Premiér nemůže bez národního referenda navrhovat odškodnění sudetským Němcům

Filip Kousal

Když jsem se dozvěděl tuto šokující a do nebe volající zprávu, málem mi prasknul žlučník. Co jsme to proboha za národ, když tu necháme vládnout patolízaly a prospěcháře, nebo snad módně řečeno lobysty typu pana premiéra Paroubka, který nejspíš úplně zapomněl, že to byli právě sudetští Němci, kteří rozbili naší fungující a prosperující republiku, že to byli právě oni, kdo stupňovali své neopodstatněné a nesmyslné požadavky, které jim diktoval sám Hitler a naše vláda ochotně plnila, aby tak zabránila válce s Německem. Veškerá snaha ČSR na mírové řešení se však ukázala naprosto zbytečná. Právě ti sudetští Němci, kteří vyháněli a vraždili naše občany po záboru pohraničí v říjnu 1938 a po celou dobu tzv. "Protektorátu Čechy a Morava“, byli těmi nejfanatičtějšími nacisty a většina z nich byla dobrovolnými členy Henlainovy sudetoněmecké strany, neboli odnoží NSDAP na našem území. Není tajemstvím, že s těchto lidí se díky svým znalostem poměrů v tehdejší ČSR stávali příslušníky tzv. Gestapa, neblaze proslulé a obávané tajné policie, která terorizovala, mučila a vraždila naše občany. První republika byla k těmto  Němcům až s podivem více než otevřená a tolerantní, což byla zcela jistě chyba, která nás stála slibnou budoucnost. Jen mne zamrazí, kdyby tato pro Německo „prohraná“ válka dopadla jinak, a to totální likvidací nejen našeho národa!

 Kdo odškodnil naše občany za příkoří, které mu způsobil německý národ, který se dnes pomalu, ale jistě staví do role oběti války!? Toto drzé tvrzení už po válce předpověděl druhý prezident Dr. Edvard Beneš a zároveň varoval, že pokud toto svět dovolí historie se může a bude zcela jistě opakovat. Prezident Beneš měl nakonec pravdu a jistě by se otáčel v hrobě kdyby viděl, jak naši zástupci šlapou po ideálech, za které naši předci pokládali oběti největší, své životy, abychom my mohli v klidu žít. Otázka tzv. Benešových dekretů, by měla zůstat zcela nedotknutelná a jakékoli důvody k řešení jsou neopodstatněná a pro národ zcela nepříznivé. Tzv. poválečný odsun, byl jen logickým vyústěním současné situace a historicky se ukázal, být správným řešením etnických a jinak neřešitelných problémů. Tento odsun byl jen malou odplatou za vše co jsme si vytrpěli jako národ.

Jedním s těch nejznámějších sudetských němců byl např. K. H. Frank, blízký spolupracovník zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě SS-obergruppenfuhrera R.Heydricha a po jeho atentátu se stal hlavním organizátorem vyvraždění Lidic a Ležáků. Když vzpomenu tolika padlých a umučených za svobodu naší vlasti, nepočítaje poválečný vývoj díky, kterému naše republika padla do lůna bolševismu. Jak si může někdo jako pan Paroubek vůbec dovolit za náš národ navrhovat odškodnění, někomu takovému, aspoň bez národního referenda, které si taková věc zasluhuje. Tohle je jako kdyby rodina zavražděného odškodňovala vraha a ještě se mu omlouvala za to, že mu oběť přišla do rukou. Nejhorší na tom je, že Český národ je ke všemu už tak lhostejný, že se tento demagogický krok, nakonec podaří uskutečnit. Před lety byla mezi ČR a Německem uzavřena Česko-Německá deklarace. V případě sudetských Němců se jen potvrdilo osvědčené rčení, které zní: “Nastavíš mu prst a utrhne ti ruku!“