|
|
Umění pro všední den Tomáš Krejča Na zámku Zbraslav se koná od 17. 5. do 29. 6. 2008 nová výstava "Umění pro všední den". Národní galerie v jeho ambitu představuje 90 ukázek živé tradice řemeslných výrobků z přírodních materiálů – keramiky, košíků, lamp, vějířů, kimon, bambusových štětců, ručního papíru, lakových skříněk. To vše dokládá vysokou estetickou úroveň předmětů pro každodenní užití v dnešním Japonsku. Záštitu nad touto výstavou převzalo Velvyslanectví Japonska v ČR. Pod názvem „Handicrafted Form – Traditions and Techniques“ poslala do Prahy nevládní japonská nadace Japan Foundation výstavu 90 ukázek živé tradice řemeslných výrobků z přírodních materiálů – keramiky, košíků, lamp, vějířů, kimon, bambusových štětců, ručního papíru, lakových skříněk atp. –, které dokládají vysokou estetickou úroveň předmětů pro každodenní užití v dnešním Japonsku. Japonské ministerstvo kultury vzorně pečuje o zachování a rozvíjení technologií rukodělných výrobků podle „tajných tradic“ místních dílen, jež se přenášejí z generace na generaci. Nejlepším mistrům ve výjimečných případech dokonce uděluje prestižní titul „žijící národní poklad“ (ningen kokuhó). Ale také výrobky řadových řemeslníků vynikají mimořádnou dovedností rukou, citem pro materiál a výtvarnou kvalitou. Na výstavě se seznámíme s metodami výroby keramiky z různých regionů celého Japonska známými pod značkami Bizen, Mino, Kjó, Hagi, Imari či Arita. V oboru barvířství hedvábných látek se setkáme s batikovou metodou barvení přes voskovou rezervu (júzen) z Kjóta, Tokia či provincie Kaga, anebo s metodami tkaní z barevných útkových či osnovních vláken z Okinawy a krepovými látkami (ramie) z Niigaty. Umění lakové výzdoby nádob či jídelních hůlek z různých druhů dřeva reprezentují výrobky z vyřezávaného dřeva krytého rumělkovým lakem (z oblasti Takaoka) či černým lakem s reliéfním zlatým dekorem (z Wadžimy). Vysoko oceňované japonské kovolitectví, cizelérství a kovotepectví na výstavě představují dózy, vázy a litinové konvice na čaj z oblasti Nambu. V horách Hakone vznikají půvabné pokladničky a krabičky z intarzovaného dřeva. Pro japonské výrobky z bambusu či ze dřeva je příznačné, že se při jejich zhotovování nepoužívají hřebíky či jiné spojovací materiály ani lakování – rozmanitých tvarů, pevnosti a trvanlivosti se dosahuje namáčením, ohýbáním, kroucením, splétáním a falcováním přírodních materiálů, u nichž je zdůrazňována přírodní barva a struktura. Vedle zpracování košíků, náčiní a nádob z bambusu jsou Japonci mistři také ve výrobě široké škály ručních papírů, které se na výstavě předvedou na lampách, vějířích, dopisních papírech zdobených přírodními motivy i geometrickými ornamenty. S papírem, jehož výroba je v Japonsku známa od 6. století, souvisí i kultura kaligrafování čínských a japonských znaků pomocí bambusových štětců z Nary (s pružnými špicemi z chlupů různých zvířat) a lisované tuhé tuše roztírané na zdobených třecích kamenech. Do výstavy jsou zařazeny i ukázky broušeného a litého skla, jehož výroba se v Japonsku pod vlivem Evropy rozšířila od 16. století. Všechny tyto typy rukodělných skvostů tvoří dodnes součást každodenního života obyčejných lidí. Otiskly se do nich po tisíciletí tříbené estetické kánony, jež se dají označit slovy: přirozená japonská krása. A ta může mnohé z nás při návštěvě zbraslavského zámku inspirovat. |