Zločiny totalitních komunistických režimů je nutné mezinárodně odsoudit

Jan Sammer

Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku schválilo rezoluci o "nutnosti mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů". Pro rezoluci hlasovalo 99 poslanců, 42 bylo proti a 12 se hlasování zdrželo; zhruba stejný počet poslanců se rozhodování nezúčastnil. V rezoluci se uvádí, že vláda komunistických totalitních režimů ve východní a střední Evropě byla poznamenána masivním porušováním lidských práv a že pád těchto režimů nevedl k debatě o těchto zločinech. Parlamentní shromáždění je přitom přesvědčeno, že uvědomění si historie je jednou z podmínek pro to, aby se takové zločiny neopakovaly. Parlamentní shromáždění, ve kterém má 46 členských zemí 315 poslaneckých křesel, v dokumentu uvedlo, že rozhodně odsuzuje masivní porušování lidských práv komunistickými totalitními režimy a vzdává čest obětem těchto zločinů. Na zasedání naopak nebyl přijat návrh doporučení, který rezoluci doprovázel a který vyzýval výbor ministrů Rady Evropy k některým krokům ve prospěch mezinárodního odsouzení zmíněných zločinů. Ke schválení tohoto dokumentu bylo zapotřebí dvoutřetinové většiny, které nebylo dosaženo - pro hlasovalo jen 85 poslanců, zatímco proti bylo 50 a 11 se hlasování zdrželo. Mezi kroky, k nimž nepřijatý návrh doporučení vyzýval výbor ministrů, bylo například ustavení nezávislého expertního výboru, který by analyzoval porušování lidských práv v době vlády totalitních komunistických režimů. Výbor ministrů měl také mimo jiné vyzvat vlády bývalých socialistických zemí, které jsou dnes členy RE, aby podobné komise ustavovaly i na národní úrovni. O dokumentech se hlasovalo po tříhodinové diskusi a poté, co byl jen těsnou většinou odmítnut návrh socialistických poslanců, aby byla celá věc vrácena politickému výboru rady. Socialisté měli za to, že důvodová zpráva nejde dostatečně do hloubky problému a neposuzuje ho v dostatečně širokých souvislostech. V diskusi měli hlavní slovo poslanci z bývalých komunistických zemí a mezi nimi hlavně stoupenci rezoluce. Patřil mezi ně například Miroslav Beneš z ODS, který si ještě ráno nebyl přijetím dokumentu jist, ale nakonec byl spokojen. Mezi desítkami přihlášených do diskuse, na které se nedostalo slovo, byla i česká komunistická poslankyně Kateřina Konečná. Místopředseda KSČM Václav Exner řekl, že konečný výsledek hlasování jak pokud jde o rezoluci, tak pokud jde o doporučení pro výkonnou složku Rady Evropy, tedy výbor ministrů, očekával. Prohlásil, že rezoluce svědčí o velmi rozsáhlém antikomunismu. Iniciativa socialistů, nakonec odmítnutá, podle něho vypovídá o jejich "oprávněných" obavách, že celá věc není zaměřena jen proti komunistickým totalitním režimům, ale proti levici vůbec.

V důvodové zprávě se mimo jiné uvádí, že podle "střízlivých odhadů" bylo za vlády komunistických režimů zabito 65 milionů lidí v Číně, 20 milionů v bývalém Sovětském svazu a po dvou milionech v Severní Koreji a Kambodži. Ve východní Evropě to prý byl milion lidí.