V nabitém sále Obecního domu přednášeli panelisté z velké šíře kulturního i politického spektra - politici, novináři, advokáti, kněží. Prostě vzdělaní lidé nespokojení s cenzurou a lživou politikou EU. Kromě dvojnásobného prezidenta Václava Klause to byl tajemník primase českého J. Em. Dominika kardinála Duky Milan Norbert Badal z Arcibiskupství pražského, Daniel Kaiser z Týdeníku Echo,  Miroslav Korecký z deníku MF Dnes, Karel Muzikář z advokátní kanceláře WGM.

Všemi projevy se jako  červená nit vinula myšlenka, že zastánci liberální demokracie ji  používají jako klacek na skutečné demokraty. Bylo jasné, že v panelistech i přítomných v sále nespokojenost kvasí a že čekají jenom na zápalnou šňůru této červené nitě. Věřme, že Manifest IVK bude pro ni silnou rozbuškou. 

A podle reakcí v sále, bylo zřejmé, že naši občané mají již plné zuby pokrytecké liberální demokracie a chtějí společně s Václavem Klausem začít bránit normální historicky prověřenou parlamentní demokraci před tímto moderním neomarxistickým západním zlem. Zlem, které vyhovuje ambicím pokrokářské avantgardy, která se považuje za výlučného majitele Pravdy a lásky, za šiřitele Dobra a nějaký sprostý nevzdělaný lid (demos) k tomu nepotřebuje. Ten je naopak pro ni  přímo nepřítelem. Proto taková mnohaletá snaha EU rozbít národní státy. 

Tato moderní nebezpečná levicová avantgarda složená z nejrůznějších občanských sdružení vybudovaných podle sexuálních, náboženských, etnických, genderových a dalších kritérií, jejichž hlavním pocitem je diskriminace působená většinovou společností normálních lidí, se stala uměle vykonstruovanou zrůdnou náplní politiky pod hlavickou liberální demokracie. Snaží se vnutit nevinným normálně se chovajícím občanům pocit viny a studu za to, že je pro jejich odchylky dostatečně neobdivují a vnucují jim podprahově názor, že jsou proto fašisté, xenofóbové, vykořisťovatelé, sexuální násilníci a dokonce prý i otrokáři. Dokonce se neostýchají tvrdit, že nesou neodpustitelnou vinu za minulost svých národů a za svůj blahobytný způsob života v nich. 

A co je už úplně postaveno na hlavu, tyto trpící a utlačované menšiny se dovolávají silného státu, který by je měl chránit a to i přesto, že politiky, kteří ho vedou odmítají. Vzývají namísto parlamentních volených politiků jakési nezávislé orgány nepodléhající demokratické kontrole. Kontrolu nad nimi mají provádět jejich politicky nekontrolovatelné byrokratické a aktivistické organizace NGOs, které jsou placeny z tzv. veřejných peněz, neboli peněz z daní té většinové pracující společnosti, kterou tak opovrhují. Na vydělávání peněz na placení jejich NGOs je jim dobrá.

I když byly všechny přednášky na konferenci skvělé, Badalova definice NGO liberálního demokrata sklidila právem maximální úspěch

Msgr. Badal skvěle vystihl chování  NGO liberálních demokratů podle jím sepsaného Desatera liberálního demokrata. Sklidil za to obdivuhodných šest potlesků na otevřené scéně a od Václava Klause, který je znám, že málokdy cokoliv pochválí, získal poklonu, že jeho desatero by se mělo tesat do kamene. Posuďte sami, zda si to desatero monsignora Badala zaslouží:

 Badalovo Desatero liberálního demokrata: