Ovšem ještě se nestalo, aby premiéři kvůli někomu, koho ve své vládě nesnášejí, podávali svou demisi či dokonce demisi celé své vlády, a to dokonce bez porady s kýmkoliv a bez ohledu na to, kolika kolegům tím ublíží. Babička mi vždy vtloukala do hlavy jednu poučku, která mi v životě pomohla distancovat se od bezcharakterních lidí hned po jejich prvním podrazu: "Kdo jednou zradí, zradí podruhé." A Bohuslav Sobotka je zářným příkladem, že tato poučka platí. Zopakoval podraz, který se svými 27 kumpány udělal na prezidenta Zemana při prezidentské volbě v roce 2003. Tentokrát však ještě ke všemu prozradil svou bezmyšlenkovitost a zbabělost. Po oznámení své nepromyšlené demise ji zbaběle odvolal po vysvětlení odborníky, že demise premiéra je něco jiného než demise vlády. Pak oznámil, že tedy podá raději demisi vlády, protože on sám je tak úžasně neschopný, že neumí sám odvolat jednoho ministra ze své vlády. Když mu pan prezident vysvětlil, že pokud má na mysli ministra jménem Babiš, pak toho podle Koaliční smlouvy, kterou Sobotka podepsal, může odvolat, jen když s tím Babiš jako předseda koaliční vládní strany bude souhlasit. Pan Sobotka si vše náhle a bez předchozího sdělení opět rozmyslel a na Hrad přišel s tím, že si chce jen se Zemanem popovídat. Není divu, že ho pan prezident po předchozím několikadenním hysterickém cirkusu hnal z Hradu holí.
Ale panu Sobotkovi ta ostuda před národem nestačila.
A ve svém rozzuření podal žádost k panu prezidentovi na odvolání svého nejschopnějšího ministra Babiše přesto, že dobře ví, že je to proti koaliční dohodě, která byla až do této doby pro vlády závazná. Není divu, že opoziční strany se smějí tomuto chování hodného čtyřletého dítěte, kterému rodiče odmítají splnit nerealistický požadavek. Strany se smějí a baví, neb to nahrává jejich hlasům. Kdo by volil stranu, jejíž předseda mění názory ze dne na den, nemá úctu ani k jím parafovaným dokumentům, nemluvě o naprosté bezohlednosti vůči svým kolegům. Nejen prezident, kterému kdysi se svými podobně bezohlednými kumpány tak ublížil, nejen opozice, ale i mnoho občanů si toto jeho bezradné a nezodpovědné počínání už se smíchem vychutnává. Vážnou nezodpovězenou otázkou ale zůstává, proč to udělal.
Co tak neuvěřitelně vyděsilo premiéra, že bez konzultací svolal mimořádnou tiskovku s oznámením své demise?
To je vážnou otázkou. Čím ho musel pan Babiš tak vyděsit, že ho chce vyřadit okamžitě z politiky? Čemu chtěl Sobotka svou zbrklou demisí zabránit? Chtěl předejít odhalení něčeho ze své politické minulosti, něčeho co by ho jako politika stálo zbavení funkce? Hrozil mu Babiš, že nějaký jeho prohřešek jako bývalého financí už nebude dále tolerovat? Nebo provedl naopak pan Babiš tak obrovský skandál, že nad ním nelze přimhouřit oči, jako to dělal až dosud?
Všichni přece pamatujeme, že před tím si Sobotka 3,5 let spokojeně pochvaloval ekonomické úspěchy své vlády oproti té Nečasově a na veřejnosti byl kladně chápán jako člověk, který stmeluje vládu složenou z tak odlišných stran. Pamatujeme, že aby mohl s Babišem utvořit koalici, změnil dokonce během dvaceti dnů svůj postoj i k tomu, že do té doby požadoval aby se do vlády mohli dostat jen ti, co mají čisté lustrační osvědčení. Prohlásil dokonce, že "rozhodnutí bratislavského soudu v kauze Babiš dokazuje, jak je systém lustračního zákona absurdní a nespravedlivý tím, že je založen na evidenci komunistické StB a principu kolektivní viny a on že je rád, že kauza lustrací už teď nemůže být používána jako nástroj kritiky vlády." A toto by bylo bývalo vážnou překážkou pro vstup Babiše do vlády, kdyby ho do vlády nechtěl přijmout, protože veřejnost slovenskému soudu nevěřila a přijala by to.
Občan nemusí být proto právníkem, aby si uvědomil, že když odpustil pan Sobotka panu Babišovi temnou minulost agenta STB, je komické mu vyčítat emisi a nákup nedanitelných dluhopisů, který je u podnikatelů věcí normální a udělaly to podobně desítky dalších podnikatelů. (Za to, že podobné dluhopisy vydal Kalousek jako nezdanitelné za účelem zamáznutí svého špatného vedení rezortu - s ostatními politiky trojkoalice to dotáhl skoro na dva biliony státního dluhu - a tím způsobil obrovskou škodu státu, by měl být ovšem Kalousek postaven před soud. To byla machinace se státními penězi.) A to, že je Andrej Babiš miliardář vlastnící 240 podniků v ČR, dvoje mainstreamové noviny a radio Impuls, věděl přece pan Sobotka od počátku, přesto ho přibral do koaliční vlády, 3,5 roku s ním spolupracoval a chlubil se jeho ekonomickými výsledky jako svými.
Přitom sám pan Sobotka není vůbec nevinná lilie. Vzpomeňme jen, jak se svými kumpány z OKD, Pokorným a Bakalou, připravil ve funkci ministra financí 43 000 rodin horníků o střechu nad hlavou a zrušením celého hnědouhelného regionu způsobil ČR škodu 6 miliard. A což teprve kauza s obnovou elektrárny Počerady za státní peníze za Sobotkova panováni na Ministerstvu financí a pak pokus o její prodej za hubičku panu Tykačovi, který se podařilo panu Babišovi zablokovat, a který proto nebyl nikdy prošetřen. To nehovořím o tom, že jen díky ovládnutí státních zástupců vedením ČSSD se zametly pod koberec mnohé kauzy této strany.
Pokud bude tedy pan premiér koktat něco o akciích či Ptačích hnízdech, nikdo neuvěří, že by se tak ostřílený politický matador doopravdy pohoršoval nad takovými maličkostmi, jako je například koupě hezké manéže pro milovaného koně své milence.
Nechci být obviněna z konspiračních teorií, ale chování pana Sobotky v jeho boji s panem Babišem tyto otázky prostě vyvolávají. Vypadá to, jakoby chtěl odvést pozornost podivným ústavním výkladem svých demisí od toho, aby vysvětlil občanům, o co v tom případě doopravdy jde.
A protože prohavlovští redaktoři Radiožurnálu i ČT začali kauzu Sobotka-Babiš přehrávat na kauzu pomstychtivého Zemana údajně neznajícího své ústavní povinnosti a dovolávají se dokonce Ústavního soudu, napadá člověka ještě jedna myšlenka: Jakou musejí mít z tohoto přehrání Sobotkovy kauzy na Zemana radost páni Kocábové a Horáčkové, kteří chtějí být prezidenty místo něj. Ale to je na jiný článek.
