„Renesance čínské ekonomiky s sebou přinese kromě stimulačního efektu globální ekonomiky také tlak na růst cen,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Podle výzkumu Goldman Sachs (GS) urychlí čínské uvolnění striktní Covid-19 politiky nejen ekonomické znovuotevření Číny ekonomové předpovídají, že HDP Číny v roce 2023 vzroste o 6,5 procenta. Kromě toho by oživení čínské domácí poptávky mohlo do konce roku 2023 zvýšit globální HDP o 1 procento. Rychlejší tempo čínského oživení spolu s uvolňováním globálních finančních podmínek a nižší cenou plynu zlepšují výhled na další ekonomický vývoj. Renesance čínské ekonomiky má mít dopad na globální růst přes následující kanály:
Zvýšená domácí poptávka
Očekává se, že znovuotevření zvýší vývoz základního zboží mezi obchodními partnery Číny, což by mohlo zvýšit domácí poptávku až o 5 procent. Není překvapením, že je to vítaná zpráva pro regionální sousedy Číny, protože do ní asijsko-pacifické státy vyvážejí více zboží než mnohé západní ekonomiky. Tento návrat poptávky po zboží by mohl ve většině těchto ekonomik přinést mírné zvýšení HDP o přibližně 0,4 procenta.
Mezinárodní cestování
Ukončení čínské politiky nulové tolerance by mělo vést k oživení poptávky po zahraničních službách a mezinárodním cestování. Na rozdíl od většiny jiných zemí, byla již před pandemií Čína čistým dovozcem cestovních služeb. Normalizace cestovních zvyklostí, k níž by mělo dojít především ve druhé polovině roku 2023 povede podle ekonomů ke zvýšení deficitu čínského obchodu s cestováním a k růstu zahraničního HDP.
Poptávka po zboží
Znovuotevření povede k vyšší poptávce po komoditách, zejména ropy. Komoditní stratégové GS odhadují, že čínská poptávka po ropě by mohla vzrůst nejméně o 1 milion barelů denně, což by zvýšilo ceny ropy Brent zhruba o 15 dolarů za barel. Toto zvýšení by mohlo být i výraznější v závislosti na rychlosti obnovení cestovního ruchu. Pro většinu ekonomik budou vyšší ceny ropy znamenat zátěž pro hospodářský růst a v boji proti vysoké inflaci.
Znovuotevření bude mít podle ekonomů větší dopad na sousedící asijské státy, spíše než na západní ekonomiky. Větší účinek (pravděpodobně i s větším zpožděním) na Západě bude mít zvýšení mezinárodního obchodu a dostavení se příznivějších finančních podmínek. Ekonomové dodávají, že to povede i ke zvýšení globální inflace. Pro většinu ekonomik bude dopad na jádrovou inflaci spíše minimální, protože inflační efekt silnějšího růstu je zhruba kompenzován dezinflací v dodavatelském řetězci. Očekávají však, že rostoucí ceny komodit přispějí k celkové inflaci, zejména v případě rozvíjejících se trhů závislých na ropě. Ačkoli je kvantifikování takového efektu velmi obtížné, ekonomové si myslí, že dojde ke zvýšení celkové inflace o půl procentního bodu. A to by mohl být problém pro finanční trhy.
Řada převážně negativních inflačních překvapení v posledních měsících vedla k uvolnění globálních finančních podmínek a umožnila centrálním bankám v posledních měsících zpomalit tempo zvyšování sazeb. Ovšem větší inflační impuls v důsledku znovuotevření Číny by mohl přinutit centrální banky zvyšovat sazby více, než trhy v současnosti očekávají, aby udržely růst pod potenciálem a zůstaly na cestě ke zkrocení inflace.
© Kulturní komise ČR, z.s. 13.2.2023
(
Facebook 
Linkedin
TruthSocial
