Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, ročník XII, červenec 2008                  Revue Fragmenty je denně aktualizovaná, tisková podoba je její podmnožinou.

 

 

NOVINKY

CENÍK inzerce

ANOTACE

HLAVNÍ STRANA

Perspektivy ekonomikyZdravotní politikaNF Klausových

 

 

Dubnové číslo revue klikněte na obrázek:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Usnesení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ilustrace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Iniciativa  D.O.S.T.  hájí tradiční mravní hodnoty

Ivana Haslingerová

Nikdy v celém svém životě jsem se netajila odporem ke komunistům, ale za skutečný lidský odpad jsem vždy považovala anarchisty. Jejich metody hájit zvrácené bolševické ideje pomocí Molotovových koktejlů  je v mých očích řadily a řadí na úroveň islámských teroristů. Pokládala jsem tedy vždy za čest být jejich ideovým nepřítelem. Docela mne tudíž potěšilo, když jsem se od přátel dozvěděla, že tato podivná skupina vydává server Antifa.cz, který dne 6. ledna v článku s příznačným názvem "Stejně vás D.O.S.T.anem..." vyhrožuje nejen slušným pravicovým poslancům, ale i Fragmentům a mně osobně a že bych podle mínění mých přátel měla na to reagovat. Poprvé v životě jsem tedy klikla na tento anarchistický server a nestačila jsem se divit, jak vůbec ještě po 18ti letech od pádu komunismu mohou existovat taková individua s takovými názory a s tolika nenávistí, a to nejen vůči politikům ODS, ale i politikům KDU a dokonce i ke kněžím.  Do jedné hromady semleli jména lidovecké senátorky Ludmily Müllerové, poslankyně ODS Evy Dundáčkové, kněze Zbigniewa Czendlika, ministra Cyrila Svobody,  poslanců ODS Zdeňka Proseka, Josefa Ježka,  Petra Plevy, Juraje Ranince a Karla Tejnory. Hovoří o jejich "naprostém cynismu nebo naopak  totální pomatenosti, politické obojakosti  a klerofašismu". Po tomto úvodu jsem pokládala za zbytečné číst dál. Jejich metoda sporu je ryze komunistická. Byli to totiž právě komunisté, které nezajímaly názory, ale lidé, kteří tyto názory vykládali. A byli-li to "zkorumpovaní intelektuálové ve vleku světového imperialismu, hlásné trouby amerických kapitalistů", pak už to samo byl pádný důvod, proč tyto názory odmítnout. Jako vědecká pracovnice jsem se naučila posuzovat myšlenky jako takové a nikdy mne nezajímalo, kdo je právě říká. Po této úvaze jsem v tom plátku četla dál a opravdu nelituji.

Zjistila jsem, že tito podivní lidé odsuzují, že se některým politikům nelíbí “plíživá ideologizace veřejného života šířená z Evropské unie, která má být v souvislosti s „antidiskriminační“ agendou vnesena i do českého právního řádu." Nesouhlasí s tím, že "cíle, k nimž nová ideologie směřuje, jsou sice nejasné, její výše uvedené projevy nicméně dokazují, že je principiálně neslučitelná jak s kulturními a duchovními hodnotami západní civilizace, tak se základními občanskými právy a svobodami, k nimž se ve svých konstitutivních dokumentech hlásí ČR i EU." Rovněž se jim nelíbí, že kdo sleduje výše zmíněné trendy, ten "nemůže pochybovat, že tu má co dělat s poměrně ucelenou doktrínou, jež se projevuje zejména nekritickou vírou v tzv. „společenský pokrok“, resp. přesvědčením svých stoupenců, že právě oni jsou jeho nositeli, chronickou nedůvěrou vůči většinové společnosti a nepřehlédnutelnou snahou o rozbití tradičních sociálních vzorců a struktur, které tato doktrína vnímá jako konkurenční a „zpátečnické“ (rodina, národ a pod.).” Nechápou, že se někdo může podepsat pod to, že "uznává rodinu, založenou na manželském svazku muže a ženy, za základní výraz lidské sounáležitosti a odmítá snahy o její demontáž, že uznává nestejnost a komplementaritu muže a ženy a odmítá shora řízený program bezpohlavní společnosti a že uznávám relativní hodnotu různých lidských kultur a odmítá snahy o jejich umělou nivelizaci za účelem utvoření jediného multikulturního "světového názoru". A už vůbec jim není jasné, jak s tím mohou souhlasit i vzdělané ženy.

Až sem by to bylo ještě pochopitelné. Názorů oponujících konzervativním pravicovým hodnotám společnosti slyšíme dnes a denně bezpočet i ze seriozních sdělovacích prostředků. Je ale příznačné pro ultralevicové anarchistické myšlení, že mu nevadí ani tak, že s výše uvedenými názory obsaženými v petici D.O.S.T.(Důvěra, Objektivita, Svoboda, Tradice) někdo souhlasí, ale o to, KDO si dovolí s nimi souhlasit. Že kádrují, KDO podepsal petici a nezajímá je, PROČ to udělal. Vadí jim, že se mezi signatáři objevují známé tváře významných politiků i osob z kulturní sféry a dokonce rozebírají i na jakých webech je umístěna. Nelíbí se jim dokonce i to, že jejím úplně prvním petentem je bývalý ředitel vysoce prestižního Občanského institutu, dnes ředitel Institutu svatého Josefa, Michal Semín. Podle nich je to "ultrakatolík" a už jen to  má zřejmě odradit slušné občany, aby mu podali ruku, natož aby se k jeho názoru přidali. Přitom sám pojem "ultrakatolík" je zcestný. Buď člověk v Boha věří nebo nevěří. Nemůže přece polověřit nebo věřit ultra. Takže je buď věřící v Boha nebo naopak slepě věřící v to, že Bůh není, tak jako oni. A to se týká nejen víry katolické.

Je vlastně dobře, že každého ze signatářů podrobně prokádrovali, uvedli, co kdy publikoval a čím byl a je. Tím mezi nimi udělali nechtíc jakousi seznamku. Sama jsem mnohé věci uvedené Antifou o nich nevěděla a o to víc si cením, že se mé jméno ocitlo na tak noblesním seznamu od výše jmenovaných poslanců ODS po  známého pravicového ekonoma Karla Kříže. A pokud pokládají pánové z Antify náši revui Fragmenty za "proklasouvský fanzin", pak to pokládám nikoliv za urážku, jak se naivně domnívají, ale za poklonu.

Symbolické je, že komunistické Právo, které se ke kritice přidalo, stejně jako Antifa text petice nezveřejnilo. Je to logické - vždyť právě toto Právo, tehdy ještě s přívlastkem "Rudé" kdysi stejným způsobem bojovalo proti Chartě 77 aniž občany seznámilo oč v ní jde, tak i nyní bude bojovat se zlými klerikály a ultrapravičáky, aniž občanům sdělí, proč. Pěkně to vyjádřil Ladislav Batora v dopisu redakci: "Hezky tu patálii těch radikálů a extrémistů z ODS 9. ledna Rudé právo na str. 5 uchopilo. Jen co je pravda. Zcela profesionálně - jen k věci, žádné takové ty obvyklé osobni výpady. Zkrátka - tak, jak to má v té naší postmoderní občanské společnosti být. Jen mi z toho článku není jasné, kdy vlastně Rudé právo zveřejní text té zlopověstné petice. Když minule konečně publikovali Několik vet, tak už bylo pro režim DOST pozdě... S národně konservativním pozdravem:Každá změna je k horšímu!"

O tom, že nejednáme, jako výše uvedená periodika, svědčí to, že jsme petici i s rozborem opublikovali ještě dříve, než jsme ji spolu s vydavatelem Jiřím Pancířem podepsali - viz článek: "Odmítáme se rozplynout v tavícím kotlíku vykořeněného kosmopolitismu". Z článku plyne, že občanská iniciativa  D.O.S.T.  hájí občanské svobody a tradiční mravní hodnoty a odmítá zavádění antidiskriminační legislativy podle diktátu EU. Mj. v ní stojí:

* Uznáváme hodnotu národa a vlasti jako konstitutivní prvek utváření lidské osobnosti a odmítáme se rozplynout v tavícím kotlíku vykořeněného kosmopolitismu.

* Uznáváme hodnotu autentického náboženství a odmítáme jeho řízené odstraňování z veřejného života, ale také jeho zneužívání pro nenáboženské cíle.

* Uznáváme západní, anticko-křesťanské kořeny naší tradiční kultury a odmítáme její účelové „úpravy“ v duchu tzv. politické korektnosti.

* Žádáme  proto vrcholné české politiky, aby se postavili za obranu občanských práv a svobod, a to i ve vztahu k orgánům EU.  

* Žádáme české žurnalisty, aby důsledně usilovali o objektivitu bez diskreditujícího nálepkování odpůrců nové ideologie jako tzv. extrémistů, ultrapravičáků.

* Žádáme české soudní orgány o důslednou obhajobu svobody a to zejména  o její omezení v souvislosti s tzv. antidiskriminačním zákonem....

 Zejména nyní, kdy premiér dnes 13. prosince 2007 podepsal v Lisabonu druhé znění Evropské reformní smlouvy, která není ničím jiným než než Euroústavou II a která nás zavede již definitivně do Evropského superstátu je bití na poplach proti její ratifikaci velmi důležité a je skvělé, že se našli nejen občané, ale i politici, kteří bijí na poplach.