V Praze proběhlo setkání ministrů vnitra zemí Salzburského fóra

Jana Malíková

Ve dnech 15. - 16. května 2008 se v Praze, v prostorách Strahovského kláštera, uskutečnilo setkání ministrů vnitra zemí Salzburského fóra, kterého se zúčastnili Ivan Langer, ministr vnitra České republiky, Gϋnther Platter, spolkový ministr vnitra Rakouska, Robert Kaliňák, ministr vnitra Slovenska, Tibor Draskovics, ministr spravedlnosti a policejních sil Maďarska a dále zástupci Slovinska, Rumunska, Polska, Chorvatska, Bulharska, zástupce Evropské komise a Generálního sekretariátu Rady EU.

Salzburské fórum je výjimečné uskupení států, které spojuje geografické členění v Evropě, ale také společný zájem. Původně vznikalo jako diskusní fórum jednotlivých zemí, na němž se vyjasňovaly pohledy a názory na tu či onu problematiku. Postupem času získalo Salzburské fórum i jiný rozměr.

„Byla to právě půda Salzburského fóra, na kterém se tyto země dohodly na velmi aktivní snaze dosáhnout zrušení hraničních kontrol a vstupu nových členských zemí do Schengenského prostoru. I dnes zaznělo, že Salzburské fórum, které nyní zahrnuje osm členských zemí Evropské unie, má před sebou velký potenciál do budoucna. Ten souvisí s předpokládanou ratifikací Lisabonské smlouvy a znamená tedy nutnost při snaze prosadit svůj názor ve velké době najít partnery, se kterými vás něco spojuje. Shodli jsme se na tom, že toto by mohla být nová dimenze Salzburského fóra – tedy partnerství zemí, které spojuje jejich geografické postavení v Evropě, které dosud také spojují jejich názory na přítomnost a budoucnost Evropské unie,“ uvedl na tiskové konferenci ministr vnitra Ivan Langer.

Předmětem dnešního jednání byla celá řada témat. Základním tématem byla budoucnost politiky Evropské unie v oblasti vnitřní bezpečnosti při definici tzv. post-Haagského programu. Zde se ministři vnitra shodli, že práce, které probíhaly dosud na jeho přípravě v rámci členských zemí, by měly být pojaty jako základ budoucího programu celé Evropské unie v oblasti vnitřní bezpečnosti. Dále se diskutovalo na téma francouzské iniciativy o tzv. Evropském paktu o migraci. Jedním z nejvíce diskutovaných témat byly otázky, co mohou členské země Salzburského fóra udělat pro lepší bezpečnost na našich silnicích, a to jak díky lepší výměně informací, tak koordinaci nebo harmonizaci omezení kamionové dopravy. V odpoledních hodinách bude představen program budoucí předsedající země SF Maďarska a současně bude ČR informovat o svých prioritách během předsednictví v Radě EU.

Ministři odpovídali i na dotazy novinářů, týkající se fotbalového mistrovství EURO 2008. Ministři vnitra se shodli na tom, že v takovýchto situacích je velmi důležitá spolupráce partnerských zemí, aby společně mohli zajistit bezpečnost. Rakouská strana nebude provádět kontroly na hraničních přechodech po celou dobu konání mistrovství, ale pouze před vytipovanými zápasy, v jejich průběhu a také po jejich skončení. „Jsem velmi rád, že Rakousko přistoupilo k bezpečnostním opatřením takovýmto způsobem, tedy že nejedná o plošné, dlouhodobé znovuzavedení kontrol na česko-rakouské hranici. Garantujeme maximální spolupráci a posíláme naše policisty přímo do Rakouska,“ uvedl ministr vnitra Ivan Langer.

Praha, 15.5.2008: „Unie malých a středních podniků ČR vítá novinky ze zákona o volném pohybu služeb, jak je představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ říká předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

„Zákon bude zlomový pro podnikatele v sektoru služeb (vyjma několika specifických oborů jako finanční či zdravotní služby). Kromě záplavy nových předpisů si firmy příliš po vstupu do EU nepolepšily. Teprve před necelým půl rokem přišel vstup do Schengenského prostoru a až nyní se blíží svoboda podnikání ve službách. Po delší době čekání tak podnikatelé budou moci využít další z výhod Evropské unie, která nám doposud byla odpírána,“ dodává David Šeich.

Český zákon se z většiny týká zahraničních podnikatelů, kteří budou chtít činnost provádět na území ČR. Přesto považujeme za velmi pozitivní přínosy pro domovské podnikatele. Významný dopad bude mít především výrazné rozšíření platnosti institutu tichého souhlasu. Tento krok totiž ekonomickou realitu přibližuje ideálu, kdy úřady vyřizují většinu žádostí podnikatelů automaticky.

Ohledně celoevropského podnikání jsou čeští podnikatelé závislí na implementaci této evropské směrnice v ostatních státech. Předpokládáme, že tuto výhodu dokáží podnikatelé okamžitě po jejím uvedení do praxe využít a že to povede k výraznému nárůstu vývozu služeb. Tento dopad na služby bude velmi pozitivní, neboť v české ekonomice je dosud sektor služeb podhodnocený.

Na závěr bychom rádi podpořili ministerstvo v zavádění elektronické komunikace s Jednotným kontaktním místem. Považujeme za chybné, že to normy EU neumožňují již nyní. Ideálním řešením by podle nás bylo, kdyby MPO dokázalo s předstihem spustit nějakou „testovací formu“ elektronické komunikace, díky kterému by se podnikatelé mohli vyslovit k případným vylepšením hned na počátku implementace systému.

Po hojně medializovaném jednání Krajského soudu v Praze o žalobě proti prostořeké advokátce Marii Benešové Jiří N. Paroubek zavětřil možnost svézt se na vlně vyvolaného zájmu veřejnosti a vystoupil s návrhem na ustavení komise poslanecké sněmovny, která by měla přezkoumat okolnosti zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka. Jistě věděl, že patrně nezíská ve sněmovně pro nesmyslný návrh podporu. Sotva by dokázal vysvětlit, proč právě tato vyšetřovací komise by něco vyšetřila, když žádná z jejích předchůdkyň nebyla úspěšná. To vše mu nevadilo: nejde přece o to, skutečně vyčistit Augiášovy chlévy státních zastupitelství, ale o přízeň budoucích možných voličů, jimž se rázné bubnování na vůdcovu hruď může líbit. Je ostatně otázka, zda skutečně chce něco vyšetřit. Vždyť by se mohl v budoucnu dostat do stejné situace jako nedávno Mirek Topolánek, jemuž bránila v klidném spánku představa lidovců, opouštějících vládní koalici na protest proti obžalobě na jejich předsedu. Jiří Napoleon Paroubek přece chce vyhrát nejbližší volby do poslanecké sněmovny a musí počítat s tím, že bude muset poprosit Jiřího Čunka, aby usedl na křeslo místopředsedy v jeho vládě a zachránil ho před nemilou nutností vládnout s otevřenou podporou komunistů.

Jiří Napoleon Paroubek jistě ví totéž, co při nejmenším tuší většina národa, totiž že Renata Vesecká sice svým zásahem do kauzy Jiřího Čunka hrubě porušila náš právní řád, ale zcela určitě nikoli pro vlastní potěšení. Vyšetřovací komise poslanecké sněmovny nemá pravomoci, aby vedla objektivní vyšetřování příčin jejího počínání a míry zavinění dalších osob. Z toho důvodu je zcela zbytečné ji zřizovat. Volání po jejím zřízení je jen výkřikem z bezmoci. Účelné by bylo postavit nejvyšší státní zástupkyni mimo službu, zbavit ji ochrany protiústavního článku 16 Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č.12/2003, vydaného normalizační prokurátorkou Marií Benešovou, kdysi z dopuštění osudu nejvyšší státní zástupkyní, a dát zelenou protikorupční službě PČR. Jenže k tomu by musela být politická vůle samotné Renaty Vesecké, v jejíž moci je aktualizace předpisu, popř. ministra nespravedlnosti Jiřího Pospíšila, který by jí mohl jeho úpravu přikázat. Na článek 16 ale samozřejmě nikdo nesáhne, protože nestranné policejní vyšetřování by ohrozilo nejen nejvyšší státní zástupkyni a některé její spolupracovníky a nohsledy, ale také ty, kdo ji k hazardérskému kroku přiměli.

Krajním situacím a volání po ustavení vyšetřovací komise by mohl předejít ministr Pospíšil, který má časově neomezenou možnost podat stížnost pro porušení zákona proti usnesení NSZ o odnětí věci Jiřího Čunka státnímu zastupitelství v Přerově a přikázání do Jihlavy. V případě, že by Nejvyšší soud ČR stížnosti vyhověl, padla by také všechna navazující usnesení státních zástupců a trestní stíhání Jiřího Čunka by muselo být obnoveno. Naopak zamítnutí stížnosti Nejvyšším soudem ČR by bylo nezpochybnitelným posvěcením zásahu Renaty Vesecké a museli by umlknout všichni remcalové, kteří dnes chtějí její hlavu, Jeho Excelencí Jiřím N.Paroubkem počínaje a drzým grafomanem Martinem Stínem konče. Proč tento průhledný krok Jiří Pospíšil již dávno neudělal, zvlášť když jej k němu kdysi vyzvala přímo Renata Vesecká (nemluvě o pětkrát opakovaném podnětu spolku Šalamoun), je záhada, srovnatelná s tajemstvím bermudského trojúhelníku.

Dražba archivních vín pro Dětský čin roku

V Lapidáriu Národního muzea se uskutečnila charitativní dražba archivních vín, jejíž výtěžek byl věnován nadačnímu fondu Dětský čin roku. Dražba 15 archivních vín vynesla nadačnímu fondu i s výtěžkem ze vstupného úctyhodných 103.190 Kč. Licitátorem dražby a průvodcem večera byl Marek Eben.

Charitativní večer proběhl jako součást mezinárodního veletrhu Víno & destiláty, který začal na holešovickém Výstavišti ve středu 14.5. a měl trvání do následujícího dne.

Na prvním snímku je Ján Živný, předseda nadačního fondu Dětský čin roku a současný ředitel Whirpool ČR a pořadatel Zlatko Mičko ze společnosti Merlot d´Or´. na druhém snímku

je licitátor dražby-populární moderátor Marek Eben

Text a foto Josef Louda