|
| Obměna exponátů v Příběhu Pražského hraduMilena Bravermanová
Pohřební plášť Jana Zhořeleckého Lucemburskou gotiku v Karlově síni na hlavní trase obohatí unikátní pohřební roucho posledního syna Karla IV. a Elišky Pomořanské Jana Zhořeleckého. Tento plášť byl v době smrti Jana Zhořeleckého (tj. v roce 1396) ušit z ne-vzorovaného hedvábného sametu, dove-zeného pravděpodobně z Itálie či Španělska. Protože tento Lucemburk nebyl panovníkem, byl pohřben v módním svět-ském rouchu – detaily zpracování (ledabylé krejčovské zpracování a chybě-jící podšívka) svědčí o šití ve spěchu, což bylo pravděpodobně dáno i neočekávanou smrtí Jana Zhořeleckého. Ojedinělost textilního exponátu je kromějasného dokladu dobové módy odpovídající přelomu 14. a 15. století i v sou-časném vystavení v trojrozměrné podoběna figuríně,kdenejlépevynikneneobvyklý tvar – česky nazývaný „chodící sukně“, jinak houppelande. Nosil se přepásaný a doplněný límcem a kožešinami. Pohřební roucho abatyše Roudnické , foto: M. FrouzDruhé roucho pak doplní výjimečnou kolekci předmětů z pohřební výbavy abatyší svatojiřského kláštera – do Příběhu pohřbívání budou nainstalovány šaty abatyše Isidory Konstancie Roudnické z Březnice († 1731). Řádové šaty byly ušity z hedvábného, odshora dolů plisovaného plátna, které doplnily hladké rukávy. V souvislosti s přípravou stálé ex-pozice Příběh Pražského hradu bylov restaurátorských dílnách Správy Pražského hradu v roce 2004 konzervováno a následně vystaveno několik předmětů z hrobů abatyší svatojiřského kláštera. Při konzervování předmětů a rekonstrukci šatů poskytly odborníkům po-třebné informace o původním vzhledu dva původní náhrobky a hlavně portréty abatyší, pořizované soudobými neznámými malíři pro potřeby kláštera. Obrazy dnes tvoří součást sbírek Pražského hradu a jsou instalovány v tzv. Ústavu šlechtičen. S odborným přednáškovým cyklem představujícím témata spojená s historií Pražského hradu se všichni zájemci setkávají již celý rok, během něhož se vytvořilo stabilní publikum z řad studentů, odborníků i laiků řadících se k milovníkům hradní historie. „Členové vědeckého týmu výstavy i jejich kolegové ze spolupracujících institucí připravili chronologicky řazené lekce o prehistorii hradního ostrohu, předrománském období a počátcích Pražského hradu jako sídla vládnoucího rodu Přemyslovců. Přes budování románského hradu jsme se v letní části dostali k nástupu nové vládnoucí dynastie, k Lucemburkům, a rozsáhlým stavebním aktivitám Karla IV. – k budování katedrály sv. Víta a královského paláce,“ říká kurátorka výstavy Sylvie Novotná. „Na období vrcholné gotiky navážeme i první přednáškou podzimního cyklu, která netradičním způsobem představí stavební vývoj Starého královského paláce – naváže tak na velmi úspěšnou přednášku z letní části, která proběhla přímo v interiérech paláce za výkladu arch. Petra Chotěbora. Díky bohatosti tématu jsme stihli pouze románské a gotické podlaží, nyní budeme pokračovat v dalších patrech a měli bychom se dostat až pod střechu – tedy do krovu Vladislavského sálu a kaple Všech svatých.“ Podrobný program přednášek je pravidelně zveřej-ňován na internetových stránkách www.pribeh-hradu.cz, kde se také zájemci mohou přímo registrovat k účasti na přednáškách, případně mohou zatelefonovat na pokladnu stálé expozice na číslo: 224 373 102. Začátek přednášek v 17 hodin, vstupné činí 50 Kč. |