Fragmenty - Odpovědnost za Evropu a její civilizaci

Odpovědnost za Evropu a její civilizaci ^Doporučený

středa, led 10 2018
Napsal(a) J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

Tisk Email

J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český snímek Ivana Haslingerová Fragmenty

V roce 2016 se v Bratislavě konalo setkání předsedů biskupských konferencí Střední a Východní Evropy a v Monte Carlu proběhlo shromáždění všech předsedů biskupských konferencí z celé Evropy. Obě akce rezonovaly tematicky – hovořilo se o migraci a rodině. Myslím, že pořadí témat je ve skutečnosti obrácené – krize rodiny a pak migrace, která má údajně vyřešit demografickou krizi. V roce 2016 se zdálo poněkud utopické řešit stav poklesu porodnosti v Evropě nabízenými politickými nástroji Evropské unie - přesídlením do Evropy 80 milionů cizích, převážně afrických obyvatel - neboť jejich zájem o pobyt v prostoru Střední a Východní Evropy byl tehdy minimální. Nabízená řešení vyvolávala přesto napětí a rozpory uvnitř společnosti, polarizovala ji a to se promítalo pochopitelně i do života církve. Nyní je situace jiná, zájem cizinců o přesídlení do Evropy je obrovský a přináší řadu problémů.

Multikulturní řešení navrhované politiky EU, že má být přesídleno za dvě desetiletí do Evropy 80 milionů obyvatel se ukázalo jako nefunkční a nic neřešící a přesto nebylo dosud odvoláno a to i přesto, že neexistují žádné dlouhodobé inkulturační programy. Krátkodobá nepromyšlená řešení situaci neustále zhoršují. Neměli bychom připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace.

Podotýkám, že jako církev a skrze naši organizaci Katolickou charitu se 25 let snažíme o spolupráci v oblasti uprchlíků – svůj domov z Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí u nás nalezlo téměř půl milionu z nich. Osočovat nás, že jsme sobečtí, že nejsme solidární a podobně není dle mého názoru spravedlivé.

Již léta hlásám a spolu s biskupy požaduji především úsilí o nastolení míru v oblastech migračního pohybu. To vyžaduje spolupráci s OSN a přítomnost mírových vojenských sborů. Naše pomoc by měla směřovat především do míst opuštěných a zdevastovaných. Příklad USA připomíná, že i tento stát je postaven na migrantech, ovšem vše bylo regulováno. Není možné poukazovat na to, že regulací narušujeme principy náboženské a individuální svobody příchozích. Jejich příchod má - což si málo uvědomujeme - také vojenský, bezpečností a ekonomický aspekt. Neměli bychom proto připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace.

Protože jako biskupové neseme odpovědnost nejen za místní církve, ale také za společnost, její starosti a bolesti, považuji za nutné stanovit jako prioritu pro řešení demografické krize prorodinnou politiku. Jedinec nezávislý na rodině, vykořeněný, se stává manipulovatelnou součástkou mechanismu nové společnosti. Církev v této chvíli nemůže být jen humanitární a sociální institucí, ale především musí hlásat Evangelium, osvobození jiného typu, než je sociální inženýrství.

Jistě, je třeba vést nadále mezináboženský dialog s islámem. Měli by jej ale vést skuteční znalci. Není možné se vyhnout politickým pohledům, protože v islámu existuje vnitřní spojitost náboženství a státních struktur. Za užitečné bych považoval svolat mezinárodní konferenci, kde by nás odborníci seznámili s celou problematikou bez zbytečných ideologických a politických nánosů. Bez našeho úsilí a otevřenosti, bez zodpovědnosti a schopnosti nalézat nová řešení se velkolepý projekt otců Evropy – Konrada Adenauera, Roberta Schumana a Alcide De Gaspariho může ocitnout v troskách.