Plzeň od Hitlerovců osvobodili Plzeňané? Lež, po bombardování Plzně letouny USA vjeli do města jako vítězové jejich vojáci. Prahu osvobodila Rudá armáda? Lež, byli to nacističtí Vlasovci, předtím Hitlerovci. Není sporu o tom, kdo se navěky zapíše mezi geniální myslitele. Bude to brněnská učitelka Štěpánová, co přes ČT učila české děti dějepisu, že Evropu od Hitlera osvobodil hrdinní vojáci Spojených států.
Takže už všichni víme, že Plzeň od Hitlerovců neosvobodili Plzeňáci, avšak po bombardování města USA vjeli do Plzně jako vítězové jejich vojáci. A Prahu že neosvobodila Rudá armáda, ale Vlasovci, co předtím zabíjeli Rudoarmějce jako nacisté, když ale zjistili, že Hitler je kaput, změnili své dresy a začali zabíjet své nedávné německé spojence…
Heč, budeme se vdávat za Toma a Jerryho… České lepé děvy, těšte se; opět k nám přijedou američtí osvoboditelé, jako kdysi do Plzně?
Napřed zůstaňme v Plzni, kde se děly věci
Po zrůdném a zbytečném ničení Plzně statečnými vojáky USA, když 25. dubna 1945 byla Škodovka těžce zasažena náletem 8. americké letecké armády; škody byly vyčísleny na dvě miliardy tehdejších korun. Několik set amerických bombardérů tehdy svrhlo přes pět tisíc tříštivých, fosforových a zápalných bomb, 29 objektů závodu bylo úplně zničeno, 21 velmi těžce poškozeno a 33 poškozeno těžce. Závod byl bez proudu, komunikační spoje prakticky neexistovaly. V té době, těsně před koncem války, nacisté nemohli z Plzně odvézt již ani šroubek pro frontu. Přesto byl tento průmyslový gigant fakticky zničen. Předtím (17. dubna 1945) americké bomby zabíjely v dělnických čtvrtích Škvrňany a Karlov, které byly téměř zničeny, fakticky zničeno bylo plzeňské seřaďovací nádraží.
A přišla zrůdná katarze; 2. a 97. Infantry Divisions a 16. Armored Division se vydaly směrem na Plzeň. V ulicích Plzně se americké tanky objevily 6. května 1945 kolem 8. hodiny ranní vítány nadšenými obyvateli Plzně. Jak to popsal plzeňský pamětník J. GROUŠL: „Němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci, aby 6. 5. 1945 v 9 hodin ráno vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl »B« 16. pancéřové divize pod velením plukovníka Nobleho.
Ten měl nařízeno zastavit se na předměstí Plzně, ale vida příležitost, rozkázal svému oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble). Revoluční národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu »Na pomoc bojující Praze«. Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově.
Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo... http://www.rukojmi.cz/clanky/1640-zulove-diky-ameriko-v-plzni-dostalo-trhlinu-pry-prirodni-neduh-ale-spis-trest-za-lidskou-nadutost-lez-ma-zkratka-kratke-nohy-a-tomu-odpovidajici-defekty
Každé významné výročí, a konec nejděsivější války takovým výročím je, si vyžaduje vzdát pietu a hold hrdinům a jejich obětování pro vlast doplnit pravdivými a zbabělci nezmanipulovanými fakty. Nic nebude zapomenuto, nikdo nebude zapomenut… Zde je tedy připomenutí všeno tak, jak se odehrálo a bylo zaznamenáno očitými svědky již před 73 roky v květnu 1945…
Máme tady výročí Pražského povstání, kdy všichni v květnu 1945 věděli, že Rudá armáda je už v Berlíně, Hitler byl kaput a bylo na čase povstat, obětovat své životy a zachovat tím své submisivní vlasti, dosavadní Hitlerově zbrojnici, její tvář...
Navíc „důvěryhodné“ prameny uvádějí, že Prahu neosvobodila Rudá armáda, nýbrž Vlasovci... A je zde proto druhý účelový moment; pro jistotu si naši presstituti nechávají pro sebe, kdo to byli Vlasovci a že jen z nouze ctnost je přinutila změnit kabát a v posledních dnech 2. sv. války vypočítavě zradit podruhé – napřed to byl SSSR, poté jejich nacističtí vůdci, proti nimž se však obrátili právě při Pražském povstání… Dle rčení: Po upotřebení zahodit...
Generál Vlasov s nacistickými vojáky...
Začněme Prahou roku 1945 a jejím únorovým americkým bombardováním jež bylo podle pilotů důsledkem chyby v navigaci; prý tragický omyl, když si američtí piloti údajně spletli Prahu s Drážďany. Ne náhodou to proto mnozí považují za zločin, který nesnese žádnou omluvu. Za jasného počasí, ne v mlze, jak se vymlouvali, totiž padaly bomby též na místa, kde nebyla žádná vojenská technika ani žádný průmysl, důležitý pro skomírající nacistickou armádu.
Znovu začaly bomby padat na Prahu 25. března 1945; bylo to za měsíc už podruhé a lidé po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují plošně. Při tomto útoku bylo usmrceno 235 osob a dalších 417 bylo zraněno. Celkem bylo v Libni a Vysočanech zničeno nebo vážně poškozeno na šedesát továrních objektů. V sutiny se proměnily Českomoravské strojírny, Českomoravská Kolben-Daněk, Vysočanská mlékárna, hlavní sklady firmy Julius Meinl, továrna na stroje bratří Prášilů, Ottova chemická továrna, libeňský lihovar, parní mlýny Františka Odkolka nebo továrna na celuloidové zboží a další "vojensky důležité" podniky…
Během půldruhé hodiny přes poledne dopadlo na Prahu 12 tisíc bomb o průměrné váze 250 kilogramů. Krutou daň si bombardování vybralo také mezi obyvateli obcí Letňany, Satalice, Kbely a Čakovice, které v roce 1945 ještě ležely za hranicemi Prahy.
Následky bombardování "průmyslového centra" Prahy...
Nyní pohled do historie, která se týká Vlasovců
Po přepadení SSSR nacistickým Německem (operace Barbarossa) padly do zajetí miliony sovětských válečných zajatců různých národů (tedy nejen Rusů). Jejich národní a politické smýšlení bylo různé, část zajatců nesouhlasila se Stalinovým režimem, mnoho z nich bylo zdrceno tím, že Stalin se zajatců zřekl a považoval je za zrádce. Postupně se z těchto zajatců formovaly různé dobrovolnické i pomocné jednotky, divizemi Waffen-SS počínaje a zásobovacími a pracovními jednotkami konče, například Turkestánská legie, Legie Volžských Tatarů, Ázerbajdžánská legie, Gruzínská legie a další. Vznikaly i ruské bojové jednotky - 1. ruská národní armáda, 599. ruská brigáda, Ruský ochranný sbor, XV. kozácký jezdecký sbor a další.
Poté byl nacisty zajat sovětský generál Andrej Andrejevič Vlasov, který se postupně stával ústřední postavou těch, kteří nenáviděli komunistický režim v SSSR a chtěli proti němu bojovat. Během roku 1943 získával své další spolupracovníky a snažil se ve spolupráci s německými nacisty vytvořit proněmecké ruské bojové jednotky.
Generál Vlasov a příslušníci Ruské osvobozenecké armády v uniformách Waffen SS. Zdroj: Wikipedia
Dne 14. listopadu 1944 byly v Praze ustanoveny Komitét pro osvobození národů Ruska (KONR), kterému předsedal generál Andrej A. Vlasov, a tzv. Ruská osvobozenecká armáda (ROA), jejímž základem byly již dříve zřízené dobrovolnické útvary složené z občanů Sovětského svazu. Ve výcvikových táborech v Německu postupně vznikla první a posléze i druhá divize ROA, kterým velel plk. Sergej Bunjačenko. Ve svém Manifestu Vlasovův KONR oslovoval národy Ruska, aby je přiměl v boji proti SSSR, ale též předpokládal uzavření míru s Německem a vytvoření svobodného Ruska bez bolševiků.
Byla snaha ze strany Německa využít každé možnosti; tak se iniciátorem výstavby leteckých sil Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova stal bývalý německý letecký atašé v Moskvě generál letectva Aschenbrenner. Jako velitele letecké jednotky prosazoval bývalého sovětského letce Viktora Ivanoviče Malceva. V jednotce viděl vítanou posilu pro řídnoucí personál Luftwaffe (zejména na východní frontě).
Argumentoval příkladem armádní skupiny „Střed“, která již v roce 1942 vytvořila ze skupiny bývalých sovětských letců jednotku pilotů, navigátorů, radistů a mechaniků Heeresgruppe Mitte. V roce 1943 přeletělo na německou stranu 66 sovětských letounů a v první čtvrtině roku 1944 ještě dvacet.... To byli Vlasovci, patologičtí zrádci kohokoliv a čehokoliv.
Od 30. dubna 1945 začali navazovat představitelé ROA již oficiální kontakty s českým odbojem, který zvažoval jejich účast na připravovaném povstání v Praze, a jenž se s nimi nakonec dohodl na pomoci. Dne 5. května se začaly přesunovat jednotky ROA do Prahy, kam dorazily v brzkých ranních hodinách o den později. Vlasovci, jak byly jednotky nazvány díky jejich veliteli generálu Vlasovovi, obsazovali pod velením Sergeje Buňačenka v Praze důležité opěrné body a uzly a ovládli velkou část Prahy a jejího předměstí.
V noci na šestého května se povstalci pustili do stavby barikád po celém území Prahy. Podle některých údajů jich byl ke dvěma tisícům po celé Praze. Obránci měli často pouze lovecké pušky nebo ruční zbraně, ukořistěné pušky a samopaly a občas se objevil nějaký lehký kulomet či pancéřová pěst. Posilou barikádám byly až oddíly Vlasovců, kteří měli ve výzbroji i těžkou techniku... sovětskou...
Během povstání vjela do Prahy 1. divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) a přidala se na stranu povstalců. Byli to právě tito vojáci, kdo měli velký podíl na úspěchu akce, dokázali zadržet útok Němců a postupně je z Prahy vyhnat. Smíchov, Hradčany a Ruzyni zbavili Němců a pokračovali v útoku na druhý břeh Vltavy. Aby se Vlasovci v německých uniformách na honem odlišili od wehrmachtu, připevnili si na ně odznaky ROA a na čepicích měli bílomodročervené kokardy, jaké používala carská armáda.
Generál Vlasov, jemuž teklo do jeho zrádcovských bot, v zoufalství poslal sovětskému velení depeši: „Mohu udeřit do týlu pražského uskupení Němců. Podmínkou je, aby bylo odpuštěno mně a mým lidem.“ Odpověď nikdy nepřišla. Přesto se v divizi rozšířily zvěsti o tom (jsou dokonce písemná svědectví pamětníků), že Stalin slíbil amnestii pro všechny účastníky vlasovského hnutí za předpokladu, že vstoupí do ozbrojeného boje proti německým vojskům.
Když pražský rozhlas prosil o pomoc a Revoluční národní výbor v Plzni proto zveřejnil 6. května 1945 výzvu „Na pomoc bojující Praze“, občané Plzně na výzvu reagovali bleskově. Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně.
Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo. Po příchodu vojenských jednotek USA do Plzně totiž americké velení města Revoluční národní výbor v Plzni zrušilo… http://www.rukojmi.cz/clanky/3826-aktualni-pripominka-slov-ucitelky-stepanove-spojene-staty-osvobodily-evropu-od-agresora-hitlera-naucte-se-dejepis-poucila-nas-s-tim-ze-desetilete-deti-ji-take-zadaly-aby-v-televizi-zminila-vzkaz-at-uz-u-nas-skonci-komunismus
Vlasovci při osvobození Prahy v květnu 1945
Večer 7. května byla městským rozhlasem v Praze odvysílána zpráva České národní rady, v níž bylo oznámeno, že se české velení naprosto distancuje od akcí vojáků generála Vlasova... V České národní radě tak začátkem května 1945 probíhala bouřlivá diskuse, jak se k vlasovcům zachovat. Jejich pomoc byla důležitá, ale zároveň byla známa jejich minulost.
V živé paměti bylo listopadové přijetí generála Vlasova u K. H. Franka v den slavnostního zasedání a ustavení Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), konaného pod záštitou předních činitelů nacistického okupačního režimu a SS. Proto oficiální velení povstání odmítlo Vlasovce přijmout a naopak nařídilo Buňačenkovi, aby svá vojska z Prahy odvedl.
Nebylo stále jasné, jestli americká vojska obsadí Prahu, ani jak se Američané zachovají vůči ROA. Domnívali se původně, že Američané dorazí do Prahy dříve, než Rudá armáda. To byl také pravděpodobně hlavní důvod, proč se Vlasovci do osvobození Prahy pustili, aby se mohli vzdát Američanům a ne Rusům. Věděli proč... Vy snad ne...?
Jenže Američané se zastavili na pomyslné demarkační linii v okolí Plzně. Z Krušných hor už mířila k Praze Rudá armáda… S vývojem událostí bylo zřejmé, že Praha patří do sféry vlivu SSSR a od zrdádcovské ROA se začaly distancovat i české orgány.
ČNR se 7. května rozhodla odmítnout její další pomoc a tak Vlasovci 8. května v ranních hodinách Prahu opustili; odešli i se zajatými Němci, kterým zase vrátili zbraně; odešli obojí do území amerického vlivu... Vlasovci se projevili jako patologičtí zrádci, kteří doufali, že se pomocí při Pražském povstání vykoupí ze svého osudu, který je stejně neminul. Chtěli se prostě vymanit z bezvýchodnosti německého zajetí tím, že „prostě převlékli kabát“ a sloužili Hitlerovi…
Časně ráno 9. května dorazily do Prahy první tanky Rudé armády a začaly jejich první střety se zbývajícími Němci, kteří dosud Prahu neopustili. Většinu z nich tvořili příslušníci SS, konkrétně špičkové divize Das Reich a 44 divize SS Pancéřových granátníků…
Seznam lidí, kteří zemřeli před 73 lety na pražských barikádách mezi 5. až 9. květnem má 2898 jmen, mezi padlými bylo i mnoho neevidovaných mimopražských bojovníků, přes 300 Vlasovců a více než tisíc Němců...
Přibližně sedm set vojáků Rudé armády padlo při dobývání Prahy, ale „jen“ třicet jich zemřelo ve vnitřní Praze. Jedněmi z těchto obětí byli i tankisté prvního tanku, který vjel do Prahy a byl zničen na Mánesově mostě.
Dnes s velkou pompou slavíme den osvobození.
Samozřejmě zásluhou US Army. Proč nikdo z presstitutů nenapíše, že americká vojska Prahu a další města bombami zasáhla i v čase, kdy bylo jasné, že se válka chýlí ke konci a nacistické Německo je de facto poraženo. Byla likvidace českých průmyslových a chemických podniků, či důležitých dopravních uzlů záměrem nebo omylem? Skutečný důvod? Američané chtěli zničit budoucí konkurenci, která se mohla dostat do rukou Sovětům..
Pražské povstání nám dnes zhořklo dvěma polopravdami, co se měly stát pravdou: USA osvobodily Evropu od Hitlera a Prahu od nacistů zase Vlasovci; měl to v rukách Hitlerův podržtaška generál Vlasov, jeho Komitét pro osvobození národů Ruska (KONR) a tzv. Ruská osvobozenecká armáda (ROA)... Účelová zrada na druhou, kterou podnes zneužívají osoby ducha mdlého v čele s učitelkou Štěpánovou z Brna..
Pravda je a bude pouze jedna, byť je opakovaná tisíckrát. Nic se nezmění ani na výčtu padlých vojáků při osvobozování Československa. Na českém území americká armáda ztratila 116 padlých a 406 zraněných, dále zahynulo 282 pilotů nad územím Protektorátu Čechy a Morava a obsazeného pohraničí - tzv. Sudety.
Inu, podle oficiálních ruských údajů (publikovaných v roce 1993 ve statistickém sborníku Grif sekretnosti sňat a v roce 2001 v doplněném vydání pod názvem „Rossija i SSSR v vojnach XX veka“) byly ztráty Rudé armády při osvobozování území Československa asi tisickrát větší než ty americké: 139 918 padlých a 411 514 zraněných Rudoarmějců… A to je skutečná pravda a láska, ne ta populistická Havlova, co zatím jen prohrává se lží a nenávistí..
Ráno vstane, opáše se dynamitem a odpálí na pomníku Rudoarmějců…?
http://kosackuv.blog.cz/1405/pravda-o-spojeneckem-bombardovani-uzemi-csr-v-roce-1945
Šéf generálního štábu A. Antonov v Jaltě; spojenci, zničte dopravní uzly Berlína a Lipska
