Švejnar - inženýr lidských duší naruby

 John Bok

Nevím, jak Vy, pane Švejnare, ale já si opravdu neumím představit, jak by se dříve než se privatizovalo, dalo vytvořit s těmi tehdejšími „politiky", legislativci, soudci a zákony takové „silné právní prostředí“, které by mohlo zabránit všem svodům, možnostem a danostem, které tehdejší dramatické, politické, ekonomické a společenské změny nastolily. Je hezké od stolu a na papíře něco doporučovat. Jen člověk vašeho druhu, žijící ve věži ze slonové kosti, může kritizovat to, o co se sám nepokusil. Idea je jedna věc. Realita nás pak nutí reagovat na danou situaci a respektovat zákonitosti, které se mnohdy s ideami nesnoubí, či mnohdy jsou v přímém rozporu s nimi. Jen pokrytec může ignorovat skutečnost, že naše země přes veškeré lapsusy, špatná rozhodnutí a omyly dosáhla nebývalého rozmachu a prosperity. Přece nevěříte na zázraky a na to, že svět je černobílý. Sám jste v jednom ze svých rozhovoru uvedl: „Já pracuji s pravděpodobnostmi vždycky“. Pak ovšem nerozumím tomu, že jste ignoroval pravděpodobnosti, které vedly k vývoji, který v naší zemi proběhl a stále upřednostňujete své utkvělé představy. Protože pro většinu spoluobčanů jste Vy i já nakonec neznámí, a ani mediální kampaň Vaše virtuální já o nic známějším neučiní. Pokud však chcete za každou cenu jít do televizního duelu, jsem Vám k dispozici. 

 I já byl odpůrcem realizování privatizace způsobem jakým probíhala, a věřil jsem, že jednou z možností je způsob, jakým realizovala Pithartova vláda privatizaci mladoboleslavské Škodovky. Samo federální shromáždění zrušením zákona na ochranu socialistického majetku a nenahrazením zákonem na ochranu státního majetku vytvořilo dokonalé podmínky pro budoucí tunelování. Tudíž nikoli Václav Klaus, ale federální zákonodárci a Václav Havel, svým stvrzujícím podpisem, jako prezident republiky.

Tím, že se  estébácí, jejich pomocníci jako Tošovský a nynější generální ČSOB, dostali tam, kam se dostali, a s nimi mnoho dalších, dovedných a připravených totalitních pohrobků, zadělali si tak nejen na tunelování, ale také na velké, nepřehledné transfery prostředků a majetků.

Souvisí s tím i skutečnost, že si Václav Havel vybral za svého politického partnera a souputníka komunistu Mariana Čalfu.

Je vidět, že jste tu dlouho nežil a že za tu dobu, co tu občas pobýváte, jste nepochopil, že je v této zemi mnoho dovodů, malých i těch velkých, kterým žádné Vámi tak doporučované stabilní právní prostředí nemohlo zabránit, aby se zmocnili i za pomoci bank a podivných úvěrů, nepředstavitelného majetku. Všechny ty Junky, Charouze, Chrenky, Kellnery, Babyše a mnoho dalších, méně známých dovedů, byste neměl tolik podceňovat.

Měl byste vědět, když chcete být prezidentem, že po dlouhé době nesvobody nabytá svoboda otvírá brány nejen tomu, co považujeme za slušné, přijatelné, respektu hodné, ale hlavně všemu tomu, co bylo čtyřicet let potlačováno, tedy možnosti dopřát si všeho, čeho si jakžtakž mohla užívat jen komunistická vrchnost. Utrhnout, co můžeš, vzít si co nejvíc z toho, co zbylo.

Jak jste to vlastně radil ministrům Špidlovy vlády a přitom neviděl, že jeden člen této vlády se opakovaně a vytrvale dopouští zneužívání svých pravomocí, zřejmě i korupčního jednání monstrózních rozměrů?  Jak je možné, že Vás, coby prosazovatele silného právního prostředí, nijak neznepokojuje, že se bývalý ministr vnitra a expředseda socialistické vlády, které jste radil, stane tak říkajíc přes noc, „legitimně“ stamilionářem, když z dřívějšího daňového přiznání se dá dovodit, že měl „holý zadek“.

Transformace české ekonomiky a celé společnosti určitě neproběhla ideálně a bez chyb. Jak by také mohla, když tu dříve po dobu čtyřiceti jedna let vládla všemocná bolševická mafie, která pokřivila nejen lidské charaktery a vztahy, ale i veškeré hodnotová a mravní měřítka. Připomínáte mi inženýra lidských duší naruby, a takového mluvku já sám za sebe na Hradě nechci. Nejsem zastáncem Václava Klause a umím si představit řadu českých osobností, které by ho důstojně nahradily. Nikoli bývalé ministry zahraničí ani servilní celebrity. Skutečné osobnosti, o kterých však národ neví, neboť se nikde nepředvádějí a nemají potřebu tajtrdlíkovat v mediích, neboť netrpí komplexem méněcennosti. Avšak než prezidenta za každou cenu, to pak raději toho stávajícího, neboť volba prezidenta by neměla být reinstalace toho stávajícího, ale volba toho nejlepšího, co národ má. Nikoli antiklaus, ale osobnost, která bude důstojným nástupcem Masaryka, Havla a Klause. Ne trapná figurka, za níž stojí finanční loby, která se i takto chce politicky prosadit.

Neporadil jste snad právě Vy socanům (nepleťte se, nejsem stoupenec ODS ani jiné politické strany) ten skvělý počin „svěření“ majetku IPB do rukou ČSOB, kam si tehdejší většinový vlastník stát,  potažmo ČSSD, instaloval nynějšího generálního ředitele, nyní již zahraničního bankovního domu?

Pokud byste chtěl při svém úsilí o to dostat se na Hrad, na popud nějakého Vašeho poradce omlacovat o hlavu  Václava Klause, co dělal před listopadem, měl byste sám začít u své rodiny a skutečnosti, proč mohl Váš otec pobývat v Nigerii a i jinde, a jaké měl vztahy s komunistickou "diplomacii". Sám jste na sebe prozradil, že jste v době, kdy Vaší rodiče byli již v zahraničí, přesněji dle tehdejší terminologie v kapitalistické cizině, zcela určitě ne jako turisté, ale vyslaní totalitním státem, měl  trvale výjezdní doložku. Na rozdíl od Vás většině tu žijícím paměť stále slouží a víme, jak bylo i v roce 1968 obtížné obdržet onen kouzelný papírek, výjezdní doložku. Vy si to asi nepamatujete a pokud ano, tak zcela určitě prizmatem chlapce rodičů, kteří směli na rozdíl od ostatních za „plotem“ jezdit do světa. Věřte, že ze mne nehovoří závist, nemám co bych Vám záviděl! Mám skvělou rodinu a množství přátel, úžasné děti, s nimiž se nemusím konkrétněji chlubit jako Vy se svými. Žil jsem a žiji bohatý a smysluplný život (i když bez příjmů, jaké máte Vy) a to i přesto, že jeho převážnou část jsem prožil v totalitě. Chci Vám jenom připomenout, kým jste a že to, že jste dělal Václavu Havlovi a ministrům Špidlovy vlády poradce, či jiných vlád kdekoli na světě, Vás nijak nekvalifikuje být prezidentem této země. Jste jen poradce.

I sama skutečnost, že jste na domněnku, že dosažením funkce prezidenta České republiky byste dosáhl ve svém životě kariérně nejvýše, jste konstatoval urážlivě pro občany, kterým chcete být nejvyšším představitelem, že až zas tak moc význačné to není. To může říci jenom hlupák nebo nafoukanec.

Měl jsem Vás za inteligentního, emancipovaného, zkušeného a  vzdělaného člověka. Ve shodě s ekonomem Pavlem Kohoutem jsem nucen konstatovat, že  Vaše ctižádost a vidina toho, že byste se mohl stát prezidentem ČR, Vám zcela určitě zatemňuje mozek. Škoda, člověk by neměl plýtvat tím, čím byl obdařen a měl by zvelebovat a chránit to, co jiným dáno nebylo.

Stále máte čas se zastavit, vzít rozum do hrsti a dělat to, co snad skutečně umíte.

S přáním tělesného a duševního zdraví

John Bok

 

(Reakce na článek „Václav Klaus nemluví pravdu“, který dne 1.12.2007, autor Jan Švejnar uvedl na svém blogu :         http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-svejnar.php. Dostal jsem se k němu čistě náhodně dne 15.1.2008. Náhodně proto, že ten člověk mne v podstatě nezajímá, či přesněji zajímá potud, pokud se chce stát českým prezidentem.)