Je to velkým úspěchem a velikou výzvou pro Římskokatolickou církev a dominikánský řád v naší zemi. A to zejména proto, že do prostoru svobody vstoupila církev zdecimovaná čtyřiceti lety militantní násilné atheizace, která způsobila velké škody věřícím v otázkách povolání, studia, ale i věznění, zastrašování, jakož i popravy duchovních i laiků. Církev tak byla ochuzená nejenom o fungující struktury, ale také o své elity, o počty svých věřících. Tento úspěch je proto pro ni velkým povzbuzením a také výzvou, aby ve své úspěšné činnosti pokračovala a hrála stále důležitější roli ve formování kultury našeho národa. Aby se  chrámy a kláštery staly jako kdysi místy, kde se rodí skutečná morálka a kultura národa - poezie, literatura, hudba, krásné umění, sochařství, architektura. Katedrálu s univerzitou spojovala historicky katedra  biskupa, která byla místem výuky duchovního vzdělání. Zejména do života dominikánského řádu se promítla katedrála se svou katedrou a  univerzitou velmi silně neb právě tento řád vedl disputace, které byly typické pro univerzity. Díky dominikánům se tak zrodil univerzitní prapor 13. století, kterým je Summa sv. Tomáše Akvinského. Současná doba je proto velkou výzvou právě pro ně, aby svými desputacemi povzbuzovali občany k víře v Boha, lásce k národu a zlepšoval jejich morální hodnoty tolik poničené lety života v komunistickém morálním marasmu. A protože právě nad tím se zamýšlel u příležitosti 800 výročí vzniku dominikánského řádu ve svém myšlenkově hlubokém a kultivovaném projevu J. Em. Dominik kardinál Duka, přetiskujeme ho v plném znění s vírou, že se do něj začtete a zamyslíte se nad jeho moudrými slovy. 

Nejen komunističtí, ale i mnozí současní politici se za pomoci médií snaží z naší paměti vymazat minulost. Spoléhají na to, že nová generace již nezná ani zrůdnosti komunismu ani pojem národ. Je proto nutné připomínat stále události před a po převratu 1989, aby nakonec pateticky neobhajovala takové lidské zrůdy jako Che Guevaru, Trockého, Lenina či Stalina. Je smutné, že čtvrt století po pádu komnismu se mediální manipulací tzv. svobodných médií zabývá dokonce již i primas český J. Em. Dominik kardinál Duka, i když ji v pravidelném komentáři pro Radio Proglas s noblesou sobě vlastní nazývá mediálním mámením: