„Musíme ukázat rodičům, že učňovské obory nejsou o špinavých montérkách, že to je kvalitní a perspektivní práce, která může zabezpečit celou rodinu,“ řekl Českému rozhlasu na začátku května tehdejší ministr školství Chládek (ČSSD). 

Jenže data ukazují, že právě učňovské školství je z pohledu pracovního úřadu nejrizikovější typ vzdělání. Loňská data ukazují, že 29 procent absolventů středních odborných škol zamířilo rovnou do evidence nezaměstnaných. Pro porovnání, u gymnázií jsou to 4 procenta absolventů. 

Pro férové srovnání je ovšem třeba postavit jeden způsob přípravy na zaměstnání, střední odbornou školu, proti druhému způsobu, složenému typicky z gymnázia a bakalářského, případně i magisterského stupně vysoké školy. Měřeno tím, kolik z jednotlivých větví skončí na pracovním úřadě: 

• základní škola + střední odborná škola: 33,4 % nezaměstnaných absolventů
• základní škola + gymnázium + bakalář: 14,5 % nezaměstnaných absolventů
• základní škola + gymnázium + bakalář + magistr: 25,4 % nezaměstnaných absolventů

Všeobecné vzdělání, ukončené vysokou školou, tedy – z pohledu počtu nezaměstnaných – stále vychází oproti úzce zaměřeným odborným školám výhodněji. 

Množství magistrů může být ve statistice pracovního úřadu navíc lehce nadhodnoceno. „Chyba v datech asi nebude, ale uvažoval bych i možnost 'prodloužím si prázdniny',“ komentuje výsledky Vladimír Hulík z odboru statistiky ministerstva školství. 

Humanitní obory: Přibývá absolventů, ubývá nezaměstnaných 

Zajímavý vývoj zažily v posledních 14 letech, kdy jsou k dispozici data pracovního úřadu, vysoké školy. Počet jejich absolventů se v závislosti na zaměření studia zvedl dvou až pětinásobně. Podíl absolventů na pracovním úřadě se ve stejné době nezvětšil, u většiny směrů se dokonce snížil. 

Nejvýraznější posun nastal v humanitních vědách. Množství absolventů se zvedlo pětkrát; podíl absolventů, kteří zamířili na pracovní úřad, o procento klesl. Dnes je mezi absolventy politologie, historie nebo lingvistiky bez práce 5 procent, tedy zhruba stejně jako mezi novopečenými ekonomy, učiteli, přírodovědci nebo právníky. Výrazně vyšší nezaměstnanost vykazují jen kunsthistorici a muzikologové, nižší nezaměstnanosti pak lékaři a lékárníci. 

Humanitní vědci tedy mají stejnou šanci najít si práci jako většina ostatních. Data pracovního úřadu ovšem neprozrazují, zda pracují ve svém oboru, kolik dostanou zaplaceno a zda mají svou práci rádi. Víme jen, že jsou flexibilní – nějak a někde se uplatnit dovedou, a to i navzdory enormnímu nárůstu konkurence. 

Schopnost vysokoškoláků najít si práci ovšem může mít pro pracovní trh i nevýhody. „Dohromady s nezaměstnaností absolventů středních škol to zřejmě znamená, že vysokoškoláci na pracovním trhu obsazují místa, tradičně určená pro středoškoláky,“ doplňuje Hulík. „Tento jev ale může dojít tak daleko, že se projeví všechny neduhy převzdělanosti: pracovní trh není schopen pojmout všechny vysokoškoláky na odpovídající místa, ti pak musejí brát práci, na kterou by stačila nižší kvalifikace, a mohou být i dost frustrováni z toho, že mají dobré vzdělání, ale nejsou si schopni najít odpovídající práci.“ 

Soukromé vysoké školy mají úspěšnější absolventy 

Z vysokých škol míří na pracovní úřad 8 procent studentů. Soukromé vysoké školy jsou přitom úspěšnější než veřejné. Bez práce je těsně po škole 6,8 procenta jejich absolventů, u veřejných škol je to 8,2 procenta. 

Soukromé školy mají ovšem obrovský rozptyl úspěšnosti. Mezi vysokými školami s víc než 50 absolventy je na tom nejhůř Západomoravská vysoká škola Třebíč s třetinou nezaměstnaných absolventů. Na opačném konci je dvojice škol, které na úřadě práce neměly – aspoň podle dat úřadu práce – jediného absolventa. 

Mezi veřejnými školami mají nejvyšší zaměstnanost pražské univerzity: z AMU, Karlovy univerzity, VŠE, VŠCHT i ČVUT míří na pracovní úřad méně než 5 procent absolventů. Mimopražské vysoké školy se pohybují kolem 10 procent. Nejméně úspěšná škola je ovšem opět v Praze: s 37 procenty nezaměstnaných absolventů je to Akademie výtvarných umění.

Absolventi škol na Úřadu práce

• Akademie výtvarných umění v Praze
  37,5 %
• Západomoravská vysoká škola Třebíč
  34,6 %
• Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s.
  26,1 %
• Vysoká škola polytechnická Jihlava
  21,0 %
• Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo
  20,4 %
• Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o.
  18,2 %
• Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
  18,0 %
• Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
  16,2 %
• Evropský polytechnický institut, s.r.o.
  15,7 %
• AKADEMIE STING, o.p.s.
  14,4 %
• Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
  14,3 %Zobrazit fakulty
• Mendelova univerzita v Brně
  13,7 %Zobrazit fakulty
• Slezská univerzita v Opavě
  13,5 %Zobrazit fakulty
• Univerzita Pardubice
  13,2 %Zobrazit fakulty
• Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
  11,9 %Zobrazit fakulty
• Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.
  11,7 %
• Vysoká škola logistiky, o.p.s.
  11,1 %
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
  10,8 %
• Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
  10,4 %Zobrazit fakulty
• Moravská vysoká škola Olomouc
  10,4 %
• Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.
  10,3 %
• Ostravská univerzita v Ostravě
  10,3 %Zobrazit fakulty
• Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
  10,3 %Zobrazit fakulty
• Vysoká škola sociálně správní, institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s.
  10,2 %
• Univerzita Hradec Králové
  10,2 %
• International ART CAMPUS Prague, s.r.o.
  10,2 %
• Newton College, a.s.
  9,5 %
• Technická univerzita v Liberci
  9,3 %Zobrazit fakulty
• Vysoké učení technické v Brně
  8,5 %Zobrazit fakulty
• Univerzita Palackého v Olomouci
  8,4 %Zobrazit fakulty
• Západočeská univerzita v Plzni
  8,4 %Zobrazit fakulty
• Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.
  8,1 %
• Masarykova univerzita
  8,0 %Zobrazit fakulty
• Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, spol s.r.o.
  7,6 %
• Academia Rerum Civilium - Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o.
  7,4 %
• Česká zemědělská univerzita v Praze
  7,4 %
• Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s.
  7,3 %
• Vysoká škola podnikání, a.s.
  6,7 %
• Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.
  6,6 %
• Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.
  6,3 %
• Janáčkova akademie múzických umění v Brně
  6,1 %Zobrazit fakulty
• Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o.
  5,7 %
• Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
  5,6 %
• ŠKODA AUTO Vysoká škola, o.p.s.
  5,6 %
• CEVRO institut, o.p.s.
  5,2 %
• České vysoké učení technické v Praze
  4,6 %Zobrazit fakulty
• Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.
  4,6 %
• Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s.
  4,3 %
• Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o.
  4,0 %
• Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o.
  3,8 %
• Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.
  3,4 %
• Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
  3,3 %Zobrazit fakulty
• Vysoká škola ekonomická v Praze
  3,0 %Zobrazit fakulty
• Univerzita Karlova v Praze
  2,9 %Zobrazit fakulty
• B.I.B.S., a.s.
  1,9 %
• Bankovní institut vysoká škola, a.s.
  1,8 %
• Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.
  1,8 %
• Akademie múzických umění v Praze
  1,1 %Zobrazit fakulty
• University of New York in Prague, s.r.o.
  1,0 %
• Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s.
  0,0 %
• Anglo-americká vysoká škola, o.p.s.
  0,0 %

Poznámka: V grafu ukazujeme pouze školy s nejméně padesáti absolventy. U menších škol je číslo nestabilní, meziročně se počty absolventů dané školy i jejich množství na úřadu práce může výrazně lišit.