Konflikt zájmů Jana Švejnara

Ivana Haslingerová

 Jan Švejnar se  na http://www.svejnarprezidentem.cz/?page=kdo-jsem představuje českým čtenářům jako "Čech, který uspěl ve světě, expert, který vidí do politické kuchyně, ekonom, pro kterého realita nejsou jen čísla", což působivě doprovází společnými fotografiemi s Václavem Havlem a Madlen Albrightovou. Při četbě takového chvalozpěvu se zcela automaticky vybaví teta Kateřina z Jiránkova Saturnina deklamující se zdviženým prstem přísloví: "Vlastní chvála smrdí". A skutečně, tento nadčlověk uvádí v dalším data, která evokují konflikt zájmů.

V roce 1984 byl Jan Švejnar konzultantem Světové banky, Washington D. C., která tlačila přes MMF na fixní kurz koruny u nás, což vedlo v roce 1997 k měnové krizi. V té době naši ekonomové (premiér Klaus, ministr financí Kočárník a další) volali po uvolnění kurzu koruny, ale guvernér naší centrální banky Tošovský podlehl nátlaku MMF a skupině politiků v čele s prezidentem Havlem, jehož byl pan Švejnar ekonomickým poradcem a kurz nerozvolnil. Pád české ekonomiky v tomto období vedl nakonec k pádu Klausovy koaliční vlády. Ještě dnes vidím jak televize přenášela pány Luxe a  Skalického jak  hrdě odpochodovali na Hrad podat demisi, což vedlo k tomu, že od té doby vládli 8 let socialisté a ani nyní se nedá říci, že máme pravicovou vládu. Konečně týž pan Švejnar je nyní opět, jak se v životopise chlubí,  poradcem pana Kalouska a  Topolánka.

V letech 1999-2003 byl zase pan Švejnar členem dozorčí rady GE Capital, ČR, a souběžně v letech 2003- listopad 2007, předsedou dozorčí rady ČSOB, kterou velevýhodně získala za vydatné pomoci Zemanovy vlády belgická KBC Bank. Všichni jistě vzpomenou na přepadení IPB jednotkami rychlého nasazení, jejíž krach a následné předání ČSOB stálo naši zemi stovky miliard Kč. Není bez zajímavosti, že týž Jan Švejnar, který byl předsedou dozorčí rady ČSOB působil v tomto období  v roli poradce socialistických politiků Zemana,  Špidly, Jahna, Urbana, Vrby  a  Sobotky.

V prvním období po revoluci tedy Jan Švejnar radil Hradu a potažmo ČNB ekonomicky tak dobře, že způsobil měnovou krizi v roce 1997, pád poslední pravicové vlády u nás a nato za socialistických vlád zase pro své chlebodárce získal významnou banku IPB prakticky za hubičku. Jak na tyto dva zásahy doplatil náš stát, nejde vyčíslit. Nejsou to jen platby Nomuře a jí podobným, ale především nastolení vlády levice u nás. A to je nevyčíslitelné neštěstí.

Výše uvedená fakta o členství v dozorčích radách potvrzuje Švejnar i ve svém Curriculum Vitae  (www-personal.umich.edu/ svejnar.) na Michiganské universitě, kde pod svou fotografií dokonce uvádí odkaz na "CSOB Bank, Prague." Ve svém českém životopise http://www.jansvejnar.cz/?page=zivotopise  doplňuje pan Švejnar, že spolupracoval a nadále spolupracuje s vrcholnými politiky všech polistopadových vlád, nyní s Mirkem Topolánkem a Miroslavem Kalouskem.

Pan Švejnar se zřejmě umí přizpůsobit jakémukoliv politikovi od leva do prava a radí tak, aby byl spokojen vždy ten, který ho platí. V interview pro BBC v roce 2002 např. jedním dechem uvádí, že "současná daňová kvóta zatěžuje do velké míry českou ekonomiku a bylo by lepší ji odlehčit, ne nezbytně až na 15  %. Mělo by to ale velmi bolestivé a dalekosáhlé zásahy do nynějšího systému sociálního a jiného pojištění. Myšlenka rovné daně je experimentem, který by mohl krátkodobě být tak bolestivý, že by se pozitivní výsledky daly docílit způsobem, který by nebyl tak nákladný a bolestivý krátkodobě..." Jak rozsáhlý názor na ekonomické praktiky zastává, svědčí např. to, že v Právu v roce v roce 2002 píše "Vláda měla ČEZ a hutě prodat už dávno", zatímco ve "Strategii ekonomické přeměny Československa" vydané nakladatelstvím Lidových novin v roce 1990 naopak konstatuje, že "je potřeba zamezit, či alespoň minimalizovat možnost těch skupin osob, které by si mohli na základě svého výsadního postavení přisvojit majetek, který bude po odstranění centrální kontroly lehce zcizitelný. Toto vykořisťování může nabýt různých podob..." Takže privatizovat, ale je to nebezpečné, takže vysoké daně dusí ekonomiku, ale snížit je jako v ostatních státech kolem nás zase bude bolet. Každý si z takových výroků hodných chytré horákyně může najít to co on chce slyšet a také najít výmluvu proč to či ono nedělá. Je to opravdu velice chytrý diplomat.