Narodila se jako dcera luteránského pastora v Hamburku. Na podzim 1954 se její rodina přestěhovala do NDR, do Quitzowa, kde její otec nastoupil i za komunistů na místo faráře. Od roku 1961 studovala Vyšší polytechnickou školu a začátkem sedmdesátých let vstoupila do FDJ - Svazu svobodné německé mládeže, Freie Deutsche Jugend - jednotné masové mládežnická organizace v bývalé NDR. Roku 1973 absolvovala fyziku na Univerzitě v Lipsku. Poté pracovala jako vědecká spolupracovnice na Institutu fyzikální chemie Akademie věd NDR a stala se sekretářkou FDJ pro agitaci a propagandu. Po volbách do lidové sněmovny se stala druhou mluvčí poslední vlády NDR…
Zmíněný “souboj” na dálku začal už před zhruba deseti roky, kdy euroskeptik Klaus „dělal potíže“ Německu i Francii, Španělsku a dalším fanatikům Lisabonské smlouvy a eurozóny. Připomeňme si citace těchto dvou bouřlivých protagonistů, jichž se v průběhu posledních let “dopustili”…
“I jako nečlenové eurozóny pozorujeme s velkou obavou její problémy, které byly dávno zřejmé a v podstatě nevyhnutelné, protože to byl od počátku chybný projekt,” řekl Klaus, který je dlouhodobým kritikem některých klíčových konceptů Evropské unie. “Vytvoření společné evropské měny nebylo v žádném případě nutností, a jak dostatečně ukazuje realita posledních let, nebylo ani prozíravým krokem,” dodal.
Symbol bohaté eurozóny... Foto: Břetislav Olšer
„Celá naše evropská transformace je založena na myšlence diktovat. Společná evropská měna je rovněž založena na myšlence politického diktátu stejně jako za našeho dobrého komunismu. Euro je politickým cílem politiků více než cílem občanů z daných zemí,“ zdůrazňoval a zdůrazňuje již 14 let prezident Václav Klaus. V srpnu 1966 na Evropském ekonomickém fóru v Alpachu a v září ve Washingtonu před ukvapeným přijetím eura varoval a předpovídal, že odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi budou zdrojem budoucích konfliktů při jeho zavedení. Viz. ekonomický stav zemí jako je dnes Řecko, Španělsko, Itálie, Portugalsko…
Koncem září 2011: Euro podle prezidenta Václava Klause přežije nynější dluhovou krizi v eurozóně, Evropa za to ale zaplatí hospodářskou stagnací. Klaus to řekl na přednášce během své návštěvy hornorakouského Lince. “Podle mého názoru euro neztroskotá, protože do něj bylo investováno mnoho politického kapitálu,” uvedl Klaus před zástupci podniků a studenty. Dodal, že za udržení jednotné měny Evropa zaplatí slabým ekonomickým růstem.
Před novináři pak řekl, že zachování Evropské měnové unie, jejíž členy je 17 zemí včetně Rakouska, Německa nebo Slovenska, přijde Evropu draze. “Euro nás bude stát strašně moc, nejenom v přesunech peněz ze severu na jih Evropy, ale daleko víc v tom, že Evropa prožije desetiletí naprosté stagnace,” poznamenal. “Já jsem bohužel přesvědčen o tom, že to bude ztracená dekáda pro Evropu. To se nedá vůbec srovnávat se sumou peněz, která se půjčí Řecku,” upozornil…
A ejhle; uplynul měsíc a paní Markelová objevila už poněkolikáté Ameriku, když sebevědomě prohlásila, že "Eurozóně bude trvat nejméně deset let, než se jí podaří vypořádat se současnou dluhovou krizí." Řekla to jen den po skončení summitu G20 ve francouzském Cannes, kde se zástupcům eurozóny nepodařilo získat finanční podporu od ostatních zemí světa. “Zabere to nepochybně dekádu, než se ocitneme v lepší pozici,” řekla Merkelová s tím, že rozhodně nečeká rychlý konec krize.
Nepřipomíná vám tento výrok něčí slova? A jedeme dál. Klaus před měsícem v rozhovoru, který zveřejnilo Právo, řekl: “Neviním Řeky. Každá země by mohla sama volit, zda bude žít na půl plynu, čtvrt plynu, nebo na plný plyn svých možností. Sama by mohla říct: my budeme víc hodin sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, anebo víc pracovat. Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem.”
Řecký premiér Papandreu jako každá potrefená husa ihned ostře zareagoval, nazval Klause dobře známým Antievropanem, který dává na obdiv svoje populistické antievropanství tím, že uráží Řeky, když prý tvrdí, že jen pijí svoje ouzo a užívají si, zatímco Češi tvrdě pracují… Merkelová jako hlavní boss(ka) EU okamžitě při schůzce s řeckým premiérem ukázala svoji submisivnost: “Jestliže je v sázce stabilita eura a zkušenosti posledních několika let říkají, že obtíže jedné země ohrožují naši společnou měnu, pak nás to zavazuje prokázat solidaritu. Poskytneme z německé strany veškerou požadovanou pomoc, aby se obnovila důvěra v Řecko…”
A další shoda s Klausem, ovšem s rozdílem mnoha let. “Masová migrace vznikla jako falešná ideologie, že je jakýsi nárok, obecné lidské právo potulovat se kdekoliv po světě,” uvedl v červenci 2005 v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes prezident Václav Klaus. Prohlásil také, že multikulturalismus je mylný a škodlivý a všichni na něj doplácíme. Pokud chce někdo imigrovat, měl by se přihlásit k úplné asimilaci v nové zemi a nezůstávat zakotven ve svém původním prostředí. O pět let později objevila objevené Merkelová.
Ostře se vyjádřila v rozhovoru o islámu a imigraci. “Multikulturalismus absolutně selhal,” řekla a dodala, že se všichni přistěhovalci musí naučit plynně německy. Nepřeje si žádný multikulturalismu, který neuznává existenci dominantní kultury. Je jasné, že bez schopnosti mluvit německy nemůže integrace v Německu fungovat, aniž by zaskřípala. Začínají se totiž komplikovat vztahy především s příslušníky islámských komunit…
Počet muslimů v Německu se v současnosti odhaduje na čtyři milióny. Může za to rovněž program EUROMED (Euro-Mediterranean Partnership), nazývaný “barcelonským procesem”, jenž počítá s přistěhováním až 80 milionů muslimů do zemí sedmadvacítky do roku 2050. Předběžný odhad těchto migrantů má vyrovnat demografický úbytek v celé Evropě. Zrada její křesťanské tradice? Vypočítavost Barrosových socialistů? Kam vítr, tam plášť, vlastně čádor a nikáb…?
Zatímní výsledek virtuálního souboje? Čtyři ku nule pro Klause.
Pro člověka vzdělaného, s přehledem, schopnostmi polyglota, který byl sice koncem 60. let v USA na několikaměsíční stáži na Cornell University, ale v době přechodné katarze minulého režimu. Je rovněž často mediálně spojován s virtuálními “dotazníky”, seznamy a neověřenými výroky, pouze se lživými hoaxy. Byl nad věcí, když po revoluci odvážně převzal nejnáročnější ministerstvo financí, o němž každý věděl, že v době přechodu z jedné ekonomické etapy na druhou, diametrálně odlišnou, je to funkce pro sebevraha. Kupónová privatizace byla toho důkazem. Někdo však musel být první v době chaosu a anarchie.
Na závěr jedna anedota:
A jedna anekdota, která se prý traduje též v bývalé NDR. Přišla Angela do nebe a svatý Petr jí říká: „Zasloužila sis nebe, tvoje sebereflexe v boji o EU byly úžasné. Máme tady ale takový zvyk, že dáváme našim klientům na vybranou. Napřed stráví týden na exkurzi v pekle, potom v ráji. Sami se můžou rozhodnout, které prostředí si vyberou…“
Angela naučená z EU souhlasila a odjela výtahem do pekla. Byla v šoku. Všude krásné prostředí, čisté ulice, nádherně omítnuté domy, všichni ji zdravili: „Čest práci, jako kancléřka jsi byla skvělá. FDJ jednička…“ A k tomu exkluzivní bary, hospody, pivo, párky, nejšumnější jinoši, pozlacené řečnické pultíky… Takové peklo se jí zamlouvalo. Pak ale musela též na týden do ráje. A zase žasla.
Nikde žádný družný život, nikdo ji neznal, nikde žádné hospody, bary, ztepilí mladíci, kuřáci a alkohol. Lidé byli k sobě slušní a zdvořilí, bavili se pouze o divadle, hudbě a literatuře, žádní rowdies, neonacisté či nepřizpůsobiví a sociálně vyloučení spoluobčané, ani poslední český disident Klaus. Prostě nuda… Po týdnu se vrátila otrávená ke svatému Petrovi: „Tak co, kde chceš trávit svoji věčnost?“ Angela pokrčila rameny: „Slíbila jsem si sebereflexi, že už budu navždy hodná, dědečku, ale pro můj východoněmecký naturel se toto intelektuální rajské prostředí nehodí. Já bych radši to peklo…“
Jak rozhodla, tak bylo. Opět celá dychtivá vlezla do výtahu, když se ale ocitla znovu a definitivně v pekle, nevěřila svým očím. Všude špína, odpadky, inverze a kouř, nikdo ji ani nepozdravil, lidé byli otrhaní a chovali se k sobě sprostě, pivo bylo teplé, párky samá šlacha, domy oprýskané, všude samý doping a než se otočila, někdo jí čorknul hodinky…
„Co se to stalo? Proč taková děsivá změna?“ ptala frustrovaně lucifera. „Děsivá změna? Tak to tady vypadá pořád, jen když jsi tu byla poprvé, byla zrovna předvolební kampaň do Parlamentu EU…“
Inu, žili, byli jednou dva prezidenti Vaškové, ale jen jednomu z nich nezbedný spolubojovník z disentu řekl veřejně před televizními kamerami: “Vašku, ty jsi prase…”
6. Listopad, 2011 – 9:58
Pozn. redakce: I když tento článek vyšel již před 4 lety je platný stáel. Proto jsme ho přetiskli. Svědčí to jen o předvídavosti bývalého prezidenta profesora Klause. Škoda, že ostatním politikům trvá vždy léta než uznají, že měl pravdu.
