Pařížský summit byl šílený, ale bohužel úspěšný. I když jsou blouzniví propagátoři doktríny lidmi způsobeného globálního oteplování ne plně spokojeni, protože chtěli daleko více, je třeba přiznat, že uspěli. I když je stále více evidentní, že má tato doktrína už nikdy neopravitelné trhliny, které dnes a denně přibývají a narůstají, podařilo se jim toto téma udržet při životě. Nic jiného nepotřebovali. Dnes už se snad ani nepokoušejí obhajovat ono neobhajitelné novými argumenty.

V Evropě probíhá válka, dalo by se – v německém kontextu – říci, že se jedná o nový „Kulturkampf“. Tentokráte je to válka evropských politických intelektuálních a mediálních elit s většinou obyvatel Evropy o evropskou budoucnost, o zachování evropské kultury, civilizace, životního stylu a konec konců i náboženství.

17. listopad se stal jedním ze státních svátků České republiky právem. Den s tímto datem v naší novodobé historii dvakrát znamenal předěl ve vývoji naší země.

V listopadu 2014 jsem v Bratislavě promluvil na Ekonomické univerzitě na téma „25 let od pádu komunismu“[1] a v březnu roku letošního na Panevropské vysoké škole s projevem nazvaným „Vyřeší stagnaci a další nemalé problémy Evropy přeměna EU v transferovou unii?“[2]. Zastával jsem názor, že nevyřeší.

My, níže podepsaní občané České republiky, nechceme pasivně přihlížet tomu, jak naše státní instituce a političtí představitelé ztrácejí v této – pro náš stát přelomové – chvíli čas a nečiní to, co je podle Ústavy ČR jejich hlavní povinností. Tou je – na prvním místě – hájit zájmy a bezpečnost občanů České republiky. Masová migrace představuje zásadní ohrožení stability Evropy i jednotlivých členských zemí Evropské unie. Jsme konfrontováni se zásadní hrozbou pro budoucnost naší země