"Uvidím, jak se rozhodnou spolustraníci v Praze, ale ještě bych chtěl kandidovat," pochlubil se před dvěma roky Schwarzenberg, který podle svých slov zatím nevidí v metropoli někoho vhodnějšího. "Kdyby TOP 09 v Praze měla někoho, kdo by Pražany opravdu uchvátil, tak by mohl být lídrem on. Nestačí však ctižádost, je třeba přinést straně co nejlepší volební výsledky. Prozatím, ve vší skromnosti, nikoho takového kromě sebe nevidím. Nejznámější jsem tam stále já," prohlásil bývalý ministr zahraničí, který se v oněch dobách věnoval ze všeho nejvíce volební kampani pro krajské a senátní volby.
Tak si nad hrobem zavzpomínejme, jak žila, co činila a jak se k trapasům svým dopracovala. Když se do Parlamentu a Senátu dostala jako strana přeběhlíků TOP 09, Tradice, Odpovědnost, Prosperita a číslo devět symbolizovalo rok jejího vzniku, byli všichni zaskočeni, zvláště, že se do jejího čela postavil první post sametový adoptovaný aristokrat Karel Schwarzenberg, celým jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg, jehož předcházející politickou stranou byla Strana zelených... http://www.rukojmi.cz/clanky/1431-pornoherec-nenavistna-kampan-schwarzenberga-marxista-dalajlama-zcenzurovany-spisovatel-o-tom-jak-mu-zrusili-blog-i-o-tibetu-a-cine
Dnes odepsaná TOP 09, která se změnila ve stranu Trapasů, Obstrukcí a Průjmů, se mohla blahé paměti pochlubit největší přeběhlickou armádou ze všech kandidujících partají. Jen namátkou; Miroslav Kalousek tíhl ke KDU-ČSL, litvínovského starostu Milana Šťovíčka (dříve VV) přijala TOP 09, když ho vyloučily Věci veřejné, že hlasoval spolu s vládními poslanci. Ludmila Müllerová byla členkou KDU-ČSL, Bedřich Moldan přišel z ODS, Igor Petrov z SNK ED, Jaromír Štětina původně vystupoval za Stranu zelených… Až na čtyři desítky členů ODS v Plzeňském kraji přestoupily do TOP 09. Přeběhlíci a zrádci? Petr Gandalovič (ODS) se nechal slyšet, že „se neříká „přeběhlíci“, ale konstruktivní lidé, kteří si přejí konečně vládu...Dvě “osobnosti” a je jasné
Nevím, komu z těch dvou politiků dát za pravdu? Důvěřovat jim? Kníže Karel Spáč I. prospí, co se dá a kde se dá, přemohla ho dřímota mj. též setkání premiérů a ministrů zahraničí na Bělehradském bezpečnostním fóru za přítomnosti sedmdesáti dalších státníků nebo v Bruselu. Druhý – Kalousek – je latentní alkoholik, co občas během svého projevu i škytne či musí přerušit své televizní vystoupení, aby se mimo záznam kamer vyzvracel… Jednoduše řečeno; zatímco Karel Schwarzenberg byl vychováván v duchu aristokratické etikety, padákový a věčně intoxikovaný Kalousek studoval socialistickou morálku ještě jako člen Lidovců pod dirigování Národní fronty ÚV KSČ…
Moc po něm nezbude, zatímco na knížete Karla Spáče I. pamatovali i tvůrci seriálu o Arabela, Rumburakovi, kde byl obsazen do trojrole Pekoty, Blekoty a Mekoty...
Proboha, paní Miriam Müllerová-Blekotová, ten Zeman mě zase převezl; Remek bude v Moskvě, Livie v Bratislavě…
Knížecí milosti, vidím v kouli křišťálové, že jste zůstal sám jako Miloušův kůl v plotě…
Myslíš si Blekoto, že toto bude stačit, aby Babiš volby nevyhrál...?
Demonstrace registrovaného partnerství a Pussy Riot je velmi přesvědčivá, pane kníže… “Kundí výtržnosti a kočičky se bouří”;
Foto archiv České televize
Posléze mlsný kocour kníže Karel, s hypotékou přes třináct mega, balil lepou venkovskou děvu Vopěnkovou. Komu se nelení, tomu se zelení. Hrdý národ má jasno; jeden je opilec, druhý proutník. Prostě Zeman je obyčejný křupan, jelikož neví, jak žijí praví aristokrati a prezidenti.http://www.showmix.cz/bulvar/foto-schwarzenbergova-kraska-jana-vopenkova-pod-palbou-lesbicke-hratky-odhalena-prsa-co-jeste.html
Na Karla Schwarzenberga nezapomněli ani tvůrci poutavých sousoší, ani autoři písně: "Spát, chviličku spát, hlavu mít línou, spát, přestat ho znát, stejně má jinou...."
A nyní zcela jasný důkaz toho, jaký je Zeman buran a křupan z Vidlákova, zatímco Karel Schwarzenberg je vždy usměvavý a nadmíru noblesní: http://www.youtube.com/watch?v=9W5IX54JuFo
Inu, kníže Karel Spáč I. bude opět volebním lídrem Prahy pro nadcházející volby, aby podpořil svoji stranu Trapasů, Obstrukcí a Průjmů; všichni soudní lidé věří, že tuto partičku přeběhlíků uspí už navěky... http://www.rukojmi.cz/clanky/2874-devet-let-ho-tahaji-pred-soudy-pro-nic-za-nic-byvaly-velvyslanec-rozkryl-nekale-ksefty-na-schwarzenbergove-ministerstvu-a-od-te-doby-se-nestaci-divit
Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 6 - Džinovi se nechce zpět do láhve
V těchto dnech, konkrétně 13. února, si připomínáme právě čtvrtstoletí, kdy vstoupil i u nás v demokratické využití jeden z největších světových vynálezů všech dob, srovnatelný s vynálezem kola či parního stroje. Ano, jde o internet. Výše uvedeného data roku 1992 došlo k oficiálnímu připojení tehdejší ČSFR k Internetu. Jako první bylo připojeno ČVUT v Praze. 1992.
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
Co vlastně je ten internet? Vezměme si na pomoc encyklopedii: Internet je celosvětový systém propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).
Nejznámější službou poskytovanou v rámci internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Internet jsou volně propojené počítačové sítě, které spojují jeho jednotlivé síťové uzly. Slovo internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť.
Dějiny internetu jsou spojeny se vznikem počítačů (po roce 1945) a následně počítačových sítí, které jim umožnily vzájemně komunikovat. Přímým impulzem byla studená válka (od roku 1947 mezi USA a SSSR), kde protivníkům hrozilo masivní ničení komunikační infrastruktury jadernými zbraněmi. Odpovědí na toto riziko bylo v USA zadání agentuře DARPA na vývoj komunikační sítě pro počítače, která by neměla žádné řídící uzly podobné telefonním ústřednám, a místo toho by bylo řízení sítě rozprostřeno (decentralizováno), takže by mohla dále fungovat i při výpadku některých jejích částí. Její dnešní název je právě Internet. Málokdo si ještě dnes uvědomí, že každé ráno si místo denního tisku otevírá původně strategické vojenské zařízení. To však zdaleka není jediný z paradoxů tohoto vynálezu.
Původně jednoduchá dvojbodová komunikační technika (point to point) byla lety průzkumů dovedena do fáze komunikace síťové, v níž se právě nacházíme. Její výhodou je “world wide” rozprostraněnost a víceméně celosvětová dostupnost. Toto rozšíření síťování dalo základ vytvoření globální sítě, která byla nazvána Internet; oficiálně byla realizována v roce 1982. Tedy přesně o dekádu před tím, než se v síti ocitlo také Československo. A mimochodem téhož roku - 1992 - byl k internetu připojen i Bílý dům :-)
Původně strategický, vojenský komunikační prostředek se vpádem byznysu stal především prostředím pro rozmach internetové zábavy a shoppingu. Bezhraničně otevřená komunikační příležitost měla podobu emailů, chatů, později sociálních sítí. To je dnešek. Co bude zítra? Možná to vědí vývojoví inženýři v Silicon Valley, ale vlastně na tom ani příliš teď nezáleží.
Je zajímavé si ale všimnout, jak rostl počet uživatelů Internetu v průběhu let: 1996 – 55 milionů, 2000 – 250 milionů, 2003 – 600 milionů, 2005 – 900 milionů, 2009 – 1,8 miliardy, 2010 - přes 2 miliardy uživatelů... Tato křivka nabyde na zvláštní zajímavosti, když si uvědomíme, že skrze internet je možné distribuovat nejen počítačové hry, popové hvězdičky a trendy v mladé módě, ale především informace a názory, což byla ještě před oněmi zhruba pětadvaceti lety bezvýhradná doména tradiční mediální propagandy. Ta stavěla výhradně na jednosměrném působení - producent - publikum. Publikum si v ní sice může myslet o producentovi a jím produkovaných obsazích, co chce, ale nemůže mu online odmlouvat. Což dnes nejen že jde, ale je to samotným základem celé názorové výměny ve veřejném diskursu. Proto jsou také zastánci tradičních médií tak nervózní: přicházejí o monopol na ohlupování veřejnosti a na prosazování svých partikulárních zájmů (obvykle politických nebo ekonomických, což je zpravidla provázáno).
A je v zásadě jedno, zda tento alternativní informační a názorový proud má faktickou podobu individuálního blogu, více či méně profesionálně dělaného serveru (portálu), či prostě jen nekonečně multiplikované a diverzifikované rozpravy na sociálních sítích. To jsou jen formy, obsah je týž: alternativa k tomu, co slyšíme z maintreamových tlampačů. A při všem vědomí, že tyhle alternativní informační zdroje nemusí být vždycky stoprocentní garancí jejich věrohodnosti a důvěryhodnosti, přece jen vytvářejí tak potřebný doplněk k informacím tzv. oficiálním. Tím spíše, že právě ty ztratily svou důvěryhodnost tím rychleji, čím intenzivněji se zaprodaly oněm až příliš čitelným zájmům svých usměrňovatelů (a zdaleka to nemusí být jen fyzičtí vlastníci, jak víme). O tom, jak moc se ona tradiční média a jejich loutkovodiči tohoto nového internetového informačního prostředí bojí, svědčí stále se zvyšující agresivita a snaha o jejich administrativní potlačení a veřejnou ostrakizaci. Pravděpodobně by dnes, kdyby to šlo, vzali čtvrtstoleté a starší události geneze internetu zpět a vrátili džina do láhve. Ale ono to už nejde. Naštěstí pro nás.
Lenka Kohoutová: Lidé, kteří dlouhodobě pečují o své blízké, mají dostávat mzdu, nikoli sociální dávky
8. února 2017
Starat se o své blízké, kteří se sami o sebe postarat nemohou, je určitě správné, nicméně dlouhodobé ošetřovné není cesta správným směrem. V rámci našeho programu hovoříme o možnosti, kdy by stát hradil pečujícím osobám dlouhodobě mzdu. Tedy odměnu například jako pěstounům, kdy se z této mzdy odvádí řádná srážka na zdravotní a sociální pojištění. Pečující by tak mohl být libovolně dlouhou dobu s členem rodiny, který potřebuje trvalou pomoc. Toto by pro nás byl jeden z možných nástrojů řešení dlouhodobé péče, který se dvacet let v naší zemi nedaří nastavit.
Dlouhodobým ošetřovným však můžeme ochromit zaměstnavatele, kteří již dnes velmi zápasí o každého zaměstnance. 90 dní ošetřovného může být pro některé zaměstnavatele komplikací, kvůli níž budou mít problém najít krátkodobý zástup, zapracování apod. V době takřka plné zaměstnanosti mohou tři měsíce čekat na zaměstnance a krátkodobou náhradu vůbec nenajdou.
Máme zájem na tom, aby se pečující mohli v klidu věnovat péči a nemít strach, jak zajistí za tři měsíce, až dlouhodobé ošetřovné vyberou, péči o nemohoucího člena rodiny. Máme ale také zájem na tom, aby zaměstnavatel neměl problém s dlouhodobou nepřítomností.
Lenka Kohoutová
expertka ODS pro sociální věci
MFF BERLINALE
UDÁLOST TÝDNE / REDAKCE / 6. 2. 2017
Django bude také součástí hlavní berlínské soutěže, ve které mezi největší adepty na vítězství patří snímek Akiho Kaurismäkiho Toivon tuolla puolen (Odvrácená strana naděje). Příběh se odehrává v Helsinkách, kam přijíždí hledat azyl syrský uprchlík. V hlavní soutěži představí svůj nový snímek také britská filmařka Sally Potter, německý veterán Volker Schlöndorff nebo rumunský držitel Zlatého medvěda z roku 2013 Călin Peter Netzer.
O ceny se v hlavní sekci bude ucházet i česko-polský film Přes kosti mrtvých režisérky Agnieszky Holland. Na filmu se scénáristicky podílel Štěpán Hulík a jednu z hlavních rolí ztvárnil Miroslav Krobot. V nesoutěžní sekci Berlinale Special se představí film Masaryk. Slovenský snímek Pátá loď režisérky Ivety Grófové pak bude uveden v sekci dětských filmů Generation Kplus.
Mezinárodní porotu letos povede holandský filmař Paul Verhoeven. Připojí se k němu například herečka Maggie Gyllenhaal nebo čínský režisér Wang Quan'an.
Čestného Zlatého Medvěda za celoživotní dílo převezme kostýmní návrhářka Milena Canonero, která pracovala na filmech Stanleyho Kubricka, Francise Forda Coppoly nebo Wese Andersona.
67. ročník festivalu Berlinale potrvá do 19. února.
Martin Kuba: ČR potřebuje dostupný mobilní internet. Ministr Mládek ale hraje za zisky mobilních operátorů
7. února 2017
Ministr Mládek v oblasti mobilní komunikace naprosto selhává. Jako ministr jsem se snažil navrhovat do rady ČTÚ nestranické nominace, ale především mladé odborníky, kteří se problematikou dlouho zabývali a nebáli se postavit operátorům. Nastavené mechanismy MPO v součinnosti s ČTÚ pak pomáhaly tlačit na nižší ceny služeb mobilních operátorů, což většina občanů poznala na svých účtech. Ministr Mládek na tuto aktivitu nejen rezignoval, ale v Bruselu se dokonce stavěl proti snížení ceny roamingu napříč EU. Tento krok pokrytecky obhajoval jako zájem většiny občanů ČR. Bohužel ministr Mládek každým svým krokem prokazuje, že hraje více za zisky mobilních operátorů než za občany ČR.
To hlavní, co mohlo přispět k rozvoji rychlého internetu v ČR, je 14 miliard z evropských fondů, které mělo MPO vypsat na podporu výstavby optických sítí. Bohužel v tom ministr Mládek a celý jeho úřad naprosto selhali. Doporučil bych panu Mládkovi, aby více pracoval a nevyřizoval si přes média účty s členy rady ČTÚ. Zákazníci mobilních operátorů by to jistě ocenili. Rychlý a dostupný internet je základní podmínkou pro rozvoj inovativní ekonomiky.
Martin Kuba
expert ODS pro průmysl a obchod
S pozdravem
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
