Nigel Farage by určitě spíše než nevýrazný Cameron vyvedl Velkou Británii (VB) ze všeobjímající náruče EU, této bájné mořské obludy Charybdy, která požírá všechny národní kultury, stráví je a vyvrhuje jako jednolitou páchnoucí hmotu natráveného euroguláše, do kterého zahrnula do té doby Evropě cizí směry a hnutí jako multikulturalismus, islamismus, homosexualismus, ekologismus a mnoho dalších nebezpečných -ismů. A rozhodně by se pod jeho vedením neodchýlila od konzervativního pohledu na svět, jak se snaží někteří jeho odpůrci, kteří ho neznají, konstatovat. Připomeňme si proto některá fakta o něm:

Vstup Nigela Faragea do politiky

Pokud byla Konzervativní strana vedena konzervativními politiky, byl Nigel Farage jejím členem. Opustil ji až na protest proti schválení tzv. Maastrichtské smlouvy ze strany VB a v roce 1993 založil s přáteli stranu UKIP, za níž pak pětkrát kandidoval v národních parlamentních volbách a v roce 2006 byl zvolen jejím lídrem. Na tuto dobu vzpomíná pan europoslanec slovy: 

"Do doby, než jsem poznal paní Thatcherovou, jsem žil skvěle. Hrál jsem golf, chodil na party, zakládal rodiny. Pak vypukl alarm, když Thatcherová varovala před Maastrichtskými dohodami. Když jsem si přečetl podrobně jejich text, došlo mi, že po jejich přijetí budou naše zákony k ničemu. Vládu předáme Evropské komisi, kterou nevolíme, což je proti všemu demokratickému. To je již nejen nedemokratické, ale přímo protidemokratické. To mne velice rozčílilo a uvědomil jsem si, že musím něco udělat. Se skupinou podobně smýšlejících dvanácti kamarádů jsem založil "United Kingdom Independence Party" a v doplňujících volbách do EP jsme získali k našemu překvapení 48 % voličů," vzpomínal europoslanec Farage. 

Do politiky se tedy vrhl Farage naplno až díky Margaret Thatcherové, která byla podle jeho slov neskutečně statečná žena. Když nastoupila, bylo daňové pásmo v Británii 87-93 %. Dokázala změnit tyto nemravné daně tak, aby se staly pobídkou pro podnikatele zůstat v Británii.

Vstup Farage do Evropského parlamentu (EP)

Jednou z prvních věcí, kterou po nástupu do Evropského parlamentu Nigel Farage provedl, bylo, že varoval členy EP před tím, že do něj přichází mnoho bezcharakterních a přímo trestně stíhaných lidí. Prohlásil veřejně, že tehdejší francouzký komisař je obviněn doma ze zpronevěry a na zbytek života má zapovězeny veřejné funkce za své chování.

„Vyskočil proti mně tehdy maličký Francouz, ale já se nedal a dal jsem EP celý seznam lidí počínaje Mendlsonem, který byl dvakrát vyhozen z našeho britského kabinetu. Maličký Francouz, tehdejší ministr kultury Francie (Frédéric Mitterrand, synovec prezidenta Mitterranda, který měl skandál, protože napsal autobiografickou knihu podle níž platil na zahraničních cestách za sex s mladými chlapci - pozn. red.),  běhal zprava doleva jako chycené zvíře v kleci. K mému překvapení se všichni postavili na jeho stranu, říkali, že jsem ostudou EP, že se mám omluvit a nést právní důsledky. Nejlépe že by bylo mne evakuovat na nějaký ostrov jako Napoleona. Mne, který pouze upozornil na skutečné viníky!" vzpomíná na svůj vstup do evropské politiky pan Farage

Jak to bylo s volbou europresidenta

Pan Farage také s úsměvem vzpomíná, jak europoslancům stále vštěpovali do hlav, že EU vznikla proto, aby nastala rovnováha Evropy s Amerikou a Čínou a jak je důležité mít  na mezinárodních jednáních s nimi representativní osobu prezidenta na plný úvazek. Že to musí být tak impozantní figura, aby lidé ve Washingtonu i Pekingu z touhy ho uvidět blíže, zastavili v celém městě dopravu. 

"Když jsem po této masáži v parlamentě uviděl tu impozantní osobu - pana Rampuyho s charismatem mokrého hadru, který vypadal jako špatně placený bankovní úředník, neovládl jsem se a průšvih byl na stole. Když mne předseda EK pozval druhý den již na brzkých 9:00 hodin ráno do své kanceláře a když mi ani nenabídl kafe, věděl jsem, že vypuklo něco velmi vážného, nejméně nukleární válka. A když mi se starostlivým výrazem v očích oznámil, že jsem uvrhl hanbu snad na všechny evropské instituce, že se musím omluvit nejen Rampuymu, ale i EP a lidu Belgie, došlo mi, že jsem odvedl dobrou práci. Zeptal jsem se, zda je na světě někdo, komu se omlouvat nemusím, a když jsem odešel za cvakotu blesků fotoreportérů ke dveřím, znělo za mnou: "Uložím Vám nejvyšší pokutu, kterou EP může uložit!" Nicméně jsem nakonec kajícně předstoupil před EP se slovy, že se musím bezvýhradně omluvit, že jsem se včera unáhlil. Parlament ztichl a já se za urážku omluvil v tom zbožném tichu všem bankovním úředníkům. Dostal jsem pokutu desetidenního odebrání platu. Byla to nejlevnější reklama, jakou jsem kdy měl.  Mohl bych být spokojený a zasmát se všemu.Tato příhoda nicméně ukázala, že nás vedou špatní lidé. Lidé bez naděje, a proto jsme ekonomicky na pokraji propasti. A tomu se smát nedá. Proti tomu se musí bojovat!"

Kdy si Farage uvědomil, že čelí v EP opravdu bezcharakterním a špatným lidem

Nicméně přes tyto útoky na svou osobu se nakonec jednoho dne při sledování hlasování v referendech o euroústavě pan Farage přece jen u baru EP radoval. Naivně si s kamarády tehdy mysleli, že přece jen změnili EU k lepšímu, že Francouzi a Holanďané svým NE pohřbili nebezpečnou euroústavu. Z omylu je vyvedl opět maličký Francouz, europoslanec pracující pro Giscarda d´Estaigna, a to slovy: „Jen si slavte, ale je 50 různých cest, jak nakonec vyhrát!“ Tehdy si Nigel Farage uvědomil, že čelí opravdu bezcharakterním a špatným lidem. Uvědomil si, že EU není pouze nedemokratická, EU je protidemokratická a musí proti ní bojovat. Uvědomil si, že EU je mocenský nástroj vybudovaný k likvidaci svobody a demokracie. Vytiskl brožurku pro irské voliče z peněz, které měli europoslanci na to, aby tiskli letáky o tom jak je EU dobrá. A od té doby bojuje stále.

UKIP není pouze euroskeptická strana. Má v programu propracovanou i ekonomiku a obchod

 I když vlajkovou lodí  Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP), s níž šla 7. května 2015 do voleb  ve Velké Británii a Severním Irsku, bylo vystoupení z Evropské unie (slibovala vypsání referenda o vystoupení z EU co nejdříve to půjde), navrhovala i  významné ekonomické změny, pokud ji Britové zvolí. Dalo se to očekávat od člověka, který od 18 let pracoval v City of London v oblasti bursy kovů a UKIP zakládal s kamarády od tamtéž. Po vystoupení z EU plánovala snížit daň z příjmu a omezit byrokratická nařízení, aby podniky mohly najmout více zaměstnanců. Navrhovala  rovněž velké změny v zákoně o DPH, jejíž minimální výši stanovuje pro všechny státy právě EU.  Podle Nigela Faragea by to znamenalo dokonce „daňovou revolucí“. Všechna čísla uvedená v programu si nechal UKIP překontrolovat nezávislým think-tankem The Centre for Economic and Business Research, aby bylo jasné, že UKIP neslibuje populisticky výdaje, které nebude mít jak financovat.

Kromě změn v ekonomice navrhovala UKIP i změny v imigrační, energetické a obchodní politice. Strana chtěla dále navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP, jak požaduje NATO. "Chápal jsem, že NATO a EU byly pro nás všechny a zejména pro socialistické státy kdysi pozdravem „Na shledanou Moskvě!“ EU se ale začala vyvíjet jinak, než ta, do níž jsme vstupovali. EU se vymkla kontrole. Nebylo to ale tak překvapující. Superstát EU začal být budován v pozadí již v roce 1957 Římským kongresem. Jeho strůjce Monet nakonec přiznal, že se superstát EU již od té doby budoval za železnou oponou. My Britové víme, co to je vést občanskou válku. Nebojovali jsme 500 let v Severním Irsku, abychom spadli do Bruselského područí," říká Nigel Farage k otázce NATA a superstátu EU. 

Podle Faragea má evropská měna několik velkých nedostatků:"Pozor na euro! Ruší suverenitu zemí!" varuje Farage. Sever EU si již prý uvědomil, že země ztratily nezávislost, a nastává tam demokratická vzpoura. Lidé si tam uvědomili, že eoropremiér není vlastníkem země, že ta patří jim. Když ještě pracoval v Evropské centrální bance, tak si tam mysleli, že Mezinárodní měnový fond je zde pro záchranu evropské měny. Nyní do něj musejí naopak státy EU pumpovat peníze, aby ho zachránili.

V hlavních bodech se tedy program UKIP podobá našim Svobodným. Je proto pochopitelné, že jejich lídr Petr Mach se po zvolení do Evropského parlamentu zařadil do poslaneckého klubu "Evropa svobody a demokracie" Nigela Faragea. A jak sdělil našemu listu "Kdybych byl Brit, volil byh UKIP." 

EU se rozpadne a nic mimořádného se nestane

"EU se rozpadne, ano, absolutně rozpadne! A nic mimořádného se nestane. Jen nás tím straší. Budeme obchodovat, já v Praze, vy v Londýně. Mezistátní smlouvy a kontakty mezi podnikateli budou fungovat dál. Švýcarsko má větší obchod se světem než celá EU a nic mu nechybí.  Od roku 1945 se svět rozkládá do stále menších jednotek a nic se neděje. I Vy jste se v ČR rozdělili se Slovenskem a nic se nestalo. EU je osamocena proti tomuto vývoji. Málokdo si už uvědomuje, co se stalo v roce 2008 na Islandu. Zhroutily se banky, měna klesla o 80 %, úroky stouply o 20 % a to si ještě Islanďané objednali sopku. Vzpomínám, jak na mne v EP jeho předseda Martin Schultz křičel, zda bych byl radši na Islandu než v Irsku. Nyní Island roste s 3% přírůstkem HDP, úroky jsou jednociferné. Odchod z EU by byl pro státy osvobozením,"  říká s hlubokým přesvědčením pan Farage.

Jediným nebezpečím rozpadu EU je podle něj, že vznikne okamžitě mezinárodní organizace, která se pod jiným jménem pokusí stát novou EU a my všichni musíme být bdělí, abychom do ní opět nevstoupili. Jiné neřešitelné nevýhody po vystoupení z EU Farage nevidí. EU vznikala původně jako zajištění toho, aby již nebyla na světě válka. EK byla konstituciována francouzskými intelektuály, kteří si stěžovali, že je Německo stále napadá. Myšlenka zabránit válce byla stejně podbízivá jako ty komunstické, že všichni budou mít všechno. EU neměla ani tak zabránit konvenční válce jako omezit francouzský a německý nacionalismus i další -ismy. Výsledkem je, že naopak tyto povzbudila a extrémismus přímo pěstuje. V  Řecku může současná situace podle pana Faragea vést jednou ke krvavé revoluci, protože nespokojenost s ekonomickou politikou EU tam vede k reinkarnaci opravdových nacistických stran. Zatímco v ostatních státech jsou to jen provokační pokusy mládeže, která ani neví, co to vlastně nacismus byl, v Řecku již taková strana vážně existuje. Je to podle něho důsledek jen a jen chybné politiky EU.

Nepotřebujeme být v EU, abychom s ní mohli obchodovat

Stalin oponenty zabíjel, EU je uplácí z jejich vlastních peněz

Nigel Farage je stejně jako Václav Klaus a Petr Mach velkým odpůrcem dotací EU: "EU to umí skvěle s tzv. evropskými dotacemi. Stalin oponenty zabíjel, EU je uplácí. Nedochází jim, že to dělá z jejich vlastních peněz. Jen Velká Británie platí denně 51 milionů liber panům Rampuymu a Barosovi," varuje pan Farage před dotacemi EU. 

Farage nechce novou vlajku, hymnu, prezidenta, policii a identitu v novém superstátě

"Nejde bez diskuse vmést lidem do tváře novou vlajku, hymnu, prezidenta, policii a novou identitu v novém státě. Nelze centralizovat ekonomické řízení na desetiletky bez jejich souhlasu. Zejména Vy Češi byste měli rezonovat při vzpomínce na komunistické pětiletky. Nicméně vzpomínám, že v roce 2004 přišlo do EP mnoho nadšených poslanců ze socialistických zemí. Po čase si je však koupil životní styl europoslanců a svůj boj za své země vesměs vzdali. Nevadí jim, že nás EU chce zbavit myšlenky myslet na národní státy. Já ale budu bojovat! Stále bojovat!" zdůraznil Farage a dodal: 

"Řecko by mělo vystoupit z EU. Řecko je chyceno v ekonomickém vězení, z něhož by mělo co nejrychleji vystoupit. Řídí ho tři cizí byrokraté, kteří říkají jeho premiérovi, co má dělat. Zatím se zdá, že se v Řecku po volbách nic nezměnilo. Udrží-li si ale Řecko euro, dojde k revoluci. Jeho dluh je o 70 % vyšší, než je schopno unést. Merkelová se Řecko snaží udržet stůj co stůj v eurozóně z obavy že odejde-li z ní, odejdou další země a padne její šílený sen. Řekové proto musejí trpět, aby zachránili ošklivý a šílený sen paní Merkelové o superstátě EU."

"Nechci centralistické ovládnutí plánování hospodářství, prohlubování společné legislativy, ovládnutí státních rozpočtů a přesun práv občanů ze státní úrovně na úroveň nadstátní.  Nechci parlamentní demokracii svěřovat někomu, jako panu Rampuymu. Hájím myšlenku stáhnout se z politické EU a nahradit ji ekonomickým spolkem zemí volného obchodu.," říká Farage.

 Farage si váží nejen Thatcherové, ale i prezidenta Klause

Niegel Farage zastává podobné názory jako náš bývalý prezident Václav Klaus: "Václav Klaus je skutečným obrem v evropské politice. Nikdy jsem nikomu netleskal ve stoje, ale jemu po vystoupení v Evropském parlamentu ano. Můj zvednutý prst by dostal Václav Klaus. Chválí ho ale i další moji kolegové. I tehdy ho chválilo 86% europoslanců i když to nedali tak masivně najevo, jako já," sdělil našemu listu pan Farage.