Akademičtí zástupci Magdalen College alibisticky uvedli, že nebudou do rozhodnutí studentů zasahovat. A to navzdory letitému vztahu mezi královnou a univerzitou. Alžběta II. tam při návštěvě v roce 1948 získala čestný doktorát, naposledy ji britská panovnice navštívila v roce 2008 u příležitosti 550. výročí koleje.
Rozhodnutí odstranit portrét královny vyvolalo rozsáhlou kritiku, mimo jiné i od britského ministra školství. „Studenti Oxfordské univerzity odstraňují obraz královny – to je prostě absurdní,“ řekl Gavin Williamson. Zdůraznil, že Alžběta II. je hlavou státu a symbolem toho nejlepšího ve Spojeném království a prosazovala myšlenky tolerance i všude po světě.
„Smutné je, že si myslíte, že lidé z oxfordské Magdalen College jsou přiměřeně bystří, ale toto rozhodnutí naznačuje, že tomu tak není,“ konstatoval konzervativní poslanec John Hayes.
Tohle už známe i od nás. Nemáme sice královnu, ale hlavu státu – prezidenta. Není to tak dávno, co řada škol demonstrativně odstraňovala a do sklepů odnášela „povinné“ portréty aktuálního prezidenta Zemana a nahrazovala je fotografií zesnulého Václava Havla. Byl to tehdy – zejména ze strany učitelů – naprosto nemístný projev politického názoru, který do školy nepatří, a to dokonce i podle zákona. Jak už to však u nás bývá, potrestán za tento de facto nezákonný delikt nebyl nikdo.
Ve staré dobré Anglii jdou dál. Likvidují portrét královny jako „symbolu koloniální historie“. Kdo ale nemá oči přelepené páskou a čte i jiné knížky než ty vkladní, se snadno může dozvědět, že právě Alžběta II. byla vůdčí postavou dekolonizace Afriky a Karibiku v 60. a 70. létech 20. století. Během tohoto období přes 20 zemí získalo nezávislost na Británii v rámci vzájemných dohod, následovaných plánovanými přechody k vlastním samosprávám.
Troufám si tedy tvrdit, že akce oxfordských studentů má dva kořeny: nevzdělanost a nezájem o souvislosti na jedné straně a generační zpupnost na straně druhé. Ani jedno ani druhé není dobrým startem pro lídry příští Británie.
Další zhůvěřilost: Z angličtiny je třeba odbourat bělošství.
Ze stejného zdroje, totiž z Echa24, přichází další zhůvěřilost. Najdete ji pod titulkem „Z angličtiny je třeba odbourat bělošství. Důraz na správnou gramatiku je rasistický“. Černošský jazyk je na univerzitách diskriminován, zaznělo na virtuálním „Antirasistickém pedagogickém sympoziu“ organizované americkou Towsonskou univerzitou. Řečníci kritizovali univerzitní osnovy a programy psaní za to, že jsou rasistické a upřednostňují bělochy. Informoval o tom server Campus reform.
Profesorka April Baker-Bellová, která se zabývá anglickým jazykem na Michiganské státní univerzitě, poznamenala, že mezi nebezpečné postoje učitelů patří „domněnky, že černí studenti jsou nějakým způsobem jazykově, morálně a intelektuálně méněcenní, protože komunikují černošským jazykem“. Myšlenka standardní angličtiny podle ní způsobuje udržení rasistických předsudků o černošském jazyce.
„Způsob, jakým je ve školách diskriminován černošský jazyk, odráží to, jak jsou znehodnocovány životy černochů ve světě,“ řekla Baker-Bellová. „Protičernošský jazykový rasismus, který je uplatňován u černošských studentů ve třídách, není oddělen od rozbujelého a záměrného protičernošského rasismu a násilí páchaného na černoších ve společnosti,“ dodala. Ještě dále šla profesorka angličtiny na Indiana University of Pennsylvania Cristina Sánchezová-Martínová, když pravila, že její snaha má přispět k „odbourání bělošství“ v psaní univerzitních studentů. „Opakované odkazy na ‚správnou gramatiku‘ a ‚standardní jazyk‘ posilují narativy o angličtině pouze jako o bělošské jednojazyčnosti,“ uvedla.
Podobný případ se objevil i v nedávné minulosti. Profesoři z několika amerických i britských univerzit se postavili proti akademické a spisovné angličtině. Jsou totiž podle nich rasistické, protože odráží řeč bělochů. Černošští studenti se tak stávají terčem rasismu, protože je jejich afroamerická angličtina považovaná za méněcennou. Tyto univerzity v zcela propadly progresivistickým snahám o zásadní revizi výuky. Cílem je zajistit údajnou větší rovnost mezi studenty různých poměrů a původu, a to i za cenu snížení jejich jazykové úrovně. Akademici dospěli k názoru, že studentům neprospívá hodnocení pravopisné správnosti a obecně upozorňování na „technické nedokonalosti“ anglicky psaného projevu. V rámci snahy „dekolonizovat osnovy“ je proto nyní profesorům doporučováno, aby nepřikládali pravopisu větší váhu, než je nezbytně nutné, protože je to elitářský, bílý a mužský způsob vyjadřování, jak psal i deník The Telegraph.
Univerzita v anglickém městě Hull vysvětluje, že při hodnocení „technické zdatnosti“ studentů v psané angličtině může docházet ke znevýhodňování a odrazování některých studentů, pro které není angličtina rodnou řečí, nebo pokud zkrátka přichází z méně kvalitních vzdělávacích institucí. Univerzita tvrdí, že současné vytváření akademického programu znamená „přijetí homogenního, severoevropského, bílého, mužského a elitářského způsobu vyjadřování závislého na vysoké úrovni psané a mluvené angličtiny, což je způsob, který skrývá jedinečnost studentů. Studenti budou povzbuzováni, aby vyvinuli autentičtější akademický hlas, který bude komunikovat složité myšlenky s důsledností a integritou. Hlas, který může oslavovat zvláštnost jejich prostředí a jejich charakteristické rysy, místo aby je skryl.“ Obdobný nový standard „inkluzivního hodnocení“ zavádí i University of Worchester, která podotýká, že je spravedlivější soustředit se na kvalitu myšlenek a znalostí než na jejich pravopis a gramatiku. Podobně se k věci staví také londýnská University of the Arts, která zase říká akademikům, aby „aktivně přijímali pravopisné, gramatické nebo jiné jazykové chyby“, pokud „významně nebrání komunikaci“.
Co z toho plyne pro nás? Až student potká rektora své školy, je oprávněn mu bez obalu sdělit třeba toto: „Hele, vole, dědku starej, ´si myslíš, že mě budeš nasírat tím, že vode mě budeš žádat vědomosti? Na to ti víš co… Já jsem inkluzivní autentickej Demeter z Libně. Tak jestli mě budeš dál vopruzovat, pošlu na tebe Annu Šabatovou, Elišku Wagnerovou, Milionovej chlívek a celý naše libeňský příbuzenstvo v počtu asi dvě stě hlav. ´Ksi vyber!“
Nu a na závěr jako vždy něco z webové „tiché pošty“. Myslím, že je to názorné a poučné:
Korespondence Brusel – Horní Bříza
Brusel: Obdrželi jsme Vaší žádost na spolufinancování výstavby Domova pro seniory v rámci regionálního programu Východ. Jsme však nuceni Vás upozornit, že na str. 57 formuláře žádosti, kapitola „Vybavení“, jste opomenuli vyplnit kolonku „Počet židlí“.
Horní Bříza: Kolonku „Počet židlí“ jsme nevyplnili schválně, poněvadž dotyčné židle zajistí místní důchodce p. Šebesta. Zcela zdarma totiž opraví židle vytažené ze sutin školy, která minulý týden spadla, když jsme se po 8 letech marných žádostí nedočkali žádné finanční podpory na její rekonstrukci. Tím zajistíme i úsporu bruselských fondů, což nás naplňuje dobrým pocitem evropské sounáležitosti.
Brusel: Děkujeme za Váš zájem o úspory bruselských fondů, z Vaší strany je však tato starost zcela zbytečná, neboť úspory jsou v Bruselu logisticky řízeny třemi nezávislými výbory Evropské komise tvořené několika desítkami předních ekonomů. Ohledně nevyplněné kolonky „Počet židlí“ jsme pak nuceni Vám sdělit, že na základě pravidel Výboru pro komplexní posuzování žádostí je počet židlí neoddělitelnou součástí všech projektů týkajících se jakékoliv budovy. Proto musíme trvat na vyplnění kolonky „počet židlí“.
Horní Bříza: Dobře, žádáme o 44 židlí.
Brusel: Zaregistrovali jsme vaší doplněnou žádost o 44 židlí. Vypracujte prosím zdůvodnění tohoto počtu Vámi požadovaných židlí.
Horní Bříza: Protože máme 11 stolů, každý pro 4 osoby. 11 x 4 = 44.
Brusel: Obdrželi jsme Vaše zdůvodnění, musíme však konstatovat jeho nedostatečnost. Vypracujte prosím detailní posouzení využitelnosti jednotlivých židlí.
Horní Bříza: Co to je?
Brusel: Koeficienty využitelnosti židlí na osobu a den pro jednotlivá roční období jsou uvedeny na str. 23 „Metodického pokynu pro podávání žádostí o podporu z evropských fondů“, který je k dispozici na příslušném ministerstvu každého členského státu EU.
Horní Bříza: S tím nám polibte prdel a peníze si nechte. Domov pro seniory si postavíme sami z cihel ze zřícené školy.
Brusel: Registrujeme změnu věcného záměru Vaší žádosti z „Domova pro seniory“ na „Líbání prdele“. Pro úspěšné schválení žádosti prosím vyplňte přiložené formuláře.
55. Zprávy ze cvokhauzu
