Jan Švejnar by si měl dát větší pozor na své pomocníky

John Bok

Paní senátorky a páni senátoři by měli vědět dříve, než odevzdají svůj hlas jednomu z  kandidátu na funkci prezidenta, o níže uvedených skutečnostech. V moderní, demokratické a na křesťanských zásadách budované společnosti nemůžou nést potomci následky za pochybení a hříchy jejich předků. Nicméně, pokud se někdo prezentuje jako čestný, transparentní a zásadový člověk, měl by vědět, že zákony platí pro všechny. Tím spíše, usiluje li o to, stát se prezidentem všech občanů České republiky. U něj obzvláště pak platí, že neznalost zákona neomlouvá.

 Chtěl bych předejít dojmu, že tím, že jsme již dříve velmi ostře reagoval na výpady pana Švejnara vůči Václavu Klausovi, které zveřejnil na svém blogu  a tím, že Vás i nyní upozorňuji na skutečnosti, které zpochybňuji virtuální obraz pana profesora Švejnara, nedemonstruji  nijak názor, že Václav Klaus není nenahraditelný, nebo že by se v české kotlině, na Moravě či ve Slezsku nenašel věrohodný, plnohodnotný a výrazný kandidát na funkci hlavy našeho státu.

 Není a nebylo na ODS aby jej hledala, nebo ho ze svých řad vygenerovala, neboť jejich kandidátem je již jimi úspěšně jednou zvolený, který i přes veškeré kontroverzní a pro liberálně intelektuální část společnosti nepřijatelné názory a postoje, důstojně a věcně  zastal funkci, do které byl před lety zvolen. Dokázal prezidentský úřad zcivilnit, učinil z něj účinný a praktický nástroj politické a částečně i výkonné moci, kterou, ať se to někomu líbí nebo ne, je. Zbavil jej postavení pasivního kladeče věnců, pouhého signatáře předkládaných zákonů, neaktivního a pasivního instalatéra do výkonných funkcí soudců, ústavních soudců etc.. Korektním, věcným i když někdy neústupným jednáním a postoji dosáhl toho, že se stal rovnocenným a vážně braným partnerem obou komor parlamentu a vlády.

Proto bylo a je na opozičních stranách, nebo i na těch, které si přejí mít na hradě někoho k obrazu svému, delegovat jako kandidáta osobnost, která bude přinejmenším tak stejně transparentní, jako je Václav Klaus, což i ti největší jeho odpůrci nemohou o něm zpochybnit.  Snaha sociální demokracie přesvědčit Pavla Rychetskéhom, aby se stal kandidátem na post prezidenta, mi byla, a stále je, srozumitelná a pochopitelná. Je jedním z mála politiků, ač nyní již delší dobu stojící mimo ní, který naplňuje představu hodnověrného, korektního, vzdělaného a dnes svým způsobem tolik některými požadovaného nadstranického prezidenta. Jeho kandidatura by nebyla z  líhně antiklausů. Byla by věcnou, věrohodnou, a důstojnou alternativou. Bohužel, doktor Rychetský se rozhodnul tak, jak se rozhodnul a politikům, kteří namísto aby nedeklasovali volbu prezidenta na boj o svržení Václava Klause, vybrali nejméně vhodného i když z důvodů, pro které účel světí prostředky, použitelného adepta, kterého lze vyobrazit tak, jak si situace žádá, neboť se oněm, mimo to že žil, studoval a pracoval ve Spojených státech, kde se také oženil a zplodil a vychoval děti, jako mnoho jiných Američanů či emigrantů, nic tak význačného a pro naší zemi tak nepostradatelného a nezbytného, nic neví.

Představa, že Švejnar bude nadstranickým prezidentem je nonsens, neboť už jenom tím, že by byl zvolen socialisty, zelenými a komunisty, bez níž bych se to stát nemohlo, z něj udělá vazala a spojence těchto stran. Iluze, že Václav Havel byl nadstranický je mýtus. Jeho náklonnost k pohrobkovým stranám OF, k ODA, k odpadlíkům ODS, kteří si založili truc stranu, jenž zašla na úbytě a k oponentům Klause, je toho důkazem. 

I skutečnost, za jakých okolností a  nadstandardních čí spíše nezákonných podmínek získal Jan Švejnar materiály ze složky, kterou na jeho otce vedla StB dokazuje, že je nakloněn se nechat manipulovat a přistoupit na praktiky, připomínající nedávnou totalitní minulost, kterou s námi pan profesor nesdílel a tudíž  není  vůči ním imunní. Asi  proto, že v něm budí zdání legitimity a korektnosti

Neustále  je veřejnosti vnucována představa, že kritika a zvědavost, které pan Švejnar vyvolává, jsou dílem zlovolnosti těch, kteří si nepřeji, aby to byl on, kdo bude v příštích letech reprezentovat naší zemi a že je to nedůstojné ne li podlé, chtějí li , aby se pan profesor Švejnar zcela úplně „obnažil“. Když pak zvědavci a kritici, tj. občané, kterým není lhostejné, kým a kdo je případný budoucí prezident a upozorní na to, že není vše takové, jak on říká, nebo že dokonce to je zcela jinak,  jsou z tábora jeho věrných a oddaných zastánců atakováni a jsou jim podsouvány nízké a podlé úmysly. Důkazy, které na doložení toho co kritici tvrdí, jsou relativizovány. V momentě, když se ukázalo, že občané nejsou tupými ovcemi, které zbaští to, co se jim předloží a kdy znalí reálií totality, se podivili například, že synek vycestoval na západ v době, když pro běžné smrtelníky v roce 1970 spadla klec a kdy se ukázalo, že otec pana profesora léta pobýval coby chráněnec MZV, to jest velkorezidentury první zprávy StB, v zahraničí a v kapitalistické cizině, muselo nezbytně dojít k tomu, že přijde na přetřes, co to vlastně otec kandidáta zelených a sociálních demokratů v minulosti v zahraničí dělal a pro koho. Pak nezbývalo, než neprodleně získat příslušné materiály a zveřejnit je, aby se předešlo pochybnostem, že snad pan profesor něco zatajuje. Namísto toho, aby to ignoroval, neboť za příslušnost svého otce k tomu, k čemu příslušel, nenese zodpovědnost. 

O to spíš, když jeho sympatizanti či někdo, kdo sleduje tím, že by byl pan profesora Švejnar zvolen prezidentem, své zájmy, začali nedávno internetem šířit informace o pani Lívii Klausové, že choť pana Václava Klause je dcerou neblaze známého slovenského komunisty Viliama Šalgoviče. Nikdo z těch, kteří poukazují na přednosti pana profesora Švejnara se nepozastavil na upadlostí a zákeřnosti takového počínání, kterým se má diskreditovat nynější prezident a kandidát na tuto funkci na další pětileté funkční období, prof. Ing. Václav Klaus CSc. Přitom nikdo věcně a doložitelně neprokázal, že tomu tak skutečně je. Ale i kdyby tomu tak bylo, jak může kohokoli sňatkem nastavší příbuzenský vztah být vizitkou toho, kdo si vzal za ženu dceru zločince. I kdyby byl Šalgovič tchánem Václava Klause, o čem to vypovídá? V době, kdy Viliam Šalgovič zastává význačné funkce totalitního komunistického systému, byl Václav Klaus studentem a pak nijak protěžovaným státním zaměstnancem, se standardním, době odpovídajícím bytem řadového občana socialistického státu. V roce 1970 spáchal Šalgovič sebevraždu.  Co k tomu dodat? Jen snad to, že stoupenci pana profesora Švejnara a odpůrci Václava Klause se neštítí používat praktiky, které i tomu, komu mají sloužit, dělají medvědí službu a deklasují ho, na jejich upadlou úroveň.  

Pan profesor by si měl na své pomocníky dát pozor. Buď jsou úplnými amatéry a břídili, neboť ho neupozornili, že nesmí zveřejnit na svých stránkách to, co zákon zakazuje, tj. osoby a jejich data, které se ve spise nacházejí. Nemluvě o tom, že rychlost, s jakou k dokumentům přišli, odporují reálným možnostem, že byly získány oficiální cestou, tj. od institutu, který je k tomu zmocněný a ze zákona určený. To stvrzuje i skutečnost, že na kopii, které pan Švejnar zveřejnil na svých webových stránkách nejsou, tak jak to zákon ukládá, začerněna jména a data osob, která jsou uvedena ve svazku vedeném na jeho otce, Zdeňka Švejnara. Nebo amatéry nejsou, což je dle způsobu získání dokumentů velmi pravděpodobné a pak by si na ně pan profesor Jan Švejnar měl dát o to větší pozor. Nebylo by to poprvé, že by v Čechách udělili  z někoho hlupáka. 

S pozdravem                                                                                   

                  John Bok

V Praze dne 4.2.2008

P.S.

 Mám dojem, že se pan Švejnar dopustil nezákonného jednání, tím že zveřejnil na svých stránkách informace, které zveřejnit nesmí.  Nejen to. Protože  disponuje dokumenty, které byly buď zcizeny z archivu MV, nebo byly získány nestandardním, zákonům odporujícím způsobem, tj. nelegální cestou, stal se spolupachatelem trestného činu. A to tím, že je ve spojení s osobami, které se dopustily trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, krádeže nebo nedovoleného nakládání s úředními listinami. Protože tyto originální dokumenty, jsou vedeny ve zvláštním režimu, kdy před zpřístupněním jejich kopií veřejnosti musí projít příslušnou, ze zákona stanovenou úpravou.