zvyšováním kvality i záběru poskytovaných služeb. Stále vyšší nároky ze strany klientů, rozšiřování poskytovaných služeb, nároky na vyšší pracovní výkony a v neposlední řadě snaha zajistit zaměstnancům důstojné pracovní prostředí vedly k rozhodnutí o koupi a rekonstrukci objektu v Ostrově.

O sochařskou výzdobu zámku se postaral Pavel Purkrábek (snímek vlevo dole). Při vstupu do hlavní budovy (snímek vpravo) uvítá návštěvníka pět lesních žínek s květy ve vlasech, soustředěných kolem studánky (kamenného bloku s vodní hladinou, která slouží m.j. i jako pítko pro včely a ptáčky). Ty tam dle slov pana Mičánka dali zaměstnanci postavit, aby se z fontány ptáčkům lépe pilo. Přátelé ale tvrdí, že je tam postavili proto, aby měl hezký výhled z oken pracovny. Pozoruhodné na tom je, že pan Purkrábek dal aktům obličeje “zakladatelek“ firmy jako výraz pocty za to, co pro společnost udělaly. A dámy si přišly každá tu svou sochu pyšně odhalit.

Ať je již tomu se lepými sochami lesních žínek jakkoliv, faktem zůstává, že pan Mičánek má k lesní drobotině opravdu vřelý vztah.

"Když jsme tu začali opravovat, tak jsem zjistil, že jsme zde bez náhrady zabrali mnoho domovů netopýrům, sovám, užovkám, pavoukům či kunám a způsobili z hlediska těchto lesních bytostí spoušť. Proto jsem se rozhodl pro ně zase vybudovat obydlí nová za pomoci odborníka nad jiné povolaného, pana profesora Horáčka z University Karlovy. Chtěl bych, aby zde např. našli domov netopýři a aby Ostrav byl nejen pro lidi, ale aby to byl i Ostrov netopýrů. Ptáci se rozezpívají, žáby budou skákat, my budeme pracovat a všude bude pohoda. To je můj sen," říká pan Mičánek. Mám radost, že již nyní jsou ubytovaní v jednom ze sklepů areálu. Chtěl bych také obnovit domovy sovám a dalším ptákům, aby nás při příchodu do práce vítal jejich zpěv. Aby se těch 120 milionů, které jsme do oprav areálu zámku vynaložili, vrátilo i touto pohodou zpět do firmy.

Za klíčové pokládá pan Mičánek Lomborgovo prohlášení: „Všechno jde k lepšímu“. S tím nikdo z našich ekologických chlapců nemůže podle něj polemizovat:

"Proč se zvyšuje průměrný věk lidí, když je celá planeta tak ohrožená a zdecimovaná, jak tvrdí ekologičtí hoši? Zdravotní stav českých lesů se například výrazně zlepšuje hlavně díky odsíření emisí z velkých zdrojů po revoluci, když tehdejší ministr financí Klaus uvolnil za pomoci ČEZu 40 miliard Kč na odsiřovače tepelných elektráren v severních Čechách. Nastalo skokové zlepšení, které je na lesích evidentně vidět, ale jde to dokumentovat i na zdraví lidí. O tom ale rozhodl „skeptický ekolog“ Klaus. Nevím o tom, že by například pan Bursík něco takového někdy nachystal. S něčím rozumným, co by fakticky pomáhalo přírodě a lidem, dosud nepřišel."

Ale až na několik poznámek pana Mičánka se v tento nádherný letní podvečer nikdo vážnými problémy nezabýval a zahrady "Ostrova netopýrů" byly plné smíchu a pohody umocněné dobrým jídlem a výborným vínem.... Co bylo překvapivé, že za celou dobu jsme nezaslechli o panu Mičánkovi křivé slovo. Naopak. Třeba mladé maminky byly šťastné, že jim nejen dal práci, do níž je nikdo nechtěl kvůli malým dětem v okolí přijmout, ale že je naopak honí mít další děti a má pochopení, když občas musí zůstat doma.

Ale aby nenastala mýlka. Zvenku romantický barokní zámek i bývalá rozlehlá ratejna (zasazené do parkových úprav uznávaného architekta Ing. Zdeňka Sendlera z Brna) jsou uvnitř nabity nejmodernější technikou a veskrze moderními kancelářemi z dílny Ing. Arch. Vladimíra Ambroze z Brna. Výjimku tvoří pracovna pana generálního ředitele, který má pro svůj praktický vztah k životnímu prostředí na svém stole stoprocentně ekologický počítač z višňového dřeva. Skeptický ekolog Jan Mičánek ale dobře ví, že investice do perspektivních technologií, které umožňují efektivnější hospodaření a směřují k optimálnímu nakládání s lesem, vedou ke stálému zvyšování kvalifikace zaměstnanců, kteří se stávají stále pružnější vůči požadavkům klientů.

Novodobí vlastníci Ostrova netopýrů spolu s autory řešení jednotlivých fází rekonstrukce byli vedeni snahou respektovat a zdůraznit historické hodnoty staveb, zachovat „genia loci“, který zde přebývá, a současně vytvořit podmínky pro život lidí ve dvacátém prvním století. A to se podařilo.

Mnohý by na jeho místě již jen užíval svého úspěchu, ale ne tak pan Mičánek: "Když nejsou schopní zelení přijít s něčím rozumným, co by prospělo naší planetě, rozhodl jsem se jednat sám. Koupil jsem sto Lomborgových „Skeptických ekologů“ a s osobním věnováním je daroval managementu firmy. „Modrou a nikoliv zelenou planetu“ pana prezidenta mám také prostudovanou. A výsledkem je, že v současné době již stavíme v Čáslavi nejmodernější závod na zpracování dřeva v ČR, který nebude produkovat žádný odpad."

Dřevo dopraví z lesů do Čáslavi kamiony a železnice, tam se odkorní, přetřídí a pak půjde do pilnice – obrovské haly, kde jej zpracují 3 chlapi na nejlepších strojích na světě. Podle jejich požadavků tyto rolls-royces mezi obráběcími stroji vyrábí světoznámá firma Link. Pak půjde dřevo do sušáren vytápěných teplem z kogenerační jednotky na biomasu, která vyrobí 5 MW elektřiny a 11 MW tepla a v níž se bude topit „odpadem“ – kůrou. Řezivo se dále vytřídí – skenery optimalizačních linek přečtou všechny vady. Rychlořezné pily vady vyřežou, přířezy se pak lepí a vypadávají hotové polotovary pro výrobu oken, dveří a nábytku. Společnost LESS bude největším producentem hranolů na výrobu oken v Evropě a výrobcem spárovek na dětské postýlky. Celá investice do tohoto závodu bude 1,8 mld. Kč, z toho elektrárna asi 560 milionů Kč. Ze starého socialistického závodu se tak stane v roce 2009 supermoderní dřevařský podnik. ,,Půjde skutečně o závod veliký,“ upřesňuje záměry společnosti LESS a.s. Jan Mičánek. „Přihlédneme-li k charakteru výrobního zaměření, bude dokonce nejvýznamnějším svého druhu v celé České republice. Už dnes jsme jedním ze čtyř největších výrobců lepeného hranolu v Evropě. Pokud vše půjde podle našich plánů, nabídneme v Čáslavi zhruba 300 pracovních míst.“ Záměrem firmy LESS je zpracovávat v areálu dřevo do maximálně možné finální podoby. Znamená to zpracovávat obnovitelnou surovinu, které roste v naší republice, a vytvářet na ní co největší přidanou hodnotu.

Dlouhodobým cílem společnosti je stát se významnou firmou, která vlastníkům lesa kdekoli v Evropě zajistí kompletní služby při správě lesního majetku. Podrobně jsme o tom psali v rozhovoru s panem Mičánkem: Jan Míčánek: „Myslím, že všechno na naší planetě jde k lepšímu“ Když to člověk poslouchá, nechce se mu věřit, že na počátku toho všeho stáli tři lesníci bez práce. Je vidět, co dokáže svoboda pro invenci chytrých a pracovitých lidí.

Obec Ostrov leží 7 km od Zbraslavic, v nadmořské výšce 422 metrů, nedaleko silnice vedoucí ze Zruče do Kutné Hory. První písemná zmínka o něm uvádí muže jménem Petr z Ostrova, dle stavu majetku nejspíše zemana. Jednou nohou sedlák, druhou snad už pán.

Roku 1415 na počátku husitských válek, zaslala česká šlechta svůj známý protest do Kostnice, aby se alespoň na dálku postavila na obhajobu mistra Jana Husa. Svoji pečeť k němu připojili i majitelé ostrovského dvora Perknéř, Václav a Vojtěch. Proto byl Ostrov později nazýván Perknéřův.

Tak jako na mnoha panstvích v Čechách, i zde došlo k rozdělení území vsi na několik částí, které se staly jměním různých majitelů, a ti se často měnili.

Teprve v první polovině 16. století přešel celý Ostrov znovu do rukou jednoho majitele. V roce 1534 odkoupil Jindřich Firšic z Nabdína ves a posléze také ostrovský poplužní dvůr. Ostrov se stal součástí vlastějovického panství, které bylo opět roku 1564 rozděleno na tři díly. Ten ostrovský získal od svého otce Jan Myška ze Žlunic. Když tento majitel prodával v roce 1580 Ostrov, ve smlouvě byla poprvé výslovně zmíněna tvrz a při ní poplužní dvůr.

K historickému zlomu v dějinách Ostrova došlo po převzetí zpustlého statku kutnohorským měšťanem a obchodníkem Zikmundem Moravcem v roce 1758. Ten je doložen jako iniciátor přestavby zámku v barokním duchu a za velkých finančních výdajů nechal přistavět hospodářské budovy, poplužní dvůr, ovčín a sýpku. Roku 1784 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem „z Ostrova“.

První polovina 19. století se znovu vyznačovala častým střídáním zdejších majitelů. V letech 1839-1874 držela Ostrov šlechtická rodina Löwenthalů, kteří byli současně majiteli Zruče nad Sázavou. Zručské panství a Ostrov pak byly majetkově spojeny až do dvacátých let 20. století.

V roce 1888 se stala držitelem ostrovského zámku rodina Schebků, která jej vlastnila i v první čtvrtině 20. století. Prvním majitelem byl Jan Schebek, český technik a významný podnikatel v železničním stavitelství. Svůj zisk investoval např. do velkostatků Bělice, Ostrov, Zruč, Zbraslavice a do nemovitostí v Praze, mezi nimiž se vyjímal nádherný palác v Bredovské ulici.

Schebkům bylo zabráno zdejší panství a ze zemědělských pozemků a hospodářských budov vznikl tzv. zbytkový statek. Ten byl později odprodán jeho správci Josefu Zaňkovi. Tomuto muži záleželo nejen na hospodářské prosperitě statku, ale aktivně se podílel i na rozvoji života obce. Několikrát byl mezi kandidáty na úřad ostrovského starosty, byl zvolen předsedou místní školní rady a byl ve vedení knihovního fondu obce. Josef Zaněk statek převedl trhovou smlouvou z r. 1937 sourozencům Rouskovým, od nichž ho koupila r. 1946 rodina Fedincových. Ti přišli do Ostrova jen nakrátko ze Slovenska, odkud byli vypuzeni. Ostrovský majetek jim nebyl dlouho souzen. Připravil je o něj převrat v r. 1948, po kterém následovalo rozdělení pozemků ostrovským občanům. Ti však nesouhlasili s podmínkami parcelace a postupně asi do roku 1957 vrátili rozdělené pozemky státu. Vznikl tu státní statek, který v roce 1972 předal veškerý majetek JZD Bohdaneč.

Zámek a zahradu převedli kdysi Schebkovi na obec Ostrov, která zde zřídila obecnou školu. Zámek se zahradou přešel po zániku samostatné obce Ostrov v roce 1976 do majetku ministerstva vnitra, které jej užívalo jako rekreační zařízení, jež pomalu chátralo.

Poslední kapitola byla napsána po převratových událostech roku 1989. Zámek, tehdy v majetku obce Zbraslavice, byl roku 1999 prodán Františku a Hedvice Pokorným z Poděbrad. Poplužní dvůr se zemědělskými pozemky se v rámci restitucí navrátil rodině Fedincových, žijící v USA. Ti však po zjištění zdevastovaného stavu tento majetek nabídli Pokorným, kteří lokalitu po 80 bouřlivých letech opět majetkově sjednotili. Celý ostrovský areál koupil 6. 12. 2004 prostřednictvím své firmy LESS ing. Jan Mičánek.

Roku 2005 rozhodlo představenstvo firmy LESS o celkové rekonstrukci této lokality, s cílem zde vybudovat reprezentativní sídlo této společnosti. Práce na zpustlém majetku byly zahájeny v roce 2005 a probíhaly postupně až do roku 2008.