Co to probůh učí za šílené zakomplexované ženštiny na západních universitách!! ^Doporučený

sobota, dub 20 2019
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

Lví král rozhodně nevypadá jako by byl na pokraji zuřivosti

O pozitivní diskriminaci a genderismu koluje již na internetu tolik vtipů a ironických článků, že když jsem uviděla v britském deníku The Sun článek s nadpisem "Kráska a zvíře je nejnebezpečnější pohádka! ", čekala jsem, že se dočtu něco vtipně ironicky tepajícího do výuky na našich školách. Něco typu, že naši nepozorní neomarxističtí kritici zapomněli zakázat Máchovi Cikány či Černouška Aliho, ale bohužel bylo to míněno vážně. Expertkami byly docenty anglické university přednášející humanitární studia a pohlaví a sexualitu Laura Coffey-Glover a Victorie Cann, které kritizují nejen výše uvedenou pohádku, ale dokonce i Sněhurku a sedm trpaslíků a podle kterých je pro děti nebezpečné dokonce i sledování klasických animovaných pohádek od studia Disney. V příbězích se podle nich vyskytuje rasismus a stockholmský syndrom.

Trpaslíci jsou podle paní docentek chudáci, protože nejsou vysocí a atraktivní jako princ. Takže i dkyž mají práci a jsou hodní nemohou se stát idolem Sněhurky. Sněhurka je užitečná jen vařením a uklízením pro ně, čímž snižuje úroveň ženských rolí ve společnosti a ukazuje to, že starší svobodná žena není nikdy úplně šťastná, pokud ji nějaký fešný princ nevysvobodí a čeká pouze na to až se zamiluje.

Zakomplexovaná stárnoucí ženština Sněhurka čeká uprostřed zakomplexovaných a nešťastných trpaslíků na prince...

A něžná pohádka, která po staletí učí děti nedat na první pohled, ale na duši člověka, je prý nejnebezpečnější pohádkou vůbec, protože Lví král je zvíře a zvířata se pokaždé cítí na pokraji zuřivosti. Navíc prý bagatelizující tzv. stockholmský syndrom, kdy se zajatá kráska zamiluje do svého únosce kvůli jejich přežití. Paní docentky objevily v pohádkách dokonce rasismus, neboť Lví král má tmavší barvu pleti respektive srsti. Barva srsti je prý důležitý faktor toho, jak je dobro a zlo ve snímcích reprezentováno a to je škodlivé pro sebeúctu lidí s tmavší barvou pleti. Jsem zvědava co by říkaly našemu černému vlčákovi, to budeme muset odbarvovat své pejsky, aby nás nepokládaly paní docentky za rasisty?!

Zlo bylo vždy presentováno jako temná a nebezpečná síla a ti kdo ho působili jako temné zrůdy, čerti...

V rozhovoru pro magazín Wired zase americký autor sci-fi románů Andy Duncan označil knižní sérii Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena za rasistickou. Nelíbí se mu totiž, že jsou v knihách popsány postavy skřetů jako ošklivá černá šikmooká a nepřitažlivá stvoření. Jako kanibalistické stvůry toužící po vraždění, zatímco hodní hoši jsou bílí. Je prý lehčí démonizovat protivníka, než se snažit pochopit, co ho k jeho jednání vede. Skřety přirovnává k uprchlíkům, kteří prý také nemají na výběr a dělají to, co musí, tj. když nejde překročit hranice legálně, musí to provést nelegálně. Duncanovi se nelíbí, že jsou v pohádce některé rasy či dokonce národy považovány za horší a pokud tyto myšlenky převezmete, může to mít velmi nebezpečné dopady na naše děti i na naši společnost.