Strategiie rozvoje služeb pro „informační společnost“  schválena

Jana Malíková

           V rámci konference ISSS konané  v Hradci Králové proběhlo dne 7. dubna 2008 zasedání Rady vlády pro informační společnost, na němž Rada schválila Strategii rozvoje služeb pro „informační společnost“. Strategie si klade za cíl změnit českou veřejnou správu takovým  způsobem, aby byla občanovi plnohodnotným partnerem v moderní demokratické  společnosti, využívající informační a komunikační technologie pro svůj rozvoj a posílení konkurenceschopnosti.  Přesněji řečeno cílem je transformovat a zjednodušit procesy používané ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních technologií podobně, jako je tomu ve sféře komerční. Strategie bude implementována prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů, které jsou rozděleny do následujících pěti klíčových programových oblastí:

1. Základní registry veřejné správy (registr územní identifikace a nemovitostí; registr obyvatel; registr osob; registr práv a povinností) spolu s organizační architekturou a technickým zázemím, které umožní propojení s agendovými registry, zabrání duplicitě dat a zachovají požadované standardy bezpečnosti.

2. Univerzální kontaktní místo (asistovaná i samoobslužná komunikace s veřejnou správou, portál veřejné správy a jednotlivé agendové portály, systém datových schránek).

3.  Zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady navzájem  i mezi občanem a úřadem.

4. Digitalizace datových fondů a jejich archivace.

5. Vlastní služby pro „informační společnost“, a to přednostně:

- Zdravotnictví, důchodová péče, školství, zejména v oblasti elektronické karty uživatelů, tedy pojištěnců, žáků, studentů

- Veřejná správa v užším slova smyslu, zejména soudní, správní a daňové řízení, vedení elektronických spisů umožňujících jednoduché předávání agendy mezi jednotlivými orgány VS.

- Správa aktiv státu a samospráv, zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace.

           Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ tak vytvoří podmínky pro komfortní, bezpečnou a důvěryhodnou elektronickou komunikaci  občana s veřejnou správou na všech úrovních a v maximu životních situací.

 Strategie rozvoje služeb pro informační společnost

Předložený materiál je popisem plánu, jak změnit českou veřejnou správu, aby vyhovovala nárokům spontánně vznikající informační společnosti – tedy takového hospodářského a společenského uspořádání, v němž rozhodující část ekonomických i soukromých aktivit lidí představuje nakládání s informacemi.

Klíčová sdělení jsou následující:

Vytyčujeme strategii rozvoje služeb pro informační společnost, nikoli strategii rozvoje informační společnosti jako takové. Ta může vzejít jedině ze svobodné iniciativy občanů a podnikatelů. Úkolem vlády však je vytvořit systém služeb, který bude stát informační společnosti poskytovat. Jinými slovy: cílem a smyslem předložené strategie je reformovat veřejnou správu a služby poskytované státem a samosprávami.

Kontext předkládané strategie

Vláda vytyčila základní směřování ke zkvalitňování veřejné správy ve strategii Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration). Předkládaný materiál navazuje na analytické poznatky této strategie, rozvíjí a specifikuje její cíle v oblasti podpory e-Governmentu a racionalizace využívání ICT ve veřejné správě. Budování e-Governmentu a rozvoj služeb pro informační společnost není izolovaným úkolem; úzce souvisí s racionalizací procesů a zaváděním moderních manažerských nástrojů ve veřejné správě, stejně jako se zkvalitňováním tvorby politik a právního prostředí. Předkládaný materiál je proto nutné vnímat v širším kontextu veškerých aktivit směřujících k efektivní veřejné správě a přátelským veřejným službám.

Směrem k efektivním službám pro informační společnost

Vize:

ČR jako jedna z pěti nejlepších zemí EU v úrovni rozvoje e-Governmentu

Cíle:

Z pohledu občana:

• Umožnění komfortní, bezpečné a důvěryhodné elektronické komunikace s veřejnou správou na všech úrovních a v maximu životních situací.

Z pohledu infrastruktury:

• Konsolidovaná datová základna, využitelná pro konstrukci informačního obsahu a aplikací

• Ucelený balík zákonů jako právní základ a opora e-Governmentu

• Robustní, bezpečná a efektivní infrastruktura, schopná zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dalšího rozvoje

• Sada klíčových aplikací usnadňující řešení běžných životních situací, podnikání a komunikaci se státní administrativou (s přesahem do komerční sféry)

• Snížení administrativních nákladů spojených s chodem veřejné správy v souvislosti se zaváděním e-Governmentu o 20 % do roku 2013.

Milníky:

• V roce 2009 budou zprovozněny datové schránky, bude existovat rozvinutá síť univerzálních kontaktních míst veřejné správy, kde bude možno získat ověřené výpisy z vybraných rejstříků

• V roce 2010 budou zprovozněny centrální registry, v rámci existující sítě kontaktních míst veřejné správy bude možno učinit veškerá podání vůči veřejné správě

• V roce 2010 bude ukončen legislativní proces všech norem souvisejících s realizací  cílů Strategie

• V roce 2012 budou funkční aplikace pro oblast zdravotnictví, sociální péče, správního, soudního a daňového řízení, bude funkční infrastruktura pro dlouhodobé ukládání a archivaci elektronických dokumentů

• V roce 2015 bude dokončen proces elektronizace datové základny, včetně elektronizace geografických informací.

Principy realizace strategie:

• Zaměření na občana – ve středu pozornosti nesmí být úřad, ale občan

• Zaměření na výsledky – vytvoření zřetelného užitku pro občana

• Hospodárnost – hodnota vnímaná občanem převyšuje vynaložené náklady.

 Prioritní programové oblasti

Strategie bude implementována prostřednictvím řady vzájemně provázaných projektů; tyto projekty jsou rozděleny do pěti programových oblastí. Základním cílem strategie je transformovat a zjednodušit postupy používané dnes ve VS tak, aby využívaly moderních komunikačních a informačních technologií způsobem obdobným jejich využívání ve sféře komerční. Moderní komunikační a informační technologie totiž umožňují vytvořit zcela nové portfolio služeb VS, zjednodušující zásadním způsobem komunikaci občanů i firem s VS i mezi subjekty VS navzájem. Současně lze výrazně zvýšit efektivitu výkonu veřejné správy bezpečným sdílením nejčastěji používaných informací v jednotlivých agendách.

Prioritními programovými oblastmi jsou:

1. Základní registry a identifikace (registr územní identifikace a nemovitostí; registr obyvatel; registr osob; registr práv a povinností) spolu s organizační architekturou a technickým zázemím, které umožní propojení s agendovými registry, zabrání duplicitě dat a zachovají požadované standardy bezpečnosti

2. Univerzální kontaktní místo (asistovaná i samoobslužná komunikace s VS, portál VS a jednotlivé agendové portály, systém datových schránek)

3. Zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady a stejně tak mezi občanem a úřadem vč. nezávislého dohledu na dodržování bezpečnostních a provozních pravidel.

4. Vlastní služby pro informační společnost, a to přednostně:

                                          i.        Zdravotnictví, důchodová péče, školství, zejména v oblasti elektronické karty uživatelů, tedy pojištěnců, žáků, studentů.

                                        ii.        Veřejná správa v užším slova smyslu, zejména soudní, správní a daňové řízení, vedení elektronických spisů umožňujících jednoduché předávání agendy mezi jednotlivými orgány VS.

                                       iii.        Správa majetkových hodnot státu a samospráv, zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace.

5. Digitalizace datových fondů a jejich archivace, zejména národní digitalizační centrum, národní digitální knihovna, evidence kulturních památek, národní digitální archiv.

Měříme úspěch

Podobně jako u cílů budeme měřit úspěšnost této strategie ze dvou pohledů. Tím klíčovým je pro nás pohled občana. Abychom byli schopni vyhodnocovat úspěšnost naplňování strategie z pozice občana, budeme průběžně zodpovídat následující otázky:

• Cítí občan podstatné zlepšení a zjednodušení komunikace se státní správou při řešení každodenních životních situací?

• Umožnili jsme občanovi, aby poskytoval státní správě všechny vyžadované informace pouze jednou a pohodlně, nebo musí tutéž informaci poskytovat vícekrát různým úřadům?

• Využívá občan nabízené služby spontánně, nebo ho odrazují neodstraněné překážky?

• Má občan stejnou (ne-li větší) důvěru v elektronickou formu komunikace se státem ve srovnání s klasickou „papírovou“ formou?

• Došlo v souvislosti se zavedením e-Governmentu k výrazné redukci administrativních nákladů na výkon veřejné správy?

• Naplnili jsme vizi „Obíhají data, nikoli občan“?  

Abychom již v průběhu realizace strategie měli možnost posuzovat úspěšnost jednotlivých projektů, vytyčujeme rovněž kontrolní body z pohledu infrastruktury:

• Existence platného uceleného balíku zákonů pro podporu elektronizace veřejné správy (ukončený legislativní proces)

• Existence datových schránek pro elektronickou komunikaci občanů se státem

• Existence konsolidovaných základních registrů (ROB, ROS, RÚIAN, RPP) na jednotné technologické bázi s definovaným datovým modelem

• Existence funkční infrastruktury pro dlouhodobé uchovávání a archivaci elektronických dokumentů

• Existence univerzálních kontaktních míst veřejné správy ve virtuální i fyzické formě

• Zabezpečený přístup občanů ke klíčovým datům prostřednictvím základních aplikací; možnost řešení běžných životních situací a získaní odpovědí na základní otázky pomocí služeb e-Governmentu.

Výše uvedené body nám pomohou vyhodnocovat úspěšnost naplňování přijaté strategie. Konečným arbitrem našich úspěchů však vždy bude občan a jeho spokojenost se službami poskytovanými veřejnou správou. Úspěšní budeme v okamžiku, kdy budou občané vnímat existenci elektronické veřejné správy jako samozřejmou součást každodenního života, jako rovnocenného partnera a pomocníka při řešení životních událostí.

Závěrem

Narůstající složitost dnešního světa klade čím dál větší požadavky na každého z nás, na naši schopnost orientace, komunikace a pohybu v prostředí, které nás obklopuje (ať už je skutečné, nebo virtuální). Stát jako res publica, věc veřejná, není pouhým zájmovým sdružením občanů, nýbrž i důležitým komunikačním partnerem. Partnerem, který má a musí poskytovat jednoduché a účinné nástroje pro řešení životních situací nás všech, který nám všem na základě společenské smlouvy nabízí takové služby a možnosti, které reflektují měnící se podmínky světa kolem nás. Tato Strategie odráží naši společnou snahu o zlepšení podmínek partnerství svobodného občana a demokratického státu – dnes i do budoucna.

Řídící výbor Rady vlády pro informační společnost (ŘV RVIS) – je vrcholovým řídícím orgánem pro realizaci Strategie, vydává a schvaluje prováděcí dokumentaci a jmenuje členy do Výběrové komise

Grémium náměstků pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu (GN) – zajišťuje implementaci na mezirezortní úrovni

Rada vlády pro informační společnost (RVIS) – provádí dozor a kontrolu celkového směřování realizace strategie

Výběrová komise – provádí výběr projektů, schvaluje významné změny ve vybraných projektech

Projektová kancelář pro ICT projekty Smart Administration (PMO) – zajišťuje servis pro Výběrovou komisi, dohlíží na metodickou správnost realizace projektů

Odbor strukturálních fondů MV (OSF) – administruje projekty z hlediska strukturálních fondů

Programový výbor oblasti (PVO) – hodnotí projekty v dané oblasti z hlediska jejich souladu z celkovou strategií, monitoruje vývoj v dané oblasti

Řídící výbor projektu (ŘVP) – zabezpečuje přímé řízení projektu