V této pro vlastníky lesů složité době Vás proto žádáme o vstřícnost a součinnost při řešení každodenních problémů, prioritně při zajištění bezpečnosti majetku a návštěvníků lesů. Bohužel není možné očekávat zlepšení situace (extrémní půdní sucho) a negativní dopady kalamity budou v krajině velmi patrné. Zejména půjde o zvýšený pohyb lesní techniky, provozem zhoršený stav lesních cest, velký objem dříví skladovaného v lesích, výskyt stojících souší a hynoucích stromů. Dle § 19 lesního zákona má každý občan právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, ale zároveň zákon zakazuje v § 20 vstup od míst, kde se provádí těžba, přibližování a odvoz dříví. Samostatným problémem jsou pak suché stromy! V bezprostředním okolí budov, komunikací, cyklotras a stezek se snažíme suché nebo jinak narušené stromy identifikovat a včas vytěžit. Abychom v souvislostech informovali veřejnost o těchto rizicích a negativech, připravili jsme souhrnný informační leták (ke stažení zde). Pokud uznáte za vhodné, můžete jej zveřejnit na informačních místech.
Závěrem bychom Vás chtěli požádat o pomoc při zajištění některých činností v lese. Rádi bychom oslovili místní farníky a získali z jejich řad spolupracovníka, který by pomohl zajistit:
- Kontrolu zdravotního stavu lesů, vyhledávání a ohlášení hynoucích a nebezpečných stromů.
- Kontrolu vyrobeného a uskladněného dříví a vzniku černých skládek v lesích.
- Kontrolu lapacích zařízení na škůdce.
Pozn redakce: Kůrovec se rozšířil do našich lesů nikoliv v souvislosti s globální klimatickou změnou, ale díky tomu, že po orkánu Kyril vydal v březnu 2007 ministr životního prostředí Martin Bursík zákon o zákazu těžby v bezzásahových zónách. Ponechání orkánem poničených zón přirozenému vývoji, jak stojí v zákoně vedlo k tomu, se do padlých stromů pustili škůdci a na Šumavě tak postavil pan ministr těmto broučkům doslova Manhattan. Marně mu vysvětlovali lesníci, prezident Václav Klaus, správce parku Šumava Jan Stráský a další odborníci, že broučci neumějí číst a až spapají jím vybrané zóny přeletí na další lesy. Což od té doby vesele činili. Jeden strom dá potravu 150 až 200 broučkům. během toho než strom snědí se každý rozmnoží 1000x. Během hodování se tedy na jednom stromě rozmnoží broučci na 150-200 000. Ti přeletí na 1000 dalších zdravých stromů, které snědí a tam se znovu namnoží. Tak to jde geometrickou posloupností dál. Neboli 1 napadený strom zničí 1000 kubíků dřeva. A protože v bezzásahových zónách bylo v roce 2008 ponecháno 220 000 spapaných stromů (222 kubíků nevytěženého dřeva), v roce 2009 to bylo 129000 a v roce 2010 to bylo 550 000 kubíků zničeného dřeva. Po zničení nejkrásnějších bezzásahových zón Šumavy se museli broučci poohlédnout po další pastvě a odletěli do zásahových zón s 270 000 kubíky pastvy. Jen na Šumavě zemřelo tímto řáděním do roku 2011 4 milióny stromů. Pro srovnání během všech kalamit předtím bylo zničeno 7 milionů stromů. Podrobně o tom píšeme ve Fragmentech např. v článcích Václav Klaus: "Pane ministře, vykašlete se na patafyzické instituce!" a LESY NEHYNOU VE STÍNU KORONAVIRU, ALE DÍKY BURSÍKOVU MANHATTAMU PRO KŮROVCE.
Šumavský Manhattan pro broučky pana Bursíka
Až do roku 2007 se Šumavský národní park udržoval rozumnými zásahy lesníků i přes nejrůznější kalamity dobře. Po 13 letech je zničen nejen on, ale napadeny jsou již všechny lesy u nás a je jen otázkou několika let, kdy bude z naší země naprostá pustina.
A co je nejsmutnější, že pokud se současní majitelé lesů snaží kácet zničené stromy, jsou v očích veřejnosti považováni za viníky kalamity, protože veřejnost už ani neví, kdo nějaký Bursík byl a věří mediální pohádce, že za všechno můžou pouze jakési novodobé klimatické změny. Ty přitom jsou stejné v celé střední Evropě, ale protože se ostatní středoevropské státy s Kyrilemem a jeho důsledky vypořádaly stejně jako s podobnými jevy v minulosti, jsou v nich lesy zdravé.
