Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Slavnost Všech svatých - vzpomínka na milované zesnulé Doporučený

  • sobota, říj 28 2023
  • Napsal(a)  IVANA HASLINGEROVÁ , šéfredaktorka revue Fragmenty
Nejen katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, ale kostely v celé zemi očekávají nás pozůstalé na mších svatých za naše blízké, jejichž duše jsou již součástí nekonečné duše Boží Nejen katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, ale kostely v celé zemi očekávají nás pozůstalé na mších svatých za naše blízké, jejichž duše jsou již součástí nekonečné duše Boží snímek: Ivana Haslingerová, šéfredaktorka revue Fragmenty

Blíží se Slavnost všech svatých,  při níž již od 4. století uctívali křesťané památku na všechny mučedníky, kteří položili své životy za to, aby se myšlenky Ježíše Krista šířily po celé Zemi. Tehdy nebylo jednotné datum oslav ve všech zemích až Papež Řehoř III. a následně Řehoř IV. stanovili uctění jejich památky na výroční den posvěcení římského Pantheonu, původně pohanského chrámu všech římských bohů, na  jeho zasvěcení Panně Marii. Od 13. května 609  sjednotili pro všechny katolíky jednotné datum oslav nejen mučedníků, ale Všech svatých na 1. listopad. V naší zemi, kde víru v Boha nesmírně zničili komunisté se slaví tento den jako vzpomínka na všechny  milované věrné zesnulé, lidově nazývaný Dušičky.  V římskokatolické církvi je tento den  pokládán vedle Vánoc a Velikonoc za velmi důležitý den liturgického roku. Kardinál Vlk ho dokonce pokládal za největší svátek roku, protože ho v ČR „slaví“ jak věřící křesťané, tak i nevěřící. Každý občan vzpomene na své blízké zesnulé ozdobením rodinných hrobů a zapálením svíčky za jejich duše. Málokdo si přitom, zejména nyní v postkomunistické době, která učinila z většiny národa pohany, pokládá otázky "Čí vlastně svátek slavíme, kdo jsou to ti Všichni svatí, kdo a proč se stává svatým, jak poznáme že Bůh přijal naše blízké mezi ně, můžeme se nějak mezi ně po smrti dostat i my a proč k tomu musíme být křesťanéZejména nevěřící neznají „proč“ to vše dělají právě v tento den, kdy mají svátek Všichni svatí, ve které nevěří. Je ale přesto krásné, že 1. listopad je jediný den v roce, kdy nejen věřící, ale i nevěřící se zamýšlejí nad smrtí a nad svými zesnulými blízkými.

 

Vzpomínka na mrtvé je v ten den součástí každého slavení eucharistie při mši svaté, při níž kněz říká: „Vzpomínáme na naše blízké a v duchu se ptáme, jaké svědectví nám zanechali.“ Na hřbitovech se konají v hřbitovních kaplích, kostelech či u hlavních hřbitovních křížů bohoslužby nebo mše svaté. Kněz nosí černé roucho jako při pohřbech a zádušních mších, ve kterém prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí hroby svěcenou vodou.

Křesťané pokládají ma hroby živé květiny jako potvrzení víry ve věčný život a jejich přesvědčení, že život hrobem nekončí. Zapalují hořící svíce, které mají symbolizovat přítomnost zmrtvýchvstalého Krista a víru, že duši jejich blízkých přijal Kristus jako součást své nekonečné duše Boží. Neboli je zařadil mezi Všechny svaté. 

Kdo se stává svatým a je přijat mezi Všechny svaté? Čí svátek vlastně slavíme?

Kniha knih Bible svatá se skládá ze dvou částí - Starého zákona, pojednávající o Bohu před narozením Ježíše Krista a Nového zákona po Kristově narození. Ve Starém zákoně, jímž se dodnes řídí Židé, nejde o svatost člověka v morálním smyslu slova jak ji chápe současná křesťanská kultura. Starý zákon předepisuje lidem přinášet oběti za hříchy včetně prvotního, aby jejich prostřednictvím byli od hříchu neustále očišťováni, dokud nepřijde Mesiáš, který přinese za lidstvo dokonalou oběť Bohu. Nový zákon, kterým se řídí křesťané prohlubuje toto judaistické starozákonní pojetí svatosti člověka. Křesťanství, které se liší od judaismu tím, že v případě pojmu svatosti člověka začíná klást důraz na morální smysl a nechápe člověka jako od narození hříšného, zatíženého dědičným hříchem Adama a Evy. 

Tato zásadní změna tkví v tom, že základní skutečnosti křesťanské víry je fakt, že svým ukřižováním  přinesl  Ježíš Kristus  již dokonanou oběť za hříchy celého lidstva. Nový zákon proto nezná pojetí novorozence jako zatíženého prvotním dědičným hříchem. Každý z nás proto přichází na svět jako osobnost s čistou duší darovanou mu Bohem a je jen na něm, jak s ní během života bude zacházet. Proto dávají věřící rodiče pokřtít své děti po narození, kdy mají ještě čistou duši, aby se staly posvěcenými

Svatost je samozřejmě pojem, který se nachází již i ve Starém zákoně ve významu čistoty neboli života bez hříchu. Prototypem svatého je ale mučedník, který za svou víru v Boha položil život a byl za to přijat Kristem na nebesa. Mučedníci byli proto prvními uctívanými světci. Katolické i pravoslavné náboženství pokládají za první mezi svatými matku Ježíše Krista, Pannu Marii. Dalším, mezi lidmi nejvíce známým světcem, je první katolický papež sv. Petr umučený v Římě v letech 60-67 přibitím na kříž hlavou dolů. Svatým se kromě mučedníků stává i ten, kdo žil tak, že si jsou věřící jisti, že po smrti dosáhl spásy a tím se dostal do sboru Všech svatých.

Kdo se stává tedy svatým, koho můžeme prosit za nás o přímluvu u Boha?

V širším slova smyslu věřící křesťan může prosit o přímluvu u Boha u všech, o nichž je přesvědčen, že jsou posvěceni tím, že Bůh přijal jejich duši do své nekonečné duše Boží a tím se nacházejí ve společenství Všech svatých.  Může tedy prosit o přímluvu u Boha nejen svaté uvedené v Bibli, ale i své mrtvé rodiče, partnery či dokonce děti a známé, pokud je o jejich svatosti přesvědčen. To je důsledkem učení o společenství Všech svatých, jejichž svátek 1. listopadu slavíme.  

A toto je velký dar pro věřící pozůstalé, víra že po smrti nezůstávají sami, ale nejrůznějšími překvapeními a událostmi získávají neustále zprávy o tom, že duše jejich blízkých byla Bohem přijata a stala se součástí nekonečné duše Boží. Že na ně nezapomněla a dává jim o sobě vědět, aby se nesoužili nad její ztrátou. Dává jim vědět, že neexistuje jenom život, který poznali zde na zemi, ale i nový a jiný, který je čeká. Každodenními maličkými překvapeními je něžně šetří před strachem z budoucího konce, o němž ví, že by ho bez této víry sami nesmírně těžko nesli. Vnáší tím do jejich duše sílu překonat ty hrozné chvíle beznaděje, odloučení a dokonce smrti, než se s nimi opět spojí. Proto křesťané slaví svátek Všech svatých a nosí svým drahým na hroby květiny a svíce. A je krásné, že se k nim, alespoň v tento den, připojují i nevěřící občané a zamýšlejí se nad svými zesnulými a jistě i nad svým koncem. 

Končím modlitbou za všechny zesnulé během Dušiček ale i v jiných dnech:

Modlitba za zesnulé 

Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat…
V dušičkový večer, rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, při nich za dušičky.
Poslední již svíce, zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná.

PS

A ještě nesmím zapomenout na důležitou zprávu pro ty, kteří nemohou 1. listopadu na hřbitov. Návštěvu hrobu je možno  podle katolické církve od poledne do půlnoci 1. listopadu nahradit modlitbami Otče náš a Věřím v Boha v kostele či alespoň při svíci doma či v nemocnici nebo v práci.  A rovněž musím upozornit na další věc:

Dušičky  nejsou Halloween 

Nespojujte prosím Slavnost všech svatých se slavností Halloween, která se slaví v jejich předvečer 31.  října. tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Tento pohanský keltský svátek se zachoval ještě z dob před naším letopočtem na oslavu přechodu mezi létem a zimou a přežil díky přistěhovalcům v anglosaských zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Pohanští Keltové tento den vnímali jako pomezí, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Stavěli proto oltáře, které obsahovaly ptačí pera, či zvířecí lebky, vyřezávané dýně za účelem navázat spojení s mrtvými, pro které pak pořádaly uctívací pohanské obřady. Název vznikl zkrácením anglického „All Hallows' Eve“, tedy Předvečer Všech svatých“.  Vystěhovalci zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země. Je to milý zvyk pro děti, ale nenahrazuje opravdu pietní svátek všech svatých jak si mnozí myslí. 

© Kulturní komise ČR, 28.10. 2023

Číst 399 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v CÍRKEV

Fragmenty jsou též na Twitteru a facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

Právě přítomno: 26 hostů a žádný člen

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %