Z letité nenávisti k Václavu Klausovi každý nakonec zblbne!

Jiří Bečvář

            Před pár dny skončil souboj o Hrad a psavci všeho druhu toto téma propírali ze všech možných stran a úhlů. K průběhu volby, ze které zůstala pachuť, jsem již napsal vše, co jsem považoval za podstatné. Leč troška shrnutí ještě přeci jen chybí.

            Porážka protiklausovského bloku, která je vydávaná za vítězství pro zisk 111 hlasů není žádným výrazným úspěchem. Pokud osvěžíme paměť, zjistíme, že na poslední chvíli z klobouku vytažený profesor Jan (nikoli Švejnar, ale Sokol a nikoli v roce 2008, ale 2003) získal ve třetím kole poslední volby 124 hlasů, tedy významně víc ne Jan Švejnar. Petr Pithart, kandidát KDU-ČSL a nebožky US-DEU, byl navržen 18. prosince 2002, tedy dva měsíce před volbou a získal 84 hlasů ve třetím kole. Jaroslava Moserová, mající za zády US-DEU a nestraníky, obdržela 65 hlasů. Jana Sokola navrhla vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Toliko fakta. Je tudíž přinejmenším zavádějící glorifikovat Jana Švejnara, ačkoliv se musí uznat, že osobně udělal pro své i volební zviditelnění mnoho a investoval nikoli nepodstatné prostředky na svou kampaň. Leč Česko není Amerika a nevolí lid, nýbrž volitelé a tak dolary vyfičely vniveč.

            Tragikomicky hrozivě humorné byly původní jevy volby. Z hlediska demokratického jsou projevy důležitou součástí politiky a zazní-li nenávistně emotivní projev zoufalce Mejstříka, je na voličích, aby bedlivě naslouchali a při volbě se rozvzpomenuli, zda je toto právě ten senátor, který je má zastupovat. Panické nenávistné reakce Paroubka po volbách sněmovních, označených za bolševický puč, i těch dnešních prezidentských je jasným vzkazem do ČSSD: tady už nejde o prosazování programu či projev sociálního cítění. To je, přátelé socialisté, bahnité dno a ČSSD se do toho marastu propadá. "Zrada" Snítilého a dalších je neodvratnou reakcí na zhrubnutí a brutalitu vedení soc.dem. Hájit práva pracujících a vytvářet sociálně citlivý stát nemůže buldozer s komandem neurvalců a mnozí slušní sociální demokraté to vnímají velmi silně. Nakonec tolik deklarovaná svoboda názoru dopadla na Snítilého jako tvrdá pěst dělnické třídy!

            Posledním výrazným jevem je pach korupce a zastrašování v průběhu volby. Také se prokázala účelovost diskreditace Klausovské kliky, díky níž si ČSSD vyrobila přeběhlíka Snítilého. A jak komicky vyznívá Paroubkovo obvinění a "usvědčující" fotografie, podpořená místopřísežným tvrzením dvou členů ČSSD o lanaření Snítilého a prohlašování Dr.Ratha o hrozném nátlaku na nebohého poslance, který se pak pro tisk vyjádřil: "Na chodbě jsem stál se svou spolupracovnicí Horníkovou a Langer přišel za ní, nikoliv za mnou. Pak jsem tam s nimi ze slušnosti setrval dvacet vteřin a šel na klub. Langerovi i poslankyni Horníkové se omlouvám, že jsou zataženi do něčeho, co se nestalo." K popukání!

            Že byli zastrašováni volitelé Klause, bylo evidentní a je divné, že se toho jindy tak investigativní novináři nijak nechytili a tak je jediným výstupem žaloba na senátora Novotný, který tvrdí, že mu senátoři z ODS nabízeli úplatek. Pokud by mu dva milióny skutečně nabízeli, muselo by se jednat o totální imbecily, neb senátor Novotný byl nadšeným volitelem Švejnara a culil se na svůj nový idol s obdivem. Nicméně je opravdu velice zarážející, že při styku s korupcí nikdo nejedná tak, aby mohl být uplácející dopaden. Je přeci logické, že při pokusu o úplatek se dotyčný musí tvářit vstřícně, spojit se s protikorupční policií a s její pomocí pachatele usvědčit! To platí na Novotného, Kořistku, Ploce a řadu dalších protiodesáckých aktivistů. Myslím, že kdyby skutečně k nabídce úplatku došlo, museli by postupovat takto. Je to jako s Rumlem, který, blahé paměti, spunktoval převrat v ODS pod záminkou existence tajného konta. Za to, že coby ministr vnitra nepodnikl žádné kroky, by se měl zodpovídat před soudem! Jak to, že to neprověřil a nesestavil vyšetřovací tým ala Gross (Mlýn) a neprověřil to namísto telefonování do Sarajeva, že už to nemůže vydržet a musí..? Účelovost a bezduchost jednání všech "uplácených" hraničí se zdravým rozumem a dokládá tvrzení Miroslava Macka, že "Z letité nenávisti k Václavu Klausovi každý nakonec zblbne!".

            A tak můžeme na závěr trochu rekapitulovat: profesor Švejnar nezískal podporu až tak oslnivou - menší než profesor Sokol; profesor Klaus byl zvolen a to nikoli hlasy komunistů, zelených a Paroubkových socialistů; navzdory nedemokratické a nemravné veřejné volbě se prokázala síla a jednota ODS a volitelnost V.Klause napříč politickým spektrem. A také jsme viděli v přímém přenosu, jak se z kohokoliv dá za pár dní marketinkově vytvořit "miláček národa". Až to děsí, jak se dá několika triky získat na důležitou chvíli podpora veřejnosti! Na závěr jedna citace prohravšího kandidáta: "Stále jsem se cítil jako Čech, ale nepotřeboval jsem to nějak formálně dokazovat. Ta otázka vyvstala až v roce 1997, kdy Václav Havel a Josef Lux začali jednat o tom, že bych mohl být premiérem," uvedl Švejnar.

Tak holt, když neklaplo to premiérování, tak bych vzal to prezidentování….