ZÁŘÍ
ze sbírky básní Kalendář srdce
Mé září, zase kráčíš pod Orlíkem
a jeho tiché stráně vyšíváš
zlatě a rudě, jak už je tvým zvykem
od věků, co tu u nás chodíváš.
Trochu se změnil Humpolec tvůj známý,
dálnice vzala romantiky kus,
však stejně v dálku táhnou nad střechami
nadýchlá mračna jako hejna hus
a v perutích nám odnášejí léto
(pro koho asi bude poslední?)
Ne, ani básník zaklínací větou
nezastaví krok krátících se dní
a vidí v duchu chladné vločky bílé,
jak sněžným rubáškem vše přikryjí.
Nikdy se nenavrací stejná chvíle
a dává-li ti štěstí, chytni ji
i v podzimu, abys pak nelitoval
těch listů, vytepaných ze zlata,
co po tobě dnes vítr pohazoval
dřív, než je navždy srazí do bláta.
©Kulturní komise České republiky, z.s. 16.9.2024
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
