Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Srbové z Lužice: Malý národ silné víry Doporučený

  • úterý, říj 15 2019
  • Napsal(a)  JIŘÍ OVČÁČEK
Srbové z Lužice si drží za pomoci víry národní identitu Srbové z Lužice si drží za pomoci víry národní identitu snímek Jiří Ovčáček

Konzervativní směr dnes představuje kotvu v rozbouřeném moři různých novodobých -ismů, které znovu chtějí zotročit člověka. Abychom byli v soupeření s progresivismem úspěšní, nesmíme se uzavírat sami do sebe, ale měli bychom se snažit nalézat inspiraci i za našimi hranicemi. Nádherný příklad takto inspirující nalézáme nedaleko České republiky, u Srbů v Lužici.  Malý šedesátitisícový národ dokázal přežít obklopen osmdesátimilionovým německým oceánem. Zachoval si svůj slovanský jazyk, kulturu, školství, svébytnost. Není to jednoduchý boj – Srbové v Lužici musí každý den usilovat o své uchování. Zvláště snaha o záchranu národního školství je nikdy nekončící.

 

Síla Srbů z Lužice ale netkví jen ve statcích materiálních. Návštěvníka kraje kolem Budyšína příjemně překvapí tisíce pečlivě a s láskou udržovaných křížů a Božích muk. Osloví bohatost duchovního života, vskutku živá Církev, kostely plné zbožných lidí. Ano, katolická církev je v Lužici bytostně spjata se Srby. Pomáhala uchovat jejich jazyk, jako klenot nejcennější. Německé protestanství nikdy neudolalo katolictví Srbů v Lužici. Je úžasné číst místní katolický tisk a dozvídat se o úžasných akcích, jako jsou pečlivě připravené poutě a programy duchovní obnovy.

Není tedy divu, že mezi Srby v Lužici mimořádně rezonovala nedávná návštěva kardinála Dominika Duky v mariánském poutním místě Róžant, čímž se otevřela  nová kapitola vztahů mezi Čechy a Srby v Lužici. Máme ostatně na co navazovat, ať už jde o bývalou společnou státnost nebo pomoc Lužickým Srbům za rakouského císařství a první republiky.

Podejme Srbům v Lužici, tak, kde je to třeba, pomocnou ruku, především však upřímné přátelství. Na oplátku můžeme pít z osvěžujícího pramene lužickosrbské zbožnosti, oné živoucí víry v Boha Dobrotivého.

Proto každému doporučuji udělat si čas a alespoň na pár dnů do Lužice zavítat. Nadechnout se v krásné krajině, zastavit se u Božích muk, v tichosti nabírat onu nevyčerpatelnou sílu, tryskající z duchovních kořenů tohoto nezlomného národa.

Budź chvalen Jězus Chrystus!

 

snímky autor článku, článek vyšel též v měsíčníku MY

Číst 6864 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v SVĚT

Související položky (podle značky)

Fragmenty jsou též na X (Twitteru) i Facebooku

 Twitter (X)     Facebook  Linkedin   iDNES   

Nejvíce komentované články

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %