ZNOVUNALEZENÍ STARÉ KRÁLOVSKÉ HROBKY V KATEDRÁLE SV. VÍTA

Mgr. Jana Maříková-Kubková

Tým odborníků vedený pracovníky Archeologického ústavu AV ČR objevil po mnohaletém bádání a za pomoci nejnovějších technologií pod hlavním oltářem chrámu sv. Víta místo původního uložení ostatků českého krále a římského císaře Karla IV. Existenci staré královské hrobky zmiňují některé archiválie a historické rukopisy, její znovuobjevení pro současnou generaci, tedy přesná lokalizace a nahlédnutí do jejích prostor, však proběhlo až v březnu letošního roku po pětileté přípravě. Již nyní je zřejmé, že se jedná o nález velkého významu, na výsledky výzkumů i odpovědi na mnohé otázky však bude nutné počkat minimálně několik měsíců.

 Oltářiště katedrály, kde byla hrobka nalezena, foto: M. Frouz:

Zmínky o staré královské hrobce se v literatuře vyskytují opakovaně, její přesná podoba a poloha ale nebyly známé. Před pěti lety, v roce 2000, byl v Archivu Pražského hradu objeven konvolut plánů od architekta Josefa Mockera, na kterých jsou zakresleny dvě různé hrobky pod hlavním oltářem v chóru katedrály sv. Víta; v jednom případě se pravděpodobně jedná o dokumentaci stavu, v druhém o návrh na neuskutečněnou rekonstrukci. „Nedestruktivní průzkum chóru byl v této situaci jedinou možností, jak Mockerovy plány ověřit. Pro tento účel se v archeologii hojně používají geofyzikální metody, které využívají rozdílných fyzikálních a geomechanických vlastností svrchní vrstvy zemské kůry a vyhledávaných archeologických objektů,“ vysvětlila postup ověřování plánových podkladů vedoucí výzkumu Mgr. Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu AV ČR v Praze.

V letech 2001, 2002 a 2003 se pod vedením Archeologického ústavu AV ČR uskutečnila řada měření, nejdříve metodou mikrogravimetrie (dr. Jan Mrlina z Geofyzikálního ústavu AV ČR) a termometrie (ing. Roman Křivánek z Archeologického ústavu AV ČR, Antonín Majer), s nimiž lze proměřit celou zájmovou plochu. Doplňkově byla použita i metoda elektromagnetická, která však byla omezena železnou konstrukcí oltářního stolu (Roman Křivánek).

PRŮBĚH VÝZKUMU

Dne 18. března tohoto roku bylo na základě geofyzikálního průzkumu vytipováno vhodné místo vrtu, vyňata dlaždice a proveden vrt o průměru 3,8 cm. Do něj pak byla spuštěna digitální barevná videokamera, umístěná na robotické teleskopické ruce s dosahem více než čtyři metry z osy vrtu. Pro zaměření byla použita kombinace polární metody s užitím laserové techniky a průsekové fotogrammetrie. Autory metody měření, technického zabezpečení a veškerých výpočtů jsou geodeti táborské firmyGeo-cz.Dne10. května bylo do vrtu znovu spuštěno zařízení modifikované na parametry hrobky, bylo zpřesněno zaměření a odebrány vzorky dřev, látek a provedeny stěry.

„Hrobka je tvořena dvěma komorami o půdorysu nepravidelného obdélníku, které jsou situovány pod chórem. Zabírají prakticky celý prostor mezi hlavním oltářem a oltářním stolem a leží za sebou, na ose západ–východ,“ pokračuje Jana Maříková-Kubková.

JAK VYPADÁ INTERIÉR HROBKY?

Východní komora je velmi nepravidelná, což je patrné pouhým okem. Východní stěna této komory je u paty klenby dlouhá 3,74 m, severní 4,63 m, západní 3,78 m a jižní 4,71 m. Vrchol klenby je při západní stěně 2,82 metru nad podlahou, podlaha, tvořená cihlami kladenými do malty, se směrem k východu zvedá o 0,12–0,15 cm.

Oko kamery ukázalo na několika místech stěn poměrně hrubě opracované pískovcové kvádry, někde jsou cihlové vyzdívky. K východní zdi komory je přisazen cihlový pilíř podpírající novogotický oltář. Západní komora má relativně pravidelný půdorys, na šířku měří 2,4–2,5 metru, dlouhá je 6,2 metru.

Axonometrický zákres hrobky

OBSAH OBOU KOMOR

Kamerou bylo prozkoumáno i vybavení obou komor. Ve východní se vedle podpěrného pilíře nacházejí dvě dřevěné schrány s kosterními pozůstatky. Oko kamery zabralo také oválnou nádobu z mědi či bronzu s víkem, o velikosti 0,47 x 0,6 metru a výšce 0,2 metru. Stojí těsně u pilíře a na jejím víku je položena menší válcovitá nádoba také z mědi či bronzu. V její vrchní části je patrné poškození (po odtržení víčka?). Dno nádoby pokrývá tmavá hmota asfaltovitého charakteru. Jde o kanopu, tj. nádobu, v níž se uchovávaly orgány zemřelého, nejčastěji srdce a mozek.

Na obrazovce byly viditelné i další fragmenty rakví s kosterními ostatky, ve východní komoře sahají až do výšky cca 0,8–1 m. U severní stěny jsou shromážděny zhruba do metrové výšky kaskádovitě poskládané zbytky převážně barokního kování, štítků a dalších ozdob.

Atmosféra při prvním nahlížení do hrobky, foto: S. Novotná

Při jižní stěně západní komory jsou přistaveny dvě poměrně rozměrné truhly z dřevěného masivu. Jedna má půdorysné rozměry 2 x 0,8 m, čelo je vysoké 0,74 m, bočnici má odpadlou. Čelo zdobeno není, na vrchní desce ale vidíme šest dekorativních štítků. „Druhou truhlu jsme nemohli lépe prozkoumat, leží až příliš daleko od osy vrtu a kamera k ní už nedosáhne. Zdá se však, že je obdobného charakteru jako truhla první,“ popisuje obsah západní komory Jana Maříková-Kubková. „Tyto poměrně rozměrné schrány zřejmě druhotně posloužily k úschově rozpadlých prázdných rakví. Při průzkumu se nepotvrdilo, že by obsahovaly kosterní pozůstatky.“

Jde bez pochyby o původní královskou hrobku, kterou Karel IV. vybudoval pro sebe a svou rodinu. Do královské krypty byli nadále pochováváni čeští králové, v 16. století pak panovníci z rodu Habsburků. Asi v roce 1576 byla v lodi před chórem zahájena výstavba nové podzemní hrobky zvětšené o nadzemní mauzoleum a všechny ostatky ze staré hrobky sem byly přeneseny. Nová hrobka prošla úpravami na konci dvacátých a na začátku třicátých let 20. století a je přístupná v rámci prohlídky katedrály.

Do staré hrobky byli nadále pohřbíváni příslušníci vyššího kléru, členové Metropolitní kapituly u sv. Víta, v 18. století i několik arcibiskupů. Od konce 18. století do poloviny 19. století zřejmě používána nebyla a v šedesátých letech 19. století, kdy se v srpnu roku 1873 prováděly spěšné stavební úpravy chóru pro oslavy 900. výročí založení kapituly, byla vyčištěna a sanována. Pak se její stopa ztrácí, aby se po dlouhých 130 letech opět objevila.