|
|
|---|
|
| Mirek Topolánek: "Musíme zabránit, aby se totalita vracela přímo a hned!" Jiří Pancíř
"Velice si vážím toho, že jsem mohl poskytnout záštitu této konferenci. Potřebujeme co nejlepší analýzu toho, k čemu a proč u nás došlo před šedesáti lety. Dlužíme to tehdejším pamětníkům, kteří se stali prvními oběťmi totality. Dlužíme to sami sobě, střední generaci, která nezažila zrod obludného systému, ale strávila v něm větší část života. A dlužíme to našim dětem a vnukům, těm, kteří komunismus nepoznali a neměli by ho nikdy poznat," uvedl premiér ve své zahajovací řeči. Premiér uvedl, že odpověď na otázku "Co znamenal únor 1948?" ponechá odborným referátům vědců a vzpomínkám pamětníků. Pokusí se ale odpovědět na základní otázku: "Jak zajistit objektivní vědecké bádání o fenoménu, který je tak vypjatě politický, ba přímo ideologický a navíc v nás stále vzbuzuje silné emoce." Myslí, že se slušného výsledku můžeme dobrat jedině tehdy, pokud si hned na počátku otevřeně přiznáme, že půjde o řadu subjektivních hodnocení: "Jak víme z teorie relativity, výsledek fyzikálního pozorování je vždy ovlivněn pozorovatelem, jeho zorným úhlem a polohou. A v případě historie je pozorovatel natolik ponořen do děje, že můžeme mluvit jen o interpretaci dějin, ne o exaktní zákonitosti. To pouze tzv. vědecký komunismus o sobě pyšně tvrdil, že vlastní objektivní pravdu a harašil deterministickou teorií dějin. Kdyby byla funkční, mohli by komunisté na jejím základě předpovídat budoucnost. O což se sice snažili, ale jaksi jim to nevycházelo." Pro historii neplatí nezvratná kauzalita. Historie závisí na svobodném a ne vždy předvídatelném jednání lidí i na faktoru náhody. Závisí tedy na veřejné volbě. Nebo klidně můžeme říci, že závisí na politice. Platí to i pro Únor 1948, jakkoli si mnozí myslí, že z něj nebylo úniku, že vše bylo nalinkováno předem. Bezděky tím mylně nahrávají komunistickému pojetí dějin. "Svoboda přece není poznaná nutnost," uvedl Mirek Topolánek a dodal: "K Únoru došlo, protože jsme to dopustili. Ze slabosti, či nedostatku předvídavosti. Šlo o politickou událost, k níž vedly subjektivní motivace. A to, že o něm dnes můžeme svobodně bádat, je důsledek politických změn po listopadu 1989. Mimo jiné i rozhodnutí založit po vzoru Německa a Slovenska Ústav pro studium totalitních režimů. Dochází tím k zpřístupnění archivů a zlepšují se materiální podmínky pro badatele. Objektivita historického zkoumání je jen iluzí. Protože subjektivní historii nahlížejí subjektivní historici. Můžeme a musíme však zaručit pluralitu, konkurenci různých interpretací." Pana premiéra těší, že tato konference je mezinárodní. Pravda se rodí ze střetu různých
interpretací a názorů. Subjektivita bádání se samozřejmě týká jen hodnocení,
nikoli samotných historických dat. Nikdo nemůže zpochybnit, kolik zla komunismus
napáchal. Kolik lidských osudů zničil. Kolik ekonomických škod způsobil. Jak
tedy zajistit kvalitní výsledky zkoumání Února 1948? Především musíme mít
svobodu. Nikoli jen tu formální, kterou máme, ale i vnitřní svobodu plynoucí z
přesvědčení, že jde o tu nejvyšší hodnotu. To je ten správný zorný úhel, to je
to správné místo pro pozorovatele totalitního systému. Za druhé potřebujeme
pluralitu, potřebujeme silné osobnosti, které neopisují od druhých, ale
formulují vlastní originální postoje. Za třetí je nutná úcta k faktům, nesmí
platit slavný Murphyho zákon: nesouhlasí-li fakta s teorií, tím hůře pro fakta.
|
Předseda vlády Mirek Topolánek v pražském Lichtenštejnském paláci
slavnostně zahájil mezinárodní vědeckou konferenci "Únor v
Československu: Nástup komunistické totality a proměny společnosti",
nad níž převzal záštitu. Diskuse se zúčastnilo více než sto
domácích i zahraničních historiků a politologů a pamětníků únorových
událostí. Pořadatelem této výjimečné akce byl Úřad vlády ČR, Ústav pro
soudobé dějiny AV ČR, Národní archiv a Historický ústav Slovenské
akademie věd v Bratislavě. Doba konání konference je 25. - 27. února
2008.