Praktický lékař MUDr. Jáchym Bednář na semináři prezentoval statistiky toho, co ovlivňuje zdravotní stav člověka: „V 50 procentech jde o chování člověka a jeho životní styl. Důležité  je, aby byly dobré podmínky pro preventivní péči a preventivní programy využilo alespoň 75% lidí.“

Všechny statistiky dále rozvedla poslankyně Gajdůšková: „To všechno potom ovlivňuje úroveň tzv. veřejného zdraví, tedy celé společnosti. Toto veřejné zdraví považuje Mezinárodní měnový fond za jednu z pěti základních podmínek konkurenceschopnosti země.“

Alenu Gajdůškovou svými postřehy doplnila předsedkyně Společnosti medicínského práva ČLS JEP a odborná mluvčí ČSSD pro zdravotnictv Lenka Teska Arnoštová: „Někteří pacienti se nehýbou, jsou obézní, pijí, kouří. Všechny tyto faktory způsobují dle WHO  80 procent hronických onemocnění, která se dají omezit a předejít jim. Lidé by byli zdravější, kdyby si nepůsobili onemocnění svým vlastním chováním.“

Náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová přinesla do debaty také několik zajímavých čísel, která ukazují, v čem Česká republika zaostává. „Preventivní prohlídku v letech 2016/2017 absolvovalo 63% populace ČR. Na stejném procentu jsme také v oblasti proočkovanosti populace. Tam je obrovský problém. Souvisí s ním také zdravotní gramotnost – i v ní patříme k nejhorším v Evropě."

Jak celou situaci ohledně informovanosti a zdravotní gramotnosti vyřešit? „Základem musí být preventivní programy, propagace zdravého životního stylu, osvěta, ale i požadavky na dodržování léčebného režimu pacienty,“ řekla Gajdůšková a doplnila: „Práva pacientů musí být respektována. Aby ale zdravotní péče byla efektivní, je třeba také posílit zodpovědnost pacientů za vlastní zdraví a zdravotníci v tom musí umět pacientům pomoci. Podstatný je vztah důvěry mezi pacientem a lékařem a zdravotnickým zařízením. Pacient musí být ve zdravotnickém systému partnerem.“

Je potěšitelné, že se Parlament začal už konečně místo neustálého boje o posty ministrů či financemi Agrofertu  zabývat i otázkami, které se týkají nás běžných občanů.

Zdraví je alfou a omegou pro šťastný a plnohodnotný život každého z nás a je samozřejmě  důležité i pro bohatství státu. Není-li člověku dobře, nemá o nic zájem a klesá jeho pracovní výkon. A to mám na mysli pouze mírné onemocnění, ne například pacienta pod dolzinem po operaci, který se nedokáže soustředit ani na pročtení novin. Proto by nemělo zůstat jen u  jednoho semináře, ale problémy zdraví by se měl parlament zabývat pravidelně. 

Pokud jde o závěry z právě proběhlého semináře, pak lze naprosto souhlasit, že pacient by měl být zdravotníkům partnerem, který má zodpovědnost za své zdraví a chovat se podle toho. Jenže mnohdy nemá na to již sílu a nedokáže se tak dobře soustředit a mít vůli jako zdravý člověk. Nehledě k tomu, že se nad svým zdravím nezamyslí mladí zdraví lidé dokud si svým chybným chováním nezpůsobí nemoc. A to nemusí být jen feťáci či opilci, ale běžní pracující občané, kteří si po práci například při stavbě budovy zajdou žízniví do hospody. A dokonce i lidé, kterých si mnozí občané váží se o své zdraví nestarají, dokud jim nic není.  Vzpomínám například na výrok prezidenta Václava Havla (parafrázuji), že se nikdy nemusel zamýšlet nad svým tělesným zdravím dokud se nerozstonal. Podobně ministr Pavel Dostál mi na jednom koncertu řekl, že sice každý víme, že bychom měli žít zdravěji a jinak než žijeme, ale nechceme si připustit, že když neposlechneme, tak se právě nám nic nestane. Až když nás nemoc dostihne, jsme v šoku, ale už je pozdě něco změnit.  Jeho slinivka že díky tomu doplatila na hříchy jeho nepravidelného života. A podobným hektickým nepravidelným životem plným stresů žije většina z nás.

Takže zdravotnická osvěta a prevence je samozřejmě důležitá, ale jen sama o sobě nemocným nepomůže, není samospasitelná

Odmyslím -li si teanegery, kterým je k smíchu každá rada dospělých, nepoznala jsem ani staršího zdravého člověka, který by se zabýval tou či onou dietou. Dokud nezastihla například kohokoliv cukrovka, dna či cirhóza, tak si své dortíky, bifteky i alkohol dopřával... Tím nechci říci, aby politici více netlačili na veřejnoprávní média, aby o zdravotních problémech vzniklých díky špatnému životnímu stylu neinformovala, aby nebyl větší postih za nalévání piva dětem a nepostihovali se víc a mnohem přísněji drogoví dealeři. Ale to je spíš otázka tlaku na veřejnoprávní média, aby místo o starostech jaká bude teplota za sto let občany informovala o tom, jak mají oddálit své zdravotní problémy ve vyšším věku. Lékaři musí počítat že tu jsou pro již nemocné lidi. Nehledě k tomu, že všechny zdravotní problémy nejsou zaviněny nesprávnou životosprávou.

Běžní občané čekají od lékaře především to, že jim pomůže když je nemoc již postihne

Virus napadne i velmi zdravé lidi a zvláště při současné globalizaci je nebezpečí onemocnění nejrůznějšími vážnými viry obrovské. Jsou i nemoci vrozené či poslední dobou přibývá nemocí úrazových z autohavárií. Srdce selže i štíhlým mladším manažerům, přeražená páteř čeká i mladé řidiče... A pak je tu hlavní důvod nemocí - každý člověk stárne a jeho orgány slábnou s věkem. Artróza a výměna kloubů postihne i tak sportovně a zdravě žijící lidi, že tomu nechce člověk věřit. I pan Zátopek chodil nakonec o holi. je A když se rozhlédnu kolem sebe v čekárně u lékaře, je tam nejvíc starších pacientů s mnohdy vážnými zdravotními problémy. A právě ti by měli jasně znát na co mají či nemají právo za to, že celý život platili pojištění. Jaká nemocnice je na co nejlépe specializovaná. Zda mají možnost a za jakých podmínek si zavolat sanitu na odvoz na prohlídku k lékaři a zpět a nemusí platit mnoho set za taxíky. Na jaké  invalidní pomůcky mají zájem a jak vůbec pojišťovny postupují při jejich poskytování. Ono je opravdu rozdíl, zda má člověk štěstí a je léčen se srdečním problémem Na Homolce, Ikemu či v okresní nemocnici, kde mnohdy nepoznají ani vážný infarkt. Ale to jej již na jiný článek. 

V každém případě je potěšitelné, že  viceprezidentka Svazu pacientů Alena Gajdůšková uspořádala výše popsaný seminář a věřme, že nezůstane jen u něho, ale budou následovat další zajímavé akce, které pomohou občanům nejen zachránit život výběrem dobrých lékařů, ale také jim zpříjemní pozměněný život po jeho záchraně. Problémy invalidů jsou opravdu stále vážné a přitom by mnohdy stačilo tak málo. Trochu se vžít do života lidí, kteří nejsou tak rychlí, aby zvládali všechny termíny na odpovědi do osmi dnů jako zdraví lidé a psali stovky stránek suplik...