Islámský stát kruté zabíjení často natáčí na video a pak zveřejňuje na internetu.
Dalšího muže obvinili, že měl "homosexuální poměr" a jako vyznavač sodomie měl sex se zvířaty. Se zavázanýma očima a rukama spoutanýma za zády jej vyvedli kolem velkého zástupu bojovníků Islámského státu na pole. Kolem popraviště stála velká skupina zvědavých mužů. Malí chlapci byli v první řadě, aby na celou strašlivou scénu dobře viděli. Vystrašený vězeň stál nad připraveným hrobem. Skupina asi dvanácti popravčích pak začala na muže házet těžké kameny. Po několika zásazích se muž svalil na zem; vše bylo dokončeno kamenem zblízka přímo do hlavy. Nejúčinnější kamenování musí ale trvat, co nejdéle, aby odsouzený trpěl co nejvíc...
“Zuřivá lůza zabalí ženu odsouzenou k ukamenování do bílého prostěradla, svážou jí ruce a strčí do hluboké jámy, zasypou do poloviny těla, aby zbytek byl k dispozici jejich kamenům… Ty nesmí být ani malé, ani příliš velké, aby smrt přicházela pomalu a bolestně, aby si nebohá cizoložnice vytrpěla své. Nejlíp ji trefit do hlavy, týlu, nosu, do čela nebo očí, aby byla co nejdéle při plném vědomí…”
Popis “správné a co nejúčinnější” metody kamenování je otřesný, ovšem současný šéf Muslimské unie v ČR roku 2015 Mohamed Abbas z Chartůmu v Súdánu sice odsoudil, že Islámský stát podřezává zajatce z USA či Evropy, což ale nemá prý nic společného s islámem. Islámské právo šaria totiž povoluje trest kamenování; napsal to přece sám Alláh - svrchovaný pán veškerého tvorstva a Nejvýše Odpouštějící, jenž pravil: „kdo z vás je bez viny, ať hodí kamenem“.
Foto: Reuters...
To je přece ono. Právo šaria je vůči ženám velmi moudré; když menstruují, jsou jen polovičkou muže... Evropa to brzy pochopí, tvrdí muslimové. Lze však dnes, na počátku třetího tisíciletí, omlouvat náboženství, které je fakt až moc moudré, když popravuje, seká ruce a kamenuje ženy pro nevěru, údajné čarodějnictví či odpadnutí od islámu? Náboženství, které až nyní prožívá svoji dobu “jezuitského tmářství”, upalování čarodějnic za zakázané knihy „libri prohibiti"…
Jak se trestalo za "čarodějnictví" ve středověku?
Své o tom ví Johana Gálová z katedry antropologie v plzeňské ZČU. Třeba červen 1494, němž můžeme rozlišit tři druhy čarodějnic. První z nich je místní vědma nebo její méně častý mužský protějšek, v Anglii známý jako "cunning man" čili ranhojič. Často léčí nemoci a neplodnost, pomocí rostlin, ale i úryvků různých (i křesťanských) modliteb. Vykládá také znamení a radí lidem. Její činnost je většinou prospěšná, avšak dovede provozovat i ničivou magii. Čarodějnice tohoto typu má ve společnosti své stálé místo a tu a tam ji můžeme najít i dnes. (Liší se něčím od hereze...?
Druhým typem čarodějnice je "černá čarodějnice", která je naprosto zlá. Společnost ji zavrhuje protože je navíc zlomyslná. Ve skutečnosti se však u ní zlomyslnost mohla objevit až poté, co ji společnost zavrhla. V mnoha případech se lidé začali pokládat za očarované poté, co poskytli někomu oprávněnou příčinu k tomu, aby se cítil ukřivděný. Mnoho obvinění z čarodějnictví vzniklo na základě napjatých sousedských vztahů. Tento typ čarodějnice na sebe mohl na sebe brát i zvířecí podobu. Milovaly a uctívaly tmu. Tradovalo se, že své noční výpady podnikají ve smečkách.
Tyto představy přispěly k vytvoření třetího typu, a to čarodějnice satanistické, kterou byla opět častěji žena než muž. Tato čarodějnice není zlým duchem, ale je v úzkém spojení s démony, a tedy kacířkou. S ostatními satanskými čarodějnicemi se setkáváme na sabatech, kde konají své nesvaté rituály. Takováto čarodějnice představuje nepřítele nejen pro sousedy, ale pro celou společnost. Na scénu přichází poměrně pozdě a je diskutabilní, zda čarodějnice tohoto druhu opravdu existovaly.
Spisovatel Olšer: Islámská zloba nezná mezí. Přistěhování 80 milionů muslimů do Evropy a strašné zohavování žen. A Halík…